Přehled GMH – Biologie člověka
Hormonální soustava
Každý děj v našem těle (trávení, růst, pohyb…) je řízený ze společného centra, které se nachází v mozku. Signály z centra k řízenému
orgánu (svalu, trávicí žláze ap.) mohou putovat dvojím způsobem:
Nervové řízení: centra je vyslán signál po nervovém vláknu přímo do cílového
orgánu. Tento způsob řízení je mnohem rychlejší, je však mnohem náročnější na
energii.
Hormonální řízení: centrum vydá signál hormonální žláze, ta začne vytvářet řídící
látky zvané hormony. Hormony jsou regulační organické látky (steroidy,
bílkoviny ap.) vylučované buňkami. Působí na jiné buňky a vyvolávají u nich
určitou reakci (odpověď). Hormony mohou být vylučovány běžnými tkáněmi
(pak mají většinou jen lokální účinky), některými nervovými buňkami a hlavně
speciálními žlázami s vnitřní sekrecí (endokrinními žlázami). Tyto žlázy vylučují
hormony do krevního oběhu, jímž jsou rozváděny do celého těla a u konkrétní
cílové tkáně vyvolají patřičný účinek. Hormonální řízení je oproti nervovým
signálům pomalejší, je však méně náročné na energii a dokáže zasáhnout více
cílových orgánů naráz.
V lidském těle se nachází několik specializovaných hormonálních žláz (jejich hormony mají
u všech obratlovců stejné nebo velmi podobné účinky):
Hypofýza (podvěsek mozkový)
Spolu s hypothalamem (součást nervové soustavy – mezimozku) je hlavní řídící žlázou těla.
Mnoho jejích hormonů řídí činnost dalších hormonálních žláz.
Adenohypofýza (přední lalok hypofýzy)
růstový hormon (somatotropin, STH): stimuluje růst tkání (hlavně pojivových), uplatňuje
se hlavně v období růstu (dospívání…)
nedostatek: nanismus (trpasličí vzrůst)
nadbytek: gigantismus (obří vzrůst), po zániku růstových chrupavek vyvolává
akromegalii (ztlustlé prsty, robustní čelist…)
adrenokortikotropin (ACTH): řídí činnost kůry nadledvin (produkci kortikoidů)
tyreotropin (TSH): řídí činnost štítné žlázy (produkci tyroxinu)
gonadotropní hormony: řídí činnost pohlavních žláz, napřiklad:
folikulostimulační hormon (FSH): u žen řídí činnost vaječníků (zrání vajíček), u mužů
ovlivňuje zrání spermií
luteinizační hormon (LH): u žen řídí funkci vaječníků (ovulace, vznik žlutého tělíska), u
mužů ovlivňuje růst varlat a produkci testosteronu
prolaktin: stimuluje růst mléčné žlázy ke konci těhotenství
Neurohypofýza (zadní lalok hypofýzy)
Sama žádné hormony nevytváří. Zde se však shromažďují hormony vytvářené
hypothalamem (tj. nervovou soustavou) a odtud jsou uvolňovány do krve.
antidiuretický hormon (ADH): stimuluje zpětné vstřebávání vody v kanálcích nefronu
nedostatek: diabetes insipidus („žíznivka“) - zvýšené vylučování zředěné moči (až 20 litrů denně)
oxytocin: stimuluje stahy děložní svaloviny (při porodu) a stahy hladké svaloviny v mléčné žláze (při kojení),
u mužů stimuluje stahy chámovodů při ejakulaci
Epifýza (šišinka)
melatonin: produkce ovlivňována světlem, vylučován v noci, ovlivňuje denní biorytmy, důležitý pro regenerační funkci spánku
Štítná žláza
tyroxin: ovlivňuje oxidační procesy v buňkách, je nezbytný pro normální vývoj, k jeho syntéze je nezbytný jod
nedostatek: při nedostatku jodu v potravě se žláza zvětší (struma) – aktuální i v ČR;
trvalejší nedostatek vede ke kretenismu (zpomalený tělesný vývoj, mentální retardace…)
nadbytek: hubnutí, pocení, nervozita, struma (např. Basedowova choroba)
kalcitonin: snižuje hladinu vápníku a fosforu v krvi (působí opačně než parathormon)
Příštítná tělíska
parathormon: řídí metabolismus vápníku, udržuje stálou hladinu vápníku v krvi, stimuluje uvolňování Ca2+
z kostí,
ovlivňuje zpětné vstřebávání Ca2+
v nefronech
nedostatek: poruchy svalů, třes...
nadbytek: odvápňování kostí
Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní
inzulin: stimuluje vstřebávání glukózy z krve do tkání
nedostatek: diabetes mellitus (cukrovka) – nedostatečná výživa tkání (únava, hubnutí, špatné hojení ran...),
zvýšená glykemie (glukóza v moči), toxiny v krvi (aceton...) a jejich následky: poruchy očí, jater, cév ap.
léčba – umělé podávání inzulinu (riziko předávkování!)
glukagon: opačný účinek než inzulin, zvyšuje hladinu glukózy v krvi (např. štěpením glykogenu v játrech)
Nadledvinky
Dřeň nadledvinek
adrenalin a noradrenalin: připravují organismus na zvýšenou zátěž (na "boj")
stimulační funkce: zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje cévy v srdci a mozku, rozšiřuje průdušky, zvyšuje
tvorbu potu, zvyšuje hladinu glukózy v krvi
tlumící funkce: zúžení cév ve škáře (zblednutí) a útrobních orgánech, tlumí činnost "nepotřebných" soustav – trávicí (včetně
produkce slin), vylučovací, rozmnožovací…
Kůra nadledvinek
Hormony kůry (kortexu) nadledvinek se souhrnně nazývají kortikoidy.
Mineralokortikoidy – především aldosteron: zvyšuje zpětné vstřebávání Na+
v ledvinách (a snižuje vstřebávání K+
)
Glukokortikoidy – především kortizol: ovlivňují metabolismus tuků (hlavně jejich odbourávání) a bílkovin
snižují propustnost vlásečnic (využívány při léčbě zánětů a alergií)
Pohlavní orgány
Varlata
testosteron: stimuluje mužské sekundární pohlavní znaky (mohutnější kostra a svalovina, ochlupení, agresivní chování…)
Vaječníky
estrogeny (např. estradiol): vytvářejí se v Graafových folikulech při zrání vajíčka, stimulují ženské sekundární pohlavní znaky
(specifické ukládání podkožního tuku…)
progesteron: vytváří se ve žlutém tělísku (vzniká přeměnou Graafova folikulu po ovulaci), stimuluje růst a prokrvení děložní sliznice
(nezbytné pro udržení těhotenství), před porodem stimuluje růst mléčné žlázy
Placenta
choriongonadotropin (HCG): vytváří se po zahnízdění zárodku do děložní sliznice (bezpečný důkaz těhotenství), udržuje v činnosti
žluté tělísko (a tím i produkci progesteronu)
estrogeny: vytvářejí se jako náhrada za estrogeny z vaječníků (ve kterých během těhotenství nedozrávají folikuly)