Katedra geografie, PdF MU •1 PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE Soumrakové jevy cv. č. 5 PedF, katedra geografie •2 Základní pojmy § §Soumrak. § §Typy soumraku. § §Výška Slunce nad obzorem. § PedF, katedra geografie •3 Soumrak I. §Rotace planety Země se odráží ve zdánlivém denním pohybu Slunce po obloze, který vede ke střídání noci a bílého dne. § §Rozptyl slunečních paprsků v zemské atmosféře zapříčiňuje, že přechod mezi nocí a bílým dnem má podobu postupného rozednívání, resp. stmívání. § §Tyto přechodné intervaly se označují jako ranní soumrak (úsvit, ukončen východem Slunce) a večerní soumrak (soumrak v užším slova smyslu, začíná západem Slunce). § § § § § § § § § 1. PedF, katedra geografie •4 Typy soumraku §Občanský soumrak – během jeho trvání je dostatek přirozeného světla pro běžné činnosti včetně čtení. Na začátku ranního a na konci večerního občanského soumraku lze dobře vidět velké objekty, nelze však rozeznat podrobnosti. § §Nautický soumrak – do jeho začátku ráno a po jeho konci večer lze na obloze rozeznávat jasnější hvězdy v souhvězdích natolik dobře, že je možné podle nich navigovat (např. mořeplavbu, odtud i název nautický). § §Astronomický soumrak – do jeho začátku ráno a po jeho konci večer neruší pozorování noční oblohy ani rozptýlené sluneční záření, lze pozorovat i méně jasné vesmírné objekty. § § § § § § § 1. PedF, katedra geografie •5 Jak to funguje? PedF, katedra geografie •6 Výška Slunce nad obzorem I. §Výška Slunce nad obzorem je rozhodujícím kritériem soumraku. § §Občanský soumrak –6˚< hʘ< –0˚51´ § §Nautický soumrak –12˚< hʘ< –0˚51´ § §Astronomický soumrak –18˚< hʘ< –0˚51´ § PedF, katedra geografie •7 Výška Slunce nad obzorem II. PedF, katedra geografie •8 Výška Slunce nad obzorem III. •PedF, katedra geografie •9 Časová rovnice §Rozdíl času průchodů pravého Slunce Tv a druhého středního Slunce T meridiánem: § E = Tv – T = tS ± 12h – T §Různá délka dopoledne a odpoledne vztaženého ke 12. hodině (tj. 12 h – východ se liší od západ – 12 h). §Z grafu vyplývá, že časová rovnice je 4x do roka rovna nule (15. 4., 13. 6., 1. 9. a 25. 12.). PedF, katedra geografie •10 Anomálie §Pokud cos tʘ ∉ 〈–1; 1〉, znamená to, že do vzorce dosazená hodnota hʘ vůbec nenastává. §Slunce této hodnoty během noci nedosáhne, příslušný soumrak trvá jako celonoční. § §Bílá noc – takto se označuje celonoční občanský soumrak. Pro výskyt platí kritérium: –6˚< hʘDK< –0˚51´. § §Celonoční astronomický soumrak – pro výskyt platí kritérium: –18˚< hʘDK < –0˚51´. PedF, katedra geografie •11 Zadání cvičení I. A.Stanovte délku bílého dne (začátek a konec) pro n-tý den měsíců března, června, září a prosince 2016 na zeměpisné šířce φ = 50° s. š. B. B.Stanovte dobu trvání ranního a večerního občanského, nautického a astronomického soumraku pro n-tý den měsíců března, června, září a prosince 2016 na zeměpisných šířkách φ = 0°, φ = 23°26´, φ = 50°, φ = 66°34´ a φ = 90° s. š. PedF, katedra geografie •12 Zadání cvičení II. § §Doplňující údaj o délce trvání bílého dne lze určit buď z rozdílu časů východu a západu Slunce nebo jednodušeji jako 2tʘ. Pokud v červnové tabulce není z principu (hʘDK > –18°) možné vyplnit začátek a konec astronomického soumraku, políčka pro časové údaje proškrtněte a do políčka trvání soumraku vepište zkratku CNAS (celonoční astronomický soumrak). PedF, katedra geografie •13 To je vše ze cvičení. Teď už zbývají jen ty výpočty…