VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE
Přehled dovedností předškolního dítěte
Motorika a související činnosti	Rozvoj dětské tvořivosti (kreslení, modelování, lepení), rozvoj konstrukční hry. Rozvoj sebeobslužných dovedností (naučí se čistit si zuby, rozlišovat přední a zadní díl oblečení, zapínat si knoflíky, na konci obdos vázat tkaničky). Vyhranila se dominance ruky. Dítě si osvojilo správný tříbodový úchop tužky, Rozvinula se zručnost, vykonává činnosti vyžadující jemnou koordinaci obou rukou (vystřihování, zapínání zipu a knoflíku jedení příborem, zavázání uzle a na konci období i kličky). Díle se učí zvládat komplexní motorické činnosti (různé sportovní aktivity, chůzi po schodech se střídáním nohou, kotoul), zlepšuje se cit pro rovnováhu (skákán po jedné noze).
Zrakové vnímáni	Na počátku období děti rozeznávají tvary a základní barvy. Rozvíjí se zraková paměť (hrají pexeso), zraková analýza a syntéza (skládají puzzle, rozstříhané obrázky a doplňují chybějící detaily). Okolo 4, roku pozná]: vr které jsou vzhůru nohama, ale do 5-51/2 roku ještě standardně zaměňují pravý a levý směr, např. písmena psa. zrcadlově. V 5 letech vnímají i jemné odstíny barev. Mezi 5. a 7. rokem vysplvá schopnost vnímání směru na ploše, která umožňuje rozlišovat reverzní figury v horizontálním směru (např. u symbolů 6 a 9) a ve vertikálna směru (např. b/d; p/q), v 8 letech reverzní chyby děti již standardně nedělají. K výraznějšímu pokroku v kvalte zrakového vnímání (systematičnost, soustředěnost, smysl pro detail) dochází mezi 6. a 7. rokem.
Sluchové vnímání	Mezi 4. a 5. rokem dítě rozdělí větu na slova, okolo 5. roku děti začínají ve slově detekovat dílčí hlásky. Ne<r poznají první hlásku ve slově, později označí poslední, nakonec slovo rozdělí na jednotlivé hlásky. Mezi 6 i' rokem rozliší krátkou a dlouhou samohlásku (kul-kůl), tvrdou a měkkou slabiku (di-dy).
Chuťové vnímání	Chuťové návyky jsou stabilizované, ditě je ve výběru jídla konzervativní.
Čichové vnímání	Přecitlivělost na čichové vjemy.
Tělesné vnímání	Děti po hmatu identifikují tvary (od 4 let).
Sociální dovednosti	Ústup sobeckého chování, zřetelnější uplatnění prosociálního chování (útěcha, půjčování hraček). Přetrvává agresivita jako řešení situace. Mizí vizuální egocentrismus (ve 3 letech). Schopnost reprezentační změny ío :i e schopné si uvědomovat svoje domněnky a chápat, že mohou být správné i nesprávné). Od 31/2 roku schopnost uvědomovat si myšlení, přání, záměry, nesprávné domněnky a pocity druhých lidí (teorie mysli). První etické postoje, vědomí, co je dobré a co špatné. Ditě ještě neumí bezpečně rozlišit záměrné lhaní od nesprávné domněnky. Rozvoj sociodramatícké a kooperativní hry.
Emoční dovednosti	Sebereťlexivni emoce (hrdost, pocity viny). Nástup svědomí jako nástroje seberegulace. Obliba humoru, obtíže odhadnout vhodnou formu a míru. Vnímavost úspěchu a neúspěchu, přecitlivělé reakce. Negativní afektivni stavy při výkonové frustraci. Slabší, ale zlepšující se kontrola emocí a chování (střídání nálad, tvrdohlavost negativismus, rozdováděnost).
Komunikace	Dětská patlavost (dyslalie) se v průběhu předškolního věku mění na správnou výslovnost všech hlásek. Dítě rozumí předložkám, tázacím zájmenům („čí", „kdo", „kam"). Hovoří v rozvitých souvětích. Dokáže vyprávět jednoduché událostí a příběhy. Zajímá se o čtené pohádky, rozumí dialogům v pohádkových příbězích a filmed* pro dětí, má rádo básničky a písničky.
Kognitivní dovednosti WĚBBĚm	Názorné (intuitivní) myšlení: schopnost kategorizovat (podle velikosti, barvy, počtu, tvaru), vystihnout podstatné vlastnosti předmětů, tvořit aužívat pojmy (rozeznat, co patří do kategorie „zvíře", „květina"). Nedokáže se časfc odpoutat od subjektivního vnímání (názoru) a vyvodit správný závěr na základě myšlenkové operace. V myšleni se projevuji specifické chyby v úsudku (egocentrismus, centrace, neschopnost deduktivní logiky atd.)
je stále problematické, převládá egocentrismus. V předškolním věku se vyvíjí schopnost asertivity a obrany. Občasná agrese, provokace, posmívání a přetahovat o hračky jsou normální součástí vývoje dítěte. Stále častěji se objevují kooperativní činnosti, kdy mají děti ve skupině určené konkrétní role, které musí dodržovat, abr skupina dosáhla společného cíle. Dítě se učí vést skupinu i podřídit se, děti mez. sebou soupeří, učí se zvládat frustraci, která ze společné činnosti vyplývá.
390