Hodnocení žáků, diagnostika a zpětná vazba k rozvoji kompetencí •Eva Trnová •PdF MU©2015 • See Explanation. Clicking on the picture will download the highest resolution version available. http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:P4ygIg-vyxhaGM:http://www.viptesting.com/domains/vip-testing.com /images/iq_index_img.gif Co se dnes dozvíte (nebo si doma dočtete) • •(1) Hodnocení ØVymezení pojmu ØFáze hodnocení ØFunkce hodnocení ØTypy hodnocení –formativní – sumativní –normativní – kriteriální –diagnostické – interní – externí –průběžné- závěrečné … •(2)Hodnocení a diagnostika jako zpětná vazba k rozvoji kompetencí Didaktická diagnostika •Diagnostikované vzdělávací konstrukty: •vědomosti žáka, •dovednosti žáka, •návyky žáka, •poznávací zájmy žáka o obor, •postoje žáka k oboru, •styl učení se žáka v oboru. • Didaktická diagnostika •Diagnostické metody a nástroje: •Ústní zkouška •Písemná a grafická zkouška •Didaktický test •Experimentální zkouška •Analýza výsledků činnosti žáka •Pozorování žáka •Rozhovor •Dotazník •Anamnéza Didaktická diagnostika •Etapy diagnostiky: •formulace vstupní diagnostické hypotézy, •volba a příprava diagnostických metod a nástrojů, •získávání údajů (vlastní šetření), •zpracování údajů, •interpretace a vyhodnocení zpracovaných údajů, •stanovení diagnózy Co si představujete pod pojmem hodnocení? Hodnocení •Hodnocení = proces – součást diagnostiky - vedle indikování, identifikování, klasifikování, interpretování, prognózování a regulování součástí diagnostiky. •Zhodnocení (jako součást diagnózy) - je vyjádření úrovně vědomosti, návyku, dovednosti, postoje, schopnosti, motivu, zájmu atd. podle předem stanovených kritérií (norem). •Škály - blíže při testech a dotaznících Hodnocení žáka • •Jakékoliv sdělení (verbální, neverbální…), které vyjadřuje posouzení výkonu žáka (hodnotí). Evaluace - hodnocení •Evaluace (evaluation) – všeobecné cíle vzdělávání (školní programy, koncepce) • •Hodnocení (assessment) - vnitřní rámec výuky – konkrétní cíle výuky (vědomosti, dovednosti) Hodnocení žáků •Pedagogický slovník (Průcha, Walterová a Mareš, 2003) •Sdělení učitelů, které je určené žákům a vypovídá o míře jejich úspěšnosti ve vzdělávacím procesu. Vzdělávací výsledky žáků jsou hodnoceny oficiálně prostřednictvím klasifikace (známky) nebo prostřednictvím písemných zpráv (slovní hodnocení). • MCj04344110000[1] Hodnocení ve škole •Za školní hodnocení jsou považovány všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo o ní vypovídají. •V užším smyslu se rozumí pedagogickým hodnocením (evaluací) systematický proces, který vede k určení kvalit a výkonů vykazovaných žákem nebo skupinou žáků. •Podstatou školního hodnocení je zjištění kompetencí - vědomostí, dovedností a postojů žáka a formulace hodnocení na základě porovnání skutečného stavu se stavem předpokládaným, formulovaným jako cíle výuky. • MCj04344110000[1] Hodnocení - otázky •Koho hodnotíme? •Co hodnotíme? •Jak hodnotíme? •Proč hodnotíme? •Kdy hodnotíme? •Komu je hodnocení určeno? •… MCj04077340000[1] Fáze hodnocení: •a) rozhodnutí o cíli a metodě hodnocení •koho budeme hodnotit - jednotlivce – třídu – školu •co budeme hodnotit - vědomosti – dovednosti – postoje; sportovní výkon; chování… •jak budeme hodnotit – slovně – známkou, … •b) zjišťování informací o skutečném stavu (o žákově výkonu) •pozorování •hodnocení výsledků práce... •c) formulování hodnotícího závěru •stanovení známky nebo pouze prospěl- neprospěl, •pochvala nebo kritika • Funkce hodnocení (1): •Učitel: • zpětná vazba k jeho práci; • umožňuje posoudit připravenost žáka = může navázat na osvojené vědomosti, dovednosti X nemá na co navazovat, musí zopakovat, upevnit…; • podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka - o dosažené úrovni určitého výstupu… •Žák: • zpětná vazba k jeho výkonu a prospěchu; • informace o jeho připravenosti k další práci, studiu – impuls (motivace) k tomu, aby se více snažil… •Rodič: • informace o práci dítěte; • porovnání výkonu s ostatními… • • Funkce hodnocení (2): •Motivační -nejfrekventovanější a nejvyužívanější funkce hodnocení; -může povzbudit = zažije úspěch x odradit = neúspěch. •Informativní -informace o tom, jak se žák přiblížil k cílové normě - jaký je jeho výkon v porovnání s ostatními, jaká je kvalita osvojených znalostí a dovedností; -informace o učebním stylu žáka, o příčinách neúspěchu a kvalitách úspěchu. •Výchovná – formativní -mělo by vést k formování pozitivních vlastností a postojů žáka (k odpovědnosti, k vytrvalosti, ke svědomitosti); -pomáhat vytvářet postoje k sobě samému a představy o hodnotě vlastní osobnosti. • Typy hodnocení (1) •Formativní hodnocení - má poskytnout cílenou radu, vedení a poučení - zaměřené na zlepšení výkonů, na odstranění chyb a nedostatků v práci žáka – zpětná vazba pro žáka. • •Sumativní (finální, shrnující) hodnocení – zhodnocení celkového výkonu, slouží jako podklad pro oficiální vyjádření o žákově výkonu, určené často i pro někoho mimo školu. • • Typy hodnocení (2) •Normativní hodnocení - je hodnocením výkonu jednotlivých žáků ve vztahu k výkonům ostatních. •Kriteriální hodnocení (absolutního výkonu) - zjišťuje splnění či nesplnění konkrétního výkonu (kritéria). •Kvantifikování kritérií •Kritérium - standard • Typy hodnocení (3) •Diagnostické hodnocení - se speciálně zaměřuje na odhalení učebních obtíží žáků a zjištění zvláštních vzdělávacích potřeb. • •Interní (vnitřní) hodnocení - je prováděno učiteli („uvnitř školy“). • •Externí (vnější) hodnocení - je navrhováno a většinou prováděno osobami mimo školu. • • Typy hodnocení (4) •Heteronomní – hodnocení „někým jiným“ – nejčastěji učitelem, jiným žákem. •Autonomní - hodnocení jako cíl učení a jako nástroj samotného žáka – sebereflexe – spojení s reflexí svých vlastních učebních procesů =„uměním učit se“. •Proces odcizování hodnocení žákovi – „učí se jen pro známky“ - týká se prakticky všech forem hodnocení. Typy hodnocení (5) •Neformální hodnocení - pozorování výkonů během běžné práce ve třídě. •Formální hodnocení - žáci jsou předem upozorněni a mohou se připravit. •Průběžné hodnocení – hodnocení úrovně bez klasifikace – poskytuje možnost odhalit nedostatky v počátcích. •Závěrečné hodnocení – klasifikace. • • • • Klasifikace •Jedna z nejvýznamnějších forem zhodnocení vzdělávacích výsledků a chování žáků. •Vzniká kvantifikací zhodnocení (jako součásti diagnózy) pomocí stupňů klasifikační škály. •Tyto stupně jsou vyjádřeny výroky, slovy nebo čísly – různé typy klasifikace. Hodnocení - klasifikace •Klasifikace = kvantifikace zhodnocení (jako součásti diagnózy) pomocí stupňů klasifikační škály. •Tyto stupně jsou vyjádřeny výroky, slovy nebo čísly. •Pětimístná stupnice vyjádřená čísly: •1. stupeň - výborný •2. stupeň - chvalitebný •3. stupeň - dobrý •4. stupeň - dostatečný •5. stupeň - nedostatečný •Z jezuitského školního řádu z roku 1599 přežívá na našich základních a středních školách nejen pětistupňová klasifikační stupnice, ale i celková stresující atmosféra zkoušení. • Hodnocení - klasifikace •Stanovení hodnotících norem: •intuitivně (tradice, zkušenosti) •průměrování výkonů žáků •podle závěrů vědeckého bádání (pedagogika, psychologie, sociologie, prognostika aj.) -sociální vztahová norma - výkon žáka je poměřován v určitém čase s výkony jeho spolužáků (ne průměrováním!) -individuální vztahovou normou - je srovnávání výkonu žáka s jeho vlastními dřívějšími výkony (vývoj žáka) Hodnocení - klasifikace •Příklad: •Hlavní hodnotitelné a klasifikovatelné konstrukty ve výuce přírodovědy: •Řešení úloh •Tvorba úloh •Řešení projektů •Provádění pokusů •Tvorba pokusů •Měření, jeho zpracování a vyhodnocení •Eseje •Pečlivost a kvalita činností •Formální stránka činností •Kvalita fyzikálního vyjadřování, diskuse •Dovednost užívat matematický aparát a ICT • • • • Slovní hodnocení •Je konkrétní vyjádření o dosažené úrovni žáka. •Má vysokou informační hodnotu a může dobře motivovat. •Nestresuje, obsahuje doporučení pro další rozvoj a respektuje individualitu žáka. •Pro učitele je časově náročné a obtížné (je třeba se vyvarovat schématických vyjádření a klišé). •Do slovního hodnocení zařazujeme slovní obsahovou analýzu výkonu, ocenění žáků po vyučovací hodině, zhodnocení realizovaného projektu, parafrázování výkonu (pozitivní i negativní), odměnu, vyznamenání žáka, pochvalu, tabuli cti či hanby. • Další formy hodnocení •Jednoduché mimoverbální hodnocení - úsměv učitele, přikývnutí, zavrtění hlavou, zamračení se, přísný pohled, gesto, dotyk učitele (pohlazení, podání ruky). •Jednoduché verbální hodnocení - velice jednoduché slovní hodnocení (ano, ne, dobře, špatně, chyba, prima,OK). Kratší slovní vyjádření s emocionálním nábojem, např. :" Dnes jsi mě potěšil.""Čekal jsem, že to zvládneš.""Zklamal jsi mě." •Oceňování výkonů - výstavky žákovských prací, nástěnky, tabule úspěchů, pověření žáka náročnějším úkolem, pověření žáka méně náročným úkolem, pověření vedením týmu. •Písemná a grafická vyjádření - písemná charakteristika žáka, diagramy, zařazení na diagramu, posuzovací škály, hodnotící tabulky. • Validita hodnocení: •= obsahová správnost školního hodnocení; •nutné stanovení pravidel a jejich dodržování; •klíčový je požadavek shody mezi vzdělávacími cíli, vyučovacími činnostmi a postupy hodnocení. • •Otázka – lze zahrnout do hodnocení postoje? Ukázka z e-opory: •Slavík (1999, s. 63) uvádí příklad hodnocení s problematickou validitou. Zdůvodněte, v čem je validita tohoto hodnocení problematická. •Luboš: Paní učitelko, jsem překvapen, že jsem z dějepisu dostal jenom trojku. Výsledky testů jsem přece neměl tak špatné. •Učitelka Tomášková: Víš, musela jsem vzít v úvahu Tvé časté absence. Mnoho témat ti zcela uniklo. • Diagnostika a hodnocení jako zpětná vazba k rozvoji kompetencí •(klíčové) kompetence – „komplex vědomostí, vědomostí a postojů – jsou „nadpředmětové;“ •Jiné cíle - jiný úhled pohledu na posuzování výkonů žáků. •Kategorie výkonů žáků - odvozeny z klasické Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů: •1. základní pojmy nebo dovednosti, •2. analýza a porozumění obsahu, reproduktivní •3. zobecňování, aplikace, metakognice. •Cíle vyšších stupňů - jiný styl výuky •Pozor na rozpor – učím vědomosti a chci porozumění nebo aplikaci •Niemerkova klasifikace kognitivních cílů – vědomost (zapamatování – porozumění) x dovednost ( reproduktivní – produktivní) Diagnostika a hodnocení jako zpětná vazba k rozvoji kompetencí •„Každé kritérium, které poměřuje kvalitu žákova školní ho výkonu nebo chování je vyjádřením určité kompetence nebo složky kompetence, kterou žák v praxi může do nějaké míry dosáhnout nebo ji naopak postrádá.“ •(Slavík, Hodnocení v současné škole) •Kdo potřebuje zpětnou vazbu? •Žák – učitel – rodič – ředitel – inspekce společnost •Diagnostika – stav •Hodnocení - úroveň Rozšiřující literatura k tématu •Kolář, Z., & Šikulová, R. (2005). Hodnocení žáků. Praha: Grada. •Pasch, M., et al. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál. (s. 102-116) •Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál. •Slavík, J. (2003). „Autonomní a heteronomní pojetí školního hodnocení – aktuální problém pedagogické teorie a praxe. Pedagogika, 53(1), 5-25. •Straková, J., & Slavík, J. (2013). (Formativní) hodnocení – aktuální téma. Pedagogika, 63(3), 277-284. Dostupné z http://userweb.pedf.cuni.cz/wp/pedagogika/?p=1085 •Žlábková, I., & Rokos, L. (2013). Pohledy na formativní a sumativní hodnocení žáka v českých publikacích. Pedagogika, 63(3), 328-354. Dostupné z http://userweb.pedf.cuni.cz/wp/pedagogika/?p=1079 Hodně sil a chuti do učení – ať mám co diagnostikovat! s17