Částice


Neohebným slovům, která obvykle uvozují samostatnou větu, říkáme částice. Naznačují také její druh,
např. otázku (Zdalipak jsi na to nezapomněl?), rozkaz (Už buď zticha!), zvolání (To prší!) apod.
Částice nikdy nejsou větným členem.


Podle funkce, kterou ve větě plní, rozlišujeme částice:

přací – vyjadřují přání a patří k nim slova ať, nechť, kéž, aby;

modální – vyjadřují postoj mluvčího k obsahu věty (modalitu). Používají se především ve větách
oznamovacích. Patří k nim např. slova jistě, určitě, nepochybně, opravdu, ovšem, skutečně, asi,
snad, pravděpodobně, možná.

Částicemi jsou také slova ano, ne, ovšem zajisté. Pokud jsou použity při odpovědi na otázku,
nazýváme je odpověďové částice. Např.: Půjdeš dnes do kina? Ne (ano). Uděláš to pro mě? Ovšem
(zajisté).

Různé významové odstíny označují částice také ve spojení s větnými členy, např. větný člen, před
kterým stojí, vytýkají (zdůrazňují). K vytýkacím částicím patří slova: jen, také, právě, přímo, už,
teprve, … Např.: Ze zkoušených žáků uspěli jen dva; Je to už dávno;

Přišel taky Honza; Úkol odevzdal teprve včera aj.


9. Porovnejte tučně vytištěná slova. Poznáte, čím se od sebe obě skupiny liší?

To je ale nesmysl!                      Počítal rychle, ale s chybami.

Že to neuhodneš?                       Myslím, že se zítra zastaví.

Však ty nakonec přijdeš.            Chtěl jít odpoledne na fotbal, zůstal však doma.

Půjdeš tam právě ty.                   Právě přišel.

Což takhle dát si zmrzlinu?        Takhle už se příště nechovej.

On to bratr nějak udělá.              Až bratr přijde, on to udělá.

To mě bolí hlava.                        Nezapomeň na to.


Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď
jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).


POZOR!

Částice se ve větě čárkami neoddělují!


10. Rozhodněte, jakým slovním druhem jsou zvýrazněná slova.

Kdyby už přestalo pršet! Kdyby si vzal deštník, nebyl by tak promočený. –  Zdálo se mi, že vypadá
mnohem lépe. Že tomu věříš? –  Vážně tam nepůjdu. Myslel to opravdu vážně. –  Ona Jana to vůbec
netuší. Ona tam bude také? –  Řekl to přímo jemu. Díval se mu přímo do očí. – Venku bylo moc hezky.
Jen zůstaň hezky doma! – Právě připravuji večeři. To se mi právě nezdá. – Aby se nám tak pokazilo
auto! Odešel dřív, aby stihl v televizi sportovní přenos.


Práce ve skupinách

11. Rozdělte se ve třídě na dvě poloviny. Jedna bude tvořit věty, ve kterých budou uvedená slova
částicemi, druhá použije slova v platnosti jiného slovního druhu (spojka, příslovce). Práce si
vzájemně porovnejte a správné řešení ověřte ve Slovníku spisovné češtiny.

ale, a, tak, klidně, pomalu, pěkně, však, aby


12. Zamyslete se nad uvedenými větami a doplňte do nich vhodné částice.

Vzor: Dám si ovocný čaj – Dám si určitě (pravděpodobně, možná, asi) ovocný čaj.

Rodiče mi chystají pod vánoční stromek překvapení. Dnes přišel pozdě. Před odjezdem na dovolenou
jsem uklidila. Matka nesmí být o Vánocích nemocná. Naši hokejisté dnes s Finskem vyhrají. Nepůjdu
tam. O tvém nápadu budu přemýšlet. O přídavných jménech jsme se učili dávno. V neděli půjdeme hrát
golf. Potkali jsme ho včera. Nechci dlouho čekat.


13. Označte řádek, ve kterém není částice.

a) Byl to ovšem omyl.

b) Tak to bychom měli z krku.

c) Jen když nebude pršet.

d) Úkoly uděláme pak.