ANABNR2 Step by Step - Vzdělávací program „Začít spolu“ Stationery anabnr2 Původ a historie programu Step by Step nPůvodní inspirace vznikla jako reakce na komplikovanou situaci ve vzdělávání menšin v Americe v době „vzdělanostního (sputnikovského) šoku“ 60.-70. let n(USA a Kanada: původní obyvatelstvo, imigranti, sociálně slabé skupiny ve slumech apod.). nOTÁZKA: nJak dosáhnout podstatně vyšší obecné vzdělanosti (ale i „vychovanosti“) v mladé populaci (konkurenceschopnost)??? Stationery anabnr2 Závěry a řešení: nzaměřit se na to, aby každé dítě dostalo příležitost a na základě svých individuálních možností dosáhlo optimální úrovně vzdělání n nzaměřit se na to, aby se děti ve škole učily společně a od sebe navzájem; vycházely při tom ze své různosti a učily se akceptovat se navzájem (interkulturalita a výchova k toleranci) n notevřít školu spolupráci s rodinou a širší veřejností n Stationery anabnr2 Je to vzdělávací program zdůrazňující nindividuální přístup k dítěti – důraz na osobní rozvoj n npartnerství rodiny, školy a širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání n nprosazuje a umožňuje inkluzi dětí se speciálními potřebami (dětí nadprůměrně nadaných, dětí s vývojovými poruchami, dětí s postižením, velmi se osvědčuje u dětí z různých etnických menšin) n ndále klade důraz na podnětné prostředí - netradiční členění třídy do center aktivit, n naktivizující výukové strategie - kooperativní učení, projektové vyučování a integrovanou tematická výuku n npracuje se sebehodnocením (prostřednictvím portfolia a individuálního vzdělávacího programu) dětí, což posiluje pozitivní motivaci dětí k aktivnímu a samostatnému učení. Stationery anabnr2 Program ZaS v ČR: nod r. 1994 v MŠ a od r. 1996 na ZŠ nmezinárodní název tohoto programu je Step by Step – pouze v Česku „Začít spolu“ nIniciátor: Sörosova nadace (Open Society Fund – pro střední a východní Evropu) Øna začátku poskytla síť Sorosových nadací (Open Society Founds) společně s neziskovou organizací Children´s Resources International finanční a metodickou podporu při zavádění vzdělávacího programu Začít spolu do vzdělávacích systémů jednotlivých zemí (vybavení škol, vzdělávání učitelů, osob. asistenti apod.) Øfinanační a metodická pomoc zvenčí trvala podle plánu do r. 1999, školy si nyní hledají peníze z jiných/ dalších zdrojů (obce – magistráty, rodiče, jiné zdroje) Øv programu ZaS pracuje dnes asi 60 MŠ a 45 ZŠ škol a neznámý počet jednotlivých tříd na běžných školách, jejichž učitelé se nechali oslovit filozofií programu „zaměřeného na dítě“ (Brno – Pramínek) Øškoly ZaS jsou metodickými a školicími centry programu Øspolupráce se sdruženími Otevřená společnost o.p.s., Kritické myšlení apod. Stationery anabnr2 Vzdělávací výsledky programu ZaS: n 1997-2001 - rozsáhlý dlouhodobý psychologický výzkum Vliv vzdělávacího programu Začít spolu na vývoj psychosociálních kompetencí dětí v MŠ 1997/98-2000/01, který mapoval otázky: n nJsou výsledky dětí z programu ZaS srovnatelné s výsledky dětí z běžných škol? nJsou tyto děti schopné pokračovat ve svém vzdělávání na běžné škole bez problémů? nNemají děti učící se podle programu ZaS problémy při přestupu z I. na II. stupeň? nVýzkum začal u dětí v MŠ a tým nezávislých odborníků sledoval jejich vývoj až do školy základní (ať už dítě pokračovalo na ZŠ programem ZaS či přešlo na školu s jiným programem) n Výsledky tohoto výzkumu jsou k dispozici na www.sbscr.cz Stationery anabnr2 Kontexty programu Začít spolu a současných tendencí ve vzdělávání (pro 21. stol.): nZákladním cílem je individuální rozvoj vnitřních možností každého dítěte (nikoli „všichni musí umět to samé“) nSměřuje k rozvoji principů demokracie (svoboda a zodpověd-nost), usiluje, aby se děti co nejvíce zapojovaly do činností a posléze do veřejného dění (srv. Kovaliková – „životní dovednosti“), prioritou je rozvoj hodnot a charakteru nVzdělávání a východiska vyučování stojí na pilířích „evropské vzdělanosti“: učit se poznávat (učit), učit se jednat (konat - pracovat), učit se být (sám za sebe – svobodný a zodpovědný), učit se žít společně - s ostatními (komunikovat a kooperovat) nDidaktická východiska vyučování – konstruktivistické přístupy (psychodidaktika - Piaget), integrace vzdělávacích obsahů nUčitel = pomocník při učení, ale zároveň se od dětí neustále učí něco nové (cítí potřebu celoživotního sebevzdělávání a práce na sobě) nŠkola je otevřenou institucí a jejím úkolem je profesionální podpora a pomoc (učitelství = pomáhající profese) dětem, rodině i veřejnosti při vzdělávání n Stationery anabnr2 Vyučování v programu ZaS má konstruktivistický základ, tzn. nVychází z předpokladu, že každý jedinec má specifické předpoklady poznávat a učit se i zkušenosti – postupuje osobitým způsobem (ale vždycky už o světě „něco ví“) nJádrem procesu učení je komplexní poznávání – nacházení souvislostí (směřování k jádru učení) nÚkolem učitele je vytvořit podnětné prostředí tak, aby si děti mohly své poznání budovat samy – ve spolupráci s ostatními dětmi (projekty, diskuse v kruhu, práce v „centrech“) - objevování nJe třeba vést vyučování tak, aby se provokovaly okamžiky „AHA!!!“, aby děti mohly neustále klást otázky a učily se to (učit se „do hloubky“ – nikoli rychle a po povrchu) nZajistit, aby systematickou součástí učení bylo tzv. „průbežné hodnocení“ (řízená reflexe a sebereflexe, portfolio apod.), které směřuje k sebehodnocení a přebírání zodpovědnosti za vlastní učení n n Stationery anabnr2 Průběh vyučovacího dne: nRáno se děti (většinou s rodiči) scházejí před začátkem vyučování nranní kruh – zahájení výuky: slouží pro rozvoj komunitního života (pozitivní komunikace), jeho součástí je seznámení s denním plánem a aktuality nřízená výuka ve třídě – v blocích (plnění denního plánu dle osnov) cca 90-100 minut nPřestávka na svačinu (20-30 min) npráce v centrech aktivit – podle individuálních plánů, práce ve skupinách nindividuální činnosti – odpoledne (kroužky, zájmové činnosti, příp. domácí příprava) n Stationery anabnr2 Role učitele v programu ZaS: vytvořit stimulující prostředí pro učení nPlánuje kurikulum (vychází z vzdělávacího standardu) nRozhoduje: (vodítkem je kurikulum a potřeby konkrétní třídy) nUsnadňuje učení – facilitace: (je manažerem třídy) nPozoruje a hodnotí, jak se děti učí nSlouží dětem jako vzor Stationery anabnr2 Plánuje: nTvoří vzdělávací program (KURIKULUM) nFormuluje cíle nProvádí didaktickou analýzu učiva nPlánuje konkrétní strategie výuky (práci společnou i individuální v centrech aktivit) nPromýšlí způsoby hodnocení nTvoří program spolupráce s rodiči Stationery anabnr2 1. Rozhoduje: (vodítkem je kurikulum a potřeby konkrétní třídy) ØOrganizuje prostředí třídy (třída =„laboratoř“) n– centra aktivit, ale i společný prostor, příp. další speciální prostory (pro cvičení, sklad pomůcek a materiálů, místnost pro rodiče) ØVybírá a připravuje didakt. materiály (knihy, učebnice, prac. listy,…); organizuje práci s portfoliem (nástroj pro hodnocení a zpětná vazba pro dítě – rodiče – učitele) ØTvoří denní rozvrh - obyčejně -ranní kruh – pro rozvoj komunitního života (denní plán a aktuality) -řízená výuka ve třídě – v blocích (plnění denního plánu dle osnov) -práce v centrech aktivit – podle individuálních plánů, práce ve skupinách -individuální činnosti – odpoledne (kroužky, zájmové činnosti, příp dom. příprava) ØOrganizuje skupinovou práci (vybírá děti podle urč. záměru, sleduje rozvoj komunikace a kooperace, společně s dětmi hodnotí práci skupin) n Stationery anabnr2 2. Usnadňuje učení – facilitace: n ØKlade otázky 1.pokud možno „otevřené“: „Co se stalo s tvojí kytičkou od té doby, co jsi ji zasadil?“ X „O kolik ti vyrostla kytička?“ 2.osobně zaměřené – zjišťují představy dítěte o věcech („Co si o tom myslíš?“, Proč jsi to tak nazval? Jak jsi na to přišel? apod.) 3.zaměřené na podstatu věci („Proč jsou v přístavu loďky?“, „Proč magnet přitahuje hřebíky?“) nVyhýbat se otázkám, na něž existuje jediná správná odpověď! n ØOdpovídá na otázky dětí (jasně, pravdivě, přizná neznalost, říká vlastní názor; otázky VÍTÁ) n ØPomáhá dětem zamýšlet se nad vlastním učením n- psaní deníku (čtenářský, společenský apod., záznamy o vlastním učení) -diskuse ve skupině (uvažování o problému, vyjadřování názoru, argumentace,… učitel diskusi řídí: uděluje slovo, udržuje téma vhodnými poznámkami, vybízí děti k účasti, hlídá čas apod.) -práce v centrech a projekty -poskytování zdrojů -reflexe („všimla jsem si…“ atd. – tzv. peer - komentář) - sebereflexe 1. Ø n Stationery anabnr2 3. Pozoruje a hodnotí: provádí ped. diagnózu nNa počátku roku: vstupní diagnóza ØJaké má dítě předpoklady, vlastnosti, znalosti, učební styl, zájmy a motivaci? ØKteré silné předpoklady a potřeby má? §Průběžné hodnocení ØSystematicky vede deník o každém dítěti (podává podrobné zprávy rodičům, píše slovní hodnocení) ØOrientuje se na splněné cíle (kdy a nakolik) ØNeustále poskytuje dítěti osobní zpětnou vazbu (nikoli „pěkné“, „dobrá práce práce“, ALE: „Zajímavý nápad; naučil jsi se hodně o pavoucích. Co se o nich ještě chceš naučit?“ ØHodnotí vždy výkon, nikoli celou osobnost ØVede k sebehodnocení §Závěrečné hodnocení ØSlovní hodnocení ØVyužití portfolia n Stationery anabnr2 4. Učitel jako vzor nUdává tón třídy (otázky, poznámky, rozhodnutí, chování, síla hlasu, vystupování,…) nPodporuje rozvoj pozitivního klimatu ve třídě – pravidla sám respektuje: pomáháme si, nasloucháme si,… (pozitivní formulace) nChová se jako partner dítěte, jehož úkolem je pomáhat mu při učení --- AUTORITA Stationery anabnr2 Závěrem: ZaS – třída zaměřená na dítě (shrnutí) nPodpora rozmanitých stránek inteligence (Gardner, Kovaliková) nSpecifické materiály (bádání, zkoumání, encyklopedie, vlastní zdroje,… - zapojení rodičů – besedy, exkurze,…) nSpecifická organizace (různorodost, práce v centrech aktivit, svobodná volba úkolu, podpora vlastní iniciativy v plnění úkolů); n Centra: 1. čtení a psaní, 2. vědy, 3. matematiky/manipulativ, n 4. výtvarné výchovy, 5. dram. výchovy/tvořivé hry n Centra by měla být logicky uspořádána a vybavena všemi pomůckami a materiály nVýchova k celoživotnímu zájmu o učení - zaměření na vlastnosti : n Produktivita – Tvořivost – Zvídavost – Spolupráce – Empatie nŘízení chování žáků (pravidla) nUtváření komunity (rodina a škola) nPrezentace naučené látky – různé formy, individuální variabilita výstupů (podle zaměření a schopností dítěte) nPortfolio nPřebírání odpovědnosti za vlastní učení: znalost cílů, domácí úkoly, individualizace nároků n n n n n Stationery anabnr2 Základní literatura: nKREJČOVÁ, V.; KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu pro I. stupeň ZŠ. Praha : Portál, 2003. nGARDOŠOVÁ, J.; DUJKOVÁ, L. Vzdělávací program Začít spolu pro předškolní vzdělávání. Praha : Portál 2003. nKol. Učím s radostí (ve spolupráci Step by Step ČR a o.s. Kritické myšlení). Praha : STROM, 2003. nWALSH BURKE, K. Začít spolu (program pro děti a rodiče). Vytváření tříd zaměřených na dítě pro 8-, 9- a 10-leté děti. Vyšlo jako manuál OSF (Open Society Fund) pro potřeby ZaS (Začít spolu) – Praha 1998. nDalší zdroje - internet: nwww.sbscr.cz nKritické myšlení n