•Řády zastoupené v ČR •HMYZOŽRAVCI Eulipotyphla (Insectivora) •LETOUNI Chiroptera •HLODAVCI Rodentia •ŠELMY Carnivora •ZAJÍCI Lagomorpha •SUDOKOPYTNÍCI Artiodactyla •V textu používané zkratky: dpř - délka předloktí h – hmotnost (g) dt – délka těla do – délka ocasu dtp – délka tlapky dlb – délka lebky juv – mladý jed. sad – nedospělý ad – dospělý jed. F – samice M – samec SAVCI (Mammalia) •Nezastoupené řády Vejcorodí - PTAKOŘITNÍ •Živorodí - VAČNATÍ - VAČNATCI • PLACENTÁLOVÉ - LETUCHY •TANY •PRIMÁTI •CHUDOZUBÍ •LUSKOUNI •DAMANI •CHOBOTNATCI •SIRÉNY •HRABÁČI •KYTOVCI •LICHOKOPYTNÍCI •Prostředí: lesnatá krajina, parky, zahrady, proniká i do otevřené krajiny a do měst •Potrava: živočišná (žížaly, brouci aj.), obratlovci – denně 70 g, příležitostně ovoce •Vzhled: pravidelně uspořádané (uhlazené) ostny (7 – 8 000), na světlých tvářích „brýle“, na břiše málo výrazná hnědá skvrna, krátký ocas •Velikost: dt do 30 cm, h 1300(1900) g, dtp do 50 mm Věk: prům. 2 – 3 roky, max 7, v chovu 10 •Aktivita: noční, hibernuje (IX)X-IV, mláďata až XI • Rozmnožování: dvakrát ročně (IV–VIII) do 10 mláďat (do 25 g). Březí 33 – 35 dní, kojí 5 týdnů. • Výskyt: celé Čechy a Z část Moravy ježek západní P5280027 •Oba druhy ježků jsou v kulturní krajině usmrcováni automobily na silnicích, kde hledají potravu. Proto mláďata z pozdně letních vrhů, která nemají možnosti dosáhnout nezbytné hmotnosti pro přezimování (> 70 dg) jsou odchovávána v „ježčích útulcích“ a na jaře vypouštěna do přírody. •HMYZOŽRAVCI – ježkovití: ježek západní Erinaceus europaeus MD •Prostředí: stepní až lesostepní druh sušších míst otevřené krajiny •Potrava: jako j. západní •Vzhled: neuspořádané (neuhlazené) ostny (6–7 000), nepravidelně zbarvené, „brýle“ chybí (tmavé tváře), krátký ocas •Velikost: dt do 30 cm, h do 1200 g, dtp do 45 mm (kratší než u j.z.) Věk: jako j. západní •Aktivita: soumračná až noční, zimuje v mělkých norách do III •Rozmnožování: III–IX, 2krát ročně do 10 mláďat ve vrhu, březost do 35 dní • Výskyt: Morava a východní část Čech •Přiměřené hmotnosti těla ježků k úspěšnému přezimování • • • • • 1.pol. X 200 g rostou 2.pol. X 400 g další růst 1.pol. XI > 500 g samostat. 2.pol. XI 700 g zimují všichni P1020153 •HMYZOŽRAVCI – ježkovití: ježek východní Erinaceus concolor •Prostředí: lesy, louky, pole, zahrady •Potrava: dešťovky a larvy hmyzu (až 100 g denně) •Vzhled: válcovité tělo, krátký ocas i končetiny, přední hrabací lopatkovité („šestý“ prst). Ušní boltce chybí, drobné oči v srsti. Hustá a jemná sametově černá srst. •Velikost: dt do 17 cm, h do 120 g, Věk: 5 – 7 let •Aktivita: samotáři, podzemní větvené chodby o celkové délce až 150 m probíhá několikrát denně. Potravní chodby těsně pod povrchem, hnízdní hlouběji (0,5 m). Zásobárny znehybnělých žížal. •Rozmnožování: předchází migrace a střety vnitrodruhové dominance, 2 vrhy ročně s max. 5 mláďaty, •Výskyt: celé území ČR - Evropa mimo Irsko, Island, Sicílii, střed. a S Skandinávii IMG_0959 krtek ex 070624 Snež Slo •HMYZOŽRAVCI – krtkovití: krtek obecný Talpa europaea (MD) •Další rejskovití savci: rejsec, bělozubka •Prostředí: lesy s hustou bylinnou vegetací, méně louky •Potrava: dešťovky, pavouci, stonožky, plži, brouci a jiný hmyz – denně ¾ vlastní hmotnosti •Vzhled: hnědá až hnědočerná srst se světlou spodinou, špičatou tlamkou. Špičky zubů tmavočervené. Boltce ukryty v srsti, malé oči. Ocas max 2/3 délky těla, u starých s odřenou srstí. •Velikost: dt 60 – 85 mm, h max 15 g, dtp nad 11 (12-13) mm, dlb > 17,5 mm Věk: 15 – 18 měsíců •Aktivita: polyfázní živočich po 2 – 3 h, revír M 200-800 m2 (d 20-30 m), F menší. Dorozumívání a echolokační orientace pomocí ultrazvuku. •Rozmnožování: až 4 vrhy ročně po 4 – 9 mláďatech (0,45 g). Březost 3 týdny.Vidí až ve věku 3 týdny a opouštějí hnízdo (24. d.) Pohlavně dospělí za 4 měsíce, většinou po přezimování. •Výskyt: celé území ČR - Evropa bez středozem. ostrovů, Pyrenej. poloostrova, Irska, Islandu rej obec •Starý (přezimující) jedinec •HMYZOŽRAVCI – rejskovití: rejsek obecný Sorex araneus MD •Další rejskovití savci: rejsec, bělozubka •Prostředí: lesy (ne hluboké), méně louky, hustá bylinná a křovin. vegetace podmínkou •Potrava: stejná jako u r. obecného, menší •Vzhled: h. se špičatým čenichem, šedohnědou srstí. Ocas relativně delší (3/4 délky těla) u kořene zúžený •Velikost: do 6,5 cm, h 8 g, dtp do 11 mm, dlb < 17 mm Věk: max 18 měsíců •Aktivita: aktivnější než r. obecný, spotřebuje více potravy, než váží. Revír 500 – 1500 m2. Šplhá. •Rozmnožování: až 3 vrhy s max 7 ml (0,3 g), vidí 18. den. Březí 22 – 25 dní •Výskyt: celé území ČR – Evropa mimo středozemní ostrovy rej malý 060819 ch •HMYZOŽRAVCI – rejskovití: rejsek malý Sorex minutus •Další rejskovití savci: rejsec, bělozubka •Prostředí: okolí podhorských řek, vlhká zarostlá místa •Potrava: málo pohybliví bezobratlí (žížaly, stonožky, plži a larvy hmyzu, méně pavouci, sekáči, chvostosk.) •Vzhled: středně velký rejsek s černou srstí i na břiše. Relativně dlouhý dvoubarevný ocas (do délky těla). Tmavě červené zuby. Delší tlapky. •Velikost: do 8 cm, h max 10 g, do do 80 mm, dtp 13,5 – 16 mm • Věk: 18 měs •Aktivita: jako r. obecný •Rozmnožování :jako r. obecný •Výskyt: mozaikovitě v pod- a horských oblastech zastupuje r. obecného rej hor Slo 04 rejsek hor 136 •Chráněný druh – SO! •HMYZOŽRAVCI – rejskovití: rejsek horský Sorex alpinus •Další rejskovití savci: rejsek, bělozubka •Prostředí: břehy stojatých i tekoucích vod •Potrava: vodní hmyz a jiní bezobratlí (plži), ale i rybky a žáby •Vzhled: širší tlamka a tím i čenich než u rejsků, špičky zubů hnědočervené. Tmavě černá hustá srst se stříbřitým břichem (pozor na melanické jedince) skrývá boltce, oči malé. Výrazný brvitý kýl na ocase ke kormidlování a lem na velkých zadních tlapkách k plování. •Velikost: do 10 cm, h až 25 g, dtp nad 18 mm, do nad 50 mm Věk: max 2 roky •Aktivita: dobře plave a potápí se pro potravu jak ve stojatých, tak i tekoucích neznečištěných vodách. Výjimečně dál od vod (migranti). Potravu ochromuje jedem žlázy z dolní čelisti. •Rozmnožování: od IV do IX 2–3 vrhy se 4– 8 mláďaty •Výskyt: Evropa mimo Středomoří a Irsko •R. černý (N. anomalus) je menší (dt do 8 cm, h do 15 g, do do 50 mm), méně vázaný na vodu. Kýl na ocase i brvy na tlapkách méně výrazné, menší dlb. rejsec vodní 1368 rejsec vodní •HMYZOŽRAVCI – rejskovití: rejsec vodní Neomys fodiens •Další rejskovití savci: rejsec, bělozubka •Prostředí: lesostepi – zahrady, parky, křoviny, pole, častá v blízkosti člověka (hemisynantropní) •Potrava: různí bezobratlí podle nabídky •Vzhled: na ocase kromě přiléhavé srsti řídce odstávají delší chlupy, zuby celé bílé. Ocas relativně kratší než u ostatních rejskovitých, uši nápadnější. Mezi šedohnědým hřbetem a břichem není ostrá hranice. •Velikost: do 7 cm, h max 8 g , dlb do 18 mm Věk: do 2 let (i v zajetí) •Aktivita: polyfázní – denně sežere stejně kolik váží. Okrsek M má r až 50 m, u F mnohem méně. •Rozmnožování: 2 vrhy za IV – IX se 2 – 4 (1-6) mláďaty (0,5 g). Osrstí se 10. den, následně se otevírají oči. Karavany. Březost 27 dní. •Výskyt: celé území ČR, ne S Evropa bělozub šedá 13611 jas běl šedá •HMYZOŽRAVCI – rejskovití: bělozubka šedá Crocidura suaveolens •Další rejskovití savci: rejsek, rejsec •Prostředí: teplé lesostepní a stepní – pole (vojtěška), vinice i louky, ale i vlhká místa u vod •Potrava: hmyz a další bezobratlí (včetně zdechlin) •Vzhled: větší než b. šedá, stejně dvojí srst na ocase, bílé zuby. Na bocích ostrá hranice mezi šedohnědým hřbetem a bílým břichem •Velikost: do 9 cm, h max15 g, dlb nad 18 (-20) mm Věk: •Aktivita: večer a v noci, •Rozmnožování: od IV do IX až 2 vrhy ročně po 3 – 5 (1 – 10) mláďatech. Delší březost (30 dní) podmiňuje vyspělejší mláďata (1 g). Vidí 13 den. Mateřské mléko pijí 4 týdny. •Výskyt: z teplých míst J Moravy a Z Čech proniká i do vrchovin bělozub bělobři 13617 •Chráněný druh – O! •HMYZOŽRAVCI – rejskovití: bělozubka bělobřichá Crocidura leucodon •LETOUNI – vrápencovití: MD vrápenec malý Rhinolophus hipposideros •Prostředí: obyvatelé jeskyní, specializovaní na lov v listoví s extrémní manévrovatelností. Potrava: dvoukřídlí, malí noční motýli (píďalky), síťokřídlí •Vzhled: Vždy visí, neumí lézt. Při letargii a hibernaci se balí do létacích blan. Ocas stáčí nazad. Zašpičatělé blanité boltce nemají záklopku (tragus). Blanité výrůstky kolem nozder a na čenichu usměrňují echolokační zvuky z nozder. Při zkoumání větších objektů kroutí hlavou. Hnědavá řídká srst na hřbetě, světlejší na břiše, hnědočerné létací blány. •Velikost: do 5 cm, 6 g Věk: až 29 let •Aktivita: vazba na jeskyně je slabší, letní kolonie i v budovách. Zimuje v prostorách nad 6 oC. •Rozmnožování: 1 mládě ročně •Výskyt: krasová a pseudokrasová území Čech, na Moravě plošně vrápenec •Chráněný druh – SO! P1030706 •Prostředí: lesnatá krajina •Potrava: specialista na drobné noční motýly •Vzhled: středně velký černý netopýr, široké uši na čele srostlé. Tragus dlouhý a rovný. •Velikost: do 6 cm, h 15 g Věk: nad 20 let •Aktivita: typický štěrbinový netopýr, zimuje v chladných štolách, sklepech a jeskyních. Hlasy vydává ústy i nosem. •Rozmnožování: 2 mláďata •Výskyt: mimo nelesnaté nížiny celé území ČR netop čer 010905 Břez •Chráněný druh – SO! •LETOUNI – netopýrovití: netopýr černý Barbastella barbastellus •Další netopýrovití savci: •Prostředí: lesní i otevřená krajina se silnou vazbou na lidská sídla •Potrava: převažuje létavý hmyz (i chroustci, hmyz kolem lamp), méně nelétavé formy •Vzhled: středně velký netopýr, neobyčejně dlouhé boltce srostlé na čele blanitým lemem jsou v letu vztyčené a v klidu harmonikově složené dozadu. Oproti n. ušatému (P. auritus) má šedé zbarvení bez žlutavých tónů, pigmentovaný tragus, palec na křídle pod 6 mm a užší čenich. •Velikost: do 6 cm, h do 15 g Věk: •Aktivita: letní kolonie okolo 20 jedinců na půdách ve skulinách, se slabou vazbou na jednotlivé úkryty – při vyrušení přelétá. Při zimování upřednostňuje sklepy. •Rozmnožování: •Výskyt: ČR mimo okrajová hraniční pohoří netop velkouch •Chráněný druh – O! •LETOUNI – netopýrovití: netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus •Prostředí: urbanocenózy •Potrava: drobný hmyz (pakomáři, méně chrostíci aj.) •Vzhled: jeden z nejmenších našich netopýrů. Krátké kožité oddělené boltce, tupý tragus, úzká křídla, epiblema. Dpř do 33 (34) mm, boltec pod 12 mm, 2. článek nejdelšího (3.) prstu je delší než 3. článek (koncový), 5. prst pod 43 mm. Srst hřbetu se zlatavými tóny. Křídelní žilnatina. •Velikost: do 5 cm, 3,5-6,5 g Věk: •Aktivita: na počátku přeletů (VIII-IX) časté zbytkové kolonie mláďat ve štěrbinách budov (mezi okny, skříně) i ve městech. Migrace nejsou tak dlouhé. Zimuje ve sklepích, různých skulinách ale i jeskyních (až 100 000 jedinců) •Rozmnožování: r-stratég – rozmnožuje se již v prvním roce života, rodí po 2 mláďatech •Výskyt: Evropa, západní Asie netopýři Pipistr •LETOUNI – netopýrovití: netopýr hvízdavý Pippistrelus pippistrelus •Prostředí: lesní •Potrava: za světla loví nízko nad zemí a hladinou, později vysoko nad korunami stromů •Vzhled: velký stromový netopýr s krátkou hustou a rezavou srstí, masivní oddělené tmavohnědé boltce s paličkovitým tragem, epiblema s chrupavčitou přepážkou. Úzká křídla. •Velikost: do 8,5 cm, i přes 30 g, dpř do 60 mm Věk: nad 12 let •Aktivita: původně sociální dutinový druh břehových porostů, nyní i štěrbinový druh skal a lidských staveb. Letní kolonie málokdy přes 50 jedinců. Dlouhé migrace na zimoviště (> 2000 km) •Rozmnožování: většinou 2 mláďata rodí začátkem VI •Výskyt: celý Palearktis, letní kolonie u nás v pánvích, lovící jedinci na celém území i ve městech netop rez 15153 •LETOUNI – netopýrovití: netopýr rezavý Nyctalus noctula •Prostředí: původně jeskynní, nyní v létě plně synantropní druh otevřené i řídké lesní krajiny •Potrava: velcí nelétaví brouci sbíraní z povrchu •Vzhled: velký hnědavě zbarvený netopýr s širokými (nad 16 mm) a delšími boltci – při přeložení dopředu přesahují čenich, přední hrana je výrazně prohnutá dopředu. Relativně kratší ocas (v poměru k délce těla či ušního boltce) •Velikost: do 8,5 cm, 35 g , dpř do 67 mm, d boltce nad 26 mm Věk: max 37 let •Aktivita: zimuje v podzemí (jeskyně, štoly) (desítky, méně stovky), krátké přelety. Loviště do 25 km od kolonie. •Rozmnožování: vysoká mortalita mláďat – 50 % během prvního roku života •Výskyt: jižní a střední Evropa, u nás běžný v nižších i středních polohách, zimuje i ve vyšších polohách net vel kol BioLib net vel BioLib •Chráněný druh – SO! P1030729 •LETOUNI – netopýrovití: netopýr velký Myotis myotis •Další veverkovití savci: svišť, sysel •Prostředí: lesní krajina, výrazná hemisynantropie v městských parcích, hřbitovech •Potrava: pupeny na jaře, plody a houby, semena v zimě, příležitostně vejce a ptačí mláďata. Tvorba zásobáren. •Vzhled: větší rezavý až černý hlodavec s dlouhým huňatým ocasem, silnými zadními končetinami s dlouhými prsty a silnými drápy. Zimní štětička chlupů na uších. •Velikost: do 27 cm, h 400 g, Věk: 5 – 6 let •Aktivita: šplhá po kmenech stromů, přeskakuje pomocí silných nohou a kormidlového ocasu. Denní dávku potravy (5 % těles. hmotnosti) může i několik dní postrádat. •Rozmnožování: březost asi 40 dní. Podle potravy více vrhů (II–VIII) 4 – 5 mláďat (1 – 8) vážících asi 10 g v hnízdech. Vidí 30. den, samostatná po 55 dnech. •Výskyt: Palearktis z Asie do Evropy, v ČR nížiny (rezavé) i hory (tmavé formy) vever obec rez •Chráněný druh – O! vev ob Holás jez 070413 •HLODAVCI – veverkovití: veverka obecná Sciurus vulgaris MD •HLODAVCI – veverkovití: sysel obecný Citellus citellus •Další veverkovití savci: veverka, svišť •Prostředí: luční otevřená krajina – původně suché louky, pastviny, meze, úhory, trvalé pícniny, okraje polí, nyní travnaté plochy letišť, golfišt, dostižišť •Potrava: zelené části rostlin, semena, i hmyz •Vzhled: štíhlé tělo s nepříliš dlouhými a silnými končetinami. Žlutohnědá až pískově šedožlutá srst na hřbetě je nejasně světle skvrnitá, na břiše nažloutlá. Výrazně světlejší až bílé brada, krk a lem velkých černých očí. Malé ušní boltce vystupují nenápadně ze srsti. Přiléhající srst na relativně krátkém ocase. Malé lícní torby pro přenos potravy. •Velikost: do 24 cm, h do 350 g, ocas 45 – 80 mm Věk: ojediněle max 6 – 8 let •Aktivita: v koloniích převažují ad F, poměr pohlaví juv a sad jedinců je vyrovnaný. Trvalé nory (hnízdní, přezimovavší – do hloubky 80 cm), dočasné úkrytové nory (ne tak hluboké). Zimní spánek (VIII–III), letní spánek. Panáčkování, signalizace hvízdáním. •Rozmnožování: po 28 dnech březosti jeden vrh se 4 – 8 ml (1 – 11), holá, slepá asi 5 g. Srst v 18 dnech, vidí 27. d., další 2 týdny ještě sají. •Výskyt: Malá Asie, JV a J Evropa, západní hranice areálu v Čechách, výrazná redukce lokalit i početnosti sysel ob 050609 II oř •Chráněný druh – KO! •HLODAVCI – veverkovití: svišť horský Marmota marmota •Další veverkovití savci: veverka, sysel •Prostředí: horské louky •Potrava: býložravec (traviny, byliny a výhonky dřevin) •Vzhled: zavalitý s krátkýma nohama a silnými drápy. Zbarvení šedo- až žlutohnědé s tmavší hlavou a koncem ocasu •Velikost: do 60 cm, 8000 g . Ocas až 20 cm Věk: 10-15 let •Aktivita: v koloniích 3 – 15 jedinců na ploše do 3 ha. Hibernuje. •Rozmnožování: 3 – 7 mláďat po 35 dnech březosti. •Výskyt: ??? V ČR vysazen v Jeseníkách svišť hor 0106 It •HLODAVCI – bobrovití: bobr evropský Castor fiber •Prostředí: lesnaté břehy tekoucích i stojatých vod ve velkých nivách •Potrava: nespecializovaný býložravec – traviny až listí, větve a kůra dřevin (přednostně vrby a topoly) ohryz bobra Holás jez 070413 •Vzhled: statný tmavohnědý hlodavec se silnými řezáky, plovací blanou na zadních končetinách a plochým širokým ocasem. 1 cm2 srsti na břiše – až 30 000 chlupů. •Velikost: do 1 m, 30 kg Věk: až 35 let v zajetí, do 10 let v přírodě •Aktivita: soumračná až noční, nory v březích,hráze na tocích, bobří hrady (hromady větví). Výdrž pod vodou – až 15 min, uzavírá nozdry a ušní otvory. Potravu sbírá ve vodě nebo blízko na břehu. Rodina aktivuje na 2 km břehu. •Rozmnožování: 1krát do roka březí (> 100 dní), 3 –5 vidoucích osrstěných mláďat (0,5 kg) opouští kolonii po 3 letech •Výskyt: lesní pásmo Eurasie s vazbou na vodní plochy. Vyhuben, ve 2. polovině 20. stol vysazován (90. léta v ČR). bobr kan 173 •HLODAVCI – křečkovití: křeček polní Cricetus cricetus •Prostředí: otevřená stepní krajina – pole,louky meze •Potrava: dužnaté i suché části rostlin, hmyz, hraboši •Vzhled: zavalité tělo, krátké končetiny, kratičký ocásek. Trojbarevný: rezavě hnědý hřbet, černá hruď a břicho, bílý čenich a líce, skvrny za ušima a u předních končetin, lícní torby na 50 g potravy •Velikost: do 30 cm, 600 g Věk: 4 – 5 let, výjimečně 10 •Aktivita: soumračná až noční, přes den v hlubokých norách (d 8 cm, kolmo přes 1 m dolů). Tvorba zásobáren (zrní, cibulky, brambory, řepa aj. – až 15 kg). Přerušovaný zimní spánek (X – II,III), žije ze zásobáren, vylézá později •Rozmnožování: 2 – 3 vrhy s 5 – 9 ml (5 g) po 17 – 19 dnech březosti. Vidí za 13 dní, aktivují z hnízda. •Výskyt: z asijských stepí do J a střední Evropy křeček pol •Chráněný druh – O! •HLODAVCI – hrabošovití: hraboš polní Microtus arvalis MD •Další hrabošovití savci: norník, hryzec, hrabošík, ondatra •Prostředí: pole a louky, proniká i na mýtiny •Potrava: bylinná, v zimě semenná, kořínky, kůra. Denní potřeba až 125 % hmotnosti těla (ztráty) •Vzhled: žlutošedý až šedohnědý hřbet, šedobílé břicho, ušní boltce porostlé krátkými chlupy. Zadní chodidla světlá (< 17 mm) •Velikost: do 12 cm, 50 g, ocas 20 – 50 mm (30 – 40 % délky těla) Věk: 3 měsíce u jarních samic, podzimní populace až 1 rok •Aktivita: polyfázní, 2 – 3 hod období klidu. Cestičky pro rychlý pohyb. Hnízdní, úkrytové a zimní nory. •Rozmnožování: F teritoriální, M střídají teritoria 3 – 4 F. Březost 19 – 21 dní, 4 – 7 mláďat. Mladé F – pohlavně aktivní výjimečně v 15 dnech. U starých F oplození post partum. Za rok 3 (i více) vrhů. Novorozenec 2 g, vidí 10. den, brzy odstav a žere zelenou p. •Výskyt: gradační druh v 3 – 5-ti letých intervalech, stresové zhroucení populace (až 3 000 jed/ha) na minimální stavy (1 jed/2 ha). hrab pol 010814b ch •HLODAVCI – hrabošovití: hraboš mokřadní Microtus agrestis •Další hrabošovití savci: norník, hryzec, hrabošík, ondatra •Prostředí: vlhká místa s vyšším porostem jak 30 cm, náhradní třtinové porosty, subalpinské louky, okraje kamenných sutí Potrava: traviny, v zimě i kůra •Vzhled: tmavší hřbet (rezavě skořicový), šedavé břicho. Větší blanitý boltec porostlý řídkými dlouhými chlupy. Tmavě pigmentovaná chodidla >18 mm. •Velikost: do 14 cm, 50 g, ocas 30 – 50 mm Věk: prům. 6 – 8, max., 18 měs. •Aktivita: •Rozmnožování: trvá až do října, častá nadzemní kulovitá hnízda (d až 20 cm), březí 20 dní, ve vrhu 4 – 5(9) mláďat, max. 3 g. Vidí 9. den, brzy začínají žrát zelenou potravu •Výskyt: mozaikový výskyt – zarostlé břehy vod a trvalé neobhospodařované luční porosty celé Evropy se rozšiřuje. Od nížin do hor (1800 m n.m.) hrab mokř 9810 ŹV •HLODAVCI – hrabošovití: norník rudý Clethrionomys glareolus (Myodes glar.) •Další hrabošovití savci: hraboš, hryzec, hrabošík, ondatra •Prostředí: les, náhradní biotop rákosiny •Potrava: rozmanitá: jarní bylinná je obohacována o houby, semena i živočišnou složku (až 1/3), v zimě kůra •Vzhled: červenavě rezavý hřbet, světlé až bílé břicho. Ocas asi 1/2 délky těla. Velké boltce. •Velikost: do 10 cm, 35 g, ocas 30 – 60 mm Věk: až 2 roky, v zajetí více •Aktivita: soumračně noční, občas i ve dne. Relativně pohyblivý na velkém revíru (až 0,5 ha). Využívá úkryty, buduje i systém nor. Obratně šplhá. •Rozmnožování: III-X (výjimeč. i v zimě). Březost 18 dní se při post partum prodlouží. 2 – 8 mláďat (2 g), saje až 3 týdny. Brzy dospívají. Při přemnožení dosahují početnosti 100 a víc jedinců na ha. •Výskyt: Eurasijská oblast po Bajkal, i v horách n rudý stop 071201 chata Osl 015 •HLODAVCI – hrabošovití: hrabošík podzemní Microtus (Pitymys) subterraneus •Další hrabošovití savci: hraboš, norník, hryzec, ondatra •Prostředí: vlhké stinné luční porosty, proniká i do lesů •Potrava: výhradně rostlinná, často podzemní •Vzhled: šedočerný až hnědošedý hřbet, popelavé až bělavě šedé břicho. Krátké ušní boltce řídce ochlupené pouze na okraji. Zadní chodidla (5 mozolů) < 15,5 mm. Malé oči (ø do 2 mm) •Velikost: do 10 cm, 25 g, ocas 25 – 30 mm (1/4 – 1/3 délky těla) Věk: až 1 rok •Aktivita: sedentární s malými okrsky •Rozmnožování: nižší počet mláďat s pomocnou péčí M •Výskyt: negradační druh nížin i hor P7180606 •HLODAVCI – hrabošovití: hryzec vodní Arvicola terrestris •Další hrabošovití savci: hraboš, hrabošík, norník, ondatra •Prostředí: původně břehy vod, druhotně sady •Potrava: letní travnato-bylinná, zimní z podzemních částí •Vzhled: statný tmavě hnědý až černý (melanický) hraboš s dlouhým ocasem (1/2 – 2/3 délky těla). Chodidla zadních končetin s 5 mozoly, dtp u ad nad 27 mm. •Velikost: do 20 cm, až 200 g, ocas do 13 cm, dtp 25 – 32 mm Věk: přezimují až 2x, v zajetí déle •Aktivita: přezimování dál od vody (sady, zahrady), někde celoročně (h. zemní). Potom ekonomické škody. Okolo vod aktivují na povrchu i ve dne, v sadech a v zimě ne. Pohyb v norách na vzdálenost desítek m. Malé výhrabky. Od 12. dne vidí a plavou. •Rozmnožování: III-X, M boční žlázy, 19 – 21 dní březí, 2 – 10 mláďat (5 g), srst 5. den, vidí od 10. dne. •Výskyt: Eurasijská oblast po Bajkal mimo Pyrenejský poloostrov, všude až do hor hryz vod 070904-07 ZV Cikháj •HLODAVCI – hrabošovití: ondatra pižmová Ondatra zibethicus •Další hrabošovití savci: hraboš, hryzec, ondatra •Prostředí: břehy stojatých a pomalu tekoucích vod nižších a středních poloh •Potrava: rostlinná (rákos a orobinec), příležitostně mlži •Vzhled: největší hraboš s lysým ze stran zploštělým ocasem s funkcí kormidla. Barva kaštanově hnědá, břicho s šedým odstínem. Ondatry plavou i pomocí tuhých brv okolo zadního chodidla. M výrazné pachové žlázy u řitního otvoru. •Velikost: do 40 cm, 1,6 kg, dtp až 8 cm Věk: max. 10 let, většinou 3 roky •Aktivita: Převažuje noční aktivita.páry hrabou až 10 m dlouhé nory s hnízdní dutinou, jeden východ vždy pod hladinou. Kde není možnost, vrší 1 m vysoké rostlinné kupy, v zimě žerou materiál. •Rozmnožování: IV – IX, březí 28 dní,až 4 vrhy s 5 – 9 ml. V 11 dnech vidí, ve 20 plavou •Výskyt: původ v Sev. Americe, 1905 a rok poté vysazeno několik párů, rychlé šíření. Pozdější etapy aklimatizace na jiných místech Evropy a Ruska. 39534 •HLODAVCI – myšovití: myš domácí Mus musculus MD •Další myšovití savci: myšice, myška, potkan, krysa •Prostředí: převážně synantropní populace (vázané na lidská sídla), ve vegetačním období i mimo •Potrava: původem semenožravá, nevybíravá •Vzhled: šedavý hřbet se zbarvením příliš neliší od šedého břicha, chybí boční hranice mezi barvami. Kratší boltce a zadní tlapky než myšice, Nápadněji šupinkatý jednobarevný ocas, kůži nelze stáhnout. •Velikost: dt do 10 cm, 25 g, do až 90 mm, dtp max. 18 mm Věk: •Aktivita: soumračně noční živočich menších společenstev. Dominantní M značí teritorium pachem. •Rozmnožování: 5 – 10 vrhů od jara do podzimu, každý až 9 mláďat (1 g). Březost 19 – 21 dní, post partum. Vidí ve 12 - 15 dnech, samostatná po měsíci. Častý společný odchov mláďat v jednom hnízdě (až 50). •Výskyt: pochází z jižní Eurasie, rozvlečena po celém světě m dom 100913f Ros •HLODAVCI – myšovití: myšice lesní Apodemus flavicollis •Další myšovití savci: myš, myška, potkan, krysa •Prostředí: listnaté i smíšené lesy, zřídka sady, remízky. Zimní průniky do lidských obydlí. •Potrava: semena, příp. plody lesních stromů. Zelená potrava v minimu. I masožravá. •Vzhled: ryšavě hnědý až kaštanový hřbet a boky odděleny od bílého břicha ostrou hranicí. Žlutá skvrna na hrdle velká až na končetiny. Velké lysé ušní boltce (i 21 mm), velké oči (d 5 mm). Ocas dospělců většinou delší než tělo, 180 – 230 kroužků zrohovatělé pokožky. Kůže ocasu stažitelná. Spolehlivé určení u jedinců se zadními tlapkami nad 24 mm. Nevybarvení sad. •Velikost: do 125 mm, 45 g, do až 130 mm, dtp 23 – 27 mm Věk: max. dvě přezimování, v chovu 4 •Aktivita: rychlý běžec a skokan, šplhá do stromů i 7 m vysoko. Typicky noční – málokdy opouští úkryty před setměním. Rozsáhlý revír (až 2 ha). •Rozmnožování: hnízda v dutinách, mezi kořeny. Časný začátek (II). Březost 25 dní, až 9 ml (1,5 g). Vidí 13. den, po 20. samostatná. V silných mrazech krátkodobá strnulost. •Výskyt: od Evropy po Ural, Malou Asii i v horách myši les 070713 ch upr •HLODAVCI – myšovití: myšice křovinná Apodemus sylvaticus •Další myšovití savci: myšice, myška, potkan, krysa •Prostředí: otevřená krajina – pole, meze, rákosiny, okraje lesů, průseky proniká dovnitř •Potrava: semena a plody, ale i drobní živočichové •Vzhled: myšice se zdrhnutelnou kůží ocasu, hnědý až rezavý hřbet přechází postupně do šedivě zbarveného břicha. Celkově menší než m. lesní, ocas kratší než tělo (150 – 180 ocasních kroužků), boltec (18 mm) i tlapka menší (nejčastěji 21 – 23 mm). Hrdelní skvrna malá, i chybí. •Velikost: do 11 cm, 38 g, do max. 105 mm, dtp 20 – 24 mm Věk: •Aktivita: noční (výborný sluch, oko bez barevného vidění), méně šplhá, rozsáhlé okrsky (dominantní M až 2 ha překrývá více okrsků více F) •Rozmnožování: od II do IX 3 i více vrhů (2 – 9 ml), váží 1,5 – 2 g, srst roste od 6. dne, na břiše až 11.d. Řezáky po 14 dnech, vidí 16.d. •Výskyt: Evropa bez Skandinávie, SZ Afrika, velká část Asie myšice les 110122 •HLODAVCI – myšovití: myšice malooká Apodemus (microps) uralensis •Další myšovití savci: myšice, myška, potkan, krysa •Prostředí: stepní druh – bezlesá krajina nížin až pahorkatin zjara meze, pole, na podzim strniště a víceleté pícniny •Potrava: semena polních plevelů (preferuje škrobnatá), zelené části, ale i drobní živočichové, v zimě hlízy a kořeny •Vzhled: myšice se zdrhnutelnou kůží dvoubarevného ocasu, šedavé zbarvení i velikost připomíná myš domácí nebo sad jedince m. křovinné. Menší oči (d do 4 mm), drobnější boltec (pod 15 mm) i tlapka menší. Hrdelní skvrna malá, i chybí. •Velikost: do 100 mm, 22 g, do max 85 mm, dtp max. 20,5 mm (18,5 –19,5) Věk: •Aktivita: •Rozmnožování: od II do IX (III-VIII) více vrhů (2 – 10 ml), •Výskyt: JV Evropa, Malá Asie, i J Polsko myšice malooká •HLODAVCI – myšovití: myšice temnopásá Apodemus agrarius •Další myšovití savci: myšice, myška, potkan, krysa •Prostředí: vlhčí otevřená krajina – místa s bujnou vegetací, rákosiny, pole, i okraje lesů •Potrava: všežravá – semena, plody, kořeny, zelené části, drobní živočichové •Vzhled: rezavohnědý hřbet s úzkým tmavým proužkem od hlavy ke kořeni ocasu. Výrazné podocasní pachové žlázy. •Velikost: do 125 mm, 40 g ,do max 90 mm, dtp 18 – 21 mm Věk: •Aktivita: nešplhá, soumračný i denní savec, M pohyblivější •Rozmnožování: IV – IX, 20 dní březost, 4 – 9 mláďat o hmotnosti asi 2 g, rostou rychle jako u ostatních myšic (od 7. dne roste srst na hřbetě, na břiše doroste později, vidí od 12. dne). •Výskyt: z Dálného Východu až do Evropy mimo středoevropská zalesněná horstva – u nás severní Morava a Čechy myšice temnopás 110123 •HLODAVCI – myšovití: myška drobná Micromys minutus •Další myšovití savci: myšice, myš, potkan, krysa •Prostředí: vlhké, hustě zarostlé břehy a louky •Potrava: semena trav, okoličnatých r., hmyz •Vzhled: žlutavě hnědý nejmenší hlodavec, světlé břicho, malé uši, kratší a tupější čenich. Zimní srst tmavší, břicho i bílé. Pohyblivý ovíjivý ocas. •Velikost: do 8 cm, 13 g Věk: max. 18 měsíců •Aktivita: staví drobná kulovitá hnízda až 1 m vysoko, malé revíry (0,05 ha) •Rozmnožování: V – VIII, 21 dní, 4 – 8 ml (0,7 g) Srst od 4. dne, 8. den vidí, od 11. vylézají •Výskyt: Eurasie myška drob 110125 061006c •HLODAVCI – myšovití: potkan Rattus norvegicus •krysa obecná Rattus rattus •Další myšovití savci: myšice, myš, myška •Prostředí: blízkost člověka – urbanocenózy •Potrava: všežravci •Vzhled: největší myšovití hlodavci, potkan větší a těžší •Velikost: do 25 cm, do až 25 cm, h 500 (250) g Věk: max. 18 měsíců •Aktivita: u obou převažuje soumrační až noční. •Rozmnožování: jako ostatní hlodavci (březost nad 20 dní, do 10 mláďat) •Výskyt: nepůvodní druhy, z JV Asie. Koloniální synantropní hlodavci. •Rozdíly: Vzhledové: K: pohyblivý dlouhý ovíjivý ocas, delší boltec, černé zbarvení, ♀ 5 párů mléčných bradavek. P: u kořene silný kratší ocas, kratší boltec, šedo- až hnědá srst, ♀ 6 párů mléčných bradavek. •Biotopní: K: suchomilná – skladištní sýpky, půdy P: vlhkomilný, podzemní nory, kanály, skládky, zemědělské objekty. Ferální populace (letní ve volné přírodě) potk,krys •HLODAVCI – plchovití: plch velký Glis glis •Další plchovití savci: plšík •Prostředí: listnaté lesy a háje, okraje lesů, pole •Potrava: semena, sladké plody, drobní živočichové, pupeny i kůra •Vzhled: šedivá srst s huňatým ocasem. Nápadné boltce, černé oči s úzkým proužkem. •Velikost: do 18 cm, 150 g Věk: v zajetí 8 – 9 let, divocí max. 3 roky •Aktivita: noční, pohyb do 1000 m od hnízda. Letní hnízda z trávy a mechu. Na podzim výrazně tloustne. Hibernuje v různých dutinách, i norách jiných hlodavců (X – V) v klubíčku. •Rozmnožování: páření brzy po probuzení, březost 31 dní, koncem VII, zač. VIII až 9 mláďat (do 2 g). Sají 6 týdnů, samostatné po 2 měs. •Výskyt: střed. A J Evropa, Malá Asie, Zakavkazí plch vel 110134 •Chráněný druh – O! •HLODAVCI – plchovití: plch lesní Dryomys nitedula •Další plchovití savci: plšík •Prostředí: lesy a jejich okraje, křovinaté stráně, proniká i do chat •Potrava: všežravý, podíl živočišné složky proměnlivý •Vzhled: středně velký s huňatým ocasem bez koncové štětičky. Žlutohnědý, světlé břicho, šedivý ocas. Černá uzdička. •Velikost: dt do 11 cm, 32 g, ocas kratší Věk: 2 – 3 roky (max. 4 – 5) •Aktivita: kulovitá hnízda v přirozených i umělých dutinách (ptačích budkách). Šplhavý pohyb s dobrou schopností přeskakovat mezi větvemi. Soumrační a noční aktivita (mláďata výjimečně denní). Pohyblivé boltce citlivě reagují na noční zvuky. Hibernuje v dutinách, častěji až 60 cm pod zemí od X do IV(V). •Rozmnožování: po říjí a páření F vyženou M, v VI – VII jeden vrh se 2 – 6 mláďaty po 24-denní březosti. I když mladí vidí 14. den, osamostatní se až po 2 měsících. Pohlavně dospělí po přezimování. •Výskyt: od střední Evropy přes Balkán, Malou a Střední Asii do SZ Číny. U nás víceméně moravský horský druh. plch les 080709 Ic ex •Chráněný druh – O! •HLODAVCI – plchovití: plšík lískový Muscardinus avellanarius •Další plchovití savci: plch •Prostředí: listnaté (i smíšené)lesy a okraje, křovinaté stráně, mlaziny i kosodřevina •Potrava: rovnoměrně živočišná i rostlinná (hmyz, žížaly, pupeny, květy, ovoce, semena) •Vzhled: žemlově žlutý až rezavý se světlejším břichem a bílou skvrnou na hrudi. Ocas hustě a krátce osrstěný. •Velikost: 25 g, dt do 85 mm, ocas skoro jako tělo Věk: 1 – 2 roky (výjimečně 3 – 4) •Aktivita: soumračný až noční skrytě žijící druh prozradí 15 cm kulovitá travně-listová hnízda v mlází i vysoko na stromech. Dospělci hibernují od IX (t pod 15oC), mladí později v hrabance a nehluboko pod povrchem do IV. Staví a využívají několik hnízd v okruhu 150 m. Sedentární. •Rozmnožování: až 2 vrhy, do 7 mláďat, březost 23 dny. Vidoucí po 18 dnech, samostatná po 6 týdnech •Výskyt: Evropa k Volze mimo S a J plšík 081001 Maara •ŠELMY - lasicovití: lasice hranostaj Mustela erminea •Další lasicovití savci: kuna, tchoř, norek, jezevec, vydra •Prostředí: eurytopní s dřevinami, preferuje vlhčí stanoviště •Potrava: drobní (i větší) hlodavci, ostatní obratlovci, slimáci, hmyz. Na podzim i sladké plody. •Vzhled: štíhlý, krátké končetiny. Skořicově až kaštanově hnědý hřbet a ocas s černou špičkou, bílé břicho. Fakultativní zimní hermelín. M>F. •Velikost: dt do 30 cm, 350 g, do max. 110 mm, dtp 37-55 mm Věk: většinou do 2 let (90%) (až 7) •Aktivita: plave i šplhá, skoky až 50 cm převážně v noci. S častým panáčkováním podél ochranných linií na ploše až 50 ha denně až 2,5 km. Samotářský kromě odchovu. Silně páchnoucí výměšek řitních žláz. •Rozmnožování: vystlaná hnízda nad i pod zemí. Jarní říje (II-III): březost do 3 měs. Letní říje s utajenou březostí 230 – 370 dní. Vrhy v IV – V až se 13 mláďaty o váze pouze 2,5 g. Vidoucí po měsíci, sají 50 dní. Zuby po 3 týdnech, od 30 dní i masitá potrava. Pohlavně dospělí po zimě. •Výskyt: Evropa mimo Středomoří do Japonska. Sev. Amerika hran 060406 •ŠELMY - lasicovití: (lasice) kolčava Mustela nivalis MD •Další lasicovití savci: kuna, tchoř, norek, jezevec, vydra •Prostředí: eurytopní, pole i lesy, lidská sídla •Potrava: drobní savci s převahou hraboše (83%) (výjimečně i větší), ostatní obratlovci (9%), hmyz. •Vzhled: nejmenší naše štíhlá šelma, krátké končetiny. Červenohnědý hřbet i ocas, bílé břicho s hnědým skvrněním. Žlutý proužek na hrdle. Do bílého přelínají na S a vysoko v horách. Výrazné velikostní rozdíly (kolčávka do 20 cm). M>F. •Velikost: dt do 26 cm, 150 g, do max 80 mm , dtp 18 – 38 mm Věk: většinou do 3 let (až 10) •Aktivita: převážně v noci.Oddělené revíry na ploše 5 ha s denní trasou až 2,5 km. Skoky max. 30 cm, panáčkuje. Málo šplhá. •Rozmnožování: hnízda nejčastěji v norách. 1 – 2 vrhy s 10 – 12 mláďaty (při dostatku hlodavců) po březosti 33 – 35 dní. Váha mláďat pouze 1,5 g. Vidoucí po 25 dnech, sají 28 dní, samostatná po 3 měsících. •Výskyt: Evropa, Asie, Sev. Afrika, Sev. Amerika las kolč •ŠELMY - lasicovití: kuna lesní Martes martes •Další lasicovití savci: lasice, tchoř, norek, vydra, jezevec •Prostředí: lesní a lesostepní krajiny •Potrava: teplokrevní stromoví obratlovci – veverky, ptáci netopýři, i zajíci a králíci, vejce, sladké plody •Vzhled: tmavohnědá srst na ocase a tlapkách černá, podsada šedá (žlutohnědá). Žlutá skvrna na hrdle. Relativně delší ocas (přesahuje končetiny 2krát). Tlapky s dlouhou srstí, čenich černý, uši se světlým proužkem. Líná 2krát ročně. •Velikost: dt do 53 cm, 1 600 g , do max. 28 cm Věk: max. 16 – 17 let, většinou do 3 roků •Aktivita: soumračně noční, přes den v úkrytu – stromové dutiny, hnízda velkých ptáků. Výtečně se pohybuje ve větvích, pravidelné ochozy.V trusu kromě pecek a semen i jehličí a kousky dřeva. •Rozmnožování: pozdně letní říje (VII-VIII). Prodloužená březost ze 3 měsíců na 240 – 275 dní. Mláďata (do 6, po 30 g) rodí v IV – V, osrstěna po 3 týdnech. Vidí po 35 dnech, z hnízda vybíhají po 7 týdnech. Do VII přiberou do 1 kg. •Výskyt: z Evropy do Malé Asie a Sibiře IMG_0816 •ŠELMY - lasicovití: kuna skalní Martes foina •Další lasicovití savci: lasice, tchoř, norek, vydra, jezevec •Prostředí: z okrajů lesů, skal a lomů proniká do sídel •Potrava: drobní a střední hlodavci, domácí zvířectvo (kurové, králíci, holubi), vejce, sladké plody •Vzhled: šedohnědá srst na ocase a tlapkách černá, podsada bělavá. Bílá skvrna na hrdle zasahuje i na přední končetiny. Relativně kratší ocas (nepřesahuje končetiny 2krát). Tlapky bez srsti, čenich masově růžový s hmatovými chlupy. Líná 2krát ročně. •Velikost: dt do 50 cm, 2 100 g , do max. 27cm Věk: max. 15 let •Aktivita: výhradně noční, výtečně šplhá, pravidelné ochozy. V trusu pecky a semena. •Rozmnožování: pozdně letní říje (VII – VIII). Prodloužená březost ze 3 měsíců na 240 – 275 dní. Mláďata (do 7, po 25 g) rodí v III – V v pelechu s listím a srstí. Vidí po 35 dnech, vyrostou do VII. •Výskyt: z Evropy do Himalájí kuna skalní Ro 0404 •ŠELMY - lasicovití: tchoř tmavý Putorius putorius •Další lasicovití: lasice, tchoř, norek, vydra, jezevec •Prostředí: spíše otevřená krajina (ne pole), oblibuje vlhčí prostředí, proniká i do lesů v horách •Potrava: typický nevybíravý masožravec •Vzhled: zavalitější a menší tělo s kratšíma nohama, ocas nepřesahuje polovinu těla. Tmavohnědý, podsada nažloutlá, až černé břicho. Tmavý ocas se světlou špičkou. Hlavová maska. Obývá různé úkryty. Páchnoucí výměšek řitních žláz k obraně. •Velikost: dt 35-50 cm, do 13 – 21 cm, dtl max 7 cm, až 2 kg. Menší ucho. Věk: 8(-14) let •Aktivita: soumračně-noční. Plave i šplhá. Revír až 20 km2, střídá doupata. Nočně až 10 km. •Rozmnožování: jarní říje (zákus), březí 40 dní, do 9 mláďat po 10 g, 1 vrh ročně. Osrstěná vidí od 35. dne. Hlavová kresba po 60. dni věku. Dospělost po 10 měsících. •Výskyt: velká část Evropy až po Ural tchoř tmavý A,H •ŠELMY - lasicovití: tchoř stepní Putorius eversmanii •Další lasicovití savci: lasice, tchoř, norek, vydra, jezevec •Prostředí: kulturní step – křovinaté meze, okolí rybníků, blízko zemědělských staveb v cizích norách nížin •Potrava: polní hlodavci (upřednostňuje větší), i jiné. Denní spotřeba 150 g (10 – 15 drob. hlod.) •Vzhled: bílá hlavová kresba včetně uší (čenich, za očima) světlý trup, hruď a nohy tmavohnědé, ocas dvoubarevný. Obývané nory (d 10 – 12 cm) se zbytky potravy, trusem výrazně zapáchají. •Velikost: dt do 55 cm, do 10 – 18 cm, dtl max. 8 cm, 1 - 2 kg. Menší ucho Věk: •Aktivita: noční •Rozmnožování: jarní hlasitá říje až 10 mláďat po 7 g, 1 vrh ročně. Podíl M na výchově. Po 14 dnech zuby, vidoucí od 30. dne, kojení 1,5 měsíce. Od 3 věku týdnů přisávají krev z kořisti. Dospělost po 10 měs. •Výskyt: původně východní stepi, nyní střední Evropa až Německo. Vzácný. tchoř světlý P evers Kolej •Chráněný druh – O! •ŠELMY - lasicovití: fretka Putorius furo •Další lasicovití savci: kuna, lasice, tchoř, norek, vydra, jezevec •Prostředí: domestikovaný tchoř (světlý) tmavý pro lov králíků •Potrava: různá •Vzhled: naznačená hlavová kresba včetně uší (čenich světlý) černohnědé pesíky se světlou podsadou, nohy i ocas tmavohnědé •Velikost: jako tchoř Věk: •Aktivita: denní •Rozmnožování: •Výskyt: původně z Maroka v období starověku DSC_0387 •ŠELMY - lasicovití: norek americký Mustela vison •Další lasicovití savci: lasice, kuna, tchoř, jezevec, vydra •Prostředí: blízkost vod •Potrava: různá masitá (hlodavci, ryby, ptáci, žáby i hmyz) •Vzhled: štíhlé tmavohnědé až černé šelmy s malou plovací blanou mezi prsty. Bílá skvrna na bradě. Barevné chovné varianty. •Velikost: do 50 cm, max. 1 500 g Věk: v zajetí až 10 let •Aktivita: dobře plavou a potápí se •Rozmnožování: říjí koncem zimy a časně na jaře. Po 33 – 80 dnech březosti 4 – 12 mláďat. Vidí po 30 dnech, dospívají po 10 měsících. •Výskyt: nepůvodní (Severní Amerika) norek amer alb 990908 ch •ŠELMY - lasicovití: jezevec lesní Meles meles •Další lasicovití savci: lasice, kuna, tchoř, norek, vydra •Prostředí: lesnatá a stepní zóna •Potrava: masitá (i mršiny), plody a kořínky •Vzhled: zavalité tělo na krátkých nohách, štíhlá hlava, prsty s dlouhými drápy. Hřbet a boky šedivé, břicho a končetiny až černé. Na bílé hlavě dva podélné černé pruhy přes uši. Krátký ocas •Velikost: do 50 cm, 20 kg Věk: až 15 let, v přírodě 1/3 > 2 roky •Aktivita: přirozené úkryty ve skalách, jinak rozsáhlý podzemní systém nor. Noční sběr potravy se sluněním. Hibernace X(XI) – (II)III, v teplých zimách celoročně aktivní. •Rozmnožování: říje VI – X, březost 5 (– 12) měs., 1 – 5 (80 g) mláďat rodí v lednu až březnu. Po měsíci vidí a rostou zuby, normální potrava po 3 měsících. Podzimní rozsidlování nebo společná přezimování. •Výskyt: Palearktis jez les 0407a •ŠELMY - lasicovití: vydra říční Lutra lutra •Další lasicovití: lasice, kuna, tchoř, norek, jezevec •Prostředí: tekoucí i stojaté vody •Potrava: převážně ryby, ale i jiní živočichové z blízkosti vod (raci, hmyz, žáby, hraboši a ptáci) – denně až ¾ kg •Vzhled: protáhlé šedohnědé tělo s válcovitým ocasem. Světlé tváře. Krátké nohy s plovacími blanami. Uzavíratelné boltce v srsti. Velmi hustá srst. •Velikost: dt do 80 cm, do max. 55 cm. 6 kg. Věk: v zajetí až 15 let •Aktivita: výborný plavec i potápěč, revír až na 30 km toku (denně až 10 km) •Rozmnožování: jarní páření s březostí 63 dny (až 300), 2 – 3 mláďata. Otevřené oči po 30. dni •Výskyt: velká část Eurasie vydra říč 11111 vydra 080802 Zuza •Chráněný druh – SO! •ŠELMY - medvědovití: medvěd hnědý Ursus arctos •Další medvědovití savci: •Prostředí: lesní krajina •Potrava: všežravec (větší kopytníci, mršiny, drobní živočichové i ovoce) – 12 kg potravy denně •Vzhled: zavalité tělo s krátkým ocasem, malými boltci. Proměnlivé zbarvení (základní hnědé). •Velikost: do 200 cm, 350 kg Věk: v zajetí max. 47 let •Aktivita: samotáři na ploše tisíců ha, značkují loupáním kůry. Nepravá hibernace s rozením mláďat. •Rozmnožování: páření IV-VI, 200-280 dní (utajené) březosti 2 mláďata s matkou až 3 roky •Výskyt: původně Holarktis, nyní mozaikovitě v horských rozsáhlejších lesích medvěd hně 11143 jas •Chráněný druh – SO! •ŠELMY - psovití: •liška obecná Vulpes vulpes MD •Další psovití savci: vlk, psík, mýval •Prostředí: lesy, polní terény i urbanocenózy •Potrava: masožravec (hlavně hlodavci, ale i žížaly a měkkýši), v nouzi větší obratlovci a mršiny, ovoce •Vzhled: rezavé zbarvení s protáhlým čenichem, dlouhý a huňatý ocas, Břicho, hrdlo a konec ocasu bílé. •Velikost: dt až 77 cm, ocas 48 cm, max. 10 kg Věk: až 12 let, v přírodě starší než 6 let pouze 5 % •Aktivita: lovný revír až 15 km2, nory s několika východy •Rozmnožování: říjí v lednu až únoru, 3 – 10 ml (>100 g) po 50 dnech březosti. Vidí po 15 dnech, kojena 6 týdnů. Od 30. dne masitá potrava. Zimní rozsidlování. Pečuje i samec. •Výskyt: Holarktis liška obec •ŠELMY - psovití: •vlk Canis lupus •Další psovití savci: liška , psík, mýval •Prostředí: lesy, polní terény i urbanocenózy •Potrava: masožravec (hlavně hlodavci, ale i žížaly a měkkýši), v nouzi větší obratlovci a mršiny, ovoce •Vzhled: rezavé zbarvení s protáhlým čenichem, dlouhý a huňatý ocas, Břicho, hrdlo a konec ocasu bílé. •Velikost: dt až 77 cm, ocas 48 cm, max. 10 kg Věk: až 12 let, v přírodě starší než 6 let pouze 5 % •Aktivita: lovný revír až 15 km2, nory s několika východy •Rozmnožování: říjí v lednu až únoru, 3 – 10 ml (>100 g) po 50 dnech březosti. Vidí po 15 dnech, kojena 6 týdnů. Od 30. dne masitá potrava. Zimní rozsidlování. Pečuje i samec. •Výskyt: Holarktis vlk BioLib •Chráněný druh – KO! •ŠELMY - psovití: •psík mývalovitý Nyctereutes procyonoides •Další psovití savci: liška, vlk, mýval •Prostředí: nejen lesy a polní terény, ale i urbanocenózy •Potrava: všežravec (hlodavce, ale i ostatní obratlovce, různý hmyz doplňuje mršinami, ovocem a plody, rostliny včetně kořínků) •Vzhled: zavalité tělo na nízkých nohách. Delší šedohnědá až hnědá srst na bocích a ocase (nepruhovaném!!) odstává, na lících tvoří licousy. Břicho žlutohnědé, nohy až černé. •Velikost: jako liška – dt až 65 – 100 cm, ocas 20-25 cm, max. 10 kg Věk: •Aktivita: noční na relativně malém revíru (do 200 ha), nory s několika východy •Rozmnožování: říjí v lednu až únoru, 5 – 8 (3-19) ml (>100 g) po 60-i dnech březosti. Vidí po 10-i dnech, kojena 6 týdnů. Od 30. dne masitá potrava. Osamostatňují se po 5 měs., pohlavně dospějí před 1 rokem.. •Výskyt: z jihovýchodní Asie, počátkem 60. let z Ruska psík mýval BioLib •ŠELMY - psovití: • mýval severní Procyon lotor •Další psovití savci: liška, vlk •Prostředí: listnaté lesy v blízkosti vod •Potrava: všežravec s převahou masité (od plodů jako bukvice a žaludy přes polní plodiny k vodním obyvatelům, drobným savcům a ptákům s vejci) •Vzhled: středně velký s charakteristickou černobílou hlavovou maskou (bílý čenich, za očima, uši), silný bíle pruhovaný ocas •Velikost: dt až 70 cm, max. 15 kg, do do 25 cm Věk: v přírodě až 16 let •Aktivita: noční, šplhá i plave, hledá úkryty jiných zvířat Rozmnožování: po zimním páření za 60 dní 3 – 4(7) ml otevírá očí za 3 týdny, sají 7 týdnů. Samostatná po půl roce •Výskyt: původ z Severní a Střední Ameriky, z německých chovů (a introdukcí) nyní celá střední a východní Evropa, zpět do střední Evropy. Jižní a střední Morava. P1010277 •ŠELMY - kočkovití: • kočka divoká Felis silvestris •Další psovití savci: rys •Prostředí: listnaté i smíšené lesy pahorkatin a vrchovin, rozsáhlé rákosiny •Potrava: drobní hlodavci (hraboši), středně velcí savci, i ptáci, obojživelníci a hmyz •Vzhled: Šedohnědá, tmavě pruhovaná s tmavým hřbetním pruhem. Břicho krémové. Ocas krátký, tlustý, tupě zakončený s tmavým pruhem. •Velikost: dt až 75 cm, vt až 45 cm, max. 8 kg, do do 28 cm Věk: 11 let, v zajetí až 15 roků •Aktivita: převážně noční Rozmnožování: páření koncem zimy (II – IV), za 65 dní 2 – 4(7) koťat vidí za 10 dní, po 40 dnech přikrmována masem. Dospívají po 1 roce. •Výskyt: původně od Skotska do střední Asie a severní Afriky, nyní ostrůvkovitě Skotsko, Iberský pol., V Francie, Německo, Slovinsko a Balkán, Karpaty. V ČR snad Šumava a Bílé Karpaty. kočka divoká - DD 09_MBoj •Chráněný druh – KO! •ŠELMY - kočkovití: • rys ostrovid Lynx lynx •Další psovití savci: kočka divoká •Prostředí: spíše horské lesy •Potrava: malí (hraboši) a středně velcí savci se specializací na srnce, méně ptáci. Loví útokem ze zálohy, krátce pronásleduje. •Vzhled: velká šelma na vysokých nohách, řazená mezi malé kočky. Rezavohnědý s nepravidelným hustým skvrněním. Tmavý hřbetní pruh, černý konec ocasu. Štětičky prodloužených chlupů na ušních boltcích. Bílé licousy na lících. •Velikost: dt až 115 cm, vt 55-65 cm, max. 35 kg, do do 20 cm Věk: až 17 let, v zajetí 25 •Aktivita: převážně noční, Rozmnožování: páření II – IV, za 72 dní 2 – 4 koťata (V). Vidí za 23 týdny, kojena až 3 měsíce •Výskyt: Holarktis, nyní souvisleji S Rusko, Finsko a Skandinávie, Karpaty a Balkán, s vysazováním tendence ke zvětšování areálu. U nás Šumava, Beskydy, Jeseníky rys_pf_2012_MichB •Chráněný druh – SO! •ZAJÍCI - zajícovití: zajíc polní Lepus europaeus MD •Další zajícovití savci: králík •Prostředí: kulturní polní krajina •Potrava: rostlinná – letní: dužnaté části rostlin, v zimě kůra •Vzhled: středně velký savec se skořicovým hřbetem zesvětlujícím až k bílému břichu. Dlouhé uši (slechy) s černými špičkami. Zadní končetiny delší než přední. Tlapky naspodu ochlupené. •Velikost: dt do 70 cm, 6 kg, do až 10 cm. Dtp až 15 cm. Boltce 12 – 14 cm. Věk: max 10-12 let, v přírodě pouze 6 % starší 3 let •Aktivita: převážně soumrační a noční na stálých ochozech v okruhu 1-3 km. Den v pelechu. Samotáři. •Rozmnožování: po 42 – 44denní březost až 7 osrstěných, vidoucích a pohyblivých mláďat se v blízkosti matky drží pouze 3 dny. Další 4 týdny je denně kojí na místě narození. Superfetace (možnost dalšího oplodnění po nidaci vajíček). Několik vrhů za rok. •Výskyt: velká část Evropy, JZ Asie a SZ Afrika s rozšiřováním východně do Asie. Výrazný pokles stavů u nás. zaj pol ch Osl 070609 •ZAJÍCI - zajícovití: králík divoký Oryctolagus cuniculus •Další zajícovití savci: zajíc •Prostředí: teplá, suchá osluněná místa včetně parků •Potrava: rostlinná – letní dužnatá a suchá zimní •Vzhled: menší se zakulacenou hlavou, krátkýma ušima bez koncových černých skvrn. Šedý odstín srsti na břiše světlá. Krátký naspodu bílý ocas. Silnější přední končetiny. •Velikost: dt až 55 cm, do do 7 cm. 2,5 kg. Dtp do 10 cm, boltce 6 – 8 cm. Věk: několik roků •Aktivita: sociální s noční aktivitou. Potravu hledají do 300(500) m od úkrytu. Ostražití. •Rozmnožování: v propojených norách hnízda ze srsti a suché trávy. 30 dní březosti, 4 – 5 vrhů se 3 – 8 holými a slepými mláďaty. Vidí za 10 dní, plně osrstěná po 15 dnech. Kojí asi 3 týdny, samostatná ve stáří 1 měsíce. Pohlavně dospělá za 5-8 měsíců. •Výskyt: původně Pyrenejský poloostrov a přilehlá S Afrika DSC_0205 •SUDOKOPYTNÍCI - prasatovití: prase divoké Sus scropha MD •Další prasatovití savci: •Prostředí: vlhčí podrostové listnaté lesy s průnikem všude •Potrava: všežraví – lesní plody, kulturní plodiny, kořínky, hmyz a jeho larvy, drobní savci, zdechliny •Vzhled: zavalité tělo se širokým krkem na nízkých nohách. Protáhlá hlava s pohyblivým rypákem. Zimní zbarvení tmavé (až černé), letní do rezava (jako u pruhovaných mláďat). •Velikost: do 2 m, 200 kg, do max. 40 cm Věk: v zajetí 15 –20 let •Aktivita: soumračně noční s dlouhými přeběhy (až 40 km za noc). Dobří plavci. Tlupy samic s odrůstajícími mláďaty, M samotáři. •Rozmnožování: podzimní říje (až do ledna). Březost 110 – 120 dní, 3 –12 mláďat (asi 1 kg) v hnízdě 10 dní, poté následují matku a začínají sbírat potravu. Jsou kojena až 2 měsíce. F dospívají již v následujícím roce, M až ve 3(4) letech. •Výskyt: Evropa a Asie od 60. rovnoběžky včetně S Afriky, Japonska, Sumatry a Jávy. Původní populace v Čechách vyhubena. prase div 11711 •SUDOKOPYTNÍCI - jelenovití: jelen lesní Cervus elaphus MD •Další jelenovití savci: daněk, los, srnec •Prostředí: horské i lužní lesnaté oblasti •Potrava: trávy, listy a větve dřevin, lesní plody a semena •Vzhled: těžkopádné tělo s mohutným parožím M s korunkou (až 13 kg), Kratší ocas než boltec. V létě červenohnědý, v zimě do šeda (až černa). Nažloutlý obřitek. F 2/3. Kolouši dlouho skvrnití. •Velikost: do 2,5 m, 250 kg Věk: odhadované maximum 20 let •Aktivita: po většinu roku skrytý způsob života v oddělených tlupách: několik M, samice s mláďaty až 40 jedinců. Převažuje noční aktivita.. •Rozmnožování: říje od poloviny září, boje samců a tvorba říjných stád: vedoucí silný M a více F. Rozpad během zimy. Jarní shoz paroží, pozdě letní růst nového. Březost 8 měsíců, V-VI 1 mládě (až 10 kg). Dlouhé kojení (do XI), souběh příjmu potravy. •Výskyt: od Irska po Himaláj, JV Asie a S Afrika jeken les 11763 •SUDOKOPYTNÍCI - jelenovití: daněk evropský (skvrnitý) Dama dama •Další jelenovití savci: jelen, los, srnec •Prostředí: podrostové listnaté lesy s meziloukami, obory •Potrava: jako jelen •Vzhled: menší než jelen, delší ocas, lopatovité paroží. V létě červenohnědý se světlým skvrněním, v zimě šedohnědý, skvrnění méně nápadné. Žlutý černě lemovaný obřitek. Barevné odchylky. •Velikost: do 1,5 m, 90 kg Věk: až 20 let v oborách •Aktivita: tvoří tlupy a stáda jako jeleni. Aktivují i ve dne. •Rozmnožování: říjí v říjnu, březost 230 dní – 1 (2) mládě v červnu saje až 9 měsíců a pohlavně dospívá v následujícím roce. M shazují paroží v V, v IX roste nové •Výskyt: původně Středomoří a JZ Asie daněk evrop 11764 •SUDOKOPYTNÍCI - jelenovití: los (evropský) Alces alces •Další jelenovití savci: jelen, srnec, daněk •Prostředí: vlhké až bažinaté světlé lesy •Potrava: výhonky (listí, větve a kůra) měkkých dřevin (jíva, bříza, osika, olše) •Vzhled: vysoké nohy, uťatá hlava, kožovitý lalok na krku. Šedé až černé zbarvení bez obřitku. Lopatovité paroží. •Velikost: do 2,2 m, 600 kg Věk: 20-25 let •Aktivita: samotáři s dlouhými migracemi •Rozmnožování: podzimní říje, monogamie. Březí 240 dní, mládě až 15 kg. •Výskyt: lesní pásmo Eurasie a S Ameriky image013 •Chráněný druh – SO! •SUDOKOPYTNÍCI - jelenovití: srnec (evropský) Capreolus capreolus •Další jelenovití savci: jelen, daněk, los •Prostředí: otevřená krajina s lesíky •Potrava: byliny a trávy, polní plodiny, větve, listy, houby, ale i plody a ovoce •Vzhled: nejmenší se zakrnělým ocasem. Jednoduché paroží (max. 3 výsady). Letní zbarvení červenohnědé, zimní šedohnědé. Obřitek M oválný, F srdčitý. Kolouši skvrnití. •Velikost: do 1,3 m, 30 kg Věk: až 18 let v zajetí •Aktivita: jednotlivě až malé skupiny. Lesní x polní ekotyp. •Rozmnožování: jarní vytloukání paroží, podzimní shoz. Říjí v létě, utajená březost: z celkových 40 týdnů trvá vývoj zárodku polovinu. Náhradní podzimní říje bez utajeného klidového stadia. 1-2 (3-4) mláďata zpočátku v úkrytu, sledují matku po 2 týdnech. Rychle žerou píci, mlékem přikrmovány až do zimy. •Výskyt: celá Evropa bez tundry a suchých stepí srnec evrop 11768 srn ob 071104p upr Pad •SUDOKOPYTNÍCI - turovití: muflon Ovis musimon •Další turovití savci: •Prostředí: listnaté až smíšené lesy s kamenitým podkladem •Potrava: rostliny, plody, listy a kůra lesních dřevin •Vzhled: nízký se silným krkem, silnými srpovitými rohy M a slabými nebo chybějícími u F. Rezavohnědá letní srst v zimě houstne a tmavne. •Velikost: do 1,3 m, 50 kg Věk: 10 –12 let •Aktivita: oddělená stáda (až 30 jed.), vede stará samice. Aktivují ve dne i noci •Rozmnožování: podzimní říje s 22 týdny březosti •Výskyt: Středomoří, introdukce a aklimatizace v 18. století i u nás muflon 117919 •SUDOKOPYTNÍCI - turovití: kamzík horský Rupicapra rupicapra •Další turovití savci: muflon, koza, ovce, zubr •Prostředí: vysokohorské louky a skaliny, sekundárně i lesy •Potrava: rostlinná (s letorosty, jehličím) a lišejníky •Vzhled: silné svalnaté tělo s hákovitě zahnutými rohy (do 20 cm) u obou pohlaví. Letní zbarvení rezavohnědé s tmavšíma nohama a světlými pruhy na čele a lících, zimní až černé s bílým spodkem. •Velikost: do 1 m, 35 kg Věk: až 15 let •Aktivita: samotářští dospělí M, F ve stádech až 30 jedinců s denní aktivitou •Rozmnožování: podzimní říje, březost 180-190 dní, porod 1 mláděte V – VI s připojením ke stádu za 2 měsíce •Výskyt: nepůvodní, vysazen v Jeseníkách a Lužických horách kamzík hor 0106c Slk kamzík hor •Stručný schématický klíč – naši savci • •SAVCI • drobní středněvelcí velcí • • s křídly bez křídel hrabavé bodliny rozdvojené kopýtko, • blanité bez blan. před.nohy ježek výrůstky na hlavě . výrůst. výrůst. krtek • vrápenci netopýři chybí parohy rohy • neúplný chrup, úplný chrup prase srnec muflon • ocas lasice jelen • tchoři (ocas 1/3 těla) los výrazný nevýraz. kuny (ocas ½ těla) daněk • veverka zajíc norci (malé plovací blány) (boltce) králík • plši vydra (kulatá hlava, kořen. bobr, nutrie ocas, plovací blána) jezevec (černobílá pruh.hlava) výrazně špičatý tupý čenich velké boltce, liška •čenich,ocas asi ocas kratší ocas dlouhý psík mývalovitý • 3/4 délky těla než 1/2 těla jako tělo • rejsci hraboši myši ▼ ▼ • rejsek hraboš myš • rejsec hrabošík myška • bělozubka norník myšice • hryzec • potkan (šedohnědý, ocas kratší než tělo) • krysa (černá, dlouhý ocas a boltec) drob sav drob sav drob sav •Seznam savců k dílčímu zápočtu Základů zoologie strunatců • •Savci k poznávání Modelové druhy další savci •Řád: HMYZOŽRAVCI Insectivora 360 •Ježek západní, j. východní •Rejsek obecný, r. malý, r. horský, rejsec vodní, r. černý, bělozubka šedá, b. bělobřichá, •Krtek obecný •Řád: LETOUNI Chiroptera 900 •Vrápenec malý, v. velký, v. jižní •Netopýr velký, n. vodní, n. velkouchý, n. vousatý, n. Brandtův, n. řasnatý, n. pobřežní, n. brvitý, n. východní •n. rezavý, n. stromový, n. obrovský, n. pestrý, létavec stěhovavý •n. ušatý, n. dlouhouchý, n. večerní, n. severní, n. hvízdavý, n. parkový, n. černý •Řád: HLODAVCI Rodentia 1 800 •Veverka obecná, sysel obecný, svišť horský •Bobr evropský •Křeček polní •Hraboš polní, h. mokřadní, hrabošík podzemní, norník rudý, hryzec vodní, ondatra •Myš domácí, myška drobná, myšice lesní, m. křovinná, m. temnopásá, m. malooká, •Potkan, krysa •Myšivka horská •Plch velký, p. zahradní, p. lesní, plšík lískový •Nutrie •Seznam savců k dílčímu zápočtu Základů zoologie strunatců - pokračování • •Savci k poznávání Modelové druhy další savci • •Řád: ŠELMY Carnivora 280 •Medvěd hnědý •Lasice kolčava, l. hranostaj, tchoř tmavý, t. světlý, fretka, kuna skalní, k. lesní, jezevec lesní, vydra obecná, norek evropský, n. americký (mink) •Liška obecná, vlk, psík mývalovitý •Rys ostrovid, kočka divoká •Řád: ZAJÍCI Lagomorpha 64 •Zajíc polní, králík divoký •Řád: SUDOKOPYTNÍCI Artiodactyla 190 •Prase divoké (p. domácí) •Srnec evropský (obecný), jelen lesní, daněk skvrnitý, los evropský, jelenec běloocasý, jelen milu, j. axis, j. sika •Kamzík horský, muflon, koza bezoárová, zubr evropský • •Determinační studijní literatura - savci •Všeobecné publikace: •ČIHAŘ, J. a kol., 2002: Příroda v České a Slovenské republice. Academia, 430 s. •CHINERY, M.,1998: Flóra a fauna Evropy. Slovart Praha, 384 s. •GARMS, H., 1997: Rostliny a živočichové. Příručka k určování s ilustracemi Wilhelma Eigenera. Knižné centrum Žilina, 336 s. •KREJČA, J., KORBEL, L., 1993, 1997: Velká kniha živočichů. Hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci. Príroda a.s., 345 s. • •Monotaxonové publikace (savci): • •ANDĚRA, M., HORÁČEK, I., 1982: Poznáváme naše savce. MF Praha, 256 s. •ANDĚRA, M., HORÁČEK, I., 2005: Poznáváme naše savce. 2. doplň. vyd. Sobotáles Praha, 328 s. •DUNGEL, J., Savci střední Evropy. Jota Brno, 158 s. •PELIKÁN, J., GAISLER, J., RÖDL, P., 1979: Naši savci. Academia Praha, 164 s. •REICHHOLF, J., 1996: Savci. KK a Ikar Praha, 288 s. • •DOLEJŠ, K., 1984: Stopařství. SZN Praha, 296 s. •LEUTSCHER, A., SHIELDFS, Ch., 1986: Stopy a značky zvířat. Mladé letá Bratislava, 64 s.