Český jazyk 1. Určete slovní druhy. Petr Nikl je český malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Vystavoval také masky, které se podobaly podivným zvířatům – sám v nich pak vystupoval. Za jednu ze svých knih získal v roce 2008 významné ocenění, a to dokonce ve dvou kategoriích. Zjistěte na internetu nejen název knihy a ocenění, ale také kategorie, v nichž byla kniha vyhodnocena. 2. Severní vítr Jdu s děravou patou mám horečku zlatou jsem chudý, jsem sláb, nemocen Hlava mě pálí a v modravé dáli se leskne a třpytí můj sen Kraj pod sněhem mlčí tam stopy jsou vlčí tam zbytečně budeš mi psát Tam v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě já tisíckrát nechám si zdát Severní vítr je krutý počítej, lásko má, s tím k nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím. Rébus Vyřešte úkoly vztahující se k textu písně Severní vítr. Odpovídat můžete pouze jedním slovem. Pokud odpovíte správně, vyjde vám tajenka. a) Jak říkáme zvýrazněným slovním druhům v textu? b) Vyhledejte sloveso ve 2. osobě jednotného čísla rozkazovacím způsobu. c) Kterou souřadicí spojku autor použil? d) Nahraďte spojení v dáli vhodným příslovcem. e) Vypište z textu částici. f) V jaké slovnědruhové platnosti je použito slovo má? g) Vypište první přídavné jméno měkké. Abyste tajenku vyřešili, musíte v odpovědích a), b), e) vyznačit počáteční písmena, u c) použijte celou spojku, z příslovce (d) vypište poslední slabiku a z f) dlouhou samohlásku, v odpovědi g) vyznačte poslední slabiku. Pokud jste pracovali správně, vyjde vám tajenka: _______________ . 3. Pozorně si přečtěte obě skupiny slov. Do první kružnice vepište všechny společné znaky skupiny a), do druhé kružnice skupiny b). Do průniku vepište znaky společné oběma skupinám slov. Práce si vzájemně porovnejte a řekněte, co jste zjistili. a) kalhoty, varhany, nůžky, plavky, narozeniny b) rákosím, lidstvem, ptactvem, dřívím, kamením 4.Přečtěte si pozorně následující ukázku. Všimněte si, s jakým druhem podstatných jmen se číslovky spojují. Dokážete autorům odpovědět na závěrečnou otázku? Pokuste se zformulovat pravidlo, na základě kterého chybné tvary číslovek opravíte. V rozhlase vysílali pořad o lidových muzikách. Mimo jiné upozorňovali na kapelu z Prácheňska, která prý má zajímavé obsazení: pět dud a šest houslí. – V jednom odborném výkladu o význačné stavitelské památce jsme se dověděli, že se do kostela může vstoupit jedenácti dveřmi. – A do třetice byli v jiném pořadu posluchači ujišťováni, že všech padesát lázní čeká na jejich návštěvu. Co je na tomto způsobu počítání nezvyklého? Jan Balhar a kol.: O češtině každodenní 5. Základní číslovky v závorkách nahraďte náležitými tvary číslovek druhových. Poslední (dva) Vánoce jsme strávili na horách. – Do hlavního sálu se vstupuje (tři) postranními dveřmi. – Učila se hrát na (dva) varhanách současně. - S (dva) kalhotami jsem byla o dovolené spokojená. – Bratr naštípal tolik dříví, že by je nespálila ani (pět) kamna. – O víkendu jsme slavili (3) narozeniny. – Po vzniku požáru se lidé snažili uniknout (oba) dveřmi. – Maminka dostala k Vánocům (4) nové nůžky. 6. Chvála klidu Mám rád klid. A snažím se ho zachovávat. Řekl bych, že se mi to většinou daří, jestliže nepočítám nevysvětlitelné a nezvládnutelné výbuchy vzteku nad věcmi, které nejen že nestojí za vztek, ale ani za pohled. Je to vždycky maličkost: vadný zámek, vzdorující zásuvka nebo moje neschopnost orientovat se v obsahu vlastních kapes. Neublížil bych ani kuřeti – pokud by mu už neublížil někdo jiný, třeba grilováním – ale kdyby přede mnou stanul vadný zámek v lidské podobě, kdyby mi vzdorující zásuvka vzdorovala v podobě sebekrásnější ženy, zabil bych je. Po devadesáti pěti pohybech, které jsem vykonal se zásuvkou marně, ukáže se pohyb devadesátý šestý jako pohyb správný, ačkoli se ničím neliší od všech předešlých. Podle Miroslava Horníčka: Době utajené housle Vypište do jedné skupiny podtržené slovesné tvary a do druhé slovesné tvary vyznačené tučně. Poté obě skupiny porovnejte. Čím se od sebe liší? Nakonec doplňte následující poučení: Podle toho, zda jsou slovesné tvary tvořeny jednou nebo více výrazovými jednotkami, dělí se na ____________________ a ____________________ . 7. Slovesné tvary mají svá pojmenování (levý sloupec). Přiřaďte k nim odpovídající příklady (pravý sloupec) tak, že pojmenování a příklad spojíte rovnou čarou. oznamovací způsob přítomného času připraven oznamovací způsob minulého času jedl bych oznamovací způsob budoucího času seď rozkazovací způsob budeme soutěžit, napíšu podmiňovací způsob přítomný říkat podmiňovací způsob minulý poslouchali jsme příčestí minulé voláte příčestí trpné byli bychom bývali přišli infinitiv odpočíval 7. Přečtěte si pozorně ukázku z knihy Oty Pavla Zlatí úhoři. Na Buštěhrad se vrátil tatínek odpoledne a srnec byl spravedlivě rozdělen. Jednu kýtu jsme dali pekaři Bláhovi, byl k nám za války moc hodný, jednu do statku Burgrovým, ti k nám byli ještě hodnější, a ostatní máma naložila do takové krásné kamenné štoudve a dělala mým bráškům Hugovi a Jirkovi omáčky a bifteky, což byla její velká specialita. Kluci se cpali na příští léta, aby vydrželi Terezín, Osvětim, Mauthausen a pochody smrti v třicetistupňových vedrech a všechny ty krásné věcičky, které pro ně připravili Němci. Hubo se vrátil celkem dobrý. Jirka se vrátil z Mauthausenu a měl čtyřicet kilo a půl roku umíral od hladu a utrpení, než začal znovu žít. Nikdy mi o tom moc nevyprávěl, jenom jednou, a když jsme mluvili o tom srnci, řekl: „Možná že ten srnec mi zachránil zrovna život. Možná že ty poslední kusy pořádného masa mi vystačily akorát do konce.“ a) Vypište podtržené slovesné tvary a pojmenujte je. Poté u nich určete slovesné kategorie. b) Přečtěte si tučně vytištěná slova. Patří mezi slovesné tvary určité, nebo neurčité? c) Jsou v textu ještě další takové tvary? 8. Vypište z textu všechna slovesa a určete u nich slovesné kategorie. Řekněte, u kterých z nich nemůžeme určit slovesnou kategorii času, a své rozhodnutí odůvodněte. a) Zdravíme nejkrásnější chatu na Vltavě! b) Na ryby jsem šel na Skřivaňský potok. c) Nečum a pojď nám se štikou pomoct! d) Kdybych tak chytil kapra! 9. Je to totéž? Slovesa použijte ve větách v minulém čase a vysvětlete významový rozdíl. Jak říkáme slovesům, která vyjadřují opakovaný děj? a) opravit x opravovat, vyrušit x vyrušovat, zabalit x zabalovat b) počítat x přepočítat x přepočítávat, rušit x vyrušit x vyrušovat 10. Určete slovesný vid a slovesa rozdělte na násobená a nenásobená. přecházet, mávnout, přibližovat se, nosívat, vypravovat, spát, bydlet, zhodnotit, přeložit, čítávat, zaspat, vytisknout, nést, zčervenat, vyrábět, vařívat, uvažovat, pozdravit, mívat 11. A na závěr jedna anekdota… Vyvolaný žák počítá u tabule matematický příklad. Učitel ho pozoruje a povídá: „Poslyšte, Mareček, jestli chcete udržet krok s ostatními, budete muset značně …!“ Pokud se chcete dovědět, co bude muset Mareček udělat, musíte vypsat všechna nedokonavá slovesa v tom pořadí, jak jsou uvedena v následujícím cvičení. Pak u každého z nich vyznačte počáteční písmeno. Už znáte odpověď? upotřebit, zavolat, potřebovat, vyvrátit, obtěžovat, ležet, strávit, rozpárat, evidovat, rozplynout se, vnímat, projít, nacvičit, inzerovat, kousnout, tančit Přehled slovesných tvarů Kmen přítomný: vznikne po oddělení osobní koncovky sloves ve 3. os. č. j. č. přítomného: Např. (on) bere – ber-; Kmen minulý: vznikne po oddělení –l (-la, -lo) u sloves ve 3. os. č. j. č. minulého: Např.: (on) bral – bra-; Příčestí minulé: kmen minulý + -l (-la, -lo; -li, -ly,-la); bra+l = bral; Příčestí trpné: kmen minulý + -n (-na, -no; -ni, -ny, -na); brá + n = brán; kmen minulý + -t (-ta, -to; -ti, -ty, -ta); krý + t = kryt; Podstatné jméno slovesné: příčestí trpné + í: brán + í = braní; kryt + í = krytí; Přídavné jméno slovesné: a) příčestí minulé + ý (-á, -é…); spadl + ý = spadlý; b) příčestí trpné + ý (-á, -é…); bra + ý = braný; kryt + ý = krytý; Přechodníky: Přechodník přítomný se tvoří od kmene přítomného (zpravidla sloves nedokonavých) zakončením: a) –a. –ouc, -ouce; tímto zakončením tvoří přechodník slovesa zakončená ve 3. os. č. množ. č. přít. koncovkou –ou, např. nesou= nesa, nesouc, nesouce; b) –e, -íc, -íce; tímto zakončením tvoří přechodník slovesa zakončená ve 3. os. č. množ. č. přít. –í, případně –í/-ou, např. dělají= dělaje, dělajíc, dělajíce Koncovky přechodníku minulého se řídí zakončením kmene minulého: a) stojí-li před –l samohláska (uděla-l, zavaři-l), má přechodník koncovky –v, -vši, -vše = udělav, udělavši, udělavše; b) stojí-li před –l souhláska (přived-l, vylez-l), je tvar mužského rodu bez koncovky, rod ženský a střední má koncovku –vši a v množném čísle je –vše = přived, přivedši, přivedše. TVARY URČITÉ příklad NEURČITÉ příklad Jednoduché - oznam. zp. přít. času - rozkaz. způsob - oznam. zp. bud. času dokonavých sloves - oznam. zp. bud. času nedok.sloves pohybu píšeš piš napiš půjdu - infinitiv - příčestí min. -příčestí trpné - přech. přít.: -přech.minulý psát psal psán, pokryt píše, píšíc, píšíce; nesa, nesouc, nesouce; přines,přinesši, přinesše; Složené - oznam. zp. min. času - oznam. zp. bud. času nedokonav. sloves -podmiň. zp. přítom. -podmiň. zp. minulý trpný rod a) b) psal + ø budeš psát psal bys byl bys psal; byl bys býval psal je psán psal se