•Třída: RYBY resp. PAPRSKOPLOUTVÍ(É RYBY) •Nejednotný systém v rámci vyšších taxonomických jednotek • Starý systém Nový systém •Třída: RYBY NOZDRATÉ R. PAPRSKOPLOUTVÉ R. •Podtř.: Dvojdyšní Dvojdyšní • Lalokoploutví Lalokoploutví • Paprskoploutví •NADŘ.: NÁSADCOPLOUTVÍ (MNOHO–) Chrupavčití • CHRUPAVČITÍ ŘÁD: MNOHOPLOUTVÍ • Ř.: JESETEŘI Ř.: JESETEŘI • MNOHOKOSTNATÍ (→K,K) • KOSTNATÍ Kostnatí •Cíl: – získání dovedností determinace našich druhů ryb • – rozvinutí pozorovacích schopností pro rozlišení determinačních znaků • – utřídění bionomických poznatků včetně příslušnosti do rybích pásem – upevňování poznatků o rybách a postupné rozšiřování spektra známých ryb • – prohlubování názvosloví ryb •STRUNATCI – Obratlovci – Čelistnatci • •Třída: NOZDRATÍ – N.R. (SVALOPLOUTVÍ) Sarcopterygii (Choanichth.) •Podtř.: Lalokoploutví Coelacanthimorpha •Řád: LATIMÉRIE Coelacanthiformes (Actinistia) •Podtř: Osteolepimorpha (Rhipidistia) •Podtř.: Dvojdyšní Dipnoi •Řád: JEDNOPLICNÍ Ceratodontiformes •Řád: DVOUPLICNÍ Lepidosireniformes • •Třída: PAPRSKOPLOUTVÍ – P.R. Actinopterygii •Podtř.: Chrupavčití Chondrostei •Řád: MNOHOPLOUTVÍ (NÁSADCOPLOUTVÍ) Polypteriformes (Brachiopterygii) •Řád: JESETEŘI Acipenseriformes •Podtř.: Kostnatí Neopterygii probírané řády •Řád: KOSTLÍNI Semionotiformes (i podtřída) řády starého systému •Řád: KAPROUNI Amiiformes (i podtřída) •Řád: OSTNOJAZYČNÍ Osteoglossiformes •Řád: TARPONI Elopiformes •Řád: ALBULOTVÁRNÍ Albuliformes •Řád: HOLOBŘIŠÍ Anguilliformes •Řád: VELKOTLAMKY Saccopharyngiformes •Řád: BEZOSTNÍ Clupeiformes •Řád: MALOÚSTÍ Gonorhynchiiformes •Řád: MÁLOOSTNÍ Cypriniformes •Řád: TRNOBŘIŠÍ Characiformes •Řád: SUMCI Siluriformes •Řád: NAHOHŘBETÍ Gymnotiformes •Řád: ŠTIKY (ŠTIKOTVÁRNÍ) Esociformes •Řád: KORUŠKOTVÁRNÍ Osmeriformes •Řád: LOSOSI (LOSOSOTVÁRNÍ) Salmoniformes •Řád: VELKOÚSTÍ Stoimiiformes •Řád: MĚKKORYPÍ Ateleopodiformes •Řád: JINOŽÁBŘÍ Aulopiformes •Řád: HLUBINOVKY Myctophiformes •Řád: LESKYŇOVCI Lampridiformes •Řád: VOUSATKY Polymixiiformes •Řád: OKOUNCOVCI Percopsiformes •Řád: HRUJOVCI Ophidiiformes •Řád: HRDLOPLOUTVÍ Gadiformes •Řád: ŽABOHLAVÍ Batrachoidiformes •Řád: ĎASOVÉ Lophiiformes •Řád: CÍPALOVÉ Mugiliformes •Řád: GAVÚNI Atheriniformes •Řád: JEHLOTVÁRNÍ Beloniformes •Řád: HALANČÍKOVCI Cyprinodontiformes •Řád: MOŘATKY Stephanoberyciformes •Řád: PILONOŠI Beryciformes •Řád: PILOBŘIŠI Zeiformes •Řád: VOLNOOSTNÍ Gasterosteiformes •Řád: HRDLOŽÁBŘÍ Synbranchiformes •Řád: ROPUŠNICE (ROPUŠNICOTVÁRNÍ) Scorpaeniformes •Řád: OSTNOPLOUTVÍ Perciformes •Řád: PLATÝSI Pleuronectiformes •Řád: ČTVERZUBCI Tetraodontiformes •Nadř.: CHRUPAVČITÍ Podtř.: Chrupavčití •ŘÁD: JESETEŘI JESETEŘI •Třída: RYBY PAPRSKOPLOUTVÉ R. • Osteichthyes Actinopterygii •Modelové druhy ryb: •Jeseter malý, •úhoř říční, •plotice obecná, bolen dravý, parma obecná, cejn velký, kapr obecný, tolstolobik bílý, mřenka mramorovaná, •sumec velký, •štika obecná, •pstruh obecný, lipan podhorní, síh (severní–maréna), •vranka obecná, •candát obecný, ježdík obecný. •Pro zvýraznění druhových rozdílů věnována pozornost i dalším významným druhům ryb. •Paprskoploutvá ryba – celková charakteristika ryba - vzhled obr ryba - vzhled txt ryba ploutev ryba ploutev txt •JESETEŘI – jeseterovití: jeseter malý (Acipenser ruthenus) MD •Další jeseterovité ryby: j. hvězdnatý, j. ruský, j. velký, vyza •tekoucí i stojaté sladké vody. Ostatní jeseteři anadromní •Potrava: vodní bentičtí živočichové •Vzhled: heterocerkní ploutev, protažený rypec, spodní ústa s vousy. Ganoidní šupiny v pěti podélných řadách (11–17 hřbetních, 60–70 bočních). Štíhlé tělo. Tmavý hřbet s leskem, žlutavé břicho. •Velikost: do 70 cm, až 2 kg u nás, 100 cm a 8 kg v domovině Věk: 5 – 7 let (max. 27) •Rozmnožování: na štěrkovitých až kamenitých úsecích v hloubce 3 m, 140 000 až jiker, samci s bílým povlakem na hlavě. Umělý odchov. Jikry ceněny jako kaviár. •Výskyt: Dunaj a jeho přítoky, díky umělému výtěru např. v Orlíku. •cejnové pásmo jes malý 090604b akvTulc Rom jez hvězd •JESETEŘI – jeseterovití: jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) jeseteři • • •JESETEŘI – jeseterovití: •jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) jeset hvězd Třída: RYBY PAPRSKOPLOUTVÉ R. Osteichthyes Actinopterygii • • Podtř.: Kostnatí •Nadř.: KOSTNATÉ RYBY • •ŘÁD: HOLOBŘIŠÍ •ŘÁD: BEZOSTNÍ •ŘÁD: MÁLOOSTNÍ MÁLOOSTNÍ • Podř.: Kapři Podř.: Kapři • Čeleď: Kaprovití Čeleď: Kaprovití • Sekavcovití Sekavcovití • Mřenkovití • Sumci SUMCI • Sumcovití Sumcovití • • • • • • •HOLOBŘIŠÍ – úhořovití: •úhoř říční (Anguilla anguilla) MD •Další úhořovité ryby: •hlubší tekoucí i stojaté vody, stanovištní Potrava: vodní bentičtí i planktonní živočichové, ryby •Vzhled: hadovitý tvar těla, vzadu s ploutevním lemem (hřbetní, ocasní a řitní ploutev). Párové ploutve pouze prsní. Malé šupiny hluboce zarostlé. Zelenohnědý až hnědočerný hřbet, bíložluté břicho. •Velikost: samci do 50 cm, samice do 150 cm, až 6,0 kg Věk: středněvěký (nad 10 let), max. dolož. věk 21 let (57 baz.) •Rozmnožování: tření: Sargasové moře (katadromní migrace nad 10 let, 1,5 rok), > 500 000 jiker, vývoj do jara. Umělé vysazování. •Výskyt: ve všech našich vodách s dostatkem úkrytů. •Pozn.: ichtyotoxin v krevním séru se teplem ničí •od 1994 parazitace hlísticí krevnatka úhoří (Anguillicola crassus) úhoř ř •všechna pásma 071002 úhoř říč 004 071002 úhoř říč 013 zlatí úhoři úhoř migr úhoř rozmn úhoř rozmn úhoř rozmn úhoř rozmn •dospělci •Schéma migrací úhoře říčního (upraveno podle různých zdrojů) • úhoř_rozmn_et úhoř_rozmn_et úhoř_rozmn_et rybí pásma •Rozčlenění tekoucích vod na rybí pásma rybí pásma •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: kapr obecný (Cyprinus carpio) MD • •Další kaprovité ryby: karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •stojaté i tekoucí vody, přehradní nádrže •Potrava: rostlinná i živočišná •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní ploutev s dlouhou základnou, dva páry vousků u úst. Divoká forma (sazan) štíhlá, šlechtěné formy s vysokým tělem. Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. Šupinatí, lysci, hladcí. •Velikost: do 100 cm, až 25 kg, průměrná hmotnost 2 – 3 kg Věk: dlouhověký (desítky let) •Rozmnožování: jarní až letní tření (V.–VI.) od 15 ºC , často hromadný bouřlivý výtěr, až milion jiker. Vývoj jiker 3(20º)–5 (15º) dní.Umělý výtěr a odchov. •Výskyt: většina tekoucích i stojatých vody. Nejčastější lovný a produkční druh. Stálé vysazování. kapr sazan 0306 Ro •cejnové (parmové) pásmo •Sazan zvlášť chráněný druh ! •Sazan kapr_h kapr_l kapr_s •Šupinatý kapr (šupináč) •Kapr lysý (lysec, špíglák) •Kapr hladký (úplně bez šupin) • • •Kapr řádkový • kapr obecný •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: karas obecný (Carassius carassius) • •Další kaprovité ryby: kapr, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •stojaté i pomalu tekoucí vody, často zarostlá •a bezkyslíkatá stará ramena, tůně •Potrava: živočišná (málo bentos) i rostlinná •požerákové zuby, bezzubé čelisti • Vzhled: zaoblená hřbetní ploutev s dlouhou základnou, ústa bez vousků. Tmavozelený hřbet, zlatavě zelené boky, bíložluté břicho. Poslední tvrdý paprsek ve hřbetní ploutvi se 30 drobnými zoubky. Zakrslé formy (s černou skvrnou před ocasem). •Schopnost využívat metabolický kyslík •Velikost: do 50 cm, 1 – 2 kg Věk: středněvěká ryba (do desíti let), max. doložený věk 15 let •Rozmnožování: jarní až letní tření (V. – VI., až 40 000 jiker), fytofilní, vývoj 5–7 dní. •cejnové (parmové) pásmo karas obec BioLib •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: karas stříbřitý (Carassius auratus) • •Introdukovaný, gynandromorfní (gynogenetické) populace •Vzhled, velikost, potrava: viz karas obecný •Rozdíly: barva, pilovitost úplného (posled.) tvrdého paprsku ve hřbetní a řitní ploutvi P1010021 •MÁLOOSTNÍ – kaprovité: lín obecný (Tinca tinca) • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •stojaté i tekoucí vody s vegetací, snáší nedostatek kyslíku •Potrava: živočišná (bentos), rostlinná málo •požerákové zuby, bezzubé čelisti •Vzhled: ústa s jedním párem drobných vousků, zaoblené ploutve, drobné šupiny. Tmavozelený hřbet, zlatavé boky, bíložluté břicho. Zakrslé formy. Pohlavní dimorfismus – spolehlivé rozlišení pohlaví podle břišních ploutví. •Velikost: 30 – 40 cm, 2 kg (výjimečně 70 cm, 7 kg) Věk: dlouhověká ryba (až 20 let) •Rozmnožování: jarní až letní tření (V–VII), velké množství jiker (až milion). Líhnutí plůdku po 4 – 8 dnech. Umělý výtěr a odchov. •Důležitý druh rybničního hospodaření •cejnové (parmové) pásmo lín 150206 •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: cejn velký (Abramis brama) MD • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •tekoucí i stojaté vody s měkkým dnem, údolní nádrže •Potrava: živočišná (později hlav. zoobentos) i rostlinná •požerákové zuby, bezzubé čelisti •Vzhled: řitní ploutev s dlouhou základnou (A 23–30 paprsků), ústa bez vousků, vysoké tělo s hřbetním hrbem. Tmavý hřbet, stříbřité boky i břicho, šedé ploutve. Další determinační znak: počet šupin v postranní čáře /řad nad a pod –11–16(49–59)6–9/. Vychlipitelná polospodní ústa. •Velikost: do 80 cm, až 3–5 (7) kg. Průměr. velik.: 30–40 cm, 1–2 kg Věk: dlouhověká ryba (většinou do 10), max. doložený věk 32 let •Rozmnožování: jarní až letní tření podle teploty vody (15–18, i 13 ºC) často hromadný bouřlivý výtěr, do 50 000 jiker na 1 kg hmotnosti (až milion), fytofilní. Třecí vyrážka samců. Umělý výtěr a odchov. •Velmi často lovený druh. •cejnové pásmo c v 0212-1a c v 050330b P3220684 •Cejn velký – > 24 měkkých paprsků v A (25) tmavě šedé ploutve šupin. vzorec 12(55)8 odpovídá • • • • Třecí vyrážka ♂ cejna • cejn siný cejnek malý cejn perleťový (O) A 33 – 46 A 19 – 23 A 32 – 45 12–20(62–77)7–13 9–10(44–50)4–6 8–13(47–55)5–10 svrchní ústa spodní ústa polospodní ústa cejnek cejn_p Han cejn_s Han • • •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: plotice obecná (Rutilus rutilus) MD • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •stojaté i tekoucí vody kromě horských a podhorských toků •Potrava: rostlinná i živočišná (mladí jedinci více plankton) •požerák. zuby, bezzubé čelisti Vzhled: protáhlé, bočně zploštělé tělo, hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Ploutve i oko oranžově červené. Tmavozelený hřbet, stříbřitě bílé boky, bíložluté břicho. •Velikost: do 30 cm, max. 1 kg, obvykle 25 cm, ± 300 g Věk: dlouhověká ryba (i 20 let) •Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.–V.), bez substrátových požadavků, do 100 000 jiker. Kulení plůdku po 20–i dnech. Rychlý vývoj samců. Mimodruhové křížení s jinými kaprovitými rybami. •Asi nejhojnější ryba našich vod. •cejnové (parmové) pásmo P1000662 plot ob 060407c plot ob 060407e •Přirozené zbarvení ploutví a očí plotice obecné •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •stojaté a pomalu tekoucí vody •Potrava: převážně rostlinná, mladí plankton •požerákové zuby, bezzubé čel. Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve posunut dozadu oproti kořenu ploutví břišních. Ploutve nápadně červené. Ostrý šupinatý kýl za břišními ploutvemi. Tmavozelený hřbet, stříbřitě bílé boky i břicho. Oko spíše hnědé. •Velikost: do 30 cm, 0,25 kg, výjimečně 40 cm a 1 kg Věk: dlouhověká ryba (15 let) •Rozmnožování: pohlavní dospívání od (2.) 3. roku života, jarní až letní skupinové tření (několik M na 1 F), do 90 000 jiker, fytofilní •Výskyt: tekoucí i stojaté zarostlé vody, menší hejna stejně velkých ryb. Třeboňsko, jižní Morava, Polabí. •(parmové) cejnové pásmo •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: bolen dravý (Aspius aspius) MD • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •tekoucí i stojaté vody, prospívá na přehradách •Potrava: živočišná, loví rybky a hmyz u hladiny •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa hluboce rozeklaná (pod oko), bez vousků. Přesahující dolní čelist s hrbolem v jamce horní č. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut mírně dozadu). Modravý až šedomodrý hřbet, stříbřité boky, bílé břicho. Hluboce vykrojená ocasní ploutev •Velikost: do 100 cm, až 8,5 (13) kg Věk: středněvěká ryba (do 15 let) •Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.–VI.) v proudech, samci s třecí vyrážkou. Umělý výtěr, odchov a vysazování – někde přebolenováno. •Výskyt: blízko hladiny rozlehlých vod dolních toků i přehrad. Loví rybky i hmyz hlučným útokem. •(parmové) cejnové pásmo b dravý 050331 P1010345 b dravý 050330a •Bolen dravý (> 65 cm) •Bolen dravý (< 50 cm) •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: ouklej obecná (Alburnus alburnus) • •Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklejka, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •tekoucí, méně stojaté vody •Potrava: živočišná (zooplankton i létavý hmyz z hladiny) •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: řitní ploutev s výrazně delší základnou než hřbetní (>14 paprsků), koncová ústa bez vousků směřují vzhůru. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut dozadu). Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. •Velikost: do 20 cm, 100 g Věk: krátkověká ryba (3 – 6 let), max. doložený věk 8 let •Rozmnožování: jarní až letní polední tření (V.– VI.), do 10 000 lepkavých jiker •Výskyt: hlubší úseky dolních toků řek, přehradní nádrže, hladinová ryba •(parmové) cejnové pásmo PA120186 •Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus •Hořavka duhová Rhodeus amarus (sericeus) •Střevle potoční Phoxinus phoxinus •Drobná krátkověká rybka (do 15 cm), proudná místa, tvrdé dno čistých řek. Bezobr., málo rostlin. potravy. Bočně zploštělé tělo, prodloužená základna řitní ploutve, zešikmená ústa, dvojitý přerušovaný tmavý proužek lemující postranní čáru, tmavý pruh nad SO ! •Drobná rybka, zploštělá, velké šupiny, prodloužené základny D a A, modravý proužek v ocasní části. Zkrácená postranní čára. Výskyt vázán na mlže! •Drobná vřetenovitá hejnová rybka pstruhových vod. Tmavé skvrny až pás. Zkrácená postranní čára. O ! h ob Habř c 070401(4) o pruh 070804 chata Osl 006 •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: slunka obecná (stříbřitá) (Leucaspius delineatus) • •Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklej, střevle, hořavka, tolstolobici, •Mírně tekoucí i stojaté vody tůněk, rybníků •Potrava: živočišná (zooplankton) •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: řitní ploutev s mírně delší základnou než hřbetní, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut dozadu). Zkrácená postranní čára. Horní ústa. Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. Hejnová hladinová ryba. •Velikost: do 12 cm, 5 g Věk: krátkověká ryba (3 – 5 let) •Rozmnožování: jarní až letní tření (t vody nad 18 ºC), 100 – 2 000 velmi malých jiker kladených v pruhu, ♂ hlídá •(parmové) cejnové pásmo slunka ob BioLib •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: jelec tloušť (Leuciscus cephalus) • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici, •tekoucí i stojaté vody •Potrava: rostlinná (obliba ovoce) i živočišná (cokoliv) •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Řitní ploutev vypouklá, spolu s břišní oranžově červené. Šedohnědý hřbet se zelenavým leskem, světle zlatavé boky, bílé břicho Šupiny černě lemované. Relativně velká ústa. •Velikost: do 60 cm, až 3,5 kg, běžně 40 cm, do 1 kg Věk: středněvěká ryba – max. doložený věk 15 let •Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.–VI.) v proudech, rychlý vývoj (4 dny při 15 º). •Výskyt: tekoucí i stojaté vody s tvrdým dnem od pstruhového pásma až po brakickou. •(pstruh.) lipanové, parmové (cejn.) pásmo, tj. všechna j tl 070804 chata Osl 004 •Jelec jesen Leuciscus idus O (> 55), vydutá j jesen 050331c jproudk 010826 •Jelec proudník Leuciscus leuciscus •(45–55), vydutá •Jelec tloušť (43–48), vypouklá j tl 070804 chata Osl 004 j tl 070804 chata Osl 004 jel proud L leucisc Mrk •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: amur bílý (Ctenopharyngodon idella) • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •tekoucí i stojaté vody, introdukovaný z oblasti Amuru a Číny •Potrava: rostlinná •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Válcovité tělo, ploutve šedé. Ploché čelo, ústa polospodní. Tvarově podobný tloušti, zbarvením kaprovi. •Velikost: přes 100 cm, přes 30 kg Věk: středněvěká ryba – max. doložený věk 15 let •Rozmnožování: jarní až letní tření. Umělý výtěr a odchov. •Výskyt: tekoucí vody i stojaté vody. Je využíván k likvidaci nežádoucích vodních makrofyt – tj. rostlin od řas až po tvrdé porosty (rákos, orobinec aj.) •cejnové pásmo a bílý c ořez •Amur bílý, 83 cm, 13,5 kg •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •tekoucí vody •Potrava: rostlinná (řasové nárosty i s živočichy v nich) •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: Spodní ústa (příčná štěrbina) bez vousků, hřbetní i řitní ploutev (A<12) s přibližně stejně dlouhou základnou. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. •Velikost: do 50 cm, až 2 kg Věk: středněvěká ryba (až 17 r.) •Rozmnožování: jarní (III.-V.) tření, často hromadný tah proti proudu. Vývoj trvá 10 – 30 dní. Umělý výtěr a odchov. •Výskyt: hlavně tekoucí vody ale i stojaté vody. •lipanové (parmové) pásmo ostroret stěh 080929b ex ostroret stěh 080929f ex •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: podoustev říční (Vimba vimba) • •Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •hlubší úseky tekoucích vod •Potrava: převážně živočišná •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: spodní podkovovitá ústa bez vousků, řitní ploutev s delší základnou (A>17) než p. hřbetní. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut dozadu). Proměnlivé zbarvení v průběhu roku – stříbřité s šedomodrým hřbetem přes zimu a výrazně tmavé až černé s oranžovým břichem i ploutvemi v létě při tření. •Velikost: do 40 cm, až 1,5 kg, málo více Věk: středněvěká ryba (10 – 13 let) •Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.-VIII.) od t vody 12 º C, často hromadný tah před třením. Botnavé jikry (10 – 300 000) se přilepují na kameny. •Výskyt: spíše v Čechách, ale i v Rokytné, Moravě a Bečvě •cejnové (až parmové) pásmo podoust říč 080930b podoust říč 080930g •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: parma obecná (říční) (Barbus barbus) MD • •Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici •tekoucí vody s kamenitým dnem •Potrava: bentičtí živočichové zpod kamenů včetně ryb •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: nízké válcovité tělo s plochým břichem k pohybu u dna, spodní ústa se 2 páry vousků. Oči směřují vzhůru. Olivově zelený hřbet, světlejší boky, bělavé břicho. Ozubený silný tvrdý paprsek hřbetní ploutve. Mladé ryby tmavě skvrnité, dospělé zlatavé. •Velikost: do 1 m, 4 kg, většinou méně (60 cm) Věk: dlouhověká ryba – max. doložený věk 25 let •Rozmnožování: jarní až letní tření (V.–VIII.), třecí vyrážka. Vývoj jiker (do 70 000) 6–8 dní. Pohlavní produkty (jikry i mlíčí) jedovaté. Samice rostou rychleji, samci dříve dospívají. •Výskyt: v optimálních podmínkách početný druh – Jihlava přes 3 000 jed . ha–1, převážně noční aktivita •parmové pásmo parma ob 208 •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: hrouzek obecný (Gobio gobio) • •Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parmy, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici, •tekoucí i stojaté vody s tvrdším dnem Potrava: živočišná – zooplankton i vodní larvy hmyzu •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: protáhlé vřetenovité typicky bentické tělo, spodní ústa se 1 párem vousků dosahujících k oku. Ústa spodní, vysunovatelná. Tmavošedý až hnědý hřbet, stříbřité až žlutavé boky s velkými tmavými skvrnami. 5 řad drobných tmavých skvrnek v ocasní ploutvi. Bíložluté břicho. •Velikost: do 20 cm Věk: krátkověká ryba (do 5 let), max. doložený věk 8 let •Rozmnožování: jarní tření (V.–VI.) na mělkých písčitých místech, až 5 000 jiker v několika dávkách •Aktivita: denní •(lipanové) parmové (cejnové) pásmo hrouzek obecný •Nezáměrná introdukce Hmyzožravá hejnová drobná rybka, tmavý pruh na bocích se třením (300 – 5000 jiker, chrání, M/+xF/) ztrácí, do 10 cm, 10 g, 3 – 5 let hrouzek_b hrouzek_d hrouzek_k střevvých 0212-2 •hrouzek Kesslerův •Bečva KO ! •h. běloploutvý Dyje, Morava, přít. •h. dlouhovousý ? •Střevlička východní (hrouzkovec malý) Pseudorasbora parva •MÁLOOSTNÍ – kaprovití: tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) MD • •Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka •tekoucí i stojaté vody, teplomilný záměrně introdukovaný •Potrava: převažuje rostlinný plankton (sinice) •požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: řitní ploutev s mírně delší základnou než hřbetní, svrchní ústa bez vousků. Prsní ploutve dlouhé, dosahují k břišním. Oči nápadně nízko, velká hlava. Břišní kýl až od břišních ploutví. Zlatošedé zbarvení s tmavými skvrnami •Velikost: přes 1 m, 35 – 40 kg Věk: dlouhověká ryba (deset let), max. doložený věk 20 let •Rozmnožování: umělý výtěr, 100 000 až milion vznášivých (planktonních) jiker. Přirozený výtěr v našich podmínkách nebyl dosud prokázán (20 – 25 ºC). tolst-ec p •(parmové) a cejnové pásmo tols_b tols_p •tolstolobec pestrý •tolstolobik bílý PA070323 PA070325 •Amuři a tolstolobci – Olšovec 061006 •MÁLOOSTNÍ – mřenkovití (sekavcovití): mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus, Barbatula barbatula) MD •Další mřenkovité ryby: •tekoucí i stojaté vody •Potrava: živočišná – bezobratlí dna •bezzubé čelisti Vzhled: štíhlé, protáhlé (až hadovité) tělo, ústa se 3 páry stejně dlouhých vousků. Tmavohnědý hřbet, mramorované boky, bíložluté břicho. •Velikost: do 16 (18 cm), 5 g Věk: krátkověká ryba (4–5 let), max. doložený věk 7 let •Rozmnožování: jarní až letní výtěr párů u hladiny od stáří 1 roku, dva až dvacet tisíc lepivých jiker se chytá na rostliny, kameny. Při t 20 ºC vývoj 4 dny. •Výskyt: tekoucí vody i stojaté vody. •lipanové (parmové) pásmo mřen mramor 071014 chata Osl 011 •Čisté vody horských potoků, drobní živočich. 6 rozdílných vousků, velké hranaté skvrny na bocích, drobné zarostlé šupiny krátkověká ryba do 15 cm, max. 800 jiker KO! sekavec sekavcik •Piskoř pruhovaný Misgurnus fossilis •Zabahněné vody, bezobratlí a detrit. Žlutočerné pruhy, 10 vousků, střevní dýchání. Drobné a zarostlé šupiny krátkověká r., do 30 cm, 25 000 jiker O ! •Sekavčík horský Sabanejewia aurata •Sekavec podunajský Cobitis elongatoides dříve s. písečný, C. taenia •Pomalu tekoucí vody, písečné dno, drobní bezobr. SO ! • MÁLOOSTNÍ – sekavcovití: piskoř pruh Třeb •SUMCI – sumcovití: sumec velký (Silurus glanis) MD • •Další sumcovité ryby: •tekoucí i stojaté vody, teplomilný •Potrava: převažuje živočišná potrava – •požerákové zuby ne, čelisti se zuby Vzhled: velká hlava s širokými ústy, vřetenovité tělo. Ústa se třemi páry vousů (dva delší na horní čelisti, čtyři krátké na bradě). Malé oči i hřbetní ploutev, řitní p. s dlouhou základnou, ocasní zaoblená. Chybí šupiny. Tmavý až modročerný hřbet, boky světlejší s mramorovanou kresbou v šedých odstínech, žlutobílé břicho. Albinotičtí a xanthoričtí jedinci. •Velikost: přes 3 m, 100 i více kg Věk: dlouhověká ryba (deset a více let), max. doložený věk 50 let •Rozmnožování: teplota vody nad 18 ºC (V. – VII.), „hnízda“ z kořínků, 700 000 jiker. Hlídání a ošetřování jiker samci. Rychlý vývoj (3 dny) •Aktivita: noční, přes den v úkrytech •cejnové pásmo sumci • sumec v •Sumec velký (Silurus glanis) – xanthorický (xantoforický)jedinec •SUMCI – sumečkovití: sumeček americký (Ictalurus nebulosus) • •Další sumečkovité ryby: •tekoucí i stojaté zarostlé vody, teplomilný introdukovaný! hlavně tůně a slepá ramena v povodí Labe •Potrava: převažuje živočišná potrava – i rybky •požerákové zuby nemá •Vzhled: hnědočerný hřbet přechází přes nahnědlé boky do světlého břicha. Mramorovaná boční kresba. Ústa se čtyřmi páry vousů (čtyři krátké na bradě, dva delší a dva kratší na horní čelisti). Malé zlatožluté oči, tuková ploutvička, řitní pl. s dlouhou základnou, ocasní pl. zaoblená. Chybí šupiny. M stejný jako F. •Velikost: do 50 cm, max. 3 kg Věk: středněvěká ryba, max. doložený věk 18 let •Rozmnožování: teplota vody nad 20 ºC (VI. – VII.), pouze 5 000 jiker. Samec jikry hlídá. Rychlý vývoj (6 dní) •Aktivita: noční, přes den v úkrytech •cejnové pásmo Sumecek%20americky%20kopie •Starý systém Nový systém RYBY PAPRSKOPLOUTVÉ R. •Nadř.: R. KOSTNATÉ Podtř.: R. kostnaté •ŘÁD: HOLOBŘIŠÍ • Úhořovití •ŘÁD: MÁLOOSTNÍ •ŘÁD: SUMCI •ŘÁD: BEZOSTNÍ BEZOSTNÍ • ŠTIKY • Štikovití Štikovití • LOSOSI • Čeleď: Lososovití Čeleď: Lososovití • Síhovití Síhovití • Lipanovití Lipanovití • • •Další štikovité ryby: •tekoucí i stojaté vody (úkryty, stacionární) •Potrava: převážně ryby, jiní živočichové odpovídající velikosti •Vzhled: dozadu posazená hřbetní ploutev, velká ústa se zploštělými čelistmi, velké zuby. Vřetenovité tělo. Tmavozelený hřbet, zelené boky s pruhy, bíložluté břicho. •Velikost: do 140 cm, až 30 kg Věk: dlouhověká ryba (až desítky let), max. věk 50 let •Rozmnožování: jarní tření na zatopených loukách, ztráta opatrnosti, asi 125 000 jiker. Umělý výtěr a odchov. •Výskyt: tekoucí vody i stojaté vody s možností úkrytu – na kořist číhá a vyráží krátkým výpadem. Stanovištní ryba. Atraktivní lovný druh, vysazování i do rybníků. •všechna pásma •ŠTIKY (bezost.) – štikovití: štika obecná (Esox lucius) MD štika obec Es luc 090604 II akvTulc Rom PICT0167 •Štika obecná je takový predátor, který žere i málo menší jedince štik •LOSOSI (bezost.) – lososovití: losos obecný (atlantský) (Salmo salar) •Další lososovité ryby: pstruh obecný f. potoční, pstruh obecný f. jezerní, pstruh duhový, siven americký, hlavatka podunajská •Anadromní ryba, v tekoucích vodách (strdlice) až 3 roky •Potrava: vodní živočichové včetně ryb, suchozemský hmyz •tuková ploutvička Vzhled: hluboce rozeklaná ústa, drobné šupiny. Torpédovité tělo. Stříbřité zbarvení mimo tření, nad postranní čarou černé (x- a *-) skvrny, tmavne (F červená, M oranžoví). Rozdíly od pstruha: skřelové kosti •Velikost: max. 150 cm, 40 kg Věk: krátkověkááryba (asi 7 – 8 let, max. 12) •Rozmnožování: podzimní tření po dlouhé migraci od věku 3 – 6 let, asi 10 000 jiker, vývoj do jara. Opakované tahy. Umělé vysazování. Doložený návrat. •Výskyt: čisté, chladné, peřejnaté vody s dostatkem kyslíku a pevným (kamenitým) dnem. Ceněné kvalitní maso. •Anadromní až pstruhové pásmo losos Tábor los ob (atl) 060403 •Komerční losos obecný (asi 65 cm) •LOSOSI (bezost.) - lososovití: losos obecný (atlantský) (Salmo salar) losos atl_wiki •Losos obecný z Kamenice •LOSOSI (bezost.) – lososovití: MD pstruh obecný f. potoční (Salmo truta m.fario) •Další lososovité ryby: losos obecný, pstruh obecný f. jezerní, pstruh duhový, siven americký, hlavatka podunajská •tekoucí vody (O2 s teplotou), nutnost úkrytů, stacionární •Potrava: vodní živočichové včetně ryb, suchozemský hmyz •tuková ploutvička Vzhled: hluboce rozeklaná ústa, drobné šupiny. Válcovité tělo. Tmavý hřbet, světlejší boky, bíložluté břicho. Nad postranní čarou velké černé, okolo postranní čáry červené skvrny. •Velikost: max.do 50 cm, 1 – 3 kg. Průměr. velikost 25–30 cm Věk: krátkověkááryba (asi 5 let, vzácně víc, max. věk 49 r.) •Rozmnožování: podzimní tření s krátkými migracemi od věku 2 – 3 let, asi 3 000 jiker, vývoj do jara. Umělý odchov. •Výskyt: kyslíkaté chladné, čisté, často peřejnaté vody s pevným (kamenitým) dnem. V lovných jezerech a tocích neustálé vysazování. Ceněné kvalitní maso. •pstruhové pásmo p o pot 163 pop 010813 F35 cm p o pot 162 •LOSOSI (bezost.) – lososovití: pstruh obecný f. potoční (Salmo truta m. fario) pp 0303 -2 pp 5 • M M •Juv F •LOSOSI (bezost.) – lososovití: pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) •Další lososovité ryby: losos obecný, pstruh obecný f. potoční, siven americký, hlavatka podunajská •tekoucí vody (ne tak náročný jako p. potoční), i chladné stojaté vody, introdukovaný (Sev. Amerika) •Potrava: vodní živočichové včetně ryb, suchozemský hmyz, žere i umělou potravu (granuláty) •tuková ploutvička Vzhled: hluboce rozeklaná velká ústa, drobné šupiny. Tmavý hřbet, světlé boky a břicho. U dospělců v oblasti postranní čáry fialový pruh, drobné černé skvrnky zasahují i na ocas. •Velikost: 60 i více cm, 5 a více kg generační ryby až 1 m. Průměrná hmotnost 0,3 – 0,4 kg Věk: krátkověká ryba (asi 7 let), max. doložený věk 15 let •Rozmnožování: jarní umělý výtěr, asi 4 500 jiker. Umělý odchov. •Výskyt: čisté, kyslíkaté chladné vody s pevným (kamenitým) dnem. V lovných jezerech a tocích neustálé vysazování. •Komerční ryba, možnost chovu i v oteplených, kyslíkatých vodách •Pstruhové až lipanové pásmo p duh 050416 003 •LOSOSI - lososovití: pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) p duh 050416 004 p duh 050416 005 pd d •LOSOSI (bezost.) – lososovití: siven americký (Salvelinus fontinalis) • •Další lososovité ryby: losos obecný, pstruh obecný f. potoční, pstruh duhový, hlavatka podunajská •tekoucí vody (odpovídající obsah O2, s teplotou, úkryty) introdukovaný (Sev. Amerika) •Potrava: drobní vodní živočichové včetně ryb (nejdravější) •tuková ploutvička Vzhled: velká ústa, malé šupiny. Válcovité tělo. Tmavý hřbet s meandrovitou kresbou, zelenohnědé boky, bílé břicho. Žluté, červené a modré tečky. Ploutve na břišní straně s bílým lemováním. •Velikost: do 40 cm, až 1 kg Věk: krátkověká ryba (do 4 let, vzácně víc, max. věk 15 let) •Rozmnožování: podzimní umělý výtěr ve věku 2 - 3 let, asi 2 000(i více) jiker. Odchov v malých přirozených tocích. •Výskyt: čisté, chladné, kyslíkaté vody s pevným (kamenito-písčitým) dnem. V lovných tocích doplňkové vysazování. Tolerantní ke kyselé vodě. •pstruhové pásmo siv amer 080815a Ji5B skály Na Doub siv amer 0303 -4 •LOSOSI (bezost.) – lososovití: hlavatka(obecná) podunajská (Hucho hucho) •Další lososovité ryby: losos obecný, pstruh obecný f. potoční, pstruh duhový, siven americký •rozlehlejší tekoucí vody (odpovídající obsah O2 s teplotou, teritoriální), introdukovaná (endemit Slovenska) •Potrava: velcí vodní živočichové (ryby) •tuková ploutvička Vzhled: velká ústa, malé šupiny. Torpédovité tělo. Tmavý hřbet, (zeleno)hnědé boky, bílé břicho. Drobné černé (nikdy červené) tečky (x-). Břišní ploutve více vzadu (za hřbetní p.). •Velikost: do 150 cm, až 50 kg Věk: středně až dlouhověká ryba (maximum přes 30 let) •Rozmnožování: jarní (umělý) výtěr (věk 4 - 6 let), až 35 000 jiker. •Výskyt: podhorské čisté, chladné vody s dostatkem kyslíku s pevným (kamenito-písčitým) dnem. V našich tocích příležitostné vysazování (Bečva, Svratka, Dyje, Vltava a další) •lipanové (parmové) pásmo hlavatka hlav ob Hhucho_BioLib •LOSOSI (bezost.) – síhovití: MR síh severní (maréna) (Coregonus lavaretus) • •Další síhovité ryby: síh peleď •stojaté vody a tekoucí (odpovídající obsah O2, s teplotou, bez úkrytů), introdukovaný (polsko-německá jezera) •Potrava: drobní vodní živočichové (plankton) •tuková ploutvička •Vzhled: malá ústa, velké šupiny. Vřetenovité tělo. Polospodní ústa. Tmavý hřbet, stříbřité boky, bílé břicho. Ústa spodní. 25 – 34 žaberních tyčinek. •Velikost: do 50 cm, až 2 kg Věk: středněvěká ryba (10 let), max. doložený věk 15 let •Rozmnožování: podzimní (jarní) tření s krátkými migracemi od věku 2 – 3 let, asi 70 000 jiker. Umělý výtěr a odchov (výjimeč. přirozený). •Výskyt: jezerní vody Polska, Skandinávie, severního Ruska s dostatkem kyslíku. Chov v chladných rybnících. •Tučnější maso k uzení. •lipanové pásmo sih_s síh sever_coreg lavaret_pescabox •LOSOSI (bezost.) – síhovití: síh peleď (Coregonus peled) MR •Další síhovité ryby: síh severní maréna •stojaté a tekoucí vody (odpovídající obsah O2 s teplotou, bez úkrytů). Původ: běloruská jezera •Potrava: drobní vodní živočichové (plankton) •tuková ploutvička •Vzhled: malá ústa, velké šupiny. Vřetenovité tělo. Tmavý hřbet, stříbřité boky, bílé břicho. Zavalitější než maréna, skvrnitá hřbetní ploutev. Polosvrchní ústa. 45 – 68 žaberních tyčinek. •Velikost: do 40(50) cm, až 2 kg Věk: krátkověká ryba (asi 8 let), max. doložený věk 10 let •Rozmnožování: podzim. (jarní) tření s krátkými migracemi od věku 2 - 3 let, asi 180 000 jiker. Umělý výtěr a odchov. Křížení. •Výskyt: čisté, chladné jezerní vody Polska, Skandinávie, severního Ruska až na Sibiř s dostatkem kyslíku. Chov v chladných rybnících. •lipanové pásmo sih_p • •Další lipanovité ryby: •tekoucí vody (odpovídající obsah O2, s teplotou, bez úkrytů, stacionární) •Potrava: vodní živočichové včetně ryb, suchozemský hmyz •tuková ploutvička Vzhled: malá ústa, velké šupiny, praporcovitá hřbetní ploutev. Vřetenovité tělo. Tmavý hřbet, stříbřité boky, bíložluté břicho. Někdy černé, příp. žluté tečky. •Velikost: do 45 cm, až 1 kg Věk: krátkověká ryba (3 – 5 let), max. doložený věk 15 let •Rozmnožování: jarní tření s krátkými migracemi od věku 2 – 3 let, do 20 000 jiker. Umělý výtěr a odchov. •Výskyt: čisté, chladné a tažné vody s dostatkem kyslíku s pevným (kamenito-písčitým) dnem. V lovných tocích neustálé vysazování. •lipanové pásmo li podhor I 061118a Svr-Jimr li podhor I 061118d Svr-Jimr •LOSOSI (bezost.) – lipanovití: lipan podhorní (Thymallus thymallus) MD Třída: RYBY PAPRSKOPLOUTVÍ Osteichthyes Actinopterygii •NADŘ.: KOSTNATÍ Podtř.: Kostnatí • ŘÁD: HOLOBŘIŠÍ • Čeleď: Úhořovití HRDLOPLOUTVÍ HRDLOPLOUTVÍ • Treskovití Treskovití • VOLNOOSTNÍ VOLNOOSTNÍ • Koljuškovití Koljuškovití • ROPUŠNICE • Vrankovití • OSTNOPLOUTVÍ OSTNOPLOUTVÍ • Okounkovití Okounkovití • Okounovití Okounovití • Hlaváčovití Hlaváčovití • Vrankovití •HRDLOPLOUTVÍ – treskovití: mník jednovousý (Lota lota) •Další treskovité ryby: •tekoucí (stojaté) čisté kyslíkaté vody, noční. Zimní aktivita Potrava: vodní bentičtí živočichové (korýši, larvy hmyzu), ryby •Dvě části hřbetní ploutve (zadní výrazně delší), měkké paprsky Vzhled: protáhlá ryba. Břišní ploutve před prsními. Na bradě vous. Dlouhá řitní a druhá část hřbetní p., okrouhlá ocasní p. Malé šupiny hluboce zarostlé. Tmavé mramorování. Bílé až bělošedé břicho. •Velikost: do 80 cm, 2 – 3 kg (max. 15) Věk: středněvěký (nad 10 let) •Rozmnožování: v prosinci a lednu až 1 000 000 jiker, vývoj do jara. Umělé vysazování. •Výskyt: ve všech našich vodách s dostatkem úkrytů. •lipanové pásmo (všechna p.) •Zvláště chráněný druh O! mnik mník jednovous 090914g oř koljuska •VOLNOOSTNÍ – koljuškovití: •koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) •Nejasný původ (vysazení akvaristy x tah z brakických vod) •Potrava: živočišná •Vzhled: tělo s kostěnnými bočními štítky (u sladkovodních redukovány). Před hřbetní ploutví (2)3(5) volných trnů, 1 před řitní ploutví a místo břišních. Prodloužené základny hřbetní a řitní ploutve. Šedý až tmavě zelený hřbet, stříbrobílé boky. Velké oči. •Velikost: 4 – 6 (10) cm Věk: krátkověká ryba (do 6 let) •Rozmnožování: teritoriální chování, výrazný pohlavní dimorfismus, IV.-V.(VI.) 1 M + xF (100-500 jiker), hnízdo. M hlídá. •Výskyt: chladnější stojaté (pomalu tekoucí) vody •Další koljuškovité ryby: koljuška_tanec • •ROPUŠNICE – vrankovití: vranka obecná (Cottus gobio) MD •Další vrankovité ryby: •Tekoucí kyslíkaté vody - bioindikační druh Potrava: vodní bentičtí živočichové •Hřbetní ploutev ze dvou oddělených částí, v obou měkké p. Bez šupin. Vzhled: vřetenovité tělo, velká zploštělá hlava s velkými ústy. Břišní ploutve posunuty dopředu. Ocasní ploutev zaoblená. Tělo hnědé s mramorováním. Zakrnělý plynový měchýř. Úkryty pod kameny a v proudech opouští v nočních hodinách trhavými poskoky. V. pruhoploutvá – břišní ploutve pruhované •Velikost: do 15 cm Věk: středněvěkááryba (až 10 let) •Rozmnožování: jarní výtěr (III.– IV.) až 1 000 jiker zespod kamenů (litofilní druh), ♂ chrání. •Výskyt: čisté, chladné vody s dostatkem kyslíku s pevným (kamenitým) dnem. •pstruhové pásmo •Zvláště chráněný druh O! vranka ob 071014 chata Osl 002 •OSTNOPLOUTVÍ – okounkovití: •okounek pstruhový Micropterus salmoides •slunečnice pestrá Lepomis gibbosus •Další okounkovité ryby: •zarostlé pomalu tekoucí vody Potrava: živočišná •Vzhled: jako okoun, protáhlejší, robustnější. Nazelenalé zbarv. s tmavými skvrnami •Velikost: běžně do 30 cm, 1 kg •Věk: až 15 let •Rozmnožování: V. na hnízda, M hlídá •Výskyt: omezený o pstr 060126 Atitlán Gua slun pestrá 0406 Slo •Ktenoidní šupiny, hřbetní ploutev dvě části •Vzhled: okrouhlé tělo, břišní ploutve pod prsními, hřbet nazelenalý, boky namodralé s oranžovými skvrnami. M s červenou skvrnou na žaberním víčku. •Velikost: do 20 cm •Věk: do 12 let •Rozmnožování: pohlavně dospívají ve (1)2. roce •Výskyt: omezený •OSTNOPLOUTVÍ – okounovití: •okoun říční (Perca fluviatilis) •Další okounovité ryby: candát, ježdík, drsek •tekoucí i stojaté vody stanovištní. Velcí jedinci samotáři. Potrava: vodní bentos i plankton, ryby, běžný kanibalismus. Nadhánění potravy. •Ktenoidní šupiny, hřbetní ploutev má dvě oddělené částí •Vzhled: v přední hřbetní ploutvi tvrdé paprsky, zadní měkké p. Tmavá skvrna v zadní části přední hřbetní ploutve. Vyšší tělo, tmavý hřbet,tmavozelené boky s 5 – 9 tmavými pruhy, bíložluté břicho. Ústa zasahují až pod oko. Břišní, řitní a ocasní ploutve výrazně červené. •Velikost: běžně do 0,3 m a 0,2 kg, max. 50 cm, 3 kg Věk: dlouhověkáá ryba (až 20 r.) •Rozmnožování: jarní tření (IV.– V.) od věku 2 – 3 let, až 300 000 jiker, různý podklad •Výskyt: vody zarostlé i bez, s oblibou podél skal. Žere plůdek jiných druhů ryb. •cejnové (parmové) pásma okoun 0212-3 •OSTNOPLOUTVÍ – okounovití: MD •candát obecný (Stizostedion /Sander/ lucioperca) •Další okounovité ryby: okoun, ježdík, drsek •hlubší tekoucí i stojaté vody Potrava: v mládí plankton, později ryby. Za jejich lovem vyplouvá vpodvečer z hluboké vody do mělčích partií. •Ktenoidní šupiny, hřbetní ploutev ze dvou částí •Vzhled: obě části hřbetní ploutve oddělené, v přední tvrdé paprsky, v zadní měkké p. Tmavá skvrna vzadu přední části hřbetní ploutve chybí. Psí zuby (u c. východního chybí). Ústa zasahují až pod oko. Válcovité tělo, tmavý hřbet. Boky s 11- 13 pruhy. Bíložluté břicho. Ploutve na břišní straně našedlé. •Velikost: do 100 cm, až 15 kg Věk: dlouhověkááryba (> 20 let) •Rozmnožování: jarní tření (V.) na „hnízdech“ od věku 3 – 5 let, asi 40 – 800 000 jiker. Hlídání jiker. Umělý odchov, vysazování. •Výskyt: v důsledku vysazování téměř ve všech stojatých vodách candát 0212-3 •cejnové (parmové) pásmo •OSTNOPLOUTVÍ – okounovití: ježdík obecný (Acerina /Gymnocephalus/ cernua) •Další okounovité ryby: okoun, candát, drsek •hlubší tekoucí i stojaté vody Potrava: vodní bentičtí živočichové, plankton v mládí •Ktenoidní šupiny. Hřbetní ploutev ze dvou spojených částí. •Vzhled: v přední (vyšší) tvrdé paprsky, v zadní měkké p. Válcovité tělo, mírně vyklenulý hřbet hnědě zbarvený s nepravidelným skvrněním. Světlé břicho. Malá ústa. •Velikost: do 20 cm, až 0,1 kg (jinde i více) Věk: středněvěká ryba (až 11 r.) •Rozmnožování: jarní tření na písčitém až písčitokamenitém dně i na rostliny, někdy již v prvním roce života, 1 – 50 000 jiker. Intersexuální jedinci, i hermafroditismus. •Výskyt: dolní toky řek, rybníky a teplejší údolní nádrže ježdík 0306 Ro •cejnové (parmové) pásmo drsek_m drsek_v •OSTNOPLOUTVÍ – okounovití: •drsek větší (Zingel zingel) drsek menší (Zingel streber) •Ktenoidní šupiny. Hřbetní ploutev ze dvou oddělených částí. Výrazně vřetenovité tělo. Do 40 cm, středněvěký. •Málo pohyblivý proudomilný bentický druh ze štěrkovitého dna (podhorská zóna! Dyje pod Břeclav). Larvy hmyzu, korýši. KO ! hlavačky 0306 Ro hlavacka_m •Malá bentická ryba s výraznými ploutvemi (hřbetní 2, první krátká, druhá podstatně delší) a přísavným terčem z břišních ploutví. Další znaky: široká ústa, poměrně výrazné šupiny a přední nosní trubičky protáhlé přes horní pysk směrem dolů. Podobně Chybí plynový měchýř (jako u vranek), → pohyb krátkými poskoky u dna. Zbarvení je hnědé s výrazným mramorováním. •Vody s úkryty. Hmyz, korýši, měkkýši. Šíření po Dyji (pomaleji po Moravě). hlavač mramor 090601a DD Ro •OSTNOPLOUTVÍ – hlaváčovití: hlavačka mramorovaná Proterorhinus marmoratus •Průměr.velikost: do 8 cm, v moři až 12 cm, 1 – 3 g (15 g) •Otázka invazivních (invazních) druhů ryb (Hanel, Goldstein, 2013) •Aktuální podrobné shrnutí této problematiky uvádějí Lusk, Lusková a Hanel (2008, 2011), kteří charakterizují nejnebezpečnější invazivní druhy ryb pro naše území. Ze 33 uvedených druhů ryb introdukovaných na území ČR byly čtyři vyhodnoceny jako reálně invazivní: •střevlička východní (Pseudorasbora parva), •karas stříbřitý (Carassius gibelio), •sumeček americký (Ameiurus nebulosus) •a nově k nám proniknuvší •hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus). střevvých 0212-3 P1010021 sumeč amer_BioLib P1000926 hlav černotlamý Neogob melanoceph 090604 akvTulc Rom • • • • • • • •Opakovací otázky •Jmenuj ryby v našich vodách s dlouhou řitní ploutví (nejméně 6, po prostudování dílu III celkem 8). Mimo to jmenuj alespoň tři naše ryby s prodlouženou základnou řitní ploutve. •Které ryby žijí v parmovém pásmu? •Podle kterého znaku rozlišíš velkého hrouzka a malou parmu? (nevíš–li, vrať se k popisu druhů) •A) velikosti B) tvaru hřbetní ploutve C) velikosti úst D) počtu vousků •Ověř svoji dovednost determinace: urči následující taxony, příslušná pásma, převažující potravu • • • perlín ostrobřichý, cejnové pásmo, rostlinná • • • • •Správná odpověď (pod obrázkem): •Karas obecný, cejnové pásmo, všežravec • • • •Správná odpověď (pod obrázkem): Perlin%20ostrobrichy%20kopie Karas%20obecny%20kopie •Proč ryba na obrázku nemůže být: parma – jelec jesen – plotice – karas – cejn – tolstolobik – síh severní – štika – jeseter malý? •– nemá 2 páry vousků hluboce – hluboce rozeklaná ústa – hřbetní ploutev je posunuta dozadu – h.p má krátkou základnu – řitní ploutev má krátkou základnu – oko není pod osou těla – nemá tukovou ploutvičku – nemá hřbetní a řitní ploutev vzadu – bez rypce s vousky • Správné řešení pod obr. •Lín obecný, cejnové pásmo, živočišná • • •Správná odpověď pod obr. Lin%20obecny%20kopie •Mřenka mramorovaná,lipanové pásmo, živočišná • •Správná odpověď pod obr. • Mrenka%20mramorovana%20kopie bolen dravý 01 •Opakovací otázky •Jmenuj základní znak lososovitých, síhovitých a lipanovitých ryb. Jaké jsou znaky rozdílnosti? •Které ryby žijí v pstruhovém pásmu? •Podle kterého znaku rozlišíš pstruha potočního a pstruha duhového? (nevíš-li, vrať se k popisu druhů) A)velikosti šupin B) tvaru hřbetní ploutve C) velikosti úst D) počtu zubů •Které ryby k nám byly introdukovány? •Ověř svoji dovednost determinace: urči následující taxony, převažující potravu, bionomické charakteristiky • • • siven americký, vodní živočichové, i kyselé vody • • • •Správná odpověď (pod obrázkem): •Lipan podhorní, vodní živočichové, hmyz, tažné kyslík. vody • • • •Správná odpověď (pod obrázkem): Siven%20americky%20kopie Lipan%20podhorni%20kopie •Opakovací otázky •Ve kterých pásmech žije úhoř říční? Tře se v proudných úsecích? •Která naše ryba má nepárový vous? •Podle kterého znaku rozlišíš velkého ježdíka a malého okouna? (nevíš-li, vrať se k popisu druhů) •A) velikosti B) tvaru hřbetní ploutve C) velikosti úst D) počtu zubů •Ověř svoji dovednost determinace: urči následující taxony, příslušná pásma, převažující potravu • • • vranka obecná, pstruhové pásmo, drobní živočichové dna • •Správná odpověď (pod obrázkem): padogobius_martensi-500 •Candát obecný, cejnové pásmo, hlavně ryby • •Správná odpověď (pod obrázkem): •Byly-li všechny odpovědi správně, znáš naše ryby a jejich bionomii. •Seznam ryb (Osteichthyes resp. Actinopterygii) k dílčímu zápočtu Základů zoologie strunatců • •Ryby nezbytné k poznání modelové druhy (vzorové popisy) Další ryby • •JESETEŘI – JESETEROVITÍ: jeseter malý •HOLOBŘIŠÍ – ÚHOŘOVITÍ: úhoř říční •MÁLOOSTNÍ – KAPROVITÍ: plotice obecná, p. lesklá, perlín ostrobřichý, jelec tloušť, j. proudník, j. jesen, střevle potoční, amur bílý, bolen dravý, slunka obecná, lín obecný, ostroretka stěhovavá, parma obecná, p. středomořská, hrouzek obecný, h. dlouhovousý, h. Kesslerův, h. běloploutvý, střevlička východní, ouklej obecná, ouklejka pruhovaná, cejnek malý, cejn velký, c. perleťový, c. siný, podoustev říční, hořavka duhová, karas obecný, k. stříbřitý eurasijský, kapr obecný, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý • SEKAVCOVITÍ: sekavec podunajský (písečný), sekavčík horský, piskoř pruhovaný MŘENKOVITÍ: mřenka mramorovaná •SUMCI – SUMCOVITÍ: sumec velký • SUMEČKOVITÍ: sumeček americký •ŠTIKY – ŠTIKOVITÍ: štika obecná •LOSOSI – LOSOSOVITÍ: losos obecný, pstruh obecný f. potoční, p. o. jezerní, p. duhový, siven americký, s. severní (alpský), hlavatka podunajská • SÍHOVITÍ: síh severní (maréna), síh peleď • LIPANOVITÍ: lipan podhorní •HRDLOPLOUTVÍ – TRESKOVITÍ: mník jednovousý •VOLNOOSTNÍ – KOLJUŠKOVITÍ: koljuška tříostná •ROPUŠNICE – VRANKOVITÍ: vranka obecná, v. pruhoploutvá •OSTNOPLOUTVÍ – OKOUNKOVITÍ: okounek pstruhový, slunečnice pestrá • OKOUNOVITÍ: okoun říční, candát obecný, c. východní, drsek větší, ježdík obecný, j. žlutý • HLAVÁČOVITÍ: hlavačka mramorovaná •Determinační studijní literatura – ryby •Všeobecné publikace: •ČIHAŘ, J. a kol., 2002: Příroda v České a Slovenské republice. Academia, 430 s. •CHINERY, M., 1998: Flóra a fauna Evropy. Slovart Praha, 384 s. •GARMS, H., 1997: Rostliny a živočichové. Příručka k určování s ilustracemi Wilhelma Eigenera. Knižné centrum Žilina, 336 s. •KREJČA, J., KORBEL, L., 1993, 1997, 2004, 2009: Velká kniha živočichů. Hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci. Príroda a.s., 345 s. • •Monotaxonové publikace (ryby): •ČIHAŘ, J., MALÝ, J., 1978: Sladkovodní ryby. SZN Praha,191 s. •ČIHAŘ, J., KNOTKOVI, J.a L., 1993: Ryby sladkých vod. Aventinum Praha, 184 s. •ČIHAŘ, J., (1993) 2003: Naše ryby. Ottovo nakl. Praha, 184 s. •HANEL, L., 1992: Poznáváme naše ryby. SZN Praha, 288 s. •HANEL, L., 2001: Naše ryby a rybaření. Nakl. Brázda, 288 s. •LUSK, S., BARUŠ, V., VOSTRADOVSKÝ, J., 1992: Ryby v našich vodách. Academia Praha, 248 s. •MIHÁLIK, J., REISER, F., 1986: Naše ryby. SZN Praha, 144 s. •POSPÍŠIL, O., 2003: Atlas našich ryb. Ottovo nakl. Praha, 200 s. •TEROFAL, F., 1997: Sladkovodní ryby. KK a Ikar Praha, 288 s. •VODINSKÝ, S., VODINSKÝ, M., (1962)1989: Ryby našich vod. Albatros Praha, 382 s.