Organizace, struktura a zásady práce ve snoezelenu Východiska: ¨ Velké množství senzorických podnětů (zahlcení, nelibé pocity, negativní odpovědi apod.) ¨ Základem je zážitek = místnost musí být vždy trochu jiná (ohromující, magická, šokující, tajemná apod.) ¨ Snoezelen vyvolává zkušenosti na podkladě zážitku ¨ Každý pobyt v místnosti má individuální cíl (potřeby a přání uživatele) ¨ Hlavní idea: „Nic se nemusí, vše je dovoleno“ (vlastní rohodnutí, možnost volby apod.) ¨ Cíl: zpětný efekt pozitivního rázu (emoce, pohodlí, odpočinek, uspokojování potřeb, radost, vyrovnanost, .. Zásady práce: ¨ Vždy 3měsíční terapie (4 roční období ¨ Respektovat intimní, event. osobní prostor uživatele ¨ Nenaléháme, nespěcháme, nedá se určit čas reakcí ¨ Pravidelnost a řád terapie (začátek-přivítání, průběh, rituál ukončení) ¨ Užší kontakt průvodce a uživatele ¨ Znalost zdravotního stavu uživatele, dg., zejména u psychiatrických dg. (nevhodné polohování, práh bolesti) ¨ Všímat si signálů těla ¨ Mít schopnost přijímat a analyzovat závěry ¨ Nehodnotíme pouze pozitivní reakce, ale i projevy lhostejnosti,pláče, nepřizpůsobivosti, negativistické projevy ad. ¨ Individuální přístup: silné zvuky, nevhodné osvětlení, směsice podnětů,… ¨ Nevnucovat naše pocity, ale sledovat celkové projevy ¨ Tělesné kontakty a doteky: kde jsou hranice? Co je přirozené? Co je sexuální? ¨ Projekce delfíni, kytovci – nevhodné u seniorů = stimulace sexuality ¨ Sledovat vývoj a reakce uživatele za časové období, přizpůsobení možnostem klienta ¨ Nehledat a nečekat výkon, pozitivním ukazatelem je mimika, gestikulace, dýchání ¨ Nesrovnávat uživatele (ukazatele úspěšnosti, výkon, efekt, projevy,..) ¨ Respektovat změnu prostředí, brát v úvahu přesun (strach z transportu, pocení, tep,..) Komplexní rozvoj jedince zahrnuje: ¨ Získávání kontrola a autonomie ¨ Využívání smyslů ¨ Rozvoj motorických funkcí ¨ Rozvoj kognitivních funkcí ¨ Zklidnění a rozvolnění agresí ¨ Budování důvěry, vztahů ¨ Rozvoj komunikačních schopností Realizace lekce: ¨ 1. Stanovení cíle (terapie, edukační aktivita, volnočasová aktivita, seberealizace,…) ¨ 2. Časové rozložení do jednotek a etap: rozložení hlavního cíle- terapie? Zlepšení koncentrace? Dramatizace? ad.) ¨ 3. Didakticko-metodický záměr: plnění dílčích úkolů, které mají didaktickou hodnotu ¨ 4. Obsah: souvisí se strategií organizace (konkrétní technika, pomůcky,..) ¨ 5. Organizace: individuální (TZP), skupinová (senioři) – posoudit možnost plnění stanoveného cíle ¨ 6. Pomůcky: nevyčerpat všechny pomůcky a techniku najednou, uživatel ztrácí zájem, nebude objevovat, bude se nudit ¨ 7. Závěr: ukončení každé stimulace, každého pobytu, vytvořit určitý stereotyp, specifické rituály ¨ 8. Vyhodnocení: zpětná vazba pro uživatele, záznamy o lekcích (sledovat cíle dlouhodobé, krátkodobé, využívání techniky a pomůcek, projevy uživatele apod.) Metody práce: ¨ Terapie: plánovaný, cílený postup vedoucí k ovlivnění průběhu onemocnění, péče orientovaná na tělo ¨ Terapeut staví na: - dg. - OA, psychobiografii - diagnostice výchozí situace - vyhodnocení záznamů, pozorovací archy ¨ Pedagogická podpora: řízená podpora smyslů, má podtext tematické hodiny, vede ke zlepšení volních vlastností ¨ Pedagog rozvíjí: - Vnímání - Emocionalitu - Koncentraci - Poznávání - Motoriku - Integraci sociálních struktur - Volnočasová aktivita: cílem je odpočinek, uvolnění na emocionální i kognitivní úrovni ¨ Shrnutí: - terapeuticky orientované prostředí - pedagogická podnětná metoda (vnímání bazálních podnětů, zprostředkování životních zkušeností - VA: vytvoření možností pro relaxaci, aktivity založené na dobrovolnosti Metody práce a hodnocení: ¨ Volné pozorování ¨ Pozorování v návaznosti na OA + psychobiografii (stavíme na emocích, nevíme jaké a zda vůbec má asociace) ¨ Strukturované pozorování dle zvolených kategorií (které pomůcky, barvy, tempo, střídání témat) ¨ Standardizovaný testovací způsob ¨ Analýza situace ¨ Kritéria pozorování: držení těla, mimika, gestika, dýchání, hlas a tón řeči, zaujetí, pozice v místnosti,… ¨ Hodnocení: zacílit na pomůcky, s kým chci a budu pracovat, zaměřit se na emoce Shrnutí plánování snoezelen jednotky: 1. Sběr informací o klientovi 2. Identifikovat problémy 3. Stanovení cílů 4. Plánování 5. Průběh 6. Reflexe 7. Přivítání (rituál) 8. Aktivní část a relaxační část: nemusí být 50:50, části se mohou se opakovat, rozložení je veskrze individuální 9. Závěr (rituál) + zpětná vazba