F. de Saussure - primárnost mluveného slova (fonocentrismus) a sekundárnost formy psané


mluvenost a psanost



dialog-monolog


metodologické odlišování mluvenosti a psanosti mediální (substanciální) na jedné straně, a
konceptuální na straně druhé, jak je od W. Raibleho přebírá a adaptuje Čmejrková, S. – Hoffmannová,
J.


mluvená komunikace - vázána na přímý, bezprostřední kontakt partnerů, simultánost produkce a
recepce v čase


psanost - většinou produkce a recepce v čase vzdálené, osobní vztahy partnerů nehrají velkou roli,
zpětná vazba může být minimální



psané projevy - uvědomělost, plánovitost, připravenost, větší míra organizovanosti a spontánnosti;
někdy se jim připisuje statičnost a retrospektivnost


mluvené projevy - spontánnost, nepřipravenost, neuspořádanost, volná strukturovanost, asociativní
spojování motivů a témat; dynamičnost, aktuálnost, perspektivní řazení


psané projevy - myšlenková a stylizační propracovanost


mluvené projevy - konkrétnost, subjektivnost, emocionalita, fragmentárnost



mluvenost-psanost

nepřipravenost-připravenost

dialogičnost-monologičnost

situační zakotvenost-situační nezakotvenost


implicitnost (s vyšší mírou neurčitosti)-explicitnost (doslovnější, výslovnější, úplnější)



veřejnost-neveřejnost (soukromost)

oficiálnost-neoficiálnost

institucionálnost-neinstitucionálnost


asymetrie-symetrie


formálnost-neformálnost


spisovnost-nespisovnost


existuje čistá mluvenost a čistá psanost?