Děti a stres Osnova Mgr. Kristína Tóthová Psychosomatické poruchy u dětí •větší propojenost tělesných a psychických funkcí (menší diferencovanost emocí) •poruchy často přechodné, lepší prognóza •neznamená nutně odchylku osobnostního vývoje, častá přítomnost úzkosti nebo deprese •nejčastěji –bolesti hlavy (tenzní a migrenózní –bolesti břicha (až ½ má psychosomatický charakter) –subfebrilie –u malých dětí neprospívání Vývoj emotivity •postupná diferenciace emocí –nepročleněné prožívání organismu – složitá struktura vyšších citů –v souvislosti s kognitivním a motorickým vývojem •postupné narůstání druhů a odstínů –integrace a stabilizace v rámci vyvíjející se osobnosti –od autocentrického k allocentrickému •podněty vyvolávající emoční reakci –proměna cílového podnětu v průběhu vývoje –selektivní odpověď –desenzibilizace •kojenecký věk –emoce signalizují biologické potřeby, od narození lze odlišit příčinu pláče (bolest, hlad) x klid –2/3m radost ze sociální interakce (schéma obličeje) –6m přesun k libým emocím (při sociálním kontaktu, nápodobě emocí, činnosti, změně podnětů…) –8m anticipační úzkost – strach, později očekávání/zklamání –9m nadšení, náklonnost k dospělým, posléze k dětem –výraz emoce motorikou celého těla •batolecí věk –labilita emocí, afektivní výbuchy nepatrného trvání a hloubky –rozšíření prožívání vztahu k druhým osobám (diferenciace, separační úzkost, procvičování až k individuaci) –uvědomování sebe (projev i negativismus), odraz v řeči •předškolní věk –sebevědomí na základě vlastnictví –žárlivost, škodolibost, počátek soucitu –magické myšlení, prožívání hry, živé zpracování pohádek –cit pro spravedlnost, povinnost (drobné úkoly) •školní věk –převaha pozitivních nálad a stenických emocí –rozvoj mravních citů (smysl pro čest), soucit, vciťování –koncept smrti 8-10 let, univerzalita a nezvratnost –radost z poznávání, snaha o nejlepší výkon – hrdost, sebevědomí, výkonová úzkost (8-12 let) –obecně city malé hloubky (přechodná přátelství na základě blízkosti) •prepubeta a puberta –tendence k dysforickým náladám, zvýšená dráždivost –labilita sebecitu, sebekritika – sebeláska – komplex méněcennosti (pozorování chování ostatních) –nadšení pro ideály, boj za spravedlnost, svědomí –intimní přátelství, občas samotářství –diferenciace vyšších citů v souvislosti se změnami v hierarchii hodnot •adolescence –bouřlivé období, střetávání protichůdných impulzů, na konci realistické ideály, autonomní morálka, stupnice hodnot –diferencovaná schopnost introspekce, reálné sebehodnocení –potřeba estetických prožitků, poznávat a samostatně řešit otázky –silné přátelské vztahy, erotické city, emocionální nezávislost na rodičích, trvalost citových vztahů –osobní zklamání z rozporu mezi představou, ideálem a skutečností Jak si děti vysvětlují nemoc •fenomenalismus (2-4 roky) - konkrétní objekt způsobil nemoc, ale není představa jak •nákaza (4-7 let) – nemoc je způsobená přiblížením se k nemocnému člověku nebo konkrétním objektem •kontaminace (7-9 let) – nemoc je způsobená fyzickým kontaktem s nemocným člověkem, může být chápána jako trest za špatné chování •internalizace (9-11 let) – nemoc sídlí v těle, mohou ji způsobit vnější faktory (nastydnu, když prochladnu) •fyziologické vysvětlení (11-16 let) – nemoc je způsobená špatným fungováním orgánů nebo systémů, může být důsledek infekce •psychofyziologické vysvětlení (16+ let) – psychologické faktory, jako je stres a únava, mohou ovlivnit fyziologické procesy a nejsou jen jejich důsledkem Chronicky nemocné dítě •dlouhodobý stres pro dítě i rodinu (bolest, narušení režimu, vývoje vztahů…) •spolupráce při léčbě –léčitelné, ale ne vyléčitelné = chronické –chybí přímý negativní důsledek nespolupráce –odpovědnost za léčbu mají rodiče, v průběhu dospívání dítě –subjektivní význam nemoci pro dítě i rodiče •faktory zvládání: –typ nemoci (viditelnost, nároky na péči, omezení funkce, průběh v čase, prognóza) –individuální charakteristiky dítěte (osobnost, věk, dosavadní zkušenosti) –prostředí (rodina, stres, opora) –odborníci, specifické programy Programy zvládání nemoci a bolesti •zaměřené na rodinu –přítomnost rodiče (i při zákrocích) –informace –rodiče – nácvik dovedností u dítěte –rodičovské a svépomocné skupiny, event. rodinná terapie •zaměřené na dítě –informace (video, model – hra na lékaře) –snížení úzkosti (relaxace, odpoutání pozornosti, imaginace) –možnosti kontroly nad situací – aktivní spolupráce –obohacení prostředí, stimulace aktivity dítěte –event. psychoterapie – Strach ze školy •dvě skupiny dětí, které mají ve škole vyšší absence: •úzkostná porucha •sociální úzkosti Úzkost a úzkostnost •genetické predispozice •krizové životní události –smrt blízké osoby nebo zvířete –nehoda nebo onemocnění blízké osoby –změna školy nebo kolektivu ve třídě –přestěhování –rozvod rodičů –změna zaměstnání rodičů (náročnost na čas) –narození sourozence –traumatizující zážitky (přepadení, dopravní nehoda apod.) •vliv okolí a výchova –zesilování úzkostného chování – učení příkladem –dvojí sdělení –přehnaná péče –kritičtí a nároční rodiče –orientace na výkon –šikana –učitel • Rozdíly v kvalitě života dětí? •hierarchie hodnot •vývojové období, aktivní a rychlý vývoj •stres je zasažení všech stránek vyvíjející se osobnosti (kognitivní, emocionální, sociální) •osobnostní rysy dítěte •závislost dítěte na rozhodování rodičů •perspektiva vnímání světa skrz rodinu / rodiče, nezdolnost / odolnost •rozvoj zvládacích mechanizmů Hodnoty •hodnotová orientace - hierarchicky uspořádaná soustava hodnot, která se vytváří v průběhu života •„selektivní přístup k jednotlivým aspektům, předmětům a jevům životní reality“(Mikšík, dle Bocan a kol., 2011, s. 15) • •faktory vyjadřující obecnější hodnotovou orientaci ve věku 15–30 let (Sak, 2000, s. 78–101): •1. egoisticko-materialistická (majetek, plat, společenská prestiž, soukromé podnikání, úspěch v zaměstnání) •2. profesně-rozvojová (vzdělání, rozvoj vlastní osobnosti, zajímavá práce, úspěšnost v zaměstnání, tvořivý a aktivnípřístup k životu) •3. reprodukční (životní partner, rodina a děti a láska) •4. globální (zdravé životní prostředí, mír a zdraví) •5. liberální (svoboda, demokracie a soukromé podnikání) •6. sociální (veřejně prospěšná práce, politická angažovanost, společenská prestiž a být užitečný druhým lidem) •7. hédonistická (koníčky a zájmy, přátelství, láska - je alternativou k orientacím na rodinu, společnost, hromadění majetku i profesi) Hodnotová výchova •aktuální téma nejen pro školní prostředí, ale celou společnost •podle jakého klíče zvolit správnou hodnotu? •nejčastěji reflektované hodnoty v metodických postupech: –neúplná rodina – nefunkční rodina –drogové závislosti – alkoholismus, nealkoholové drogy –poruchy příjmu potravy –sociální sítě –hendikepovaní jedinci • • Životní priority •ve věku 10–15 let do pěti oblastí ( Bocan a kol., 2011, s. 123): –1. „sociální kompetence“ –(chovat se slušně, dobře se učit, pomáhat druhým, chránit přírodu) –2. „vnější hodnoty“ –(být hezký/á, značkové oblečení, hodně peněz, být slavný) –3. „politika a bůh“ –(zájem o politiku, víra v boha) - prioritní pouze zcela výjimečně –4. „úspěch ve sportu“ –(dobrý/á ve sportu, být slavný) –5. „rodina a přátelé“ –(dobří přátelé, šťastná rodina, poznávat svět, mít partnera) Literatura •Ayers, S., De Visser, R. (2015). Kapitola 8 – Psychosociální vývoj v průběhu života. Psychologie v medicíně. Praha: Grada Publishing. •Bocan, M., Maříková, H., Spálenský, A. (2011). Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let. NIDM MŠMT •Krowatschek, D., Domsch, H. (2007). Do školy beze strachu. Jak překonat obavy dětí z nepříjemných zážitků. Brno: C-Press. •Sak, P. (2000). Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč.