Třída: PLAZI Reptilia Plné přizpůsobení suchozemskému životu – zárodečné (plodové) obaly: amnion, seróza a allantois: blanatí – Amniota – vyšší obratlovci. Čtyřnožci s rozdílným stupněm redukce krycích kostí a úpravou spánkové krajiny. U recentních chybí pravá endotermní termoregulace → poikilotermie. Pravé ledviny (metanefros). Vejcorodí (telolecitální), někdy živorodí. Suchá silně zrohovatělá kůže krytá šupinami, štítky, krunýři někdy s kožními kostmi. Výjimečně kožní žlázy. Plíce jednoduché stavby, srdce se dvěma předsíněmi a neúplně rozdělenou komorou, oba oblouky aorty. Rozvinutější mozek (neopalium), dokonalejší pohybové schopnosti. Dlouhý fylogenetický vývoj → množství morfologických typů. Teoretický význam. Drobné až středně velké formy. Obrovské formy fosilních dinosaurů i létavých. Morfologicky rozmanití. Původní typ: ještěrovitý Odvozené: hadovitý (protáhlý beznohý) želvovitý (zkrácený s krunýřem) rybovitý bipední ptakoještěrovitý Suchá pokožka rohovatí → epidermální šupina → štítky, rohovité štítky na krunýři želv, rohovité krunýře u fosilních, výrůstky a hřebeny, drápy. Výměna rohovité vrstvy (svlékání) - lymfatická tekutina oddělí, vcelku, po částech. Škára s kostěnnými útvary (želvy - krunýř, krokodýli – gastralia, šupinatí – kožní kůstky – osteoculata) a chromatofory. Výjimečně kožní žlázy (ještěrky – stehenní póry, krokodýli – pižmové žlázy). Malé rozdíly ve stavbě kostry oproti obojživelníkům. Úplné zkostnatění. Lebka tropibazická, monokondylní (jediný týlní hrbol) s mozkovnou za orbity při redukované orbitové přepážce. Vývoj s řadou změn (redukce dermálního krytu, vznik spánkových jam a jařmových oblouků – inzerce svalstva) → kriterium taxonomie: anapsidní (bez) synapsidní (dolní → savci) parapsidní (horní vysoko, nezřetelné oblouky – ryboještěři) euryapsidní (horní níže, nezřetelné oblouky – Synaptosauria) diapsidní (2 + 2 – archosauři → ptáci, redukce – šupinovci) lebky Páteř z amficelních (primitivní – A), opistocelních (vývojově pokročilejší – B) a nejčastěji procelních obratlů (C). Oddíly páteře: - krční (nosič atlas + čepovec axis), - hrudní, bederní, - křížový (2 obratle) a - ocasní. Žebra u primitivních forem na všech obratlech, u vyspělých na hrudní (popř. bederní) části. Úplná žebra: vertebrocostale (příčné výběžky processus uncinati u haterie a krokodýlů), intercostale a sternocostale. Jednoduchá žebra (zbytky) – i na krčních. Jednoduché sternum, chybí u hadů a želv. Končetiny: obdoba u čtyřnohých: lopatkové pásmo: lopatka (scapula), někdy suprascapula (chrupavčitá), procoracoid (u terapsidních plazů metacoracoid) a clavicula. Pánevní pásmo je připojeno k. kyčelními (na 2 sakrální obratle), malé k. sedací a stydké. Tendence: prodlužování končetin → rychlejší pohyb. Končetiny původně pětiprsté. Patní kloub zadní končetiny posunut mezi obě řady zánártních (tarzálních) kůstek → tzv. intertarzální kloub. Částečná i úplná redukce končetin (včetně pásem – hadi). Zesilování zadních → bipedie. Veslovací orgány, křídla. obr obr Svalstvo soustředěno okolo páteře, končetin, silné svaly krční a čelistní. Vývoj mezižeberních svalů (m. intercostales) – aktivní ventilace plic. Rozvoj svalstva břišního lisu – stabilizace vnitřních orgánů při rychlém pohybu. Vývoj všech známých typů pohybu obratlovců → radiace ve všech prostředích: - pomalý pohyb na 4 končetinách - rychlý pohyb na 4 končetinách - bipední " na 2 " (balanční ocas) - stromové formy (leguáni) - pouštní formy (prodloužené a rozšířené prsty, dlouhé skoky) - plazení (beznohé formy – vlnivé postranní pohyby těla a pohyby žeber s odstrkováním) - plavání (veslovité končetiny) - plazivý pohyb se zploštěním ocasu (hadi i krokodýli) - let – druhohorní ptakoještěři – létací blány na hlavním 4. prstu, nyní pouze dráček létavý – padákový let) Diferenciace nervové soustavy, 5 oddílů, zvětšený koncový s převahou striata. Hlavní koordinační centra – tektum středního mozku a mezimozek. Poprvé 12 párů hlavových nervů. Progrese smyslových orgánů. Čichová sliznice – v čichové části nosní dutiny (druhotné patro - oddělující přepážka). Význam vomeronazálního orgánu (přídatný čichový orgán) v dutinách patra z ústní dutiny. Přenos vjemů zvenčí: - rozeklaný jazyk (šupinatí) - chemické podněty chuťového charakteru (želvy, hatérie) Oko se dvěma pohyblivými víčky (srostlými u hadů) a mžurkou, slzné žlázy. Tyčinky i čípky (barevně vidí jen někteří). Akomodace: změna tvaru čočky (ciliární sval), posun čočky (hadi). Vějířek (conus papilaris) homologický s pectenem ptáků. Nepárové temenní oko se zbytky sítnice i čočky (reakce na světlo - rytmy aktivity) překryté kůží (haterie, některé ještěrky). Rovnovážné a sluchové ústrojí – podobné ocasatým obojživelníkům: střední ucho s bubínkem (hadi ne), columella. Ve vnitřním uchu bludiště s jednoduchou lagenou. Malý význam. Hadi – zvukové vlny zemní (seizmické vnímání). Želvy – ztluštělý bubínek, zarostlý zvukovod - slyší však dobře. Hmatová tělíska v kůži. Speciální smysl – jamkový orgán s termoreceptory (termolokátory). Párové jamky mezi okem a nozdrou (chřestýši, zmije), jamky na spodní čelisti (hroznýši) se smyslovými buňkami vnímajícími rozdíly infračerveného záření v tisícínách oC – lokalizace kořisti. Laločnatá hypofýza obdobná obojživelníkům (taxonomický znak), hormony řídí i barvoměnu. Štítná žláza ovlivňuje tyroxinem metabolismus a svlékání. Několik párů příštitných tělísek a nadledvinky u gonád řídí hospodaření vodou, solemi a některými prvky. Hormonální funkce mají i brzlík, slinivka a gonády. Adaptace trávicí soustavy podle druhu potravy. Homodontní chrup s akrodontními (B), pleurodontními (C) výjimečně tekodontními (alveolárními – A) zuby (krokodýli, někteří vymřelí) na čelistech, vomeru, pterygoidech, palatinech. Tendence k heterodontnímu chrupu (jedové zuby, rozlišení u savcotvárných a krokodýlů). zuby ulož Slinné žlázy s modifikací (jedové). Různě tvarovaný jazyk napojený na jazylku (kostěnnou, chrupavčitou): - dlouhý vysunovatelný, lepkavý na konci (chameleóni) - rozeklaný " (šupinatí) - slabý (želvy, krokodýli) Hltan, jícen (oba roztažitelné svalnaté – transport potravy vcelku), žaludek, střevo (slepé u herbivorů), kloaka. Velká játra, žlučník i slinivka. Dýchání výhradně plícemi (průdušnice, 2 průduška, průdušinky, sklípkovité útvary). Jednoduchá stavba, párové (u protáhlých chybí levá). Někdy část funguje jako plicní vaky. Výjimečně přídatné dýchací orgány (anální žlázy mořských želv – kloaka, vodní hadi – ústní dutina). Tiší (želvy, gekoni, hadi – zvuky z hrtanu, chřestýši – rohovitý útvar na ocase po svlékání). Další rozdělení srdce – krokodýli: téměř úplná komorová přepážka – foramen ovale (Panizzae) u báze předsíní. Mísení krve. Diferenciace krve – umístění vývodů: pravý oblouk z levé komory s oxidovanou krví – slabší, levý ze středu mezi komorami, plicní tepna z pravé části komory vede redukovanou krev do plic. Žilní oběh - duté žíly (1 zadní, 2 přední), 2 plicní tepny. Vymizení žilného splavu (kromě želv) a srdečního násadce (kromě haterie). Redukce vrátnicového oběhu ledvin, zdokonalení vrátnicového oběhu jater. Složení krve jako u obojživelníků – oválné erytrocyty s jádry, několik typů leukocytů. Poikilotermie, u větších druhů se schopností produkce tepla svalovou aktivitou, změnou průzoru krve povrchovými vrstvami, barvoměna. Náznaky aktivní termoregulace u Synapsid a Archosaurů. srdce Odlišná urogenitální soustava od obojživelníků. Exkrece: pravá ledvina (metanefros) v zadní části břišní dutiny pod páteří. Drobné glomeruly bez Henleovy kličky. Sekundární močovody (uretery), do kloaky. Močový měchýř pouze u želv. Suchozemští – kyselina močová s výkaly, vodní formy – amoniak a močovina. Párové gonády, u dlouhotělých za sebou. Varlata kulovitá až fazolovitá vzadu při páteři, velikost podle pohlavní aktivity. Primární močovody – Wolffovy chodby napojené pouze na varlata kanálky embryonálních prvoledvin (opistonefros). Někdy kopulační orgán (nepárový penis u želv) někdy s žaludem a topořivým tělesem (corpora cavernosus), případně párové hemipenisy u kloaky – šupinatí. Ovaria – váčkovitá s lymfou (šupinatí) nebo kompaktní. Vejcovody (Müllerovy vývody) rozčleněny – tvorba obalů. Velká vajíčka poly- nebo telolecitální s měkkou papírovou blanou (šupinatí), tvrdou skořápkou (krokodýlové) nebo vápenitou skořápkou (želvy) se zárodečnými obaly (amnion, allantois, seróza) při vývoji. Vejcorodost, vzácněji vejcoživorodost (j. živorodá, u. hladká, slepýš), výjimečně tendence k živorodosti s jednoduchou žloutkovou placentou (gekoni, zmije) nebo pravou allantochoriální placentou (scinkové). Bez inkubace (krokodýlové ano), i dlouhý vývoj (haterie až 400 dní). Mláďata prorážejí obal vajíčka rohovitým zubem na špičce čenichu (želvy, krokodýli) nebo pravým vaječným zubem na mezičelisti (šupinatí). Bez larválního stadia, dlouhý postembryonální vývoj – dospělost ještěrek za 3 roky, hadů za 4 – 5 let, krokodýlů a želv po 10 a více letech. Dlouhověcí – slepýš 33 roků, řecké želvy 54, velké suchozemské želvy 150 – 200 let. Partenogeneze (jediní vyšší obratlovci) – kavkazské ještěrky, tejovití, agamy, gekoni. urogentál a,a,s Ekologie Obývají celý svět kromě studených oblastí – přizpůsobení proti nízké vlhkosti i vysokým teplotám. Limity: snížení aktivity při +9 oC, letargie +6 – +8 oC, hynutí -4 až -6 oC. Bohatá plazí fauna – sub- a tropy (včetně aridních oblastí s adaptacemi – snížení metabolismu, pobyty v norách, v keřích, pohyb na vysokých nohách). Mírné pásmo – nižší druhové zastoupení: - oblast polárního kruhu – 2 druhy - ČR – 12(8) druhů (4 na severním okraji areálu) - Balkán – 30 - střední Asie – 50 Vývojově úspěšné skupiny - kosmopolitové (šupinatí), archaické – malé (roztříštěné) areály. Většinou suchozemští, ale i hrabaví, stromoví, amfibičtí i vodní. Létaví – pouze vymřelí ptakoještěři. Hlavně masožraví (hmyz, jiní bezobratlí), ale i obratlovci), méně rostlinožraví (želvy, leguáni, agamy). Málo potravních specialistů: varani – mršinožraví, vejcožrouti – ptačí vejce, vodní had Pelamis platurus – hlavonožci, galapážský leguán Amblyrhynchus – mořské řasy. Dinosauři – širší potravní spektrum. Obecně u plazů nižší spotřeba potravy ve srovnání se savci – osídlení aridních oblastí (schopni příjmu velkého množství potravy, ale i dlouhého hladovění). Potravní orientace zrakem (ještěři, krokodýlové), čichem (varani), termolokátory (chřestýši, hroznýši). Způsoby získávání potravy: sběr, číhání s výpadem (i jazykem), uštknutí. Polykání vcelku, ukusování (želvy, krokodýli). Sezónnost rozmnožování v mírném pásmu, řídící faktory: teplota, poměr světelné a temné části dne). Brzký nástup – dlouhá inkubace (2 měsíce) u našich. Volně kladené snůšky. Řídká péče (Python, kobry, krokodýli). Rozdílný počet vajec: želvy – do 200, krokodýli – 50, šupinatí do 10 (někteří hadi do 50), výjimečně pouze 1 – 2 vejce. Změna oviparie na ovoviviparii v teplotně nepříznivých podmínkách. Epigamní chování. Dobrá orientace v domovském okrsku (většinou malém) i navigační schopnosti (mořské želvy 2000 km). Soliterní, teritoriální. Někdy rodinná společenstva, i větší se sociální hierarchií (harémy galapážských leguánů). Rozmnožovací společenstva, úkrytová. Ochranné chování: ochranné zbarvení (barvoměna), výstražné zbarvení včetně mimikry i varovné signály. Jedové žlázy, autotomie. Roční cyklus plazů v mírném pásmu se zimním strnulostí, letním obdobím aktivity, v aridních oblastech i letní estivací. Nízká populační hustota – malý význam v potravních řetězcích. Ochrana. Dříve – druhohorní ekologické dominanty ve většině biocenóz. Teoretický význam plazů – vývojový. Hospodářský význam – lokální potravní (želvy, ještěři, hadi), surovinový (rohovina želv, kůže krokodýlů, hadů, ještěrů) – chovy, bioregulátorský. Negativní: uštknutí jedovatými hady (Asie – tisíce úmrtí, J. Amerika 2 500, Afrika 500, Austrálie 6 úmrtí ročně). Fylogeneze Svrchní karbon – období karbonské radiace obratlovců → obojživelníků Seymouriamorpha (mono- difyletičnost?) – dokončení přechodu na souš. První vlna radiace plazů: svrchní karbon – perm: suchozemští kotylosauři s liniemi Captorhinomorpha a Procolophonia, sladkovodní mezosauři, mořští primitivní anapsidní plazi. Na souši následují v permu Synapsida s pelykosaury vyvíjejícími se v Therapsida (s Theriodonty k savcům). Krátkou dobu Synapsida dominují. Z diapsidních známe z permu primitivní lepidosaury (Eosuchia) a haterie (Rhynchocephalia). Objevují se archosauři (primitivní Thecodontia), snad i želvy a ryboještěři. Počátek druhohor: hlavní radiační vlna plazů: dominují archosauři – potomci tekodontní linie s progresivními znaky (rychlý běh, tekodontní zuby) → nové zdroje potravy → dinosauři s větvemi (podle pánve): Saurischia – bi- i kvadrupední, draví i rostlinožraví (gigantičtí apatosauři, diplodokové) Ornitischia – rostlinožraví s kostěnnými deskami, rohy na hlavě, střední velikost. Vedle nich Pterosauria s aktivním letem malých i velkých forem (Pteranodon). Všichni vymřeli, jediní krokodýlové (potomci Thecodontia – konec triasu) se ani nerozlišili ani nespecializovali a přežili. Důležitý proces radiace archosaurů – vývoj ptáků. Začátek triasu – rozvoj želv (?z anapsidních kotylosaurů nebo jinak?). Extrémní specializace k životu v mořích parapsidních Ichthyopterygia (ryboještěři) vedla k zániku bez vývojového pokračování. Ze zmíněných primitivních Euryapsida se vyvinuly vodní řády Placodontia (notosauři) a pleziosauři (Sauropterygia). Vyhynuli bez potomků. Eosuchia z Lepidosaurií v průběhu triasu mizí, Rhynchocephalia zůstávají v druho- i třetihorách málo významné, přežívají jediným druhem. Rozvíjí se šupinatí (Squamata) v ještěrech (Sauria), od křídy i v hadech (Serpentes). Třetihory: třetí vlna radiace. V hlavní radiační vlně plazů počátkem druhohor linie synapsidních plazů se zástupci savcozubých později štěpí na více paralelních větví se savčími znaky. Většina zaniká, jediná vede k savcům. Odraz vývoje v systematice. Nyní 6 000 zástupců. Třída: PLAZI Reptilia Podtř.: Anapsida Starobylí (od karbonu), vyhynulí. Anapsidní lebka. Někdy sem řazeny i želvy Řád: KOTYLOSAUŘI Cotylosauria Malí, středně velcí, primitvní se znaky krytolebců (uzavřená lebka, primitivní končetiny, amficelní obratle se zbytky chordy), býložraví i všežraví se zuby na čelistech i patře. Spodní karbon – perm. Captorhinomorpha → vývoj většiny druhohorních plazů včetně linie k savcům Procolophonia → (velké formy – 3 m, napřímení končetin) → ?předci želv, diapsid? (diskutabilní) někdy do podtř. řazeni i mezosauři – Mesosauria, Proganosauria a želvy – Chelonia Podtř.: Synapsida Jedna z nejstarších skupin plazů (karbon s rozvojem v permu, vymírají v juře). Nejprogresivnější (→ k savcům). Synapsidní lebka (dolní spánková jáma, jařmový oblouk z jugale a squamosum), vývoj heterodoncie, zjednodušování dolní čelisti a přestavba čelistního kloubu, vývoj pravé krkavčí kosti (coracoid), tendence k endotermii. Řád: PELYKOSAUŘI Pelycosauria Původnější se znaky kotylosaurů. Progresivní tendence (zvětšování lebky, rozlišování chrupu, vývoj hřebene krytého kůží a podepřeného výběžky obratlů – funkce kolektoru). Karbon – perm Dimetrodon Edaphosurus – hřeben Cotylorhynchus – až 350 kg Řád: SAVCOTVÁRNÍ Therapsida Navazují na předchozí, další progrese k savcům (zvětšení spánkové jámy, vývoj druhotného patra, diferenciace dutin, oddíly páteře, posun končetin pod tělo). Podřád: Phthinosuchia Anomodontia Savcozubí – Theriodontia Největší evoluční význam – vývoj k savcům: 1. Zvětšující se dentale, vznik druhotného čelistního kloubu 2. Bikondylní lebka 3. Změna složení pásem, posun končetin pod tělo 4. Rozlišování dentice 5. Zmenšování počtu prstních článků Slepé větve (s množstvím "savčích" znaků): Bauriamorpha, Cynodontia Předkové savců: Ictidosauria Diarthrognathus – funkční oba čelistní klouby (přechodný typ mezi plazy a savci) Podtř.: Mezosauři Mesosauria, Proganosauria Svrchní karbon – spodní perm, přechod plazů do sladkovodního prostředí. Jako krokodýli s prodlouženou lebkou, hustě ozubenou, otvor ve spánkové krajině, zploštělý ocas, zadní nohy s plovací blanou, dlouzí 1 m, rybožraví, planktonožraví. Slepá větev, někdy u ryboještěrů (ruští paleontologové) Mesosaurus Podtř.: Synaptosauria, Euryapsida Amfibičtí i vodní s euryapsidní lebkou se silně vyvinutými kostěnnými gastralii. Od permu (notosauři), rozvoj v triasu a juře. Notosauři Notosauria Pleziosauři Plesiosauria – 18 m, draví (ryby, měkkýši) s lysým tělem a dlouhými veslovitými končetinami (zmnožení prstních článků), malou hlavou s ozubenými čelistmi na dlouhém krku (až 76 obratlů) Plakodonti Placodontia – amfibičtí s krunýři jako želvy, silnými čelistmi ať již zubatými nebo s rohovitými čelistmi pro drcení schránek měkkýšů a korýšů Podtř.: Ryboploutví Ichthyopterygia Vysoce specializovaní k mořskému životu, draví, podobní kytovcům. Trias s vrcholem v juře. Končetiny přeměněny v ploutve (včetně hyperdaktylie a hyperfalangie). Lysá kůže bez šupin, vazivová hřbetní ploutev. Vysoký počet homodontních zubů (až 200), parapsidní lebka, hypocerkní ploutev. Výhradně vodní, ovoviviparní, rybožraví 2 – 3 m Řád: RYBOJEŠTĚŘI Ichthyosauria Ichthyosaurus (B27), Stenopterygius Podtř.: Želvy Chelonia Morfologicky jednotná skupina – zkrácené tělo s krunýřem z kostěných dermálních štítů s přirostlými kostmi. Svrchu epidermální rohovité desky (neodpovídají podkladu). Klenutý carapax (neuralia, costalia, marginalia), plochý plastron. - složitá morfologie lebky (redukce, srůsty dermálního krytu, tvorba jednoduchých jařmových oblouků, vznik dolních spánkových jam) – nejasné systematické zařazení (samostatná podtřída, řád Anapsida, i Archosauria). - progresivní znaky: tvorba tvrdého patra, pokročilejší stavba mozku, složitější tepenný systém. - starobylé znaky: anapsidní typ lebky, amficélní obratle, zjednodušená stavba krčních obratlů, jednoduché rozmnožování bez péče. - speciální znaky: posunutí pletenců končetin pod žebra, zasunování hlavy a končetin, náhrada zubů rohovitými čelistmi. Dýchání plícemi, penis, oviparní s více vejci, vápenitá skořápka. Různé potravní zdroje. Asi z kotylosaurních plazů. Reliktní, adaptovaná skupina, původně suchozemská, dobře přizpůsobená (i opakovaně) vodnímu životu (adaptace: končetiny, redukce krunýře, přídatné dýchání análními žlázami). 220 druhů Řád: ŽELVY Testudinata Podř.: Skrytohlaví Pleurodira Dlouhý krk stáčejí do boku, hlava zboku pod krunýř. Čeleď: MATAMATOVITÍ Chelidae 30 sladkovodních druhů v J. Americe a Australii. Matamata třásnitá Chelus fimbriatus – 0,5 m, hrbolatý krunýř, kožovité třásně na krku, hlava protažena v dlouhý rypák. Na kořist číhá, loví rychlým útokem. TEREKOVITÍ Pelomedusidae Svalnatý krk po vtáhnutí skládají na stranu, 14 druhů v Africe, Madagaskaru a J. Americe Tereka velká Podocnemis expansa – 0,9 m, povodí Amazonky a Orinoka, až 150 vajec s blanitým obalem do písku na březích PA220089 Podř.: Skrytohrdlí Cryptodira Zatahují hlavu pozpátku, krk skládají svisle esovitě KAJMANKOVITÍ Chelydridae Velké sladkovodní s redukovaným plastonem, velkou hlavou, silnými zobákovitými čelistmi. 3 druhy ve Stř. Americe a okolí Kajmanka supí Macroclemmys temminckii – 1 m, 100 kg → největší sladkovodní želva, na červovitý výběžek jazyka láká ryby. Mississippi. K. dravá Ch. serpentina – žravá severo- a středoamerická KLAPAVKOVITÍ Kinosternidae Drobné vodní americké želvy s kloubním spojením přední a zadní části plastronu s pevnou střední. Omnivorní, 1 – 5 vajec s tenkou skořápkou do vegetace. Klapavka EMYDOVITÍ Emydidae Menší druhy s plochým krunýřem, redukce kostí ve spánkové krajině. Dlouhé nohy s plovacími blanami. Převážně amfibické, potrava živočišná, 2 – 20 vajíček. 76 druhů ne v australské a etiopské oblasti Želva bahenní Emys orbicularis (D) – jižní Evropa, severní Afrika, západ. Asie. Teplé stojaté vody. Různá masitá (i rostlinná) potrava, 3 – 12 vajec na břehu s 2 – 3-měsíční inkubací (i do příštího roku). Potápivá, na dně přezimuje. Ž. nádherná Pseudemys scripta – Severní Amerika, akvária, i volná příroda Terrapene – uzavírá krunýř sklopením pohyblivých částí plastronu Ž. kaspická Clemmys caspica – pevnější krunýř než ž.b., podobná bionomie žel,ješt žel kasp 120923l Ol Gree ž bahen Osk 070902e doma P1020674 ŽELVOVITÍ Testudinidae Silně klenutý karapax pevně srůstá s plastronem. Sloupovité nohy, uzavírají krunýř po vtažení. Denní aktivita. Aridní oblasti mimo Australii Želva žlutohnědá Testudo graeca (B) – Středomoří, Přední Asie, dovážená. Aktivita ráno a večer. Býložravá, 2 – 8 vajec v zemi. Ž. zelenavá T. hermanni – podobná (zdvojený štítek, ocas s ostrým hrotem) i způsobem života. Ž. čtyřprstá (stepní) T. horsfieldi – Střední Asie, estivace Ž. obrovská T. (G.) gigantea – Seychely, 1,5 m, 300 kg, reliktní Ž. sloní Geochelone elephantopus – Galapágy, obdoba předchozí žel,ješt ž zele x žlutohn (Herm x gr) 081005 ex2 ž obrov Geochel gig 121029e BI Zanzi Ž. obrovská žel,ješt KARETOVITÍ Chelonidae Specializované mořské, uzavřená lebka, plochý krunýř, neúplně zatažitelný krk, z předních končetin ploutvovité orgány. Teplá moře, kožovitá vejce (100) do písku na ostrovech, ohrožená Kareta pravá Eretmochelys imbricata (A) – želvovina, 90 cm K. obrovská Chelonia mydas – až 250 kg, 200 vajec, herbivorní K. obecná Caretta caretta – asi 1 m, Středozemí PB030617 kar obec oper 110623 Pi akv Slo KOŽATKOVITÍ Dermochelyidae Redukovaný kostěnný krunýř bez rohoviny, plastron a karapax spojeny vazivem, překryty kůží. Z končetin prodloužená pádla, od zadních ocasní lem. Asi 100 vajec s ohebnou skořápkou. Kožatka velká Dermochelys coriacea – jediný druh KOŽNATKOVITÍ Trionychidae Téměř úplná redukce kostěnného krunýře. Ploutvovité končetiny s plovací blanou. Pohyblivý, chobotovitě protažený čenich s nosními otvory na špičce. Přídatné dýchání ústní sliznicí i análními vaky. Kožnatka čínská Amyda chinensis (C) – rychlý plavec, vydrží i několik hodin pod vodou. Hlavní potrava ryby a bezobratlí, ale i na souši. 30 – 70 vajec v jamkách na břehu, přezimuje pod vodou Trionyx – sub- a tropy Afriky, Asie, Havaje, Sever. Ameriky, akvária žel,ješt C kožat vel Dermochel cor 130628 akv Gdynia Pl Podtř.: Archosauři Archosauria Řada specializovaných linií s různým výkladem. S výjimkou krokodýlů vymřeli – populární obrovité formy. Fylogeneticky významnější: tekodontní chrup, tendence k bipedii, postupující rozdělení srdce s úpravou cévního systému, vývoj aktivní termoregulace (?endotermie?). Diapsidní lebka nesouvisí se stejnou u Lepidosauria. Adaptace v postkraniálním skeletu - pletence, úprava končetin. Široké spektrum nik → vzhledová odlišnost s potravní specializací (vejcožrouti archosaurů). Řád: JAMKOZUBÍ Thecodontia Nejpůvodnější, předkové všech ostatních archosaurních plazů včetně ptáků (Pseudosuchia). Ještěrkovitý vzhled, amficelní obratle, pancíře, abdominální žebra, ale náznaky tekodontního chrupu a bipedie. Podř.: Pseudosuchia Hypotetičtí předkové ptáků Řád: KROKODÝLOVÉ Crocodylia Charakteristický vzhled, masivní lebka s rostrem, kýlnatým ocasem a krátkýma nohama. Rohovité štíty jsou na břišní straně podloženy navíc kostěnnými deskami. Druhotné patro (s hrdelním vyústěním choan). Kost čtvercová pevně srůstá s okolními. Tekodontní chrup s tendencí k rozlišení (heterodoncii). Procélní obratle s břišními žebry (nedosahují k páteři). Mozek s neopaliem, téměř čtyřdílné srdce, svalstvo funkčně diferencovanější, oddělená hrudní a břišní dutina, svalem (obdoba bránice). Amfibičtí, plovaví, oči a uzavíratelné nozdry svrchu hlavy. Dlouho pod vodou, i rychle běží. Draví i mršiny. Větší počet vajec (20 – 100) s tvrdou pórovitou skořápkou, i péče. Tropy (hlavně sladké vody). Dlouhověcí (až 100 let) ALIGÁTOROVITÍ Aligatoridae Zkrácený tupý čenich, dolní prodloužený 4. zub zapadá do jamky v horní čelisti. Amerika (6 druhů), Asie (1), několik m Aligátor severoamerický (H) Alligator mississippiensis – bažinaté oblasti jihu USA, vajíčka (50 – 70) v hnízdech z hnijícího listí, hlídá Kajman Caiman – rod okolo řek Střední a Jižní Ameriky, nebezpeční i člověku Kajman černý Melanosuchus niger KROKODÝLOVITÍ Crocodylidae Protažené rostrum, silný 4. zub dolní čelisti nezapadá do jamky, pouze do rýhy a je při zavřené čelisti viditelný. 13 zástupců v Novém i Starém světě, až 9 m Krokodýl nilský (G27) Crocodylus niloticus – Asie, Afrika, nyní pouze Afrika s ochranou, 5 m, 300 kg K. mořský (pobřežní) C. porosus – jižní Asie až na Filipíny a Austrálii. 6 – 8 m, nebezpečný i člověku. Plave i v moři K. kubánský C. rhombifer – 2 m, farmový K. americký C. acutus – i v mořské vodě K. bahenní C. palustris – posvátný v Indii K. Moreletův C. moreletii – střední Amerika K. Osteolaemus - západní Afrika (GAVIÁLOVITÍ Gavialidae) Výrazně protažené rostrum, rybožraví Gaviál indický (I27) Gavialis gangeticus – indické řeky Tomistoma Tomistoma – jižní Asie, původně řazena mezi krokodýly P1010251 krokod nil Croc nil 040910 JAR P1010254 Řád: PTAKOJEŠTĚŘI Pterosauria Aktivní let – křídlo – kosti paže, předloktí a prodlouženého 4. prstu, od nich k tělu a nohám blanitá létací blána. První 3 prsty krátké, volné s drápky. Primitivní formy i blanité ocasní kormidlo. Část koloniální pobřežní (moře) rybožravá (plachtivý let), část hmyzožravá. Předpoklady: srst, endotermie, inkubace vajec, péče o mláďata. Jura a křída Rhamphorhynchus - původnější, ocas s kormidlem Pteranodon (C27) – obrovitý, rozpětí křídel až 18 m, hmotnost 20 kg Pterodaktylové Pterodactylus – malé vyspělejší formy, proces mizení zubů Řád: DINOSAUŘI Dinosauria Variabilní, gigantičtí, ale i drobné dravé i býložravé druhy (hojnější). Primárně bipední, sekundárně kvadrupední. Pravděpodobný vývoj endotermie. Plazopánví Saurischia Tekodontní zuby, tendence k mohutnění zadních končetin (až bipedii). Trias - první zástupci, vymírají koncem křídy. Nejasná systematika. Obrovské kvadrupední býložravé formy – Sauropodi Brachiosaurus, Diplodocus, Apatosaurus (Brontosaurus) (D27) Bipední masožravci (původnější) – Teropodi → z nich odvozováni ptáci Tyrannosaurus (E27), Compsognathus Arborikolní Microraptor sp. s letkami na předních i zadních končetinách Ptakopánví Ornithischia Ne gigantičtí, více tvarových a ekologických typů. Bipedie ne tak častá, býložraví. Společné znaky s ptáky na pánvi. Velmi malá lebka => relativně malý mozek – u velkých forem druhotné mozkové centrum (rozšíření míchy v pánevní oblasti) – často větší než hlavový mozek. Stegosaurus, Hadrosauři s kachním zobákem „Rohatí“ dinosauři – pozdní křída Triceratops, Protoceratops dino dino Podtř.: Šupinovci Lepidosauria Pozemní plazi starobylého původu s rozvojem v třetihorách, nyní dominují. Protáhlé šupinaté tělo s modifikovanou diapsidní lebkou, rudimentální parietální oko. Řád: PRAŠUPINOVCI Eosuchia Od permu s rozvojem v triasu, menší formy ještěrkovitého typu, amficelní obratle, předkové obou následujících Řád: HATERIE Rhynchocephalia Ještěrkovitý typ s rozvojem v triasu, přes eocén 1 druh dodnes. Úplná diapsidní lebka (2 jámy, 2 oblouky), amficelní obratle se zbytky chordy, kromě hrudních ještě krční a břišní žebra, parietální orgán s temenním okem, akrodontní zuby. Haterie novozélandská Sphenodon punctatus – "živoucí fosilie" – neodlišená od druhohorních předků. Nyní s ochranou na 3 ostrůvcích. Do 80 cm, noční aktivita při t = 5 – 12 º C, dravá, ve dne v norách. 10 vajec s vývojem v zemi 12 – 14 měsíců. Dlouhověká (až 100 let), dospívá ve 20 žel,ješt Řád: ŠUPINATÍ Squamata 5700 druhů – většina současné plazí fauny. Šupinatý pokryv těla (rozdílný - systematika). Dva typy: ještěrkovitý a hadovitý. Hlava a hřbet s výrůstky (trny, hřebeny). Odvozená diapsidní lebka (redukce oblouků), kinetická (přídatná kloubní spojení mezi kostmi obličejové části a mozkovny, tyčinkovité kosti). K. čtvercová (os quadratum) – volně pohyblivá, kloubně spojená s mozkovnou – streptostylie (hadi). Chybí tvrdé patro, zuby pleuro- a akrodontní, procelní obratle. Jacobsonův orgán. Svlékání staré pokožky. Hemipenisy. Vajíčka velká s blanitými i zvápenatělými obaly, oviparie, ovoviviparie, primitivní viviparie. Většinou suchozemští se specializacemi. Podř.: Pahadi Amphisbaenia Drobné podzemní formy s redukovanými končetinami. Kroužkovaný povrch kůže, stejné oba konce. Oči přerostlé kůží, redukovaný zvukovod. Ryjí v zemi. Draví (bezobratlí, obratlovci), vejce do mravenišť a termitišť. 130 druhů 15 – 65 cm v tropech. Amphisbaenidae Kroužkovec nažloutlý Amphisbaena alba – do 45 cm, mraveniště J. Ameriky K. evropský Blanus cinereus – J. Evropa, severní Afrika, 22 cm Trogonophiidae Bipes – Mexiko, má přední nohy blanus Str Blan str110515 Tur ZLos Podř.: Ještěři Sauria (Lacertilia) Většinou čtyřnohý typ těla, neúplná streptostylie, chybí horní jařmový oblouk. Při redukci končetin zůstávají pásma i sternum. Pohyblivá oční víčka, často zbytky temenního oka. Autotomie, rychlá regenerace. Asi 3300 druhů, někdy 4 podřády: Gekkota, Iguania, Scincomorpha, Anguinomorpha Hadi Ophidia (Serpentes) Fylogeneticky nejmladší, extrémně protáhlé tělo, úplná ztráta končetin i obou pásem (většinou). Lebka - odvozená diapsidní bez oblouků, extrémně streptostylická. Tyčkovitá kost čtvercová volně pohyblivá, volné obě poloviny čelistí, pohyblivé pterygoidy. Chybí squamosum, lacrimale, jugale, epipterygoid, postfrontale. Procelní obratle (200 - 300) pohyblivě skloubené s volně pohyblivými žebry. Akrodontní zuby ohnuté, redukují a diferencují (jedové zuby). Jazyk dlouhý, tenký, rozeklaný. Redukce středního ucha. Zjednodušené oko (srostlá průhledná víčka, akomodace posunem čočky). Chybí temenní oko a močový měchýř. Redukce levého plicního laloku (pravý protažen v plicní vak). Změna tvaru žaludku, ledvin, gonád. Na pohybu (plazení) se podílí břišní svalovina, posun volných žeber i příčné břišní štítky. Kořist polykaná vcelku různě velká, živá nebo usmrcená jedem, škrcením. Do 20 mláďat, výjimečně 100. 2300 druhů. žel,ješt ješt,hadi ješt,hadi Ještěři Čeleď: GEKONOVITÍ Gekkonidae Teplé oblasti (i ostrovy). Ještěrkovitý typ s přísavkami nebo lamelami na prstech, Primitivní znaky: amfi- nebo procelní obratle, pleurodontní zuby, zbytky chordy, původní typ jazylky. Noční, zvuky. 1 – 2 vejce. Hmyzožraví. 700 druhů Gekon obrovský Gekko gecko – lidská sídliště jv. Asie, štěká. 40 cm. G. zední Tarentola mauritanica – Středomoří G. hrbolkatý Gymnodactylus kotschyi – hemisynantrop Středomoří Teratoscincus, Crossobamon, Cyrtodactylus, (Hemidactylus) – aridní oblasti střední Asie, (Evropa i jinde) Phelsuma – madagaskarský výrazně zbarvený zástupce IMG_0187 upr felsuma modroocasá Phels cepediana 121101b K Zanzi 101129 8 gek vel G gekko KCh Thai g tur 9809b Sard G. domácí H. mabouia AGAMOVITÍ Agamidae Drobní až středně velcí ještěři s kulatou hlavou, dlouhým nelámavým ocasem, vysokými štíhlými nohami a různými výrůstky na těle. Denní s barvoměnou, živočišná potrava. 320 druhů teplých oblastí. Agama písečná Phrynocephalus mystaceus – polo-pouště Střední Asie, běhá na vztyčených nohách, zahrabává se. Výstražný postoj – zbarvení koutků. A. stepní Agama sanguinolenta – stejná oblast, rychlá barvoměna A. osadní A. agama – i v blízkosti člověka v tropické Africe Trnorep Uromastix – trnitý ocas, Sahara A. límcová Chlamydosaurus kingi – kožní záhyby na krku, hrozba, běhá i po zadních nohou, australská oblast Moloch ostnitý Moloch horridus – drobný, zavalitý, trnitý z Australie Dráček létavý Draco volans – pestře zbarvený s kožním lemem s prodlouženými žebry → padákový let, Indomalajsie Kopie - Can 10-17 329 dráč lét 1002 NG Kuras (Vlk) LEGUÁNOVITÍ Iguanidae Pestře zbarvení s bizardními výrůstky, větší než předchozí (až 2 m). Dlouhý nelámavý ocas, šplhavé nohy. Rychlí běžci. Denní i noční, živočišná potrava (výjimečně býložraví). Ovi- nebo ovoviviparrní. 600 druhů v teplých oblastech Ameriky, Madagaskaru a Polynésie. Leguán zelený Iguana iguana – jeden z největších, stromový se schopností běhat, potápět se, všežravý, Jižní Amerika L. mořský Amblyrhynchus cristatus – potravní specialista na mořské řasy, mělká moře u Galapág Conolophus – tamtéž, suchozemský býložravec Bazilišek obecný Basiliscus basiliscus – bizardní vzhled s vysokým hřebenem na hlavě, 80 cm, okolo vod, běhá, plave, potápí se v Americe Ropušník trnohlavý Phrynosoma cornutum – zavalitý s výrůstky na těle, rychlé zahrabání do písku, aridní oblasti Mexika, Arizony Anolis obrovský Anolis equestris – jihoamerický rod, terária CHAMELEONOVITÍ Chamaeleonidae Postranně stlačené tělo,ovíjivý ocas, klíšťkovité prsty, přílbovité výrůstky na hlavě. Oční víčka se šupinami, nezávislý pohyb očí. Pestré zbarvení s barvoměnou. Pomalý pohyb v keřích, lov pomocí vymrštitelného jazyka. 100 druhů – Afrika (Asie, Evropa) Chameleon obecný Chamaeleo chamaeleon – Středomoří, 25 cm Ch. jemenský Ch. calyptratus Brookesia – 4 cm – nejmenší plaz P1010426 upr basiliš pruh Bazil vittatus 060113 ořez Flo Gua chamel jemen Cham calyptr 070418b Veselí SCINKOVITÍ Scincidae Kosmopolitičtí v teplejších oblastech, válcovité tělo s hladkými šupinami, lámavý ocas, tendence k beznohosti, živočišná potrava. Málo vajec, ovoviviparie. Krátkonožka evropská Ablepharus kitaibelii – kratičké štíhlé nohy, jižní Evropa Chalcides " Ophiomorus " Scink uťatý Tiliqua rugosa – pobřeží Austrálie, ptačí vejce, mrtvé ryby, rostlinná potrava Acontias – beznozí Nessia " Mabuya – Zakavkazsko, Střední a východní Asie Eumeces " " „ JEŠTĚRKOVITÍ Lacertidae Dobře vybaveni k pohybu na zemi: štíhlé tělo, lámavý ocas, nohy s prodlouženými štíhlými prsty, femorální póry. Denní, zraková orientace. Masožraví, výjimečně býložraví, ovi- a ovoviviparní. 210 druhů Ještěrka obecná Lacerta agilis – středoevropská, slunná místa. Zimní letargie X. – III., od IV. páření, 4 – 15 vajíček V. až VI., po 8 – 10 týdnech mláďata J. živorodá L. vivipara – nejodolnější proti chladu. Horské a podhorské oblasti – ovovivi-, v jižní Evropě oviparní J. zelená L. viridis – teplé oblasti, u nás ostrůvkovitě J. zední L. muralis – jižní Evropa, šplhavá Paještěrka Eremias – Střední Asie Acanthodactylus – saharské písky krátkonož evr Ableph kit 110516h Tur ZLos scink uťatýTrachydosaurus rugosus 100109c Aus TEJOVITÍ Teiidae Ještěrky Nového světa (200), až 1 m Tupinambis Dracaena SLEPÝŠOVITÍ Anguidae Protáhlé tělo s redukovanými končetinami. Okrouhlé šupiny podloženy kostěnnými destičkami. 80 pod- a pozemních forem Slepýš křehký Anguis fragilis – beznohý, hadí pohyb. Lámavý ocas s částečnou regenerací. Ovoviviparní. Lesní paseky Blavor žlutý Ophiosaurus apodus – větší než předchozí (1 m), podélná rýha na bocích s drobnými šupinkami, zbytky zadních nohou. Balkán Aligátorec Gerrhonotus – střední Amerika KOROVCOVITÍ Helodermatidae Zavalití ještěři s bradavičnatou kůží, jedové zuby s povrchovými rýhami nebezpečné i člověku Korovec jedovatý Heloderma suspectum – růžové skvrny na tmavém podkladu VARANOVITÍ Varanidae Štíhlí ještěři s dlouhým krkem, silnýma nohama, dlouhým jazykem, nelámavým ocasem. Aktivní, rychle běhají, i plavou, šplhají. Teplé oblasti Afriky, Asie a Austrálie. 10 – 20 vajec v písku. Draví i mršinožraví. Varan pustinný Varanus griseus – polo- a pouště sever. Afriky a střed. Asie V. komodský V. komodensis relikt Komodo, největší ještěr (4 m, 150 kg). Kořist (savce) ubíjí ocasem, jedové zuby V. skvrnitý V. salvator – jihoasijský, velký V. nilský V. niloticus – Afrika V. stepní V. exanthematicus – savanový typ V. pestrý V. varius – pestře zbarvený australský Varanovec bornejský Lanthanotus borneensis – primitivní typ, cesta k hadům DSCF3711 Hadi SLEPÁKOVITÍ Typhlopidae Drobní světlí zemní hádci s hladkou kůží. Zbytky pánve, zubů v horní čelisti. 200 druhů se živí drobnými bezobratlými Slepák nažloutlý Typhlops vermicularis – pod kameny v jižní Evropě, střed. Asii a sever. Africe, do 30 cm SLEPANOVITÍ Leptotyphlopidae 64 tropických druhů HROZNÝŠOVITÍ Boidae Velcí nejedovatí svalnatí hadi s některými primitivními znaky. Mají zbytky pánevního pásma a zadních končetin (ostruha), levý lalok plic je funkční. Trojúhelníková hlava je oddělena zúženým krkem. Noční škrtiči, většinou tropičtí pozemní (90 druhů). Někdy péče o snůšky Krajta tygrovitá Python molurus – jihovýchodní Asie, až 5 m K. mřížkovaná P. reticulatus – jeden z největších hadů – 10 m, jihových. Asie po Filipíny Hroznýš královský Boa constrictor – Již. Amerika, do 3 m, ovoviviparní Anakonda velká Eunectes murinus – amfibický had tropů J. Ameriky, 6 m Hroznýšek písečný Eryx jaculus – menší (do 1 m) zemní had jihových. Evropy Hroznýšovec kubánský Epicrates angulifer – potravní specialita: jeskynní netopýři, do 4,5 m Psohlavec Corallus Charina, Lichanura, Tropidophis, Liasis, Morelia Bolyeriinae - některé znaky užovek UŽOVKOVITÍ Colubridae Štíhlí středně velcí, nejedovatí nebo se zadními jedovými zuby. Různé ekologické i potravní typy, ovi- i ovoviviparní, 1500 druhů téměř po celém světě (s výjimkou Irska, Nového Zélandu, boreálních oblastí a některých oceánských ostrovů) Užovka obojková Natrix natrix – amfibická se žlutými skvrnami, obratlovci U. podplamatá N. tesselata – spíše vodní, ryby U. hladká Coronella austriaca – teplejší biotopy, ještěrky, hlodavci, ovoviviparní, záměna se zmijí U. stromová Elaphe longissima – největší náš had (2 m), nejteplejší oblasti území Vejcožrouti Dasypeltis – afričtí potravní specialisté na ptačí vejce, která drtí výběžky obratlů, zbytky skořápek, vyvrhují Štíhlovka Coluber - větší užovky jižní Evropy, severní Afriky, západní Asie Další užovky: Heterodon, Storeria, Thamnophis, Lampropeltis, Salvadora, Ptyas, Malpalon, Psamnophis, Taphrometopon, Šnekožrouti Dipsadinae Vodnářky Homalopsinae Bojgy Boiginae štíhlov kasp 0506g korálovka Lampropeltis 070418 chov Veselí KORÁLOVCOVITÍ Elapidae Silně jedovatí hadi s předními jedovými zuby s rýhou (někdy uzavřenou) hlavně z australské oblasti. Různé ekologické typy, ovi - méně ovoviviparní, 170 druhů Kobra indická Naja naja – charakteristická kresba rozšířeného krku K. africká N. haje – spolu s předchozí velmi jedovaté K. černokrká N. nigricollis – tzv. "plivající" - vystřikuje jed z jedových zubů na vzdálenost 2 – 3 m velmi přesně na oči kořisti (oslepnutí i člověka), Afrika K. královská Ophiophagus hannah – jihových. Asie, 5 m, smrtelné uštknutí. Hlídá snůšky v hnízdech z větví Mamba Dendroaspis – prudce jedovaté, Afrika Bungar Bungarus – jižní Asie Korálovec Micrurus – Jižní Amerika Taipan Oxyuranus scutellatus – Australie, snad nejjedovatější VODNÁŘOVITÍ Hydrophiidae Vodní, zploštělé tělo i ocas, výhradně slaná voda. Prudce jedovatí (rýhované zuby), málo útoční. Vodnáři Pelamis – trvale v moři, přídatné dýchání prokrvenou sliznicí úst, živorodí, do 3 m, konzumováni Vodnář dvoubarvý Pelamis platurus – tropická moře Vlnožilové Laticauda – primitivní, kladou vejce na souši ZMIJOVITÍ Viperidae Středně velcí, s krátkým ocasem, jedovatí, vztyčitelné jedové zuby s kanálkem (solenoglyfní). Noční, teplokrevní obratlovci. 150 druhů po celém světě mimo Australii Zmije obecná Vipera berus – vlhčí místa podhůří, snáší i chladno Z. růžkatá V. ammodytes – zvednutý výběžek čenichu, suchá a teplá místa jižní Evropy, Asie, jedovatější než zm. obecná. Z. levantská V. lebetina Zakavkazí, Střední Asie Cerastes – africká Bitis " Z. paví Echis carinatus - prudce jedovatá, Afrika, Střed. Asie Chřestýš Crotalus – termolokátor, kožní prstenec na ocase Křovinář Bothrops – Jižní Amerika, prudce jedovatý Ploskolebec Agkistrodon - Asie, nepříliš jedovatý