Kontinuita a progrese kurikula
geografického vzdělávání
na 1. a 2. stupni ZŠ
Petr Knecht
Proč toto téma?
Na jaké otázky společně budeme hledat odpovědi?
1) Proč jsou kontinuita a progrese považovány za klíčové
charakteristiky kvality kurikula?
2) Jak by mělo vypadat kurikulum splňující požadavky na kontinuitu a
progresi?
3) Jak zkoumat kontinuitu a progresi v kurikulu?
4) Jaký typ kurikula vlastně potřebujeme?
Nárůst neúspěšnosti žáků při přechodu z 1. na 2. stupeň
Zdroj: MŠMT ČR, školní rok 2013/2014
Mýty o 1. a 2. stupni
„[…] první stupeň českých základních škol se daří
žádoucím způsobem proměňovat, druhý
stagnuje a lpí na překonaných přístupech.“
(Dvořák, 2011, s. 83; s odvoláním na zprávy ČŠI)
„[…] nelze říci, že by se nám rozdíly [mezi 1. a 2.
stupněm] podařilo zdokumentovat.“
(Najvarová, Najvar, & Janík, 2008, s. 159).
„Na 1. stupni [ze strany žáků] ještě nedochází k
zásadní kritice školního učení […] jako v
pozdějších letech.“ (Kučera, 2005, s. 197)
„To hlavní kognitivní se naučili žáci už na 1. stupni.
[…] Zkratkovitě, ale ne chybně lze říci, že na 2.
stupni se už [žák] přestává učit.“
(Kučera, 2005, s. 205)
Kritéria kvality kurikula
• Relevance
• Praktičnost
• Efektivnost
• Jasnost/srozumitelnost
• Kontinuita (koherence/konzistence)
(srov. Dvořák, 2012, s. 35; Van den Akker et al., 2009, s. 39)
Kontinuita kurikula
• VNITŘNÍ (vertikální) = korespondence mezi obecnými cíli
(klíčovými kompetencemi) na jedné straně a konkrétními
výstupy v jednotlivých vzdělávacích oblastech.
Provázání/provázanost kurikulárního dokumentu
• VNĚJŠÍ (horizontální) = stupeň sladění různých nástrojů
vzdělávacího systému (standardy, učebnice, testy), v našich
podmínkách soulad RVP a ŠVP aj.
• Vše je možné sledovat na úrovni domén, vláken či
deskriptorů (indikátorů).
Progrese kurikula
• Progrese kurikula = postupné rozšiřování a prohlubování
vzdělávacích obsahů v kurikulu s cílem zajistit pokroky žáků v
učení.
• Náročnost/rigoróznost
• Šířka (počet témat)
• Hloubka (koncentrace na určitou jádrovou oblast učiva)
Úrovně pokroku
Zdroj: Bennets (2002, s. 85).
Úrovně pokroku
Zdroj: dllp.org
Úrovně pokroku (čtení)
Zdroj:http://lausdepo.yolasite.com/resources
Příklad z RVP ZV (geografické vzdělávací obsahy)
… pohled do kurikula
Mapy učebního pokroku
• Learning Trajectories (LT) vs. Learning Progressions (LP)
Monočíslo
Journal of Research in Science Teaching, 2009, 46(6)
Special Issue: Learning Progressions
Indikátory učebního pokroku
1. Vysvětlení založené na naivních představách.
2. Vysvětlení založené na znalosti základních faktů/pojmů.
3. Vysvětlení založené na jednoduchém vyvozování ze základních faktů/pojmů.
4. Vysvětlení založené na komplexnějším zdůvodňování.
Přístupy k tvorbě map učebního pokroku
1. Tvorba ukotvená v
sekundárních datech
2. Data získaná in situ 3. Výuková intervence
Klíčová součást
Studium literatury o
zákonitostech učení (v určitém
vyučovacím předmětu).
Sběr dat od žáků z různých
ročníků.
Zapojení smysluplné výukové
intervence.
Tvorba učebních
trajektorií
Založená na publikovaných
výzkumných zjištěních,
kurikulárních dokumentech,
kanonických textech a
názorech expertů v příslušné
oblasti vzdělávání.
Viz přístup 1, hypotetické
trajektorie učení jsou
testovány u žáků a revidovány
na základě výzkumných
zjištění.
Viz přístup 1 a 2,dále je
využita výuková intervence.
Hypotetické trajektorie učení
jsou následně revidovány na
základě výzkumných zjištění.
Metoda hodnocení Kvantitativní
(multiple-choice,
otevřené otázky) i kvalitativní
(interview, pozorování).
Kvantitativní a kvalitativní
hodnocení žáků před a po
výukové intervenci.
Související výzkumné
postupy
Iterativní
zlepšování učebních
trajektorií i jejich způsobů
hodnocení na základě
výzkumných zjištění.
Viz přístup 2, v některých
případech jsou do výzkumu
zapojeni také učitelé jako
zprostředkovatelé výukové
intervence.
Volně podle Huynh, Solem, & Bednarz (2015, s. 71) a Duschl et al. (2011, s. 173).
Klíčová otázka: Jak jsme na tom u nás?
• Interpretace mohou být různé.
Zdroj: www.scio.cz.
Naprostá novinka
http://www.project2061.org
Jaký typ kurikula vlastně potřebujeme?
Závěr
• Kontinuita a progrese jsou v kurikulu 1. a 2. stupně ZŠ
implicitními kvalitami kurikula.
• Úsilí o zexplicitňování vybraných kvalit kurikula legitimizuje,
sjednocuje a rozvíjí oborové didaktiky.
• Mapy učebního pokroku by neměly nahradit státní
kurikulum nebo standardy. Měly by být jejich přirozenými
doplňky.
http://www.ncrge.org/projects/geoprogressions/
Literatura
Bennetts, T. (2002). Continuity and progression. In Smith, Maggie (Ed.), Teaching Geography in Secondary Schools: A Reader
(s. 83). London: Routledge.
Duschl, R., Maeng, S., & Sezen, A. (2011). Learning progressions and teaching sequences: A review and analysis. Studies in
Science Education, 47(2), 123–182.
Dvořák, D. (2012). Od osnov ke standardŭm: proměny kurikulární teorie a praxe. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická
fakulta.
Huynh, N. T., Solem, M., & Bednarz, S. W. (2015). A Road Map for Learning Progressions Research in Geography. Journal of
Geography, 114(2), 69–79.
Solari, O., Solem, M., & Boehm, R. (2017). (Eds.). Learning Progressions in Geography Education. Springer.
Solem, M., Huynh, N. T., & Boehm, R. G. (2015). Learning progressions for maps, geospatial technology, and spatial thinking:
A research handbook. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars.