Ontogeneze řeči podklady Ontogeneze řeči  Neprobíhá jako samostatný proces  Propojeno s komplexním vývojem dítěte Průběh řečového vývoje  přípravná stadia – předřečové období  stadia vlastního vývoje řeči  individuální přístup  časová variabilita jednotlivých stadií vývoje  období akcelerace a retardace vývoje Stadia ontogeneze řeči podle SOVÁKA  1. období křiku  2. období žvatlání  3. období rozumění řeči  vývoj vlastní řeči  stadium emocionálně-volní  stadium asociačně-reprodukční  stadium logických pojmů  stadium intelektualizace řeči Stadia ontogeneze řeči podle Lechty  1. období pragmatizace – do 1. roku  2. obd. sématizace – 1.-2. rok  3. obd. lexémizace – 2.-3. rok,  4. obd. gramatizace – 3.-4. rok  5. obd. intelektualizace – po 4. roce života… Přípravná, předřečová stadia vývoje řeči  Intrauterinní vývoj  polykací pohyby  dumlání palce  „vagitus uterinus“  Před porodem – „naladění“ sluchu na zvuky řeči  Klíčová role primárních funkcí – sání, žvýkání, polykání - aktivita artikulačního aparátu  Primární funkce  Sekundární funkce Přípravná, předřečová stadia vývoje řeči  probíhá během prvního roku života  klíčová fáze pro další řečový vývoj – příprava  důležitost předverbálních aktivit – broukání…žvatlání - postupně nahrazeny verbálním projevem  důležitost neverbálních aktivit – v různé míře je využíváme i v dalším životě Novorozenecký křik a další důležité okamžiky ve vývoji řeči  Novorozenecký křik - reflexní reakce na změnu dýchání - placentární zásobování kyslíkem plicní dýchání  specifická preverbální komunikace dítěte s matkou  senzomotorická stimulace  2.-3. týden – vrozený výrazový mimický pohyb – úsměv  3. týden – reaguje sacími pohyby na hlas matky  6.-7. týden – změna křiku – intenzita a rozsah, citové zabarvení Další důležité jevy v řečovém vývoji  kolem 3. měsíce – projevení libosti  broukání  pudové žvatlání - babling – prefonémy  2.-3. měsíc – reakce úsměvem na úsměv  4.-5. měsíc – reakce na zvukové zabarvení hlasu  6.-8. měsíc – lalling – napodobivé žvatlání  fyziologická echolálie  VOKALIZACE  specifika napodobivého žvatlání Orientační data - vývoj rozumění řeči  6. měsíc  Uklidní se známým hlasem  Sleduje tvář mluvícího  Zastavuje pohyb, když je voláno vlastním jménem  Reaguje na lidský hlas bez vizuálního podnětu otáčením hlavy a očí Orientační vývoj rozumění řeči  8. měsíc  Objevuje se „naslouchání“ konverzaci  Pravidelně zastavuje aktivitu, je-li volání jménem  Poznává jména rodinných příslušníků 10. měsíc – stadium rozumění, porozumění řeči  „rozumění“ – asociace zvuku a konkrétní situace  opakování  motorická reakce – realizace jednoduchých pokynů  reakci dítěte vyvolává melodie řeči  postupná identifikace dobře známých objektů  rozvíjí se nápodoba zvuků Vlastní vývoj řeči  začátek vývoje vlastní řeči okolo prvního roku života emocionálně-volní stadium  použití verbálního projevu – vyjádření pocitů, přání, prosby  1. rok - jednoslovné věty „pá“   Jednoslabičná, víceslabičná slova – spojení s konkrétními věcmi, osobami…  neverbálně-předverbální forma komunikace přetrvává  Nápodoba dospělých, komunikačních partnerů  Postupné objevování mluvení jako činnosti 1, 5 – 2 roky – „mluvení jako činnost“  propojení slova a konkrétního předmětu – rozumí až 50ti slovům  Slovník má 8-10-20 slov (dětský žargon)  Poví, jak dělají zvířátka  Pojmenuje nejbližší osoby, předměty….  hra se slovy  věty tvořené telegrafickým stylem  Pbm, tdn 1,5 – 2 roky  …ke 2. roku  Provádí až 3 jednoduché příkazy  Ukáže 3-5 částí těla na sobě, když jsou jmenované  Postupně užívá až 100 slov  Spontánně kombinuje 2-3 slova bez větné vazby  Užívá častěji běžných slov než žargonu  Srozumitelnost je asi 60 % pro neznámé osoby  1,5 - 2 roky - první věk otázek Dvouleté dítě  Ukazuje řadu detailů na obrázcích  Zná své jméno (i příjmení)  Užívá 200 – 300 slov  Říká si svým jménem  Užívá dvouslovné věty – papu ne, mimi hají  Rytmus a plynulost projevu je často nepřesná  Výška hlasu ještě není přesně kontrolovaná stadium asociačně-reprodukční  2.-3. rok – prudký rozvoj komunikační řeči  upřednostňuje verbální formu komunikace – motivace – dosahování drobných cílů  frustrace při nezdaru – důležitá podpora okolí  Další jevy ve vývoji – postupně vnímá a diferencuje distinktivní rysy - znělost (p-b) - způsob tvoření (k-o) - místo artikulace (f-g)  Slovník má asi 300 – 600 slov  Postupný rozvoj asociací – transfer  Věty – kombinuje 3 slova  Umí krátkou říkanku  Řeč je ze 60-70 % srozumitelná cizím osobám stadium logických pojmů  dokáže pochopit roli komunikačního partnera  abstrakce – zevšeobecňování  slova získávají určitý obsah  prudký rozvoj slovní zásoby  rozvoj myšlení  fyziologická dysfluence – opakování hlásek, slabik, slov, zarážky v řeči  Spontánní odeznění obtíží  Postupně rozumí účelu předmětů  Užívá 3.-4. slovné věty  Užívá zápor – nechci, nemůžu, neudělám  Mluví osobitou rozvinutou řeči  2. věk otázek stadium intelektualizace řeči  kolem 4. roku života  rozvoj formální a obsahové přesnosti vyjadřování  kvantitativní i kvalitativní rozvoj  tato etapa pokračuje až do dospělosti člověka Jazykové roviny v ontogenezi řeči Morfologicko-syntaktická rovina  tuto rovinu lze zkoumat až okolo 1. roku, kdy začíná vlastní vývoj řeči  slova vznikají opakováním slabik – mama, tata  první slova - podstatná jména jsou většinou v prvním pádě, slovesa v infinitivu, případně ve 3. osobě či imperativu – postupné osvojování „pravidel“  projev pomocí izolovaných slov trvá zhruba do 1, 5 roku až do 2 let  pivotová gramatika morfologická část  nejdříve jsou používána podstatná jména, později slovesa  mezi 2.-3. rokem – přídavná jména, postupně i osobní zájmena  nejpozději – číslovky, předložky, spojky  po 4. roce – obvykle všechny slovní druhy morfologická část  mezi 2. a 3. rokem – skloňování  po 3. roce – singulár i plurál  3.-4. rok – tvoří souvětí  do 4 let – fyziologický dysgramatismus Lexikálně-sémantická rovina  slovní zásoba a její vývoj – pasivní i aktivní  10. měsíc – začátky rozvoje pasivní slovní zásoby, dítě začíná „rozumět“  ve 12. měsících - rozvoj aktivní složky – praktické využití slov (včetně neverbálních prvků)  hypergeneralizace  hyperdiferenciace  X roku – otázky – kdo je to, co je to?  X roku – otázky - proč? kdy? Kvantitativní stránka slovní zásoby  1. rok – 5 - 7 slov  2. rok – 200 slov  3. rok 1000 slov  4. roky – 1500 slov  před nástupem do školy – 2500 - 3000 slov Foneticko-fonologická rovina  největší pozornost  přechod z pudového žvatlání na napodobivé 6.-9. měsíc  pravidlo nejmenší námahy  vývoj výslovnosti začíná relativně brzo po narození  vývoj ukončen kolem pátého roku, popř. až sedmého roku  Postup vývoje výslovnosti – klíč pro její korekci Vývoj výslovnosti ovlivňuje  obratnost mluvních orgánů  vyzrálost fonematického sluchu  společenské prostředí dítěte  mluvní vzor – jeho kvalita  stimulace řečová a psychická  úroveň intelektu Pragmatická rovina  rovina sociální aplikace, sociálního uplatnění komunikační schopnosti – sociální a psychologické aspekty komunikace  2.-3. leté dítě dokáže pochopit svou roli komunikačního partnera  učí se ovládat mateřský jazyk jako systém znaků a pravidel a komunikační vzorce  ve 4. letech stále častěji dokáže komunikovat přiměřeně dané situaci  regulační funkce řeči Správný vývoj řeči – faktory  Vnitřní faktory  stav organismu a schopnosti dítěte  zdravý vývoj dálkových analyzátorů  řečově-motorické zóny v mozku  mluvní orgány  celkový fyzický a duševní vývoj Vnější faktory  prostředí, ve kterém dítě žije  Podpora ze strany prostředí - stimulace  Kvalita mluvního vzoru VÝVOJ ŘEČI – důležité termíny  fyziologická nemluvnost  prodloužená fyziologická nemluvnost  fyziologický dysgramatismus  fyziologická dysfluence  fyziologická dyslalie zdroje  Dvořák, J. (2003). Vývojová fonologická porucha. Žďár nad Sázavou:  Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada.