Terénní výuka jako silná výuková strategie Hofmann, Svobodová Terénní výuka •Terénní výuku je možné chápat jednak jako organizační formu výuky, z hlediska prostředí, ve kterém se odehrává (viz např. Průcha, Walterová & Mareš, 2013, s. 183), jednak jako silnou výukovou strategii (např. Balderstone & Lambert, 2010), která umožňuje komplexněji chápat reálný svět. •V anglicky psané odborné literatuře se k souhrnnému pojmenování „terénní výuky“ nejčastěji užívá pojmů outdoor learning či fieldwork. • Pojetí terénní výuky •„Terénní výuku definujeme jako „zastřešující“ pojem pro rozmanité formy výuky, jejichž společným rysem je realizace v terénu, mimo školní třídu. Může jít však i o prostory jiné vzdělávací instituce než je škola (např. muzeum, galerie, průmyslový, zemědělský podnik…). Terénní výuka může nabývat rozmanitých organizačních forem od vycházky, terénní exkurze, terénního cvičení až po několikadenní výlety či školy v přírodě. V závislosti na cílech a použitých výukových metodách nejsou žáci pasivními posluchači a pozorovateli, ale hlavně badateli aktivně shromažďujícími a zpracovávajícími informace z primárních i sekundárních zdrojů, za pomoci výzkumných metod a pomůcek jednotlivých vědních disciplín.“ (Durna, Svobodová, Mísařová, Hofmann, 2017) • Hofmann, Svobodová, Mísařová, 2017 •Obr. 1: Měnící se role žáků a učitele v různých přístupech k organizaci a charakteru terénní výuky (zdroj: Oost et al., 2011, s. 311) • Terénní výuka •Terénní výuka je velmi specifická: -vyžaduje spoustu času na přípravu; -je náročná jak pro žáky tak pro učitele; -vyžaduje dokonalé plánování, přípravu pomůcek a metodických materiálů; -zahrnuje výběr míst pro krátkodobou a dlouhodobou terénní výuku a zpracování jejich charakteristik; -je náročná i z finančního hlediska; -je nutné dodržovat bezpečnostní hlediska; -má výrazný integrační charakter; -pěstuje u žáků různé druhy dovedností. • Terénní výuka •Z hlediska časového ji můžeme dělit na: •1. Krátkodobou – probíhá ve škole a v okolí školy, na školním pozemku, který je pro terénní výuku upravený – meteorologická budka, místní poledník, pískoviště pro modelování, arboretum, geopark atd. Její délka je zpravidla 1-2 vyučovací hodiny. •2. Středně dlouhou – vycházky do okolí školy, exkurze, návštěva muzea, planetária – obvykle trvá celý vyučovací den. 3.Dlouhodobou – vícedenní školní výlety, škola v přírodě,terénní cvičení atd. • Terénní výuka •Z hlediska krajiny, ve které probíhá jde o výuku: •A. -V přírodní krajině více či mně pozměněné. -V kulturní krajině silněji či slaběji využívané. -V silně pozměněné krajině. •B. -V městské krajině. -Ve venkovské krajině. • Terénní výuka •Z hlediska vedení terénní výuky jde o výuku kterou: • -Připravuje a vede učitel. -Připravují společně s učitelem a vedou žáci. -Připravují a vedou žáci. Dlouhodobá terénní výuka jako systém na PdF MU Bakalářský program 1. ročník / 2. semestr Terénní cvičení z kartografie (povinná) 2. ročník / 4. semestr Terénní cvičení z fyzické geografie (povinná) 2. ročník / 4. semestr Terénní cvičení ze socioekonomické geografie (povinná) 2. ročník / 4. semestr Integrovaná zahraniční praxe (volitelná) 3. ročník / 5. semestr Oborová praxe (povinná) Magisterský program 1. ročník / 1. semestr Integrovaná terénní praxe (povinná) 1. ročník / 2. semestr Integrovaná zahraniční praxe 1. ročník / 2. semestr Terénní praxe z české republiky Dlouhodobá terénní výuka jako systém na ZŠ Navazující terénní výuka na 2. stupni ZŠ může být postavena opět na tělesné výchově, přírodovědných předmětech zejména na zeměpise a přírodopise, ale také na dějepise a občanské výchově. Je opět jen na učitelích, jak výuku seřadí, aby na sebe navazovala. Podle spirálového modelu kurikula, který reflektuje i dlouhodobý trend ve výuce na základní škole v České republice, by se terénní výuka na druhém stupni ZŠ dala sestavit následovně: 6. roč. Stmelovací pobyt v přírodě zaměřený na hry v přírodě a team-building. 7. roč. Zimní pobyt v přírodě s poznáním navštíveného místa a předpokladů pro zimní cestovní ruch. 8. roč. Přírodovědná a společenskovědní integrovaná výuka ve vybrané oblasti 9. roč. Hl. město Praha – historicko-geografický pohled na hlavní město s návštěvou parlamentu České republiky. Terénní výuka jako systém na ZŠ Terénní výuka jako systém • • üKoordinátorem terénní výuky by měl být proškolený odborník pro integraci terénní výuky na ZŠ a SŠ. Náplní jeho práce bude organizační, koordinační a obsahová garance jednotlivých forem terénní výuky na škole, kde působí. (Hofmann, E., Trávníček, M., Soják, P., 2010.) Vytváření metodických materiálů •Geografie a terénní výuka • •Stanovení cílů terénní výuky (objectives): •1. Znalosti s porozuměním např.: •Uvědomění si a porozumění pojmu poloha, místo – každé místo •v ČR i na Zemi má svoje specifické přírodní a kulturní podmínky a •prošlo svým osobitým vývojem. •2. Dovednosti které vedou k tomuto cíli jsou popsány níže. •3. Postoje – vytváření vztahu ke krajině a k odpovědnosti •současné generace za stav životního prostředí pro další život lidí •na této planetě. •Dovednosti • 1.Naučit se zpracovat geografickou charakteristiku malé oblasti. 2.Používat geografické dovednosti při práci v terénu mezi něž patří: -práce s buzolou a různými druhy map, leteckých snímků a ortofotomap; -zakreslování různých situací do základních map 1:10 000; -vytváření výškového profilu a délky trasy z turistických map; -zakreslování trasy do tematických map a konfrontace se skutečností; -vytváření a popis panoramatického náčrtu; -porovnávání změn v krajině pomocí historických map, fotografií, historických a současných leteckých snímků a konfrontace se skutečností; -sledování změn počasí; -vytváření fotodokumentace; -práce s přírodním materiálem. 3.Nalézat vhodné činnosti, při kterých si žáci výše uvedené dovednosti procvičí. 4.Vytvářet pracovní listy a další podpory pro tuto výuku. • Příprava studentů PdF MU a terénní výuka •- Aby byli studenti učitelství schopni pracovat s dětmi v terénu, musí projít • stejnou výukou. •- Ve výuce geografie na PdF MU jsou to nejdříve odborná terénní cvičení. •- Tato jsou završena terénním cvičením na Integrovaném odborném pracovišti, které • je zaměřeno na metodiku práce v terénu. •- Studenti mohou rovněž pomáhat učitelům ZŠ a SŠ, kteří jsou na pracovišti • se svými třídami. Podobně je tomu i u studentů biologie a u studentů učitelství pro • 1. stupeň ZŠ. •- Studenti učitelství chemie a fyziky se připravují na fakultě v rámci laboratorních cvičení. • •Po více než 15 letech zkušeností s toto formou výuky můžeme konstatovat, že si •nalezla místo v učebních plánech našich absolventů. Stále se však záleží na zájmu •studentů o tuto výukovou formu. •Zejména geografie a biologie vyžaduje systematickou práci v terénu, která trvá i •několik let. •Záleží také na kvalitní podpoře vytvářených učebních materiálů. • Příprava studentů PdF MU a terénní výuka - učební podpory •Období 1995 – 1999 – ověřování metodických listů pro práci v •terénu – završeno publikací – Hofmann,E.a kol. Jedovnice – modelová •oblast pro terénní vyučování. Akademické nakladatelství, CERM, Brno •1999, 128 s. • •Období 1999 – 2003 – důslednější propojování učiva – vychází v •podobě učebnice - Hofmann,E. a kol. Integrované terénní vyučování. •Brno, Paido 2003, ISBN 80-7315-054-9 • •Období od roku 2003 – vytváření elektronické verze zpracované •Metodami GIS. Zpracování metodických materiálů a tvorba •pomůcek pro terénní výuku. • • Elektronická podpora terénní výuky určená studentům PdF MU a učitelům z praxe • •Elektronická verze vznikla v průběhu zpracování diplomové •práce Petra Poláčka na téma - Terénní výuka v modelové •oblasti. • •Data, která poskytla k tomuto účelu firma GEODIS Brno, •jsou chráněná. • Elektronická podpora terénní výuky určená studentům PdF MU a učitelům z praxe •Pracovní listy jsou označeny ikonami jednotlivých předmětů. To však •neznamená, že jsou určena jen jednomu předmětu. • •Pod ikonou Vv, je to např. činnost v lomu Seč. Při práci s materiálem se •však zajímáme o to, proč tam je, jaký má charakter – tedy neživá •příroda – geologie. Zajímá nás k čemu se využíval atd. • •Biologická pozorování a sběr dat využijeme jako doplnění tematického •mapování např. při hodnocení kvality životního prostředí sledované •lokality atd. •Základy práce z elektronickou učebnicí. Po spuštění se objeví panel s nabídkou. Kromě nabídky, která je v levém dolním rohu jsou aktivní i nápisy a ikony v zobrazeném terénu. •Základní nabídka se sestává z okének označených jako Layers, Places, Infos, View a Tours. Kliknutím na tlačítko se objeví nabídka. •Zde jsou spuštěny turistické značky. •Z nabídky „Places“ si můžeme kliknout na příslušné políčko a pomocí služby Go to „doletíme“ kam potřebujeme. •V tomto případě jsme se dostali do obce Rudice, kde jsou aktivní všechny ikony. Kliknutím na fotoaparát vyvoláme pohled na část krajiny, kterou jsme prošli nebo na další objekty. •Pohled směrem do propadání Jedovnického potoka. •Pod tlačítkem Views se objeví nabídka pracovních listů jednotlivých předmětů. Po kliknutí opět „doletíme“ na místo, kde se tato činnost provozuje a kliknutím na předmět se zobrazí pracovní list. Na tomto místě můžeme spojit geografii s dramatickou výchovou. •Zde jsme se dostali do horní části propadání Jedovnického potoka, kde se pracovní list týká geografie ve spojení s tvorbou náčrtů nebo s vymýšlením příběhu, který se zde mohl odehrát. •Arboretum Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity je opět vhodným místem pro výuku. Poznáváme zde různé dřeviny a dojdeme k němu pomocí mapy. 03 N1 •Snímek z roku 1953 •Snímek z roku 1999 Nezbývá než začít • •Před tím je však nutné dodržet všechny požadované •předpisy. • •Vytvořit předpis školy pro terénní výuku, napsat •rodičům, vybrat třídu, lokalitu, připravit se na výuku •atd. • •To všechno vyžaduje odhodlání a především „odvahu •učitele“ pracovat s žáky v terénu. • •Pokud vše dobře dopadne – kladný výsledek se určitě •dostaví. • •