LITERÁRNÍ KRITIKA 1918-1938


            Noviny a časopisy

            Denní tisk:

            Lidové noviny: v meziválečné době dvě redakce, v obou redaktory spisovatelé – v Praze
Eduard Bass, bratři Čapkové či Karel Poláček, v Brně Rudolf Těsnohlídek nebo Edvard Valenta,
významný spolupracovník Arne Novák; pravidelná příloha Literární pondělí, od 1928 čtenářská anketa
o nejzajímavější knihu roku (mezi vítěznými díly Bloudění, Markéta Lazarová, Válka s mloky, Cirkus
Humberto). Dále Národní listy, České slovo (Josef Hora, Jindřich Vodák), Národní osvobození
(František Gőtz), Právo lidu (A. M. Píša), Rudé právo (Julius Fučík), Rovnost (Bedřich Václavek).

            Časopisy (viz Literární časopisy 20. století):

            Týdeníky (Tvorba, Tribuna, Přítomnost), staré konzervativní časopisy (Lumír, Zvon),
avantgardní periodika (Pásmo, ReD, ale i Host), katolické časopisy (Akord, Rozmach) a ruralistické
(Sever a východ). Dále časopisy osobností (Šaldův zápisník, Neumannův Červen a Proletkult,
Nejedlého Var) a nakladatelství (Panorama, Rozpravy Aventina, melantrišské Listy pro umění a
kritiku), jakož i mnohá další periodika (Cesta, Kritika, Literární noviny, Literární rozhledy,
Tvar).


            Hlavní osobnosti literární kritiky (viz Literární kritika 1900-1945 – ukázky, Dějiny
české literatury, slovníky spisovatelů, knižní soubory recenzí):

            F. X. Šalda, Arne Novák, Karel Sezima, Miroslav Rutte, Bohumil Polan, František Gőtz,
Karel Teige, A. M. Píša, Václav Černý, marxističtí kritikové (Bedřich Václavek, Kurt Konrad, Julius
Fučík), katoličtí kritikové (Bedřich Fučík, Albert Vyskočil, Miloš Dvořák), kriticky činní
spisovatelé (Karel Čapek, Josef Hora, Marie Pujmanová).

            Literární věda: starší, zčásti ještě pozitivistická generace (Jan Jakubec, Jaroslav
Vlček), mladší vědci (Albert Pražák, Otokar Fischer, Vojtěch Jirát) + Pražský lingvistický kroužek,
strukturalismus a jeho představitelé (Jan Mukařovský, Roman Jakobson).