Škola jako prostředí podpory a inkluze
Proč a jak řídit chování ve třídě?
• Skupina potřebuje vůdce – buď učitel, nebo někdo z žáků
• Učitel dává hodině strukturu (x nestrukturovaný čas o přestávkách)
• Nezbytné je povědomí o kulturních normách komunity
• Ani příliš autoritativní přístup, ani přílišné zaměření na školní výkon
• Důležitý je vztah učitel-žáci
Žáci s problémy v chování = Provokující žáci
• Zkouší hranice
• Boj o moc - učitelé jsou často cílem, ale nemusí být příčinou (jsou spouštěčem, ale není v tom
„nic osobního“)
• Nezájem o výuku - žáci pochází z různého prostředí ( (ne)podporující vzdělání, citově
(ne)podnětné)
• Různý stupeň osvojení sociálních dovedností (dovednosti x kompetence)
 Vliv na jejich chování (pocity hněvu, bolesti, frustrace, touha po pomstě)
 Nenaučené chování, nedoučené chování, špatně naučené chování
Příčiny „provokace“
• Nedostatek porozumění
• Pocit nespravedlnosti
• Potřeba odventilovat vztek, frustraci či bezmoc
• Boj o moc
Prevence
• Předcházet konfliktu
• Mapovat provokující chování (co?, kdo?, jak? – záznam může pomoci problém řešit)
• Plánovat dopředu své reakce (ty nepromyšlené jsou často instinktivní, emotivní, pod vlivem
stresu a žákovy provokace ještě posílí)
• Oceňovat správné chování (nevšímat si pouze toho negativního)
• Nesnižovat nároky učiva (mylné je domnívat se, že dostanou-li žáci snazší úkoly, budou se
chovat dobře; naopak očekávat, že zvládnou víc, a víc jim „nakládat“, diferencovat cíle podle
možností)
• Oslovit odborníka
4 základní strategie práce s incidentem
a) aktuálně při konfliktu ve třídě
1. „Není to vždy osobní“ – vyhnout se personalizaci (zůstat v klidu, vychladnout, situaci
promyslet – zda nevyžaduje vyšší stupeň intervence)
2. Izolovat provokujícího žáka (provokace je často iniciovaná jednotlivcem, skupina přihlíží a
podporuje)
 Nepřipustit „divadlo“ tj. zabavit obecenstvo (ostatní mohou pokračovat v
učení)
 Změnit činnost (odvést pozornost od nevhodného chování)
 Nevyzdvihovat negativní chování (zbytečně na ně neupozorňovat; může
zamezit jeho prohloubení)
 Odložit (Říct: „To, cos řekl/udělal, není vhodné, nelíbí se mně, promluvíme si
o tom později,(přesně vymezit, kdy si to řekneme - přijď za mnou v 1 hodinu
do kabinetu, sborovny) teď pokračujeme ve výuce)
b) následně při pohovoru s žákem, studentem
3. Naslouchat, verbalizovat
 preferovat otázky co, jak, popiš ( orientují pozornost na situaci „Jak ses cítil?“ než „Co se
stalo?“) x (Otázky proč? odvádí pozornost k obhajobě, snižují odpovědnost za incident v
myšlenkových procesech žáka)
4. Odůvodnit rozhodnutí o dalším řešení, následku (aby bylo pro žáky srozumitelné, co z něj plyne)
 účinné je žáka zapojit – navrhni, jak bys mohl daný incident napravit?
 Dohoda o řešení – ústní, písemná
 Reflexe – následně je nezbytné vyhodnotit dohodu a úspěšnost řešení
Doplňující strategie
• Pozor na nebezpečí „škatulkování“ (žák se pak „nálepky“ nezbaví)
• Žáci s PCH u některých učitelů „nezlobí“ (vhodné zjistit, co pro to daní učitelé dělají)
• Vytěžit z „negativního“ (žákových negativních projevů může být využito pozitivně, pokud se
např. přeznačkují)
• Možnost IVP (je zde zahrnuto i chování)
• Pojmenování pocitů žáka (myslet však na soukromí – ne o všech pocitech se hovoří snadno;
žáci se pak mohou o svých pocitech sami rozhovořit)
Kontakt s rodiči
• Rodiče jsou klíčoví pro efekt práce s žáky s PCH
• Podpora rodičovské autority, respekt k jejich problémům i slabostem – posiluje autoritu
učitele
• Informovat rodiče o úspěchu a dobrém chování
• Akceptovat rodiče jako spolutvůrce změny v chování žáka –máme společná zájem, radíme se
spolu
• Znát zázemí žáka (kulturuní, jazykové, ekonomické, … - to má rovněž vliv na jeho chování)
Opora uvnitř školy
• Školní řád (pravidla chování by měla být tvořena za asistence učitelů i žáků)
• „Krizový plán“ (v případě selhání nutná revize teorie i praxe)
• Konzultace s kolegy (mají podobné zkušenosti, mohou doporučit řešení problémů)
• Formální i neformální konzultace (např. supervize)
Základní strategie zamezení vývoji problémového chování při výuce
Pravidla třídy (školní řád sice znají, ale nechápou – nevytvořili si)
 Stručná, založená na fair play, toleranci, vzájemném respektu
 Kopie pravidel každému žákovi (i učiteli)
 Ideál - zvnitřnění
Pozitivní posilování (vyzdvihovat správné chování)
 Ústně (oceňovat jen zasloužené, podrobnější komentář)
 Známkou (i známkování má být interakcí)
 Záznamem (tabulky, v případě nutnosti ochrany osobních údajů rozdávat symboly
např. odznáčky; lze i veřejně, i v rámci školy)
 Základní strategie zamezení vývoji problémového chování při výuce
Sankce (učitelé tolerují chyby v učení, ale ne v chování – předpokládá se, že žák ví, jak se chovat)
 Před potrestáním prověřit, jak své chování chápe žák
 Sankce spravedlivé, šetřit, aby byly účinné; trestat chování, nikoli žáka
 Žáci jsou velmi citliví na nespravedlnost (pozor na značkování)
Komunikace (důležité je vzájemné porozumění)
 Zda žáci pochopili sdělení tak, jak bylo myšleno
Pravidla a základní strategie výuky
 srozumitelnost
 zřetelná pravidla
 spoluúčast
 pozitivní zaměření
 důsledné dodržování
 zřetelné pojmenovávání problémů
 jasná a srozumitelná kázeňská politika – možnost monitorování problémů v chování a jejich
předcházení prostřednictvím koordinovaných kázeňských procedur
 informace pro žáky jaké chování je očekáváno a jaké je zakazováno
Pravidlo 4x3 principů bezpečného prostředí
( podrobně in VOJTOVÁ, Věra. Úvod do etopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido - edice pedagogické literatury,
2008, 127 s. ISBN 9788073151669.)
Týká se následujících oblastí:
 Orientace žáka
 Dosažitelnost cílů
 Sociální začlenění
 Hodnocení
Požadavky na kompetence učitele
 Požadavky na kompetence učitele
 Zaujetí výukou – radost z práce s žáky (žáci poznají neupřímnost)
 Kurikulum (modifikovat žákům s PCH obsah učiva – nikoli jen usnadnit; smysluplnost!!;
potřeba žáků zažít úspěch: „Žáci, kteří se vnímají jako úspěšní studenti, jsou známkou dobře
řízené třídy.“)
 Schopnost zaujmout (zapojit žáky aktivně do výuky)
 Zaujmout hned na začátku (pohotovost, jasný sled činností – zdůrazní význam hodiny
(teď je čas na učení))
 Důležitá je i „rutina“ (předvídatelnost, řád hodiny) – přesto flexibilní
 Význam prostředí (např. pomalované lavice, …)
 Zobrazovat výsledky práce žáků ve třídě (tabulka, ...)
Video
 Klíč k dětské duši, Před půlnocí (ČT, 2011) - dětský psychiatr Dr. Pavel Theiner
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095690193-pred-pulnoci/311281381940077/titulky/
Rodina, škola a já . Mám poruchu chování (ČT, 2008)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1128654162-rodina-a-ja/207562230640032-rodina-skola-a-ja/
Literatura k tématu
 DREIKURS , R. , GREY, L. Logické důsledky . Nové Zámky: ARTURS ,1997.
 HELUS, Zdeněk. Dítě v osobnostním pojetí : obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i
rodiče. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Portál, 2009. 286 s. ISBN 9788073676285.
 STUCHLÍKOVÁ, Iva. Zvládání emočních problémů školáků. Vyd. 1. Praha : Portál, 2005. 170
s. ISBN 8071785342.
 OAKLANDER, Violet. Třinácté komnaty dětské duše : tvořivá dětská psychoterapie v
duchu Gestalt terapie. Vyd. 1. Dobříš : Drvoštěp, 2003. 261 s. ISBN 8090330606.
 VISER, J. Managing Behaviour in Classrooms. London : David Fulton Publishers, 2000
 VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva
kvality života v dospělosti. Brno: Masarykova univerzita, 2010