RINOLALIE A PALATOLALIE REZONANCE • fyzikální jev – klíčový význam pro akustickou skladbu hlásek: - samohlásek – tónů - souhlásek – šumů • rezonanční dutiny – specifické zabarvení základního hrtanového tónu • vyvážený poměr mezi oralitou a nazalitou VELOFARYNGEÁLNÍ MECHANISMUS  regulace přenosu zvukové energie do nosní a ústní dutiny při řeči  koordinovaná, rychlá a kompletní funkčnost  https://www.youtube.com/watch?v=pNcV6yAfq-g  https://www.youtube.com/watch?v=umnnA50IDIY  https://www.youtube.com/watch?v=J3TwTb-T044 VELOFARYNGEÁLNÍ ZÁVĚR (VFZ)  všechny struktury patra, hltanu a bezprostředního okolí, které se podílejí na zabezpečení jeho funkcí  nutné pro řeč, barvu hlasu, hlas mluvní i zpěvní, pískání, polykání, foukání a sání TVRDÉ A MĚKKÉ PATRO HTTPS://EN.WIKIPEDIA.ORG/WIKI/PALATINE_PROCESS_OF_MAXILLA#/MEDIA/FILE:PALATINE_PROCESS_OF_MAXILLA_-_ANIMATION01.GIF HTTPS://EN.WIKIPEDIA.ORG/WIKI/PALATINE_PROCESS_OF_MAXILLA#/MEDIA/FILE:PALATINE_PROCESS_OF_MAXILLA_-_ANIMATION02.GIF TVRDÉ PATRO tvořeno kostí – výběžky horní čelisti, pravá a levá kost patrová MĚKKÉ PATRO  svalové struktury  napínače a zvedače  závěr mezi ústní a nosní dutinou  zapojení svalů hltanu FUNKCE UVEDENÝCH STRUKTUR  primární funkce  respirační a polykací  sekundární funkce  řečová FUNKCEVFM nepneumatické aktivity  sání, polykání, kloktání, zvracení  velmi pevný závěr  měkké patro se zvedá velmi vysoko v hltanu  laterální stěny se uzavřou po celé délce  potrava nevnikne do nosu FUNKCE VFM pneumatické aktivity  foukání, hvízdání, řeč, zpěv  velum vykonává pohyb nahoru a dozadu  výška dle produkovaných fonémů a fonetického kontextu FUNKCE VFM proces dýchání  měkké patro visí volně ve faryngu proti kořenu jazyka  umožňuje volný průchod vzduchu z plic do nosní dutiny  stejné při tvorbě nosovek VELOFARYNGEÁLNÍ DYSFUNKCE  stav, kdy měkké patro a svalovina hltanu v při nemohou tvořit optimální závěr mezi orofaryngem a nazofaryngem  porušení rovnováhy mezi oralitou a nazalitou RINOLALIE  narušení komunikační schopnosti, které postihuje zvuk řeči i artikulaci  míra nosní rezonance závisí na síle patrohltanového závěru a na prostornosti rezonančních dutin DĚLENÍ RINOLALIE -TERMINOLOGIE hyponazalita  huhňavost uzavřená  rhinophonia clausa  hyporinolalie hypernazalita  huhňavost otevřená  rhinophonia aperta  hyperrinolalie smíšená forma  rhinophonia mixta HYPERNAZALITA  patologicky zvýšená nosovost ETIOLOGIE Organické příčiny - vrozené - získané Funkční příčiny HYPORINOLALIE  patologicky snížená nosovost  omezení nebo zmenšením prostornosti rezonančních dutin  omezené dýchání nosem s následným dýcháním ústy  poruchy čichu ETIOLOGIE Organické příčiny - vrozené - získané Funkční příčiny SMÍŠENÁ RINOLALIE  kombinace hypernazality a hyponazality  velofaryngeální závěr je nedostatečný  zároveň je překážka v nosní nebo nosohltanové dutině SYMPTOMATOLOGIE RINOLALIE  Změny ve zvuku řeči  patologickou změnu rezonance zaregistruje na první poslech i laik HYPERRINOLALIE  porušena schopnost korektní artikulace většiny nebo všech hlásek podle velikostiVFI  narušení v artikulaci:  vokály I a U  sykavky  explozivy  vibranty  kompenzační mechanismy – souhyby mimického svalstva HYPORINOLALIE  projevuje se sníženou nosovostí  narušení nosových hlásek  tlumený zvuk samohlásek (U, O)  zvuk je nejméně porušen u slov obsahujících hlásky s minimální nosovostí  dýchání ústy  typický výraz obličeje FACIES ADENOIDEA NOSNÍ MANDLE  Adenoidní vegetace ADENOIDNÍVEGETACE SMÍŠENÁ FORMA  symptomy jsou dány konkrétní kombinací  narušeny explozivy, samohlásky, sykavky a nosovky DIAGNOSTIKA  Orofaciální oblast – inspekce  Anamnestický rozhovor  Analýza výsledků odborných vyšetření DIAGNOSTIKA  Gutzmannova A-I zkouška  Czermakova zkouška  artikulační testy – srozumitelnost řeči ORIENTAČNÍ ZKOUŠKY  Využití běžných postupů a aktivit  nafouknutí tváří  pískání, foukání, chrápání  pití brčkem  schopnost udržet vzduch v ústech + uvolnění ústy/nosem  artikulace exploziv pbkg ve slabikách PŘÍSTROJOVÉ METODY  manometrická zkouška  spirometrická zkouška  velofaryngometrie  videofluoroskopie  endoskopie  elektromyografie  aerodynamická analýza TERAPIE  hyponazalita  zahájení logopedické terapie po lékařském ošetření  po odstranění primární příčiny  operativní zákrok, léčba  nácvik správné artikulace nosovek a jejich užití ve slabikách, slovech a spontánním projevu  trénink dýchání nosem TERAPIE  hypernazalita  cvičení na zlepšení směru výdechového proudu  usměrňování proudu vzduchu, zvyšování orality  cvičení ke zlepšení rezonance – zlepšení činnosti velofaryngeálního závěru  snížení výdechového proudu nosem – zvyšování orality na úkor nazality PALATOLALIE PALATOLALIE  NKS, jejíž příčinou jsou orofaciální rozštěpy  https://www.youtube.com/watch?v=wFY_KPFS3LA (bbc)  https://www.youtube.com/watch?v=oz1kJexvEFE (podrobně) OROFACIÁLNÍ ROZŠTĚP  porušení vývoje střední části obličeje  primární patro – ret a alveolární výběžek  sekundární patro – tvrdé a měkké patro  vznikají ve 4. – 9. týdnu nitroděložního vývoje VZNIK ROZŠTĚPU  opoždění horizontalizace patrových desek, které se zakládají původně vertikálně  dislokace, defekt nebo i chybění měkkých i kostních částí tkání ROZDĚLENÍ PŘÍČIN ROZŠTĚPŮ Vnitřní Dědičnost 20-40% Vnější Prenatální infekce Fyzikální vlivy Mateřské vlivy Chemické vlivy TORCH Toxoplazmóza Rubeola Cytomegalovirus Herpetické infekce Mechanické poškození - úrazy Snížené množství plodové vody Radioaktivní a RTG záření Věk matky nad 38 let Porucha látkové výměny matky Nepřiměřená výživa a vitaminóza Diabetes mellitus matky Epilepsie u matky Toxiny Drogy Alkohol Léky Nadbytek vitaminu A KLASIFIKACE ROZŠTĚPŮ  dělení podle Buriana  rozštěp rtu  rozštěp rtu a dásní  rozštěp rtu, dásní a patra DRUHY OROFACIÁLNÍCH ROZŠTĚPŮ rozštěp primárního patra  jednostranně nebo oboustranně horní ret a alveolární výběžek až po foramen incisivum  pravostranný, levostranný, oboustranný  současně může postihnout i filtrum  růst zubů  deformace nosu DRUHY OROFACIÁLNÍCH ROZŠTĚPŮ rozštěp sekundárního patra  různá míra zásahu tvrdého, měkkého patra  dochází k zatékání tekutiny do nosohltanu a dutiny nosní SUBMUKÓZNÍ ROZŠTĚP  podslizniční rozštěp  specifické změny na zadním okraji MP  hypoplastická/bifidní uvula  diastaze svalů MP a zářez zadním okrajiTP  palpačně hmatatelný DŮSLEDKY ROZŠTĚPOVÝCHVAD- SHRNUTÍ  Narušení vitálních funkcí  Myofunkční obtíže  Zánětlivá onemocnění  Narušení růstu horní čelisti DŮSLEDKY ROZŠTĚPOVÝCHVAD - SHRNUTÍ  Poruchy rezonance  Poruchy artikulace – srozumitelnost projevu  Poruchy hlasu  Poruchy sluchu  Narušený vývoj řeči  Narušené koverbální chování DALŠÍ FAKTORY  pooperační trauma (jizvy)  řečová a citová deprivace  reakce okolí na rozštěpovou vadu  adekvátní míra stimulace DIAGNOSTIKA  obecně využívané diagnostické postupy  mezioborová spolupráce DIAGNOSTICKÉ POSTUPY  mezioborová spolupráce  standardní postupy  přístrojová vyšetření OPERACE ROZŠTĚPOVÝCHVAD  Klinika plastické chirurgie Fakultní nemocnice KrálovskéVinohrady v Praze  Klinika plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice U sv.Anny v Brně  Fakultní nemocnice Brno, Pracoviště medicíny dětského věku v Brně  protokol léčby  časový plán chirurgických zákroků OPERACE ROZŠTĚPOVÝCHVAD  včasná palatoplastika u dětí OFR – vhodné anatomicko-funkční podmínky pro správný rozvoj řeči  kompenzace dosahuje až u 90% dětí  správné řeči spontánně dosáhne více než 50 % dětí, které podstoupily operaci patra (Kerekrétiová, 2008) TERAPIE A KOMPLEXNÍ PÉČE  interdisciplinární přístup  neonatologie  pediatrie  plastická chirurgie  specializovaný anesteziolog  ortodoncie  stomatologie  stomatochirurgie  foniatrie  logopedie  psychologie, psychiatrie  genetika  spolupráce i s dalšími obory  dětská kardiologie a kardiochirurgie  chirurgie  operační etapy se volí s ohledem na růstová období operovaných útvarů – operační protokol  chirurgický zákrok x vývoj  psychologická péče LOGOPEDICKÁ PÉČE  1. fáze – spolupráce s rodiči  podpora v rozvoji komunikační schopnosti  motivace a sledování změn ve vývoji  důležitost správného mluvního vzoru  minimalizace rozvoje atypických řečových realizací LOGOPEDICKÁ TERAPIE  individuální přístup  aktivní spolupráce dítěte a logopeda (3 roky – dle možností)  zahájení intervence po chirurgickém zákroku – dle doporučení (6 týdnů)  aktivní účast rodičů  postup v souladu s dalšími chirurgickými zákroky  skupinová a individuální forma ZAMĚŘENÍ LOGOPEDICKÉ TERAPIE  korekce rezonance  korekce artikulace  průpravná cvičení zaměřená na posílení patrohltanového závěru  masáže  dechová cvičení PŘÍKLADY CVIČENÍ KE ZLEPŠENÍ REZONANCE A ARTIKULACE  zdokonalení činnostiVFZ  dýchání  polykání  sání  pití brčkem  kloktání  Pískání - foukání spojené s fonací – usměrnění výdechového proudu  propojení s cvičením – pohyb od těla/k tělu DŮLEŽITÉ PRVKY LOGOPEDICKÉ TERAPIE  úprava polohy jazyka  hlasitost  sluchový trénink  zvětšení čelistního úhlu  práce s hlasem  dechový trénink  artikulační terapie  poskytování zpětné vazby, vizuální feedback