1
Rané fáze ontogeneze
II Kojenec, batole
Raný vývoj (vymezení fází dle Vágnerové, 2012)
 Období
 Prenatální
 Novorozenecké (asi do 1 měsíce)
 Kojenecké (asi do 1 roku)
 Batolecí (asi do 3 let)
 Předškolní období
 Školní věk – mladší, střední, starší
 Dospívání (adolescence)
 Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60)
 Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více)
2
Shrnutí – čím je novorozenec
 výbava ranými reflexy, které
postupně vyhasínají (některé
záhy, většina do 8-10 týdne) a
jsou nahrazovány rozvojem
záměrného chování (vliv zrání,
experimentace, raného učení)
 postupně se zlepšuje kvalita
smyslového vnímání (např.
ostrost zraku, délka ostrého
vidění)
 diferencují se stavy vědomí (na
počátku spánek až 20
hodin/den)
 o svých potřebách informuje
více či méně srozumitelnými
signály (různé druhy pláče…)
 rozpoznává sociální podněty,
preferuje je, „zrcadlí“ výrazy,
kontakt jej stimuluje
„dokáže zaujmout“ (nachází
odezvu v „předprogramovaném“
chování dospělých – bonding,
intuitivní rodičovství), postupně toto
nabývá aktivní podoby
vývojový mezník: záměrný sociální
úsměv
Přesto období někdy považováno za
dobu „přirozeného autismu“ (M.
Mahlerová – viz dále)
Kojenec (zhruba do konce prvního roku života)
 Trvá význam kojení, krmení,
bezprostředního
uspokojování potřeb (Freud
– orální fáze)
 Vyhasínání reflexů a nástup
pohybů a aktivit řízených
vůlí (až ke vzpřímené chůzi)
 Pokračování kognitivního
vývoje: rozvoj praktické
inteligence
 Pokračování sociálního
vývoje; Erikson – základní
důvěra; mezníky ve vývoji
citové vazby (attachment) s
pečující osobou, chápání
vztahů, identity
 Počátky rozvoje řeči (někdy
až k prvním větám)
 Motorický vývoj se zdá být
stěžejní i pro rozvoj
psychických funkcí (rozvoj
smyslového vnímání spolu s
vertikalizací, experimentace
s pohybem…)
3
Gesellovy vývojové zákonitosti
Arnold L. Gesell (1880–1961)
 Mj. autor vývojové posuzovací
škály pro děti 4 – 36 měs. (viz
Langmeier a Krejčířová, 1998)
 Princip vývojového směru (gradientu)
 Kefalokaudální (od hlavy k patě)
 Proximodistální (od centra těla k periferii)
 Ulnoradiální (od malíčkové strany dlaně k
palcové)
 P. střídavého „proplétání“
antagonistických neuromotorických funkcí
(flexorů a extenzorů)
 P. funkční asymetrie (tendence k
postupné specializaci L a P strany těla
(prvním projevem je tonický šíjový reflex –
„poloha střelce“)
 P. individuálně řízené maturace
(všechny zákonitosti neplatí pro všechny
stejně)
 P. autoregulace (dítě se ke svému
optimu dostává na základě zrání
prostřednictvím „výkyvů“)
Tělesný vývoj a motorika
 V prvním roce hmotnost asi 10 kg, délka 75 cm
 Dentice (první zoubek obvykle cca 5. – 7. měsíc, na konci okolo 8 zubů)
 Přechod k samostatnému udržení homeostázy (např. trávení bez
„odbrkávání“, bez bolestivé plynatosti), někdy počátky sebeobsluhy
 Zrání nervové soustavy; v návaznosti pravidelnější biorytmy, prodlužující
se periody bdělosti, výraznější podíl učení
 Prudký rozvoj hrubé i jemné motoriky
 3 měsíce: v leže naznak symetrické poloha, příprava na aktivní úchop
 při držení v sedu hlava většinou vzpřímená
 při položení na bříško začíná „pást koně“;
 4. měsíc – opora o dlaně, úchop
 5. měsíc – výraznější snahy o samostatný pohyb, otáčení
 6 měsíců: přitahuje se do sedu (nespěchat!), sed v „žabí pozici“
 manipulace s předměty (bouchání hračkou)
 7. měsíc – obvykle sed, s oporou i stabilní postoj
 koordinace sahání a naslouchání
 9. měsíc: velký vývojový milník: pevný sed, aktivní lokomoce – lezení
(počátky 7.-8.), přitahování do stoje; předmětů;10. měsíc – schopnost
aktivně pouštět věcí)
 na konci období vzpřímený stoj – „vertikalizace“, často chůze, špetkový
úchop a umisťování malých předmětů (korálek do lahve…)
4
…příklad: vertikalizace
Sociální, emoční a kognitivní vývoj
 Kognitivní vývoj:
 Zaměřená pozornost („fixace objektu“), stabilita objektu (ve
smyslu věci, předmětu – to, co nevidím, může existovat)
 Rozvoj paměťových systémů
 Učení – počátky učení nápodobou, „pokus-omyl“ (aktivní
reprodukce náhodného výsledku – „kruhová reakce“)
 Apercepce - překvapení
 První „hra“ („není – kuk“; házení předmětů a vracení;
převážně však explorace)
 Emoční vývoj:
 Silně spojen s kognitivním
 Diferenciace emocí, rozvoj výrazové stránky emocí
 Rozvoj vědomí vlastních potřeb, komunikace o nich (ad D.
Stern: „kompetentní kojenec“)
5
Vývoj sociálních vazeb a jejich chápání –
„objektu“: René Spitz (1897–1985)
 Stádia:
 Preobjektální (asi do 3.měs.):
neukazují se rozdílně projevované
vztahy
 S. předběžného objektu (do 6. –
8. měs.): reakce na spatření
obličeje, iniciativní úsměv
 S. objektu (objektní): rozlišení
mezi známou a cizí tváří, pečující
osoba je „libidinózně obsazený
objekt“, vytváří se specifický vztah
 „úzkost osmého měsíce“,
„strach z cizince“,
„anaklitická deprese“
Sociální vývoj, komunikace
 Stabilita pečující osoby,
potřeba stability prostředí
(„osmiměsíční úzkost“ –
„strach z cizince“,vazba na
matku, separační úzkost)
 Potřeba přiměřené
stimulace pro rozvoj ve všech
oblastech
 Aktivní vyhledávání a
udržování kontaktu
 Rozvoj řeči pasivní i aktivní
 2. měsíc – vokalizace, „broukání“;
 6. měsíc – „žvatlání“ – slabiky,
vyjadřování požadavků a
nespokojenosti jinak než pláčem
 12 měs. - obvykle několik slov
aktivně, dobré pasivní porozumění;
 Někdy nebývá doceňován
průběžný rozvoj neverbálního
projevu - pohledy, pozice,
„znakování“ atd.
(existují i kurzy…)
6
Sociální vývoj, komunikace
 Stabilita pečující osoby,
potřeba stability prostředí
(„osmiměsíční úzkost“ –
„strach z cizince“, vazba na
matku, separační úzkost)
 Potřeba přiměřené
stimulace pro rozvoj ve všech
oblastech
 Aktivní vyhledávání a
udržování kontaktu
 Rozvoj řeči pasivní i aktivní
 2. měsíc – vokalizace, „broukání“;
 6. měsíc – „žvatlání“ – slabiky,
vyjadřování požadavků a
nespokojenosti jinak než pláčem
 12 měs. - obvykle několik slov
aktivně, dobré pasivní porozumění;
 Někdy nebývá doceňován
průběžný rozvoj neverbálního
projevu - pohledy, pozice,
„znakování“ atd.
(…pro babypunks je to ale přirozený
výrazový prostředek)
Batole – 2. a 3.rok života
 Věk 12 měsíců ve skutečnosti nepředstavuje velký mezník, výraznější
jsou změny kolem 9. měsíce věku
 Věcným mezníkem je samostatná vzpřímená chůze a řeč (jako
charakteristiky lidského druhu)
 V různých kulturách i sociální přelom – odstavení, „toaletní nácvik“
 Přetrvává vazba na matku, na významu ale nabývají další osoby
 Schopnosti a dovednosti:
 manipulace s předměty (horizontální a vertikální umísťování kostek;
správný tvar do správného otvoru…)
 Přechod od experimentace ke hře: od souběžné/paralelní k asociativní
společné (30 měs.) a později dále ke kooperativní, počátky kresby
 Aktivní udržování tělesné čistoty (2. rok)
 Základy sebeobsluhy: některé prvky oblékání a svlékání (natáhnutí
botiček, rozepínání/zapínání knoflíků…), při jídle nepřevrací lžíci, pije z
hrnečku, umývání rukou…
7
Tělesný vývoj, vývoj motoriky
 mezi 1. a 3. rokem se
tělesný vývoj zpomaluje,
postupně mizí „miminkovská
baculatost“
 rozvoj senzomotorické
koordinace (např. umí
kopnout do míče), hrubé
motoriky (pohyb), jemné
motoriky (např. schopnost
uchopit a umístit předmět)
 ve dvou a půl letech umí
např.:
 chodit po špičkách
 chvilku stát na jedné
noze
 do schodů střídat nohy
 dozrávání nervové soustavy
(lepší koordinace, nástup
symbolického myšlení,
rozvoj řeči, paměti, vlastní
regulace emocí)
Kognitivní vývoj
 myšlení je vázáno na
konkrétní vjemy a
bezprostřední zkušenost
 začíná rozlišovat tvary a
barvy – základ pozdější
schopnosti pojmového
zobecňování
 malá představa o čase –
(včera půjdeme .. )
 paměť spíše bezděčná,
spojená s emocemi; rozvoj
deklarativní paměti
 důležitou součástí učení je
nápodoba – schopnost i
odložené nápodoby
 značně ovlivněn i schopností
lokomoce a manipulace
 dominuje poznávání
 J. Piaget: v 18. – 24. měs.
přechod od etapy
senzomotorické inteligence do
fáze symbolického a
předpojmového myšlení;
symbolismus, dynamismus,
artificialismus… (podrobněji viz
JP, předškolní období)
 díky hře poznává vlastnosti
předmětů a souvislosti mezi
nimi
 k prohlížení věcí mimo svůj
dosah si umí pomoci
nástrojem (přitáhnout si
hračku tyčkou…)
8
Vývoj řeči
Předpoklady z 1. roku:
 střídání sekvencí mezi projevem matky a dítěte (střídají se
úseky matčina projevu a broukání a žvatlání dítěte podobně jako v
rozhovoru - Brazelton)
 synchronizace pozornosti a afektu
 schopnost dítěte zaměřovat pozornost ostatních na předmět
svého zájmu – sdílení pozornosti, odkazování pohledem, „znakování“
 rozvoj artikulace, první smysluplná slova
2. – 3. rok:
 značný rozvoj aktivní slovní zásoby – od několika slov na
počátku tohoto období po několik set na jeho konci (pozn. aktivní slovní
zásoba u průměrného dospělého je v češtině asi 3 000 – 10 000 slov)
 prudký rozvoj aktivního slovníku mezi 21. a 24. měsícem, „start“
je ale individuální
 používá krátké věty
 osvojuje si gramatická pravidla
 řeč jako „používání obratů“ (co slyším, to se pokusím uplatnit)
Talentovaní mluvčí
 Dětský žargon:
 počátek 8. – 9. měsíc „bá“, později do 12. měs. „cá – cá“, „ch“,
„pápa“, „znzn“, „cva“, „a“, „tond“, „za“, „tam“, „ne-ne“, „jo“
 První věta:
 „Ťůň pápá.“ (18 měs.)
 Abstraktní slova:
 „Občas je dycky jenom.“ (24 měs.)
 1. osoba:
 „Ne Pantišek, ne Panta – já!“ (30 měs.)
 Čas, podmínka:
 Já se paní Fundové zeptám, jestli Evžička přijde.“ (31 měs.)
 Vyjednávání:
 „Dej mně oku´ku“ (M: ne) „…Na chvi´ečku opat´ně“ (24 měs.)
 „Rozšiřování slovní zásoby, „používání“ neznámých obratů:
 „Vy se mnou manipulujete!“ (24 měs.)
 „To není žádná komunikace!“ (32 měs.)
 „Co to je?“ (M: „Parapet.“) „Jak si tím můžeš být tak jistá?“ (30m)
9
Emoční vývoj
 Objevují se vztahové emoce – radost z kontaktu, žárlivost,
soucit
 sebehodnotící emoce – hrdost, pýcha
 pocity studu jako reakce na nesplnění očekávání druhých
(viz Erikson – konflikt autonomie proti studu a pochybám)
 též projevy lítosti, smutku, napětí
 nápadné: nově se objevují afekty hněvu a vzteku – často
velmi silné intenzity
 !!! pozor na situace, kdy se dítě díky dobrému „používání
obratů“ v komunikaci jeví jako emočně zralejší, než ve
skutečnosti je
Socializace
 Stále vazba na matku, silná separační úzkost
 socializace především v rámci rodiny – fáze rodiny,
získávání vědomí rodinné identity
 Nároky na pozornost, „své místo“ v rodině – např.
žárlivost vůči dalšímu sourozenci
 Postupně rozšiřování zkušenosti i s lidmi mimo úzký
kruh rodiny – širší příbuzenstvo, starší děti, známí ...
 vztah k cizím lidem se v průběhu tohoto období mění –
dítě se přestává bát (typicky se ale stydí)
 vrstevníci zdrojem alternativní zkušenosti; hra s
vrstevníkem (převážně) tzv. paralelní, intenzivnější
navazování vztahů s druhými dětmi cca od 2 let
 Socializace ve smyslu výchovy v tomto období už
kulturně kotvená (ad S. Freud: toaletní nácvik;
etnografické výzkumy domorodých kmenů – někde
prudký přechod od tolerance k vyžadování)
10
Rozvoj osobnosti
 identita „já“ - rozvíjí se vědomí sebe sama (např. se pozná v
zrcadle či na fotce)
 má své věci, označuje je tak
 potřeba samostatnosti - chce dělat činnosti samostatně
 potřeba sebeprosazení - dítě se pokouší prosadit svoji vůli
 není dosud schopno posoudit, co je přiměřené a vhodné,
nejedná se ale o „zlobení naschvál“, časté nepochopení
projevů učení a experimentace ze strany dospělých
 pokusy o separaci a samostatné chování
xxx
 zároveň přetrvává potřeba jistoty a bezpečí, vynucená separace
(hospitalizace, týdenní jesle…) je v tomto období velmi zatěžující (i v
řádu dní; J. Bowlby: fáze protestu – zoufalství – odpoutání od
matky)
Vývoj do 3 let: Margaret Mahler (1897–1985)
 Dva hlavní vývojové úkoly:
 naučit se žít s ostatními
 naučit se vytvořit si od ostatních odstup
 Fáze vývoje Ega:
 Autistická fáze (do 2 měs.)
 Symbiotická fáze (2–6 měs.)
 Separačně-individuační fáze (6 měs.–2 r.)
 subfáze diferenciace
 subfáze praktikování
 subfáze znovusbližování
 (sub)fáze stálosti objektu/individuality
(2–3 roky) *
*popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie
objektních vztahů zdůrazňuje zásadní
důležitost raného vztahu s mateřskou postavou
(primární objekt) a zakládání osobnostní
struktury v 1. roce života
11
„Období vzdoru“
 Obvykle několik měsíců mezi 2 – 3 rokem (18 měs. – 4 roky)
 velmi omezená schopnost kooperace
 aktivní odpor, vlastní nároky („ne“, „já sám“…)
 nechuť dělit se (o hračky apod.)
 při „vhodné“ kombinaci s temperamentem je obvyklé fyzické
napadání ostatních dětí, rodičů
 nic z výše jmenovaného není v batolecím věku známkou
patologie nebo nevychovanosti, ale nemělo by být ani záminkou
pro nevychovávání
 emočně nabité konflikty přispívají k dětskému pochopení sebe,
lidí a sociálního světa
 „testování stability“ rodičů slouží i k prověření jejich
důvěryhodnosti – rodič rozčilený, trestající apod. stabilní není
 chybné reakce: boj o moc, odmítání dítěte, extrém: medikace
Děkuji za pozornost!