VYBRANÉ SNÍMKY
Témata probíraná 27.4. 2018
Další informace budou doplněny ve výuce
K ANATOMII A
FYZIOLOGII
MLUVNÍ ORGÁNY
◦ústrojí respirační
◦ústrojí fonační
◦ústrojí artikulační
Dýchací cesty
◦ horní cesty dýchací
◦ dutina nosní, vedlejší nosní dutiny, hltan (3 části)
◦ předehřátí, očištění (prach, bakterie)
Dýchací cesty
◦ Dolní cesty dýchací
◦ Hrtan
◦ Průdušnice
◦ Průdušky
proces dýchání
◦ dýchání je řízeno CNS
◦ dýchací svaly jsou inervovány vlákny z krční a hrudní míchy
◦ prodloužená mícha - inspirační a exspirační neurony
Fonační ústrojí
◦ tvoření hlasu – fonace
◦ vydechování vzduchu a přerušování výdechového proudu kmitáním hlasivek
◦ hlas – zvuk, který vznikne průchodem hrtanového tónu vzniklého na hlasivkách
rezonančními dutinami nad hrtanem – násadní trubicí
Násadní trubice
◦supraglotický prostor hrtanu
◦hltan
◦dutina ústní
◦nosohltan
◦dutina nosní
◦barva lidského hlasu
◦tvar a objem – charakteristické individuální rozdíly
Hlasivky
◦ svalově-vazivové útvary
◦ napjaté od štítné chrupavky ke chrupavkám hlasivkovým
◦ přední spoj je nepohyblivý
◦ zadní se pohybuje pomocí rotace a posunu hlasivkových chrupavek
Hlasivky - postavení
◦ základní pohyb
◦ přesun do střední čáry, kde se vzájemně dotknou
◦ ventilační postavení
◦ fonační postavení
◦ systém chrupavek
Ústrojí artikulační
Pohyblivé části mluvidel
◦ dolní čelist (mandibula)
◦ rty
◦ jazyk
◦ měkké patro
◦ čípek (uvula)
Pevné, nepohyblivé části mluvidel
◦ horní čelist (maxila)
◦ dásňové výběžky (alveoly)
◦ tvrdé patro
Dolní čelist - mandibula
◦ pohyblivost zajišťuje neuromuskulární aktivita především žvýkacích svalů
◦ pohyb otáčivý (rotační)
◦ pohyb posuvný (translační)
◦ svalstvo dolní čelisti je propojeno se svalstvem rtů
Pohyb mandibuly
◦ otevírání úst
◦ zavírání úst
◦ posun dopředu
◦ posun vzad
◦ posun do stran
Části jazyka
◦kořen – zadní část
◦hřbet – střední část
◦hrot – přední část
◦zadní část spojená s jazylkou a hrtanem
◦slinné žlázy
◦podjazyková, podčelistní, příušní
◦povrch jazyka – papily
◦chuťové pohárky
Tvrdé a měkké patro
Tvrdé patro
K RINOLALII
A PALATOLALII
Rezonance
• fyzikální jev – klíčový význam pro akustickou
skladbu hlásek:
- samohlásek – tónů
- souhlásek – šumů
• rezonanční dutiny – specifické zabarvení
základního hrtanového tónu
• vyvážený poměr mezi oralitou a nazalitou
Velofaryngeální závěr (VFZ)
◦ všechny struktury patra, hltanu a bezprostředního
okolí, které se podílejí na zabezpečení jeho funkcí
◦ nutné pro řeč, barvu hlasu, hlas mluvní i zpěvní,
pískání, polykání, foukání a sání
Funkce uvedených struktur
◦ primární funkce
◦ respirační a polykací
◦ sekundární funkce
◦ řečová
Funkce VFZ
nepneumatické aktivity
◦sání, polykání, kloktání, zvracení
◦velmi pevný závěr
◦ měkké patro se zvedá velmi vysoko v hltanu
◦ laterální stěny se uzavřou po celé délce
◦ potrava nevnikne do nosu
Funkce VFZ
pneumatické aktivity
◦ foukání, hvízdání, řeč, zpěv
◦ velum vykonává pohyb nahoru a dozadu
◦ výška dle produkovaných fonémů a fonetického
kontextu
Funkce VFZ
proces dýchání
◦ měkké patro visí volně ve faryngu proti kořenu
jazyka
◦ umožňuje volný průchod vzduchu z plic do nosní
dutiny
◦ stejné při tvorbě nosovek
Dělení rinolalie - terminologie
hyponazalita
◦ huhňavost uzavřená
◦ rhinophonia clausa
◦ hyporinolalie
hypernazalita
◦ huhňavost otevřená
◦ rhinophonia aperta
◦ hyperrinolalie
smíšená forma
◦ rhinophonia mixta
Orofaciální rozštěp
◦ porušení vývoje střední části obličeje
◦ primární patro – ret a alveolární výběžek
◦ sekundární patro – tvrdé a měkké patro
◦ vznikají ve 4. – 9. týdnu nitroděložního vývoje
Vznik rozštěpu
◦ opoždění horizontalizace patrových desek, které se
zakládají původně vertikálně
◦ dislokace, defekt nebo i chybění měkkých i kostních
částí tkání
◦ rozštěp rtu – 27. – 30. den těhotenství
◦ rozštěp patra asi o 14 dní později
ROZDĚLENÍ PŘÍČIN ROZŠTĚPŮ
Vnitřní Dědičnost
20-40%
Vnější
Prenatální infekce Fyzikální vlivy Mateřské vlivy Chemické vlivy
TORCH
Toxoplazmóza
Rubeola
Cytomegalovirus
Herpetické
infekce
Mechanické
poškození - úrazy
Snížené množství
plodové vody
Radioaktivní a
RTG záření
Věk matky nad
38 let
Porucha látkové
výměny matky
Nepřiměřená
výživa a
vitaminóza
Diabetes mellitus
matky
Epilepsie u
matky
Toxiny
Drogy
Alkohol
Léky
Nadbytek
vitaminu A
Důsledky rozštěpových vad- shrnutí
◦ Narušení vitálních funkcí
◦ Myofunkční obtíže
◦ Zánětlivá onemocnění
◦ Narušení růstu horní čelisti
Důsledky rozštěpových vad - shrnutí
◦ Poruchy rezonance
◦ Poruchy artikulace – srozumitelnost projevu
◦ Poruchy hlasu
◦ Poruchy sluchu
◦ Narušený vývoj řeči
◦ Narušené koverbální chování
Další faktory
◦ pooperační trauma (jizvy)
◦ řečová a citová deprivace
◦ reakce okolí na rozštěpovou vadu
◦ adekvátní míra stimulace
Zaměření logopedické terapie
 korekce rezonance
 korekce artikulace
 průpravná cvičení zaměřená na posílení patrohltanového
závěru
 masáže
 dechová cvičení
Důležité prvky logopedické terapie
◦ úprava polohy jazyka
◦ hlasitost
◦ sluchový trénink
◦ zvětšení čelistního úhlu
◦ práce s hlasem
◦ dechový trénink
◦ artikulační terapie
◦ poskytování zpětné vazby, vizuální feedback
K DYSARTRII
Dysartrie
◦ neurogenně podmíněná narušená komunikační
schopnost
◦ porušení centrálního anebo periferního systému
◦ porucha neuromuskulární exekuce řeči
◦ narušení subsystémů – respirace, artikulace,
rezonance, fonace a prozodie
◦ komplexní forma NKS
Anartrie
◦ nejzávažnější poruchy řečových modalit
◦ praktická ztráta verbální komunikace s okolím
◦ neschopnost artikulované mluvy
◦ případně ve spojení s neschopností tvořit hlas – afonií
◦ možné spojení s dysfagií
Kortikální, korová dysartie
◦ vzniká poškozením motorických korových oblastí mozku
◦ artikulace je nejasná, setřelá a hlavně u delších větných
celků
◦ řeč má spastický charakter
◦ Iterace
◦ přídatné mlaskavé zvuky
◦ snížená kvalita prozodických faktorů
Pyramidová dysartrie
◦ spastická obrna svalstva mluvidel
◦ zvýšený tonus – tvrdost řeči
◦ výskyt zvýšené nosovosti
◦ kvalita výdechového proudu x kvalita hlasu
◦ hypomimie, amimie
◦ „spastický pláč a smích“
◦ zachování primárních funkcí
Extrapyramidová dysartrie
◦ porucha mimokorového systému
◦ porucha podkorových ganglií motorické dráhy
◦ svalový tonus dýchacího, hlasového a řečového systému
◦ hypertonická a hypotonická forma
Extrapyramidová dysartrie
a) hypertonická forma
◦ pomalá, ztuhlá řeč
◦ poruchy hrudního dýchání, časté vdechy během řeči
◦ narušena fce hlasivek – trpí tvorba hlasu
◦ zvýšená nosovost
◦ změny tempa a melodie řeči
◦ Parkinsonova choroba
Extrapyramidová dysartrie
b) hypotonická forma
◦ narušené dýchání – některé hlásky vyrážené, některé zní slabě
◦ narušena je prozodie
◦ změny v poloze hlasu
Bulbární dysartrie
◦ následek poškození motorických nervů v bulbu
◦ porucha typu chabé obrny
◦ nedostatečným svalovým napětím je narušena artikulace hlásek, které vyžadují
zvýšenou koordinace a svalové napětí
◦ hlas je dysfonický, někdy dochází k afonii
◦ objevuje se hypernazalita
◦ „hot potato speech“
Cerebelární – mozečková dysartrie
◦ poškození mozečku a jeho drah
◦ narušena koordinace svalů hrtanu a artikulačních orgánů
◦ dochází k problémům s regulací síly, rychlosti, načasováním a řízením
volních pohybů
◦ porucha dýchání
◦ často se vyskytuje hypernazalita
◦ artikulace hlásek bývá nepřesná
◦ dochází k prodlužování hlásek
◦ hlas je tvořen s námahou, síla, výška je neměnná
◦ celkově je způsob řeči velmi nápadný
◦ řeč je často nesrozumitelná
Kombinovaná – smíšená dysartrie
◦ vyskytuje se velmi často
◦ záleží na tom, jaký motorický systém je narušen
Principy terapie - dospělí
ovčasná péče
ostanovit dlouhodobý reedukační plán
ozlepšit srozumitelnost řeči – praktická řečová
komunikace
oobtíže jsou patrné v celém motorickém systému
okoordinace práce se somatickou rehabilitací
Principy cvičení
◦ modifikace cvičení – dechová, fonační, rezonanční, artikulační
◦ variace v prozódii řeči a jejím využití
◦ rytmizační a intonační postupy
◦ využití neverbální komunikace a komunikačních pomůcek
◦ skupinové formy terapie
Principy terapie u dětí s dysartrií
Zásady rozvíjení hybnosti a řeči
◦ Zásada vývojovosti
◦ Zásada reflexnosti
◦ Zásada rytmizace
◦ Zásada komplexnosti
◦ Zásada kolektivnosti
◦ Zásada individuálního přístupu
Proces polykání
◦ Řada náhledů a dělení na fáze
◦ Vědomá fáze
◦ Nevědomá fáze
Vědomá fáze
◦ potrava přijatá do dutiny ústní je volní aktivitou
zpracovávána – rty, zuby a jazyk
◦ vytváří se bolus – sousto, které je polknutím dopraveno do
hltanu – farynx
Nevědomá fáze
ozačíná podrážděním smyslových receptorů v hltanu –
podnět k reflexní fázi procesu polykání
oreflexní mechanismy chrání dýchací cesty před
vdechnutím potravy
Nevědomá fáze
 hrtan se zvedne a hrtanová příklopka zabrání
vstupu potravy do hrtanu
 dýchání se zastaví a potrava vstoupí z hltanu
do jícnu
 peristaltickými pohyby se pak dostává do
žaludku
◦ Jedná se pouze o výběr snímků k dalšímu doplnění ve výuce – pouze pro studijní účely.