Nervové tkáně •Nervová tkáň = integrovaný komunikační systém v těle •Původ v embryogenezi: z ektodermu, ale mikroglie (fagocytuje) z mezodermu •Základní elementy: neurony a gliové buňky • •Funkční struktura: •autonomní NS – sympatický a parasympatický NS, motorické i senzitivní dráhy, řídí viscerální funkce – nezávislé na vůli (kr. tlak, pohyb střev, močov. Měchýř...nezávislé na vůli) •- somatický NS – řídí motorické vůlí ovládané funkce (kosterní svaly) • • ganglion • •Anatomická struktura •Centrální NS: mozek a mícha •Periferní NS: ganglia a nervová vlákna • •Ganglia: nakupení nervových buněk mimo CNS, obalené vazivem • •Typy ganglií: •autonomní ganglia - ztluštění v průběhu autonomních nervů nebo ve stěnách orgánů (ganglia u parasympatiku a párový sympatický kmen poblíž míchy ) • •senzitivní ganglia – •- ganglia zadních kořenů míšních = spinální ganglia •- ganglia hlavových nervů • • • • • • Nervová vlákna nPodle toho kterým směrem vedou nervová vlákna vzruchy a s kterými orgány jsou spojeny, se dělí na několik skupin: n nNervová vlákna dostředivá – aferentní n Do míchy vstupují zadními kořeny a do mozku buď samostatně nebo v smíšených nervech. n senzorická n senzitivní n nNervová vlákna odstředivá – eferentní n Z míchy vystupují ventrálními kořeny, z mozku motorickými nebo smíšenými nervy. n somatomotorická n visceromotorická n n n Vegetativní (autonomní) nervový systém: ta část NS, která řídí činnost vnitřních orgánů. n Vegetativní vlákna sympatická: vystupují z míchy v oblasti hrudních a bederních obratlů a přepojují se v sympatických gangliích poblíž míchy, odtud vedou vlákna k cílovým orgánům. Mediátor v gangliích je acetylcholin, v cílových orgánech obvykle noradrenalin. n nVegetativní vlákna parasympatická: vystupují z parasympatických jader některých hlavových nervů a dále v oblasti křížové míchy. Přepojují se v gangliích, která leží poblíž cílových orgánů. Mediátorem je acetylcholin. n n n Mozek obratlovců (cerebrum) nV ontogenetickém i fylogenetickém vývoji lze odlišit tři etapy: n n1 . Rozšiřování přední části nervové trubice n n2. Rozdělení této rozšířené trubice na tří hlavní oddíly mozku: •prosencephalon – přední mozek •mesencephalon – střední mozek •rhombencephalon – zadní mozek n n3. Další rozdělení přední a zadní části na: •telencephalon - koncový mozek •mezimozek - diencephalon •mozeček – cerebellum •prodlouženou míchu – medulla oblongata •Šedá hmota: těla neuronů • převážně nemyelinizovaná vlákna • gliové buňky • -protoplasmatické astrocyty • -oligodendrocyty • -mikroglie •Šedá hmota se nachází v kůře mozku, jádrech uvnitř bílé hmoty v mozku, v kůže mozečku, uvnitř míchy a v gangliích PNS •V kůře se vyskytuje více typů neuronů •V jádrech převládají malé a střední multipolární neurony • •Bílá hmota: převážně myelinizovaná vlákna • gliové buňky • - fibrilární astrocyty • - oligodendrocyty • - mikroglie • •Bílá hmota je uložena centrálně v mozkové tkáni a na povrchu míchy - •Centrální nervový systém (mozek a mícha) Neuron •Anatomická a funkční jednotka nervové tkáně •Tělo (soma) dendrity, axon, ER (Nisslova substance – tygroid)) mitochondrie, neurofilamenta a neurotubuly •Rozměry: motorické neurony – tělo až 150 µm, malé neurony jednotky mikrometrů •Podle tvaru: apolární, unipolární, bipolární, pseudounipolární, multipolární •Synapse Typy gliových buněk - neuroglie •Mechanická a funkční opora neuronů, menší než neurony, • ½ objemu nervové tkáně, dělí se, jsou v CNS i PNS. •Makroglia, Oligodendroglie, Mikroglia •Makroglia: •Ependymové: vystýlají komory a míšní kanál – •jednovrstevný epitel, řasinky – dutiny nervstva, pohyb •mozkom. moku, dlouhý výběžek - průnik do •nervových tkání • •Astrocyty: (protoplasmatické v šedé hmotě a fibrilární v bílé hmotě), četné kořenovité výběžky okolo cév v CNS, 1. typ - podpírají vlákna a těla neuronů, 2. typ na povrchu krevních cév, nasávají živiny pro nervové buňky Typy gliových buněk - neuroglie •Oligodendrocyty: oporná funkce, podobné astrocytům, v CNS tvoří myelin •Schwannovy buňky v PNS: druh oligodendrocytů, obalují axony, tvoří myelin a Schw. pochvu •Mikroglie: volné b., améboidní pohyb, fagocytují, ochrana •Satelitní buňky v gangliích okolo těl neuronů • Nervová vlákna •Axony - nervová vlákna – svazky nervových vláken (= nervy v PNS, dráhy v CNS) •Axony mají obaly: V PNS je obalový element Schwannova buňka, v CNS oligodendrocyt •Vlákna mohou být myelinizovaná nebo nemyelinizovaná Tvorba myelinu v periferním NS nervové dráhy •Schéma vedení vzruchu v somatickém a autonomním •nervovém systému Struktura nervového systému •CNS: mozek (šedá na povrchu) a mícha (bílá na povrchu) -šedá hmota (těla neuronů, nemyelinizovaná vlákna, gliové buňky, cévy) -bílá hmota (myelinizovaná vlákna, gliové buňky, cévy) - •Ganglia: kulatá struktury z neuronů a vaziva • •Periferní nervy – svazky nervových vláken, obaly epi-, peri- a endoneurium. -Aferentní a eferentní -Senzitivní, motorické a smíšené •Míšní obaly • •Míšní obaly a jejich prostory •Páteřní mícha (medulla spinalis) je – stejně jako mozek – obalena následujícími obaly: 1.Dura mater spinalis – tvrdá plena míšní. 2.Arachnoidea spinalis – pavučnice. 3.Pia mater spinalis – měkká plena míšní. •Dura mater spinalis •Tvořena hustým kolagenním vazivem a upravena do podoby vaku •Spatium epidurale – prostor mezi sacus durae matris a endorhachis (periost páteřního kanálu). Tento prostor je vyplněn řídkým vazivem a tukem, jsou zde cévní pleteně •Spatium subdurale – fyziologicky pouze štěrbina, významné až při úrazu a následném krvácení • Arachnoidea spinalis Tvořena vazivem z kolagenních a retikulárních vláken. •Spatium subarachnoideum – mezi arachnoideou a pia mater, obsahuje drobné vazivové trámečky které propojují arachnoideu a pia mater. Spatium subarachnoideum je vyplněno likvorem. •Jako vrstva plochých buněk obaluje míšní nervy a doprovází je celou cestu až k receptorovým tělískům, kde přechází do jejich obalů. Pia mater spinalis Tvořena jemným vazivem. •Těsně přiložená k povrchu míchy. Obaluje i cévy, které ji pronikají, a doprovází je dovnitř CNS. •Páteřní mícha, která je ústředím jednoduchých reflexů, probíhá páteřním kanálem ve výši C1–L2 a je obalena míšními obaly (jako mozek). Plní reflexní a převodní funkce. Vystupují z ní míšní nervy. Míšní nerv vzniká spojením předního a zadního míšního kořene. Mícha obsahuje smíšená vlákna (motorická a senzitivní) a vegetativní vlákna. •Bílá hmota •Míšní dráhy •Funiculus lateralis, anterior a posterior – provazce, v nichž vedou nervová vlákna směrem nahoru a dolů. •přední zářez mezi předními rohy, (zadní zářez). •vystupují z něj vlákna předních kořenů míšních, výstup vláken zadních kořenů míšních. •Na zadním kořenu míšním se nachází uzlina ganglion spinale (obaluje těla senzitivních neuronů). •Šedá hmota •Uspořádána do tvaru H, tvořená nakupením neuronů, vytváří přední a zadní rohy míšní. Postranní rohy míšní vytváří sloupce (přední obsahují motoneurony, postranní vegetativní neurony, zadní spojovací neurony). Středem vede míšní kanálek – canalis centralis. •Míšní segmenty •Míšní segment je úsek míchy, z kterého se sbíhá 1 pár míšních nervů (celkem 31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční). • •Míšní kořeny •Kořenová se spojují do předních míšních kořenů. Přední kořeny míšní vedou odstředivá vlákna, zadní kořeny míšní dostředivá vlákna. Z hlediska funkce jsou přední míšní kořeny motorické a zadní míšní kořeny senzitivní. •Míšní reflexy •Na úrovni míchy mohou probíhat míšní reflexy. Mícha zajišťuje vyprazdňování močového měchýře a konečníku. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk. •Má 5 částí: •receptor, čidlo; dostředivá dráha (senzitivní);CNS, odstředivá dráha (motorická); efektor. •Mícha je podřízena ve své činnosti mozku, je vývojově nejnižším reflexním ústředím, její přerušení znamená výpadek reflexů. • Schéma větvení míšního nervu •Chipaultovo pravidlo •Míšní nervy •Plexus cervicalis (krční pleteň) •senzitivně inervuje kůži hlavy a nadklíčkovou oblast, motoricky inervuje svaly krku; •př. nervus phrenicus – brániční nerv. •Plexus brachialis (pažní pleteň) •vlákna z C4–Th1; •nervy inervují horní končetinu; •z této pleteně odstupují např. nervus radialis, nervus ulnaris. •Hrudní nervy •vedou v mezižeberních prostorech; •nevytvářejí žádné pleteně; •inervují stěnu hrudníku. •Plexus lumbalis (bederní pleteň) •vlákna L1–L5; •inervuje kůži a svaly břicha, stehna a pánve; •nejsilnější nerv z této pleteně je nervus femoralis. •Plexus sacralis (křížová pleteň) •nejsilnější pleteň; •vede vlákna ze segmentů S1–S5; •inervuje zadní stranu stehna, hýždě, bérec,nohu; •do této pleteně náleží nejsilnější nerv v lidském těle nervus ischiadicus (sedací nerv). Použitá literatura, zdroje obrázků. tučně – doporučená literatura pro studium •Junqueira L. C., Carneiro J., Kelley L.R.: Základy Histologie, překlad, 7 vydání. H&H, 1997 •Lűllmann-Rauch R.: Histologie, překlad , 3. vydání, Grada, 2012 •Martínek J., Vacek Z.: Histologický atlas, Grada Publishing, 2013 •http://www.sci.muni.cz/ptacek/ • •Nečas a kol.: Obecná biologie, H&H, 2000 •Kerr J. B.: Atlas of Functional Histology, Mosby 1999 • Wolf J.: Histologie, SZN Praha 1966 •Tichý F a kol.: Histologie: mikroskopická anatomie, VFU Brno, 2004 •http://www.emc.maricopa.edu/faculty/farabee/BIOBK/BioBookcircSYS.html •http://rocek.gli.cas.cz/Courses/courses.htm •