Masarykova univerzita v Brně


                                        Pedagogická fakulta










logo%20PDF%20OK














                                            Živé obrazy

                                          Seminární práce



                       Praktikum k didaktice výuky o přírodě a společnosti 2













                                                                                  Mgr. Marie Říhová

Květen
2017
   UČO
9552




Lekce: Sovičky

Ročník: 2.

Předmět: český jazyk - literární výchova

Téma vyučovací jednotky:  Sovy - prožitkové čtení textu

Výukové cíle:

·        Žák předvídá možný vývoj příběhu dle klíčových slov.

·        Žák formuluje hlavní myšlenku textu.

·        Žák formuluje a propojuje dojmy a pocity navozené četbou se svými životními zkušenostmi.

·        Žák popíše a podělí se s ostatními o situaci, kdy prožíval strach z nepřítomnosti rodičů.

Mezipředmětové vztahy s jinými vyučovacími předměty:

člověk a jeho svět, hudební výchova, cizí jazyk - angličtina

Podrobný scénář vyučovací jednotky:

 Úvod: motivace - poslech písně Sova od hudební skupiny Hradišťan

Po poslechu žáci diskutují ve dvojicích o tom, komu se píseň líbila či nelíbila. Pak učitel  žákům
sdělí, že tato píseň je vlastně zhudebněný text básně Sova od J.Skácela. Žáci se společně
s učitelem zamýšlí, kde ještě by se mohli setkat s textem (příběhem, knihou) o sově.

Evokace  – předvídání pomocí klíčových slov

Učitel představí žákům titulní stranu knihy a její název (kniha je v anglickém originále – děti
mohou navrhnout překlad názvu knihy). Dle titulní strany mohou žáci odhadovat, o čem asi bude kniha
vyprávět.  Žáci obdrží klíčová slova a pokouší se sestavit (odhadnout) příběh, který kniha ukrývá.

Klíčová slova: soví děti, temná noc, soví máma, strach, velká radost

Děti předvídají ve dvojicích či samostatně vývoj příběhu, poté dle přání prezentují ostatním ve
třídě.

Uvědomění – řízené čtení přerušované otázkami

Následuje společné čtení textu knihy anglického autora Martina Weddella Sovičky (Owl Babies)

1.      V jednom lese žily tři malé sovičky (soví dětičky). Jmenovaly se Sára, Bára a Kubík. Žily
se svou maminkou v dutině starého stromu. Uvnitř měly větvičky, listy a peříčka a to byl jejich
domeček.

2.      Jednou v noci se probudily a jejich maminka byla pryč. „Kde je maminka?“ zeptala se Sára.
„Jejdanánku!“ houkla Bára. „Já chci svoji maminku!“ posteskl si Kubík.

                      Kam maminka letěla?

3.      Sovičky se zamyslely (všechny sovy hodně přemýšlí). „ Já si myslím, že maminka letěla na
lov,“ řekla Sára. „Aby nám přinesla jídlo,“ dodala Bára. „Já chci svoji maminku!“ povzdechl si
Kubík.

4.      Ale maminka se neobjevila. Sovičky vylezly ven ze svého domečku, posadily se na větev
stromu a čekaly.

5.      Na velké větvi seděla Sára. Na tu menší se posadila Bára a nejtenčí větvičku si vybral
Kubík. „Maminka se vrátí,“ řekla Sára. „Vrátí se brzy!“ řekla Bára. „Já chci svoji maminku!“
povzdechl si Kubík.

6.      V lese byla tma a sovičky musely být statečné, protože všude kolem se pohybovaly temné
stíny.

7.      „Maminka nám přinese myši a dobroty, které máme rády,“ řekla Sára. „ Taky si to myslím,“
přikývla Bára. „Já chci svoji maminku!“ povzdechl si Kubík. Seděly a přemýšlely (všechny sovy hodně
přemýšlí). „Já si myslím, že bychom měli sedět všichni na mé větvi.“ řekla Sára.Tak si sovičky
sedly společně na jednu větev.

                               Proč si sovičky sedly na jednu větev?

8.      „Třeba se maminka ztratila,“ řekla Sára. „Nebo ji chytla liška,“ řekla Bára. „Já chci svoji
maminku!“ povzdechl si Kubík. Sovičky zavřely oči a moc si přály, aby se maminka vrátila.

9.      A ona se vrátila!!!! Tichounce a lehounce proletěla mezi stromy a zamířila přímo k Sáře,
Báře a Kubíkovi.

10.  „Mami!!!! Mami!!“vykřikovaly sovičky s velkou radostí, třepetaly křidélky, tancovaly a
poskakovaly na větvi nahoru a dolů.

11.   „Ale, ale to je radosti!!! Copak?“ zeptala se maminka. „Přece jste věděly, že se vrátím.“
Sovičky se zamyslely (všechny sovy hodně přemýšlí). „Já jsem to věděla,“ řekla Sára. „Já jsem to
taky věděla,“ řekla Bára. „Mám moc rád svoji maminku!“ řekl Kubík.

Po přečtení vyzve učitel žáky k tomu, aby si chvilku na sovičky zahrály. Rozdělí žáky do skupinek
po 3 a vysvětlí jim princip metody živé obrazy. Pak děti předvádí své živé obrazy.

Živý obraz č.1: Děti ve trojicích předvádí situaci, kdy každá ze soviček sedí na své větvi a bojí
se, že se maminka nevrátí.

Živý obraz č.2: Děti předvádí situaci, kdy maminka přiletěla zpět.

Reflexe

Učitel položí dětem otázku: „Jak se lišil váš příběh od toho, co jsme si právě přečetly?“ Děti
porovnávají své příběhy sestavené z klíčových slov. „Zažil někdo také podobnou situaci jako
sovičky, kdy měl strach, že se maminka (rodiče) nevrátí?“ Děti vzpomínají na své vlastní prožitky a
propojují je s příběhem. „Proč asi pan spisovatel poskládal svůj příběh zrovna tak, co chtěl dětem
říct?“

Děti se pokouší formulovat svoji odpověď písemně, doplňují nedokončenou větu.

Anglický spisovatel Martin Waddell napsal pro děti příběh o sovičkách (Owl Babies), aby jim
pověděl, že……