www.pedagogika.skolni.eu DIDAKTIKA Didaktika je teorie vzdělávání, která se zabývá jevy, formami, postupy a cíli vyučování. Je součástí pedagogiky, zabývající se metodami a formami školního vyučování. Didaktika je pojem odvozený z řeckého slova didaskó, které znamená učím nebo vyučuji. Obsah: • Didaktika se zabývá třemi základními otázkami • Historie didaktiky • Druhy didaktik • Systematizace didaktik • Obecná didaktika • Funkce didaktiky • Hlavní váhu zkoumání směřuje didaktika • Cíl vyučování • Hierarchie cílů výchovy a vzdělávání • Členění cílů výuky podle oblasti rozvoje žákovy osobnosti: • Požadavky na cíle • Nejčastější chyby při vymezování cíle • Magerova technika formulování cíle • Obsah vzdělávání - učivo • Obsah vzdělávání úzce souvisí se společenskovědní objednávkou navazující na oblasti • Diferenciace učiva • Prvky učiva • Didaktická analýza učiva • Metody, formy, prostředky • Faktory ovlivňující volbu metody • Metody podle etap vyučovací jednotky • Slovní metody - zdrojem je mluvená, psaná, nebo tištěná řeč • Metody názorně demonstrační • Metody dovednostně praktické • Organizační formy vyučování • Organizační forma podle samostatnosti žáků • Skupinová práce - hlediska rozdělení do skupin • Způsoby rozdělení do skupin • Druhy skupin Základní organizační jednotka - vyučovací hodina • Typy vyučovacích hodin • Etapy vyučovací jednotky • Souhrnné rozvržení vyučovací hodiny v minutách Didaktické zásady Didaktika se zabývá třemi základními otázkami: Důležité upozornění: Kopírovania šíření tohoto materiálu se doporučuje! www.pedagogika.skolni.eu • Proč vyučovat - cíl vyučová ní • Co vyučovat - jaké učivo • Jak vyučovat - metody, formy, prostředky Historie didaktiky: • Wolfgang Ratke (1571-1635) -jako první uvedl pojem didaktika • Jan Amos Komenský (1592-1670) - uvedl v praxi základní didaktické zásady • Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) - upřednostňoval pozornost na dítě, na jeho aktivitu, tvořivé vyučování • Johann Heinrich Pestalozzi (1746-1827) - metodika pro základní vyučování • Johann Friedrich Herbart (1776-1841) - je považován za zakladatele pedagogiky, jeho přínos pro didaktiku = jasnost, asociace, systém, metoda. • Otto Willmann (1839 -1920) - didaktika jako věda o vzdělávání • Kelyova, Montessori, Deeroly, Ferriere, Petersen, Steiner - pluralita názorů na vyučovací proces Druhy didaktik: • Obecná (všeobecná) didaktika • Speciální didaktika • Didaktika vyučovacích předmětů • Předmětová didaktika • Didaktika dospělých • Didaktika žáků se speciálními potřebami • Oborová didaktika • Didaktika odborného výcviku • Didaktika druhů a stupňů škol • Předškolní didaktika • Školní didaktika • Středoškolská didaktika • Vysokoškolská didaktika Systematizace didaktik: DIDAKTIKA CKOAK.UKV DRUHÚ A SRIPÍHJ ŠKOL iřnkiiažOMj Obecná didaktika Funkce didaktiky: • Normativní -určuje kritéria kvality a efektivity vzdělávacího procesu • Diagnostická - zkoumá vzdělávací proces • Prognostická - zkoumá zákonitosti vyučovacího procesu, které rozhodují o jeho úspěšnosti • Instrumentální - metody, formy, prostředky, které racionalizují vzdělávací proces Hlavní váhu zkoumání směřuje didaktika: • Na cíl, kterého je potřeba dosáhnout Důležité upozornění: Kopírovania šíření tohoto materiálu se doporučuje! www.pedagogika.skolni.eu • Podmínky vyučování • Didaktické zásady - principy a pravidla • Činitele výuky - učitel a žák • Soubor poznatkům a činností - učivo • Metody, formy a prostředky • Výsledek vyučování Cíl vyučování Hierarchie cílů výchovy a vzdělávání: • Obecné cíle výchova a vzdělávání • Cíle studijního nebo učebního oboru • Cíle vyučovacích předmětů • Cíle tématických celků • Cíle vyučovacích jednotek • Individuální cíle Členění cílů výuky podle oblasti rozvoje žákovy osobnosti: • Kognitivní (vzdělávací) - osvojování si vědomostí a intelektuálních dovedností • Afektivní (postojové) - vztahují se k emocionální oblasti, vytváření hodnotových orientací, postojů • Psychomotorické (výcvikové) - osvojování si psychomotorických dovedností, řeči, psaní, kreslení, manipulace s věcmi a nástroji Požadavky na cíle: • Přiměřenost - cíle musí být dosažitelné • Konzistentnost - podřízenost nižších cílů vyšším • Ověřitelnost - dosažení cíle musí být ověřitelné • Jednoznačnost - cíl nesmí být nejednoznačné definovaný • Respektování taxonomie - úrovní zvládnutí učiva Nejčastější chyby při vymezování cíle: • Příliš obecné vymezení výukového cíle - „naučit se práce s Wordem", „Osvojit si zásady práce s počítačem • Ztotožnění cíle s tématem vyučovací jednotky-„Kanada - zemědělství a průmysl" • Cíl popisuje zamýšlenou činnost učitele - „Ukázat, jak se ředí kyselina sírová" Magerova technika formulování cíle: • Požadovaný výkon žáka • Podmínky výkonu • Rozsah výkonu • Vymezení způsobů řešení • Použití pomůcek • Normování výkonu • Počet správně vyřešených úkonů (úloh) • Tolerance nepřesnosti • Časový limit Obsah vzdělávání - učivo UČIVO je jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Dva zbývající prvky jsou UČITEL a ŽÁK. Důležité upozornění: Kopírovania šíření tohoto materiálu se doporučuje! www.pedagogika.skolni.eu Učivo je tedy - systém vědomostí, zručností a návyků, jejichž osvojení zabezpečuje rozvoj duševních a fyzických schopností žáků, potřebných pro jejich další život Jedná se o didaktickou transformaci obsahu vzdělání, kterou provádí škola a učitel předmětu. Obsah vzdělávání úzce souvisí se společenskovědní objednávkou navazující na oblasti: • Ekonomické • Politické • Sociální Diferenciace učiva: • Učivo základní - minimum z hlediska obsahu a stupně osvojení. Obsahuje prvky učiva které podmiňují osvojení si dalšího učiva • Učivo rozšiřující-slouží k prohloubení základního učiva Prvky učiva: • Poznatky • Zručnosti a návyky • Zkušenosti z tvořivé činnosti • Emocionálně citové zkušenosti Didaktická analýza učiva: • Pojmová - vytvoření žebříčku (struktury) pojmů, od základního k rozšiřujícímu • Operační-analýza činností a operací • Analýza mezipředmětových vztahů - přirozená návaznost na učivo jiných předmětů Metody, formy, prostředky Metoda je cílevědomý, koordinovaný a záměrný postup, kterým se dosahuje vytčeného cíle. Faktory ovlivňující volbu metody: • Obsah vzdělávání • Cíl vyučovací jednotky • Možnosti žáků • Zákonitosti vyučovacího procesu • Materiálně technické zabezpečení • Možnosti učitele • Předcházející zkušenosti Metody podle etap vyučovací jednotky: Metody motivační - úkolem je zvýšit zájem o činnost • Úvodní motivační metody • předmluva - nastínění problému • rozhovor-dialog s žáky • demonstrace-obraz, film • motivace pomocí problému - upoutání pozornosti • Průběžné motivační metody Důležité upozornění: Kopírovania šíření tohoto materiálu se doporučuje! www.pedagogika.skolni.eu • motivační výzva - v průběhu vyučování, upoutání pozornosti k učivu • aktualizace obsahu - zpestření, využití učiva • pochvala, kritika, povzbuzení Metody expoziční - prvotní seznámení s učivem Metody fixační - upevňování a prohlubování - opakování učiva • opakování - ústní, otázky a odpovědi, písemné, praktické opakování • cvičení - nácvik, precvičovaní Metody diagnostické - hodnoceni, klasifikace vědomosti a zručnosti žáků - zkoušení Metody aplikační - využití vědomostí v konkrétní činnosti Slovní metody - zdrojem je mluvená, psaná, nebo tištěná řeč: • Monologické metody - výklad, vysvětlujeme, přednáška • Dialogické metody - rozhovor, diskuse • Metody práce s knihou - učebnice, skripta • Metody písemných prací - domácí úkoly Metody názorně demonstrační: • Pozorování - cílevědomé pozorování předmětů, objektů, jevů, procesů • Předvádění - vlastností předmětů, činností, pokusů, modelů • Demonstrace statických obrazů - obrazy, schémata, grafy a nákresy • Projekce statická a dynamická - prezentace v PowerPointu, film • Manipulace s předmětem Metody dovednostně praktické: • Nácvik pohybových a praktických činností • Pracovní činnosti - dílny, školní praxe, praxe v podniku • Laboratorní činnosti - pokusy, laboratorní práce • Grafické a výtvarné činnosti Organizační formy vyučování • Kolik žáků se vyučuje • individuální výuka • hromadná výuka • smíšená výuka • Kde se vyučuje • školní prostředí • mimoškolní prostředí • Jak dlouho se vyučuje • vyučovací hodina • zkrácená vyučovací hodina • dvojhodinová vyučovací jednotka - tělesná výchova, výtvarná výchova • vícehodinová vyučovací jednotka - praxe učebního oboru • Jak často se vyučuje Organizační forma podle samostatnosti žáků: • individuální práce Důležité upozornění: Kopírovania šíření tohoto materiálu se doporučuje! www.pedagogika.skolni.eu • skupinová práce • frontální práce Skupinová práce - hlediska rozdělení do skupin: • podle druhu činnosti • podle zájmu žáků • podle pracovního tempa • podle schopností Způsoby rozdělení do skupin: • spontánní-děti se rozdělí samy • náhodné - rozlosovaní • usměrňované - stanovuje učitel • U skupinové práce platí zlaté pravidlo - ve skupině dostávají všichni stejné hodnocení! Druhy skupin: • heterogenní - různorodá skupina • homogenní - stejné schopnosti, typy a výkony Základní organizační jednotka - vyučovací hodina Typy vyučovacích hodin: • Základní typ vyučovací hodiny • Zvláštní typ vyučovací hodiny • osvojování si nových vědomostí • opakovací • prověřování hodnocení žáků • aplikační-exkurze apod. Etapy vyučovací jednotky: • organizační a administrativní etapa • prezentace cílů vyučovacího procesu • motivace • aktualizace již osvojeného učiva • osvojení nového učiva • upevňovania prohlubování vědomostí • zadání domácího úkolu • zhodnocení vyučovací hodiny a závěr Souhrnné rozvržení vyučovací hodiny v minutách: • Úvod - 3 minuty (v etapách body 1. - 3.) • Individuální zkoušení -10-15 minut (v etapách bod 4.) • Opakování učiva z minulé hodiny, nové učivo -15 - 20 minut (v etapách body 4. - 5.) • Fixace nového učiva, diagnostika dosažení cílů - 5 minut (v etapách bod 6.) • Zadání domácího úkolu a závěr - 5 minut (v etapách bod 7. a 8.) Didaktické zásady Zásada přiměřenosti a individuálního přístupu Důležité upozornění: Kopírovania šíření tohoto materiálu se doporučuje! www.pedagogika.skolni.eu • čím mladší žáci tím pestřejší formy výuky, kratší vyučování, konkrétnější učivo Zásada uvedomelosti a aktivity • žák rozumí tomu čemu se učí, zná cíl a smysl učební činnosti Zásada postupnosti - požadavek postupu • od jednoduchého k složitému • od blízkého ke vzdálenému, • od konkrétního k abstraktnímu • od obecného k zvláštnímu. Zásada soustavnosti (systematičnosti) a cílevědomosti • Promyšlené (logické, systematické) a cílevědomé řazení učiva, • znalost cíle je nejúčinnější motivační prostředek Zásada trvalosti • Upevnění (pochopení) učiva • budování předpokladů k aplikaci učiva v aktuálních podmínkách Zásada názornosti • Vzájemné propojení informačních zdrojů Zásada spojení teorie s praxí • Spojení teoretické (informační) roviny s praktickou rovinou Zásada vědeckosti - učivo musí vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků Vytvoření optimálních podmínek k výuce - materiální a technické zabezpečení, klima třídy, psychohygienické podmínky Zásada komplexního vývoje osobnosti - všestranný rozvoj osobnosti Důležité upozornění: Kopírovania šíření tohoto materiálu se doporučuje!