PSYCHOPATOLOGIE
Historie psychiatrie


STAROVĚK
¢ Duševní poruchy chápány jako posedlost zlými duchy, úzdrava: metody šamanů – rituály spojené s
obřadními tanci, zpěvem kouzelných písní, recitováním zaříkávacích formulí,… (démonologická
koncepce přítomna u některých indiánských kmenů v Latinské Americe).
¢ 7. st. př. n. l. – zmínky o duševních poruchách z Indie, mozek označen za sídlo duše.
¢ Starověké Řecko – asklepiony – chrámy boha Asklepia, součást lázeňských míst uprostřed přírody
(nejznámější Delfy), psychicky nemocní zde uléhali na lůžka a bylo na ně působeno různými
prostředky. Hippokrates, Platon, Galenos.
¢

EVROPSKÝ STŘEDOVĚK
¢ Doba temna, duševní choroby opět démonizovány, duševně nemocní posedlí ďábli, značný vliv církve,
rozšířeny čarodějnické procesy a upalování
¢ 1487 Sprener, Kraemer Kladivo na čarodějnice – příručka pro invizitory sloužící k vyhánění ďábla
z nemocných
¢ zdravotní a sociální záležotosti spadali do kompetence církve, u některých klášterů osady bláznů
(druhý názor: duševně nemocní jsou božími dětmi)
¢ věže a lodě bláznů – očista měst od duševně nemocných
lodblaznu.jpg

HUMANISMUS, RENESANCE
¢ 16. století Theoprastus Bombastus Paracelsus – příčina duševních nemocí tkví ve změně chemické
skladby lidského organismu, první výrazný odpůrce Kladiva na čarodějnice
¢ Erasmus Rotterdamský – Chvála bláznovství
¢ René Descartes – mozek chápal jako nervové ústředí, může způsobovat duševní poruchu
¢ Snaha očistit města pokračuje, duševně nemocní jsou vykazováni z měst či zavíráni do odlehlých
domů, často podobných věznicím, zavírání do cel, přikování ke zdi…

PHILIPPE PINEL (1745-1862)
¢ 18. století – vzniká psychiatrie jako lékařský obor
¢ Francouzský lékař Philippe Pinel, z odporných ústavů v Paříži (muži Bicetre, ženy Salpetriere),
propustil několik desítek lidí a věnoval jim psychiatrickou péči (1792, 1795) „…Pinel nahradil
řetězy pedagogickým režimem…“, zárodky psychodramatu jako zaměstnání.
¢ Duševní nemoc chápal jako formu sociálního odcizení, rozeznával vnitřní a vnější příčiny.
¢ Následovník Jean Etien Esquirol.

VÝVOJ PSYCHIATRIE NA ÚZEMÍ ČR
¢ 1234 první písemná zmínka o psychiatrické péči na našem území – vyhrazení místnosti pro duševně
choré v klášteře sv. Františka v Praze
¢ 1755 – Marie Terezie ruší zákon o čarodějnictví
¢ 1782 – byla upálena poslední duševně chorá jako čarodějnice ve Velkých Losinách
¢ 1790 – první ústav pro duševně nemocné v Praze v prostorách dnešní Všeobecné nemocnice, kapacita
60 lůžek
¢ další ústav v roce 1822 a v roce 1844 (postavena první budova areálu psychiatrické léčebny
Bohnice)
¢ Jan Theobald Held (1770 – 1851) – první český psychiatr, osvícenský racionalista, chápal
psychogenní a sociální vliv na vznik duševních chorob
¢

VÝVOJ V BRNĚ
¢ zmínka z roku 1770 – duševně nemocní zavření v zamřížovaných klecích byli ukazováni na náměstích
¢ klášterní špitály financované církví
¢ 1748 – byla vyhrazena 4 lůžka pro psychiatrické pacienty v nemocnici u milosrdných bratří
¢ 1786 – první samostatné psychiatrické oddělení v nově otvírané nemocnici u Svaté Anny
¢ 1863 – Moravský zemský ústav pro choromyslné v Černovicích, kapacita 350 lůžek, na svou dobu
moderní ústav se stal vzorem pro budování dalších podobných zařízení v Rakousku-Uhersku
¢ v průběhu dalších let prošel ústav různými vývojovými etapami odpovídajícími vývoji
psychiatrického léčení v Evropě, původně koridované stavby se začaly doplňovat pavilony, jejichž
kapacita se postupně zvyšovala až na 1300, aby se ustálila na současných 830 lůžkách
¢

GOYOVY PŘÍZRAKY
¢ Rok 1792, Španělsko, Madrid. Církevní hodnostáři se právě shodli, že je na čase, aby byla opět
zřízena Inkvizice. Inkvizice je však instituce až přespříliš podezřívavá a tak se, shodou
nešťastných událostí, do křížku s ní dostane i počestná dívka Inés. Její zhrzený otec hledá pomoc u
svého přítele, malíře Francesca Goyy, který se zná s jedním z vyšších představitelů církve, bratrem
Lorenzem. I přes Goyův apel na bratra Lorenza a ujištění o Inésině nevině se však nezdá, že by měla
být osvobozena, neboť inkvizitoři ji, stejně jako stovky dalších, svými nekalými praktikami
donutili k “doznání“.
Film však není jen o tragickém osudu jedné dívky, ale také o zkaženosti, chamtivosti a nenasytnosti
všech, kteří mají moc, ale touží po ještě větší a po ještě větším bohatství.
¢http://www.csfd.cz/film/220918-goyovy-prizraky-goyas-ghosts/videa/

PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA ČERNOVICE
¢
¢Psychiatrická léčebna v Brně je odborným léčebným ústavem. Je řízena Ministerstvem zdravotnictví,
které je jejím zřizovatelem. Finanční prostředky pro svoji činnost získává z úhrad za poskytnutou
zdravotní péči od zdravotních pojišťoven, zřizovatele, Krajského úřadu Jihomoravského kraje,
Magistrátu města Brna, občanů a právnických osob, z jiných příspěvků, darů a vlastní činnosti.
¢Podle závazného opatření Ministerstva zdravotnictví o stanovení spádových území psychiatrických
léčeben poskytuje léčebna:
¢komplexní psychiatrickou lůžkovou péči obyvatelstvu spádového území
¢lůžkovou psychiatrickou péči dospělým nemocným se všemi druhy psychických poruch
¢ústavní ochrannou léčbu sexuologickou, psychiatrickou, protitoxikomanickou a protialkoholní včetně
kombinovaných druhů
¢ambulantní péči v oborech psychiatrie, neurologie, interna, psychoterapie, AT
¢konziliární služby v oborech dermatovenerologie, chirurgie, gynekologie, TRN, ORL, oftalmologie,
sexuologie, ortopedie a pedopsychiatrie
¢
11a.gif

PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA ČERNOVICE
12a.jpg 12b.jpg 12c.jpg
•Léčebna má v současnosti kapacitu 830 hospitalizovaných pacientů o které se stará zhruba 650
pracovníků.
•Léčebna zahrnuje 29 oddělení (1 detašované pracoviště ve Slavkově)
•

PSYCHIATRICKÁ REVOLUCE
¢Tři zřejmé body:
1.Renesanční výklad šílenství v protikladu ke koncepci posedlosti ďáblem.
2.Čas zrození azylů a prvních léčeben v 18. století pod Pinelovým vlivem.
3.Vznik psychoanalýzy – duševní choroba nazírána jako patologický výsledek vnitřních konfliktů
individua, které mohou zrcadlit i sociální patologii.
4.? Vznik hnutí mentální hygieny, pozitivní psychologie, jak si uchovat duševní zdraví.
5.? Nástup psychofarmakologie po 2. světové válce.
6.?  Zavedení skupinové práce a její vliv na duševní zdraví