PODKLADY K VÝUCE 11.5. Jedná se pouze o vybrané snímky, další informace budou doplněny v semináři AFÁZIE Brocova oblast Area 44 a 45 Slovům je zde přiřazována správná gramatická podoba (skloňování, časování) Větná skladba (s patřičnými předložkami a spojkami) Přesun informace do motorické kůry čelního laloku – inicializace spuštění řečového procesu - napojení na řečový aparát Spojení s prefrontální korovou oblastí – zvážení, zda má být výpověď realizována  Spánkový lalok – lobus temporalis ◦ Asociační oblast pro vnímání – dekódování řeči – Wernickeho oblast ◦ V hlubších vrstvách se nacházejí Heschelovy závity ◦ Spodní část spánkového laloku – limbický systém Wernickeho oblast Area 22 Dekódování řečového signálu – slova zde získávají smysl Myšlenky zde získávají slovní (signální) podobu Lexikon, který se vývojem řeči celý život plní Vyšší kortikální činnosti ◦ specificky lidská aktivita ◦ 90 % asociačních neuronů – korové neurony o asociační a integrační funkce o flexibilní jednání AFÁZIE ◦ složité systémové narušení řeči ◦ zahrnuje různé úrovně řeči ◦ postihuje celou psychickou činnost člověka ◦ (Hrnčiarová a Cséfalvay) shrnutí ◦ získané narušení komunikační schopnosti ◦ týká se poruch symbolických procesů ◦ vzniká při ložiskových poškozeních mozku ◦ důsledek systémového vlivu mozkové léze na vyšší psychické funkce člověka (Cséfalvay) Klinický obraz afázie závisí na: ◦ povaze patologického procesu ◦ rozsahu a lokalizaci léze ◦ věku jedince, ve kterém došlo k poškození mozku ◦ příznaky se projevují v různých kombinacích, množství a kvalitě Nejčastější symptomy afázie parafázie - fonemické - žargonové - sémantické Nejčastější symptomy afázie parafrázie perseverace logorhea Nejčastější symptomy afázie anomie neologismy poruchy rozumění Klasifikace afázie celá řada systémů – reprezentace afaziologických škol a směrů Bostonská klasifikace fluence konverzační řeči opakování slov a vět pojmenování předmětů rozumění řeči Brocova afázie ◦ porucha v plynulosti ◦ porucha řečové produkce ◦ těžce utvářená mluva ◦ agramatismy ◦ depešový styl mluvy ◦ obtíže s „hledáním slov“ ◦ potíže s opakováním vět ◦ relativně dobře zachované porozumění ◦ hemiparéza, hemiplegie ◦ často provázena apraxií Wernickeova afázie mluva je většinou fluentní nápadná porucha porozumění smyslu a zvuku slova či věty logorhea neologismy parafázie opakování a pojmenování narušeno nebývá výrazně postižena artikulace může být přítomna porucha fonematického sluchu Konduktivní afázie (převodová afázie) ◦ spontánní projev je fluentní ◦ fonemické parafázie ◦ porozumění řeči a pojmenování – lehké narušení ◦ výrazné narušení opakování ◦ opakování x porozumění ◦ dobrá prognóza Anomická afázie Fluentní – anomické pauzy Cirkumlokuce Porozumění – lehce narušeno Opakování zachováno Pojmenování – narušeno klinicky nejlehčí typ afázie Transkortikální motorická afázie ◦ Poškození vaskulárního systému ◦ spontánní řeč je značně narušena – nonfluentní ◦ řeč je tvořena s obtížemi, namáhavě ◦ řeč je agramatická ◦ Opakování – zachováno ◦ Porozumění řeči – lehké až středně těžké poruchy ◦ Pojmenování – narušeno Transkortikální senzorická afázie ◦ spontánní řeč je fluentní – bezobsažná ◦ těžká porucha porozumění ◦ pojmenování – narušeno ◦ opakování vět – opakují bez porozumění ◦ čtení – bez porozumění Transkortikální smíšená afázie ◦ Podobnost s globální afázií ◦ Výjimka – relativně zachované opakování slov ◦ Spontánní projev narušen ◦ Pojmenování narušeno ◦ Porozumění výrazně narušeno Globální afázie – totální ◦ nejtěžší typ afázie ◦ nulová produkce ◦ omezena opakováním jedné slovní trosky, stereotypní spojení ◦ těžce narušeno opakování i pojmenování ◦ efektivita komunikace Diferenciální diagnostika Zacílení diagnostiky 1. Spontánní řeči 2. Porozumění řeči 3. Opakování 4. pojmenování MUTISMUS Vymezení ztráta schopnosti verbálně komunikovat není podmíněný poškozením CNS hraniční problematika mezi různými vědními obory – psychiatrie, psychologie, foniatrie a logopedie mutismus ◦ primárně psychogenně podmíněná porucha ◦ maladaptivní obranný mechanismus ◦ reakce na akutní psychotraumatizující podnět nebo chronickou frustraci ◦ předškolní věk……………dospělost klasifikace mutismu ◦ celá řada pojetí ◦ totální ◦ (s)elektivní ◦ V jaké situaci bude mluvit neurčuje osoba s mutismem, ale diktuje to situace sama Tři základní skupiny etiopatogenetických faktorů ◦ 1. bezprostředně vyvolávající faktory – akutní psychotraumatizace ◦ 2. predispoziční faktory ◦ 3. osobnostní rysy - faktory ovlivňující celkovou funkčnost dítěte Diagnostika elektivního mutismu okritéria vycházející z MKN-10 a DSM-IV onormální nebo téměř normální chápání jazyka oschopnost řečové produkce dostatečné k sociální komunikaci odůkaz o tom, že jedinec může hovořit a mluví v některých situacích normálně nebo téměř normálně otrvání projevů nejméně jeden měsíc (neváže se na 1. měsíc školní docházky) Další klíčové kategorie ◦ rodinná anamnéza ◦ Dispoziční zatížení – kumulace komunikačních obtíží, introvertnost, popř. sociální izolace ◦ postavení dítěte v rodině ◦ rodinná atmosféra a výchovné přístupy ◦ osobnostní charakteristiky dítěte mezioborová spolupráce ◦ psychologické vyšetření (IQ, projektivní metody) ◦ neurologické vyšetření – EEG ◦ foniatrické vyšetření ◦ ORL vyšetření terapie systematická psychoterapie Rodinná – individuální - skupinová další mezioborová spolupráce Specifika podpory v předškolním věku ◦ Sledování časového rozsahu obtíží ◦ Motivace rodičů k návštěvě odborníka ◦ Sledování a diskuse obtíží s rodiči ◦ Motivace k neverbální komunikaci ◦ Další spolupráce v kontextu terapeutických postupů Specifika podpory ve školním věku ◦ Využití dalších forem komunikace – komunikační rovnocennost ◦ Spolupráce se spolužáky ◦ Pochvala ◦ Eliminace „tlaku“ ◦ Nevyřazování dítěte ze skupinových aktivit ◦ Nevystavovat dítě pozornosti celé třídy ◦ Pokud dítě promluví – reagovat normálně SYMPTOMATICKÉ PORUCHY ŘEČI Symptomatické poruchy řeči • narušení komunikační schopnosti provázející jiné, dominantní postižení, nemoc, poruchu • sekundární poruchy řeči • specifické projevy v závislosti na charakteru zdravotního postižení • změny ve struktuře komunikace a jazyka Symptomatické poruchy řeči ◦ Potřeba orientace v problematice dominantního postižení ◦ Potřeba komplexní péče ◦ Propojení logopedické intervence s dalšími terapeutickými přístupy ◦ Propojení logopedické intervence se vzdělávacím procesem ◦ Mezioborová spolupráce na všech úrovních intervence 1. Model – dle V. Lechty primární příčina dominující postižení N.K.S. – symptomatická porucha řeči 2. Model – dle V. Lechty primární příčina dominující postižení paralelní postižení NKS symptomatická porucha řeči 3. Model – dle V. Lechty primární příčina primární příčina dominující postižení paralelní postižení NKS symptomatická porucha řeči Symptomatické poruchy u osob s mozkovou obrnou (MO) ◦ Vymezení MO  souvislost mezi poruchami hybnosti a vývojem komunikační schopnosti  další aspekty vývoje komunikační schopnosti  narušený vývoj řeči – různá úroveň obtíží  specifika průběhu preverbálního období Symptomatické poruchy u osob s mozkovou obrnou (MO) ◦ Specifika v komunikaci z hlediska jazykových rovin ◦ Konkrétní příklady komunikačních obtíží  poruchy vývoje řeči  poruchy článkování řeči – dysartrie  poruchy fluence řeči  mutismus  orgánové odchylky řečového efektoru  Možnosti a zásady rozvoje komunikační schopnosti Symptomatické poruchy řeči u osob s mentálním postižením (MP) ◦ závislost na typu a stupni MP ◦ narušený vývoj řeči ◦ úroveň vývoje roviny morfologicko-syntaktické a lexikálně-sémantické ◦ v počátcích vývoje i rovina foneticko-fonologická ◦ verbální x neverbální složka Symptomatické poruchy řeči u osob s mentálním postižením (MP) ◦ Specifika komunikační schopnosti - dle stupně mentálního postižení ◦ Specifika komunikační schopnosti osob s Downovým syndromem Symptomatické poruchy řeči u osob s mentálním postižením (MP) ◦ Příklady konkrétních forem komunikačních obtíží: ◦ Dyslalie ◦ Rinolalie ◦ Narušení plynulosti řeči ◦ Dysartrie Možnosti a zásady rozvoje komunikační schopnosti Symptomatické poruchy řeči u dětí se zrakovým postižením ◦ zrakem přijímáme z okolí 70 – 80% podnětů ◦ záleží na období, kdy došlo ke zrakovému postižení ◦ specifika ontogeneze řeči • osvojení si stereotypů v ovládání Braillova písma působí jako výrazný kompenzační činitel - rozvoj obsahové i formální stránky řeči Symptomatické poruchy řeči u dětí se zrakovým postižením ◦ Konkrétní příklady forem komunikačních obtíží: ◦ Dyslalie ◦ Koktavost ◦ breptavost ◦ rhinolalie ◦ poruchy hlasu ◦ Verbalismus ◦ http://www.petit-os.cz/progr_nevid.php ◦ Postupy rozvoje komunikační schopnosti Zdroje ◦ Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada. ◦ Hartmann, B., Lange, M. (2008). Mutismus v dětství, mládí a dospělosti. Praha: Triton. ◦ Cséfalvay a kol. (2007). Terapie afázie. Praha: Portál. ◦ Lechta, V. (2008). Symptomatické poruchy řeči u dětí.