Michaela Poláková POZDNÍ PŘÍCHODY Pan Pěnička přichází pracovat pravidelně pozdě. Pan Polanský pana Pěničku pokáral: „Pane Pěničko!" „Prosím?" ptá se pan Pěnička. „Přicházíte pravidelně pozdě,“ povídá pan Polanský, „příště přijďte přesně! Poskytuji poslední příležitost pro prominutí postihu!" Přesto přišel pan Pěnička pozdě. „Pane Pěničko, příště přesně, pamatujete?" pronesl pan Polanský. „Protože přicházíte pozdě pravidelně, pokaždé při pozdním příchodu půjdete pro papíry přes půlku Prahy pěšky," „Proč prosím?" ptá se pan Pěnička. „Přestupky proti pravidlům promíjíme pouze párkrát. Pozdní příchody poté přinášejí patřičné postihy,“ promluvil Polanský. Pan Pěnička pronesl provinile: „Pokaždé?" „Pokaždé!" pravil příkře pan Polanský. Monika Elgnerová Moje milá maminko, Mikulov? Město moc milých Moravanů. Milujeme měnit místa. Máme mnoho mezi-zastávek. Minule Morkovice, Málkovice, Mutěnice. Momentálně? Možná Milán, Maroko, Maledivy. Moc možností. Máš mince? Mám málo. Moje maličkost Monika Elgnerová Je úterý 21. března 2017. Pomalu otevírám jedno očko, potom druhé. Sluníčko krásně svítí. Příroda se začíná probouzet, jaro je tu! A těch kytiček! Jak miluji tento čas. Ale málem bych se zapomněl představit. Jmenuju se Štístko. Kdo mi dal toto jméno? Sám nevím. Ale vím, že jsem malé roztomilé medvídě, které se právě probudilo ze zimního spánku. Co bych vám k tomu řekl víc? Usnul jsem v listopadu. Spal jsem přibližně 100 dní, a proto se cítím dostatečně vyspaný. Ale může se to lišit. Můj děda naspí třeba 75 dní a kamarád odvedle zase 120 dní. Můžu říct, že slyšíme všechno, co se kde šustne. Minule jsem zaslechl sousedku, jak si stěžovala na Frantu, že děsně chrápe. Příšerná baba. A ještě k tomu má ošklivý příbytek z chrastí, který příliš chrastí. To já si hovím v díře, kterou si sám nebo s tátovou pomocí vyhrabu. Vnitřek si vystelu mechem nebo větvičkami. Panečku, to je nádhera! Jožka odnaproti spí v jeskyni. Musí tam být příšerná zima. Ale už se začíná oteplovat, tak tam musí mít příjemně. A co bych vám ještě pověděl? Začíná mi kručet v bříšku. Tak snad jen: „Vzhůru do přírody!“ O tom, že netvoříme příběhy začínající na jedno písmeno sami, se můžeme přesvědčit v ukázce, která pochází z praxe, a to od evangelického faráře… Přátelé, poslyšme pravdivý příběh, proč potřebujeme pokání. Počátek: Pán Pánů pohlédl prostorem. Počal plánovat. „Postavím planetu,“ pověděl. Planeta plná par počala putovat prostorem. „Přilepšíme planetě,“ pověděl Pán Pánů. Pro počátek planetu prosvětlil. Poté přidělil prostor půdě, potokům, ….... pak Pán přidal přírodu, paprsky, ptáky, plavce, … postavil po povrchu. Pak pouhým příkazem přivedl pro potěchu překrásné potomky pijící potravu předků. „Paráda!“ prohlásil, „pojďme pokračovat.“ Postavil přírodní park pouhým promluvením. Pak přinesl prach, postavil přenádhernou postavu pána. Pohleďte: podoben Pánu Pánů. Pak přídechem postavu probudil. Pán procitl. „Příteli,“ promluvil Pán Pánů, „pojď prohlédnout přírodní park, pak pojmenuj poddané.“ Pán procházel podiven překrásnou přírodou, prohlížel přívětivý park. Postupně prohlédl přemnohé poddané. Přesto potřeboval pomoc. Pán Pánů pochopil. Povstala překrásná paní, potěcha pána. Pán procitl. „Podivuhodná paní, plná překvapení!“ poděkoval pán pohledem Pánovi Pánů, paní pak provedl po parku. Pán Pánů prošel podél, pak pomalu promluvil: „Postavy, podmaňte přírodu, pojídejte plody, paste poddané, pracujte poctivě pro potěšení.“ Pak přikázal: „Pozor! Pozření plodů poznání přivodí pád. Plody poznání proto přehlížejte.“ Poté přátelsky pospolu procházeli park. Počas prohlížení parku poznávali pravé přátelství Pána Pánů, podivuhodného průvodce, plného povzbuzení. Pak pospali při potůčku, po probuzení pojedli plody pučící podél potoka. Pak potkala paní právě pod plody poznání plaza. „Proč přihlížíš, plaze?“ pravila. Plaz promluvil: „Pán Pánů přikázal přehlížet překrásné plody?“ Paní poopravila: „Pouze poloviční pravda, plaze. Pán přikázal přehlížet pouze plody poznání, protože přivodí pád.“ „Pcha!“ prskal plaz, „plody poznání přivodí pád? Pověra! Pouze přísnost Pána Pánů přináší problémy. Pohleď, překrásné plody plné potěšení přinášejí plné poznání pravdy. Pojez pochoutku!“ Paní pohlédla po plodech poznání. Pak plaz podal první plod. Paní pojedla plod poznání. Poté paní přinesla plod partnerovi. Přemýšlel, pak plod přijal. Pojedl. Požehnání poodešlo. Poznání, pojednou potupné, přišlo. Postavy pochopily problém. Polekaně pospíchaly připravit přiodění. Později parkem procházel Pán Pánů. Poděšené postavy prchly. „Pane, paní!“ povolal Pán Pánů postavy, „Proč prcháte? Přichází přítel.“ Pán povstal: „Pane Pánů, potřebuji přiodění, proto prchám.“ „Proč potřebuješ přiodění? Přece´s pojedl plody poznání? Provedl’s přestupek!“ „Pane Pánů, partnerka první pojedla, pak přinesla plody. Proradná potvora.“ „Paní, proč’s pojedla plody poznání přinášející pád?“ „Pane Pánů, plody podal plaz. Povídal: Potěšení přinesou. Prolhaný podvodník.“ Pán Pánů pravil: „Plaze, protože’s přivodil pád, přijde potrestání. Pojídat prach půjdeš. Potomek paní pak přinese pro plazy potupu. Protivníku!“ Pak pohlédl po paní: „Paní protože’s pojedla plody, prožiješ potíže. Potomky přivádět půjdeš při pláči, po pánovi pohlížet půjdeš, přesto pán pouze povely přinese.“ Pánovi pověděl: „Protože’s pojedl, prokletí pohltí planetu. Půjdeš přetěžce pracovat, přesto přineseš pouze pramálo.“ Poté Pán Pánů pokračoval: „Protože postavy poznaly provinění, pošleme padlé pryč.“ Předal postavám přiodění, pak přišel posel Pána Pánů. Plamenem pohlídá park před postavami, protože přivodily pád. Pán, paní, pak pouze přežívali. Postavili příbytek, přišli potomci, pýcha, prohřešky. Potomci padlých působili problémy, proto přišla potopa. Potíže pokračovaly. Padlí pánové prožívali příšerné prohřešky, padali poraženi proradným protivníkem plazem. Poraněni procházeli prázdnou planetou. Pokaždé posmívali Pána Pánů. Padlé paní plakaly, pátraly po pravém přátelství. Pán Pánů přesto pomáhal. Pár pevnějších pochopilo, pak prožívalo pravé přátelství Pána Pánů. Přesto porouchaná planeta plakala pod pohromami přivozenými přestupky. Po předlouhé prodlevě plné porušených příslibů potomky padlých přišlo překvapení. Protože pouze Pán Pánů pochopil prekérní postavení padlých postav, připravil pomoc. Průkazný projev přátelství Pána Pánů. Pomoc přišla podivuhodně. Pomocník poslaný Pánem Pánů porozen pannou! Protiklady propojeny. Pán Pánů přijal přirozenost postav pozemských. Povyrostl, pak počal poučovat pomýlené pokolení. Poodhalil pravdu. Předával poselství pomoci, přesto pocítil podlost postav. Plivali po Pánovi, pokřikovali posměšky. Přesto Pán prokazoval přátelství, pomáhal přinášet pokoj, překonával poranění. Poselství předáno. Pár přátel prošlo při Pánovi přes potok. Poklekli. „Promlouvejte přímluvy, prosím,“ pravil Pán, pak poodešel. Přátelé pak podlehli pokušení. Polehali po palouku. Pán předvídal přicházející ponížení, připravoval převzetí provinění, přišel potlačit příčinu pádu, porazit plaza. Polykal pot. Pociťoval plíživý příchod protivníka. Prosil Pána Pánů, přesto přijal pohár provinění. Přijal poslání překonat propast. Poté přišel pro Pána proradný přítel, polibkem prozradil Pána. Protivníci předali Pána Pilátovi. Pán přesto pověděl pouze pravdu. Popravu pro Pána přichystali. Pán přesto pořád přehlížel potupu, projevoval poselství pravého přátelství pro padlé. Podržel pokoru. „Připraveno!“ provolal Pán. Pak přibitý Pán ponížen padl, protože přijal prohřešky padlého pokolení. Peklo Pána pozřelo. Přesto Pán povstal. Protivník poražen, protože Pán překonal poselství pádu – propast, peklo. Přinesl poselství přátelství Pána Pánů, potlačil provinění padlých postav. Padlé pokolení potřebuje přijmout Pána, pak pozná pravdu, potěšení, pomoc, poslání. Pán poodhalí provinění, paralelně přesto prokáže přátelství. Praví: „Pojď, padlý, pomůžu projít přes propast pekla.“ Příteli, potřebuješ překonat přestupky, provinění, pád. Pomoc přichází, proto přijmi poselství pomoci, proveď pokání. Pak přijde požehnání. Příteli, pouze pokání pomůže, protože Pán přijal provinění, pak přemohl protivníka. Příteli, pověz: Prosím, Pane. Pane, přijímám. Příteli: Pán přijde! Amen.