Waldorfské školy
Výchova ke svobodě a odpovědnosti


Rudolf Steiner (1861 – 1925)
„Ve škole nejde o to dostat veškeré vzdělání, ale připravit se tak, abychom je získali ze života “
stein

Rudolf Steiner (1861 – 1925)
o    zakladatel waldorfské alternativní školy
o
o    rakouský filosof, pedagog, literární kritik, umělec, dramatik,         sociální myslitel,
esoterik
o
o    výrazně ovlivněn filozofií W. Goetha, jehož díla vydával
o
o   * 1861 Kraljevec (pomezí Rakouska a Uher) v rodině rakouského železničního úředníka
o
o   † 1925 Dornach (Švýcarsko)
o
o    maturita ve Vídni, matematika a přírodní vědy na VŠ + přednášky z filosofie, literatury,
psychologie a medicíny

Textové pole:
-  vedle studia také pedagogická činnost
- 1891 doktorát filozofie na univerzitě v Rostocku
- 1899 – 1904 učitelem v Berlíně
-  za životní úkol považuje najít nové metody zkoumání duše
   na vědeckém základě, výsledky svého zkoumání přednáší                pro úzký okruh zájemců
- osobní korespondence se známými osobnostmi kulturního     života (Ernst Haeckl), oficiální
představitelé německé kultury jej ale dlouho přecházeli mlčením
- 1904 dílo Theosophie
- autor anthroposofie



-

1913 Anthroposofická společnost, její základnou Goetheanum (Dornach)
Nové Goetheánum, velikost: 42.54 KB

Anthroposofie
• z řec. anthropos = člověk, sofie = moudrost
• věda o duchovní podstatě člověka
• soustava filosoficko-pedagogických názorů na výchovu        člověka
• vychází z křesťanství, východní filosofie, egyptských                a řeckých mystérií, přírodní
mystiky, Goethova díla
• středem pozornosti je člověk, ve kterém se jako v mikrokosmu zrcadlí obraz celého vesmíru, člověk
je klíčem k řešení záhad světa

Waldorfská škola
opatří k nejvýraznějšímu proudu alternativního pedagogického myšlení
20. století (1. škola založena v roce 1919)
o
oliší se v množství látky, výukou cizích jazyků, příroda se nerozpitvává do izolovaných částí
o
ojejí specializací je tzv. eurythmie (esteticko-rytmické vyučování)
o
ověnují velkou pozornost osobnosti učitele a proto si sami vytváří dvouletý výcvik učitelů.
o
o„Jde o kultivaci duše, sociální dovednosti, hodnoty, nejenom se nabiflovat pamětně sumu poznatků.
Jde o to, aby vnímali i ostatní okolo sebe.“
o
o

Waldorfské školy o sobě
ovšestranný rozvoj dítěte v praktických a uměleckých oborech
o
oopírá se o anthroposofickou antropologii (osobitý pohled na člověka, vývoj pěstuje úctu ke
svobodné lidské individualitě)
o
oobjevovat schopnosti žáka
o
o
onenadřazovat v učebních plánech žádný předmět nad druhý
o
odosáhnout souladu mezi vědou, uměním a duchovními hodnotami
o
oosvětlování základních principů pomocí zřetelných příkladů, nesnaží se zahrnovat žáky
encyklopedickými přehledy
o
o
n_remesla03

Waldorfské školy o sobě
ovýuka hlavních předmětů probíhá v dvouhodinových blocích – tzv. epochy, které se ještě dále dělí
na část rytmickou, vyučovací a vyprávěcí
o
oabsence učebnic (knihy mohou být doplňkem,význam je přikládám žákovským pracovním sešitům, které
si tvoří sami)
o
ovysvědčení ve formě slovního hodnocení, nepropadá se
o
ojeden třídní učitel po celou dobu školní docházky
o
odůležitou součástí výuky je obraz, rytmus a pohyb, aktivita
o
f_vychova2

První waldorfská škola

o    otevřena 7. září 1919 na přání Emila Molta v obci Waldorf u Stuttgartu
o    Molt chtěl zřízením školy podle Steinerových ideálů umožnit novou    adekvátní výchovu
především dětem svých zaměstnanců
o   první waldorfská škola začala s 8 učiteli a 175 žáky
o   způsob, jakým byla první waldorfská škola vedena, byl na tehdejší poměry velmi volný
o   např. dobrovolné úkoly sestavené tak, aby vzbuzovaly zájem
o   odmítána přísná, zvnějšku vynucovaná kázeň
o   veškerou činnost školy udržuje v podstatě pouze bezprostřední lidský kontakt mezi učiteli a
žáky

Antroposofie jako základ waldorfské pedagogiky
osoustava filozoficko pedagogických názorů, věda o podstatě člověka
o
osouvisí s křesťanskou orientací, má prvky východní filozofie, obsahuje egyptská    a řecká
mystéria, přírodní mystiku, okultismus, filozofii J.W.Goetha
o
oRudolf Steiner založil začátkem 20. stol. první antroposofickou společnost
o
očlověk je podle Steinera komplexem tří světů (tělem, duší, duchem)
– představovány třemi druhy těla: fyzické, éterické, astrální + 4. článek - „Já“
o
oto souvisí s dělením dětského věku na tři stupně a sedmiletá vývojová období, podle kterých je
přizpůsoben výchovně vzdělávací obsah

Vývoj člověka z hlediska antroposofie          a jeho výchova
odo 7 let – rozvoj fyzického těla
ndůležité napodobování a příklad, ponechat co největší volnost; není účelné vysvětlování, působení
na rozumovou stránku
n
odo 14 let – rozvoj éterického těla
nvýznam přirozené autority učitele jako vzoru, působení prostřednictvím podobenství a morálních
příkladů; utváří se vůle, rozvoj paměti; význam je přiznáván hudbě a umění
n
ood 14 let – rozvoj astrálního těla
npreferují se složky estetické, mravní a náboženské; z pamětních               a citových obsahů se
generují autentické soudy a úsudky o věcech           a jevech
n
okolem 21 let – zrození svobodného, tvořivého a samostatného člověka

Podle názoru američana Trostliho jsou ve Waldorfských školách sledovány tři skupiny cílů
n
oRozvíjet schopnost jasně, logicky a tvořivě myslet, vést děti k sebepoznání
o
oObjevovat a rozvíjet schopnosti hlubokého cítění, senzitivity ke krásnu, k radostem i ke smutkům
tohoto světa, k druhým lidem
o
okultivovat sílu a ochotu činit to, co má být učiněno, pracovat nejen pro sebe, ale pro užitek
celého lidstva a Země
o

Členění, organizace a řízení waldorfské školy
omateřská škola – předškolní stupeň
o
odvanáct školních ročníků – kolektiv třídy zůstává zachován
o
o1.- 8. ročník – nižší (dolní) stupeň (ZŠ)
ntřídní učitel vyučuje téměř všechny předměty
n
o9.- 12. ročník – vyšší (horní) stupeň (SŠ)
nvýuka předmětů odbornými  učiteli
n
o13. ročník s možností maturity
o
oza vedení školy neodpovídá ředitel, ale celý učitelský sbor ve spolupráci se sdružením rodičů,
učitelů a přátel waldorfského hnutí v daném místě
o
o

Vnitřní organizace výuky
orozdělení předmětů na hlavní a odborné
o
ohlavní vyučování – didaktická forma EPOCHA (spojené dvě až tři vyučovací hodiny, probírá se jeden
předmět po dobu tří až šesti týdnů, epochy se opakují asi za půl roku)
nmateřský jazyk, matematika, zeměpis, dějepis, přírodopis, fyzika, chemie ad.
o
oodborné vyučování – probíhá v běžných vyučovacích jednotkách (45 min), orientuje se na předměty,
které vyžadují stálé cvičení
ncizí jazyky, praktické činnosti, náboženství, eurytmie ad. vč. matematiky a ČJ
n
okaždodenní rozvrh hodin obsahuje teoretické, umělecké a praktické předměty
oběhem školního roku – měsíční slavnosti, svátky, třídní hry, exkurze, výlety
o
o

Metodika vyučování
ostaví na rytmickém sledu tří fází každého samostatného postupu – poznávání, porozumění a vytvoření
dovednosti:
o 1. pozorování, prožívání, experimentování
o 2. vzpomínání, popisování, nakreslení, verbalizování
o 3. zpracování, analýza, abstrahování, generalizování, tvoření teorií
o
ožák se učí pracovat induktivně ve všech teoretických předmětech
o
ohlavní vyučování – společná práce
oodborné vyučování – činnost v menších skupinách
o
oučební látku se žák učí sám zachytit, zaprotokolovat, popsat postupy a dokumentovat v epochálním
sešitě
o
o
o
o

Školní den na waldorfské škole
orytmické střídání vyučování hlavního (epochálního) a odborného –           v souladu se základními
životními biorytmy a hygienickými požadavky
o
ozahájení dne – 15 až 30 min. jednoduché umělecké aktivity
o
ohlavní předmět – dvouhodinový blok v tzv. epoše
o
oodborné předměty po 45 min. (případně další dvouhodinový blok)
o
ood 5., 6. třídy – odpolední vyučování (předměty praktické, umělecké         a tělesné aktivity)
o
o
o
o

Učební plán
oNemají přesné a jednotné učební osnovy, ale rámcové plány upravené podle potřeb dané školy
o
oAntropocentrický
o
oSnaha dosáhnout souladu mezi vědou, uměním            a náboženstvím

Organizace výuky
orozdělení předmětů na hlavní a odborné
ohlavní vyučování – didaktická forma EPOCHA (spojené dvě až tři vyučovací hodiny, probírá se jeden
předmět po dobu tří až šesti týdnů, epochy se opakují asi za půl roku)
oodborné vyučování – probíhá v běžných vyučovacích jednotkách (45 min), orientuje se na předměty,
které vyžadují stálé cvičení
okaždodenní rozvrh hodin obsahuje teoretické, umělecké a praktické předměty
oběhem školního roku – měsíční slavnosti, svátky, třídní hry, exkurze, výlety
o

Epochy
odvouhodinový monotematický vyučovací blok
oumisťovaná vždy na začátek rozvrhu dne
oučitel rozvíjí jedno dané téma (např. matematické operace, stavba domu, dějiny Řecka)
odůraz hlavně na estetickovýchovné a pracovní předměty a na cizí jazyky
ov jejím rámci se probírá vždy jeden z tzv. hlavních předmětů, obvykle po dobu 3-6 týdnů
nepřetržitě, poté nastupuje do epochy další hlavní předmět
ov epochách vyučuje obvykle všechny hlavní předměty třídní učitel
o

Ad epochy
o
odělí se na část rytmickou, vyučovací a vyprávěcí
ovýhodou epoch - nerozdělování pozornosti žáka na mnoho předmětů
o
o
§předmětem vyskytujícím se pouze na WŠ je eurytmie – umění vyjádřit pohybem myšlenku, hudbu či
vlastní prožitek

Hodnocení
ožáci nejsou hodnoceni známkami
ooceňují se charakteristikami, které se vztahují vždy ke schopnostem dítěte
onesrovnávají se  s ostatními žáky
odostávají doporučení pro další rozvoj žáka
ožák nepropadá, žáci spolu obvykle zůstávají jako skupina po celý průběh školní docházky
oVýroční vysvědčení-učitelé výstižně a umělecky charakterizují své žáky

Metody
opoužívají obraz, rytmus a pohyb
otři fáze každého samostatného postupu – poznávání, porozumění a vytvoření dovednosti:
o 1. pozorování, prožívání, experimentování
o 2. vzpomínání, popisování, nakreslení, verbalizování
o 3. zpracování, analýza, abstrahování, generalizování, tvoření teorií
o
osoučástí metod je řada pohybových aktivit
oučební látku se žák učí sám zachytit, zaprotokolovat, popsat postupy a dokumentovat v epochálním
sešitě
o
o

Pomůcky
omateriály, které si učitel vytváří sám, nebo ve spolupráci s ostatními kolegy
o
oknihy mohou být doplňkem (např. cvičebnice a atlasy), nikoli hlavním prostředkem výuky
o
ožákovské pracovní a epochové sešity

první čtení
Pomůcky na waldorfské škole
oučebnice tradičního typu považovány za sekundární prameny a „pasivní“ učební prostředky –
využívají omezeně
o
ozáklad vyučovací práce tvoří tzv. „aktivní“ učební prostředky (sbírky textů, originální dokumenty,
statistiky, encyklopedie, příručky, které vytváří učitel)
o
ozpracovanou učební látku žáci zachycují v epochových sešitech
(učitel kontroluje, vyžaduje opravy a doplnění)
o
ove vyučování  se nevyužívají média
o

Negativní stránky
omalá návaznost např. základních škol na běžné střední školy
ou některých žáků mohou vznikat frustrační pocity např. z toho, že se ve škole nic soustavného
nenaučili, že nebudou schopni se vyrovnat absolventům jiných škol
opřílišná volnost žáků na těchto alternativních školách vede k nižší úrovni vzdělávacích výsledků
o
ovzdělání často zajišťují mladí pedagogové,  kteří mají většinou málo zkušeností
oneklade dostatečný důraz na standardní pedagogické vysokoškolské vzdělání (třídní učitel od 1. –
8. roč. vyučuje téměř všechny předměty, jako předpoklad maturitní vzdělání a absolvování seminářů
pro učitele waldorfské pedagogiky)
o
onázor, že vnucuje žákům určitý (až dogmatický) styl výchovy a vzdělávání, neotvírá se vědecké
kritice, konfrontaci s jinými alternativními školami
o
o
o
o
o
o
o

Mapa ČR, kde nalezneme Waldorfské školy
oBrno, České Budějovice, Hradec Králové, Jeseník, Karlovy Vary, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Písek,
Praha, Příbram, Semily
oV současnosti nejrozšířenější typ alternativní školy (přes 900 WŠ na celém světě, v ČR 35)
o
mapacr

Přehled Waldorfských škol
oMateřské školy
o        Beroun, Boseň, Brno, České Budějovice, Karlovy Vary, Klatovy, Olomouc, Písek, Praha 3,
Praha 6, Příbram, Rovensko pod Troskami, Sedlčany, Staré Ždánice, Semily, Strakonice, Turnov, Žďár
n. Sázavou
oZákladní školy
o         Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Písek, Praha 5, Praha 6, Příbram, Semily
oStřední školy
o         Ostrava, Praha, Příbram, Semily
oSpeciální školy
o         Praha

Ukázky z některých typů Waldorfských škol
obrkoncepce1 f_remesla08


třida.jpg
owaldorfská třída - zvláštní barevné ladění (v každé třídě jiné, odpovídající psychice daného
věku), květiny, reprodukce uměleckých děl i množství žákovských obrazů a výrobků

oučení prožitkem
odůraz na uměleckou a tvořivou stránku vyučování
o
orukodělné činnosti
ovýuka cizích jazyků
o
o
thumb-500.jpg

Ukázky pohybové aktivity při výuce matematiky
o
oděti stojí v lavicích a počítají sestupně čísla 37 – 0, přitom pohybují podle obrázku:
o
o
o
o
ocvičení s rytmizací při sčítání - děti sedí se zkříženýma nohama a při odříkávání příkladů
tleskají dlaněmi o sebe nebo o kolena a luskají prsty:
o
o 3     =        2       +          1
o  (lusk) (tlesk)  (tlesk na kolena)  (tlesk dlaněmi o sebe)  (tlesk na kolena)
o
Snimek3_MAT

Ukázka pohybové aktivity při výuce matematiky – 4. třída
http://waldorf.pb.cz/gallery-tridy/albums/tridy-4-druha-matematika/PA100009.JPG


Ukázka výuky českého jazyka
ovyvozování písmen:
okaždé písmenko má svůj příběh, charakteristiku a barvu
o
opříklad písmeno „V“
n učitel povídá příběh, kde hraje důležitou úlohu voda, moře (např. O Malé mořské víle), zaměří se
na barvitý popis vln
nděti společně s učitelem předvádějí pohyb rukou a celým tělem a říkají: „Vlnu za vlnou vítr víří,
vysoko stříká vodní sloup.“
ndalší den vše opakují a malují obrázky rozbouřeného moře
npomocí učitele objeví uprostřed vln písmenko „v“, které má modrou barvu
n
n

Ukázky kreslení forem
• jedná se o specifický vyučovací předmět, jde o dynamické kreslení, jenž vyjadřuje pocity, rytmus
a pohyb
• pomocí kreslení objevují děti zákonitostí světa kolem sebe, všímají si geometrických tvarů
(slunce, ulita, spirály aj.)
• na obrázku vidíme ztvárnění rytmu chůze, skákání, tance, foukání větru, proudu vody, vlnění, letu
• s kreslením forem je spojena také výuka psaní,
  cvičení jemné motoriky

Ukázka kreslení forem – 4. třída
http://waldorf.pb.cz/gallery-tridy/albums/tridy-4-treti-formy/P9070009.JPG


První školou v naší republice, která začala pracovat na principech waldorfské pedagogiky – ZŠ
Svobodná v Písku (od 1990/91)
skola

Literatura a jiné zdroje
oGRECMANOVÁ, H.; URBANOVSKÁ, E.: Waldorfská škola. Olomouc: HANEX, 1996. ISBN 80-85753-09-6.
oPRŮCHA, J.: Alternativní školy. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-072-3.
oSVOBODOVÁ, J.: Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí. Brno: MSD s.r.o., 2007. ISBN
978-80-86633-93-0.
oSVOBODOVÁ, J.; JŮVA, V.: Alternativní školy. Brno: Paido, 1996. ISBN 80-85931-19-2.
ohttp://www.sssjak.cz/index.html
ohttp://jiho.ceskyseznam.cz/vzdelavani/zakladni-skoly/
ohttp://www.waldorf.cz/cz/
ohttp://www.iwaldorf.cz/
o
o