Třída: PTÁCI Aves 8 900 specializovaná vývojová větev archosaurních plazů – s endotermní termoregulací (homoiotermie) (nová struktura z epidermální šupiny) – se schopností letu (pomocí peří) – při přestavbě přední končetiny (křídlo s karpometakarpem) Další progresivní znaky: – srůst klíční kosti v sáňky (furcula) – běhák (tarsometatarsus) zadní končetiny (většina tarzálií a meta-) – čtyřdílné srdce (pravá strana s redukovanou, levá s oxidovanou krví), vymizení levé, rozvoj pravé aorty – zvětšení koncového mozku rozvojem neostriata Zvláštní znaky: – pneumatizace kostí – úprava plic se vzdušnými vaky – zpevnění kostry srůstem kostí (heterocelní obratle, notárium, pygostyl) – vývoj zobáku s rohovinným pokryvem – maximální zdokonalení oka – další rozvoj vnitřního ucha – suchá kůže s derivátem plazí šupiny - peřím a jedinou, kostrční žlázou – lebka opět tropibazická, monokondylní (plazí typ), modifikovaná diapsidní (ztráta horního jařmového oblouku, splynutí spánkové jámy s orbitou) – plazí typ rozmnožování – žloutkem bohatá vejce mají pevnou skořápku, péče o mláďata. Adaptace - vývojově úspěšná skupina. Velikostně ne tak extremní skupina – kolibříci (1,5 – 2,5 g), u nás králíčci (4,5 g). Pštros (rozpětí 2 m, 100 kg), (2,5 m). Nejčastější velikost: vrabec až kos. Téměř uniformní vzhled – opeřenci s křídly, bipední. Rozdíly ve velikosti, zobáku, noze aj. Kůže suchá a tenká s jedinou žlázou kostrční Ramphoteca, podotheca – rohovité epidermální struktury Pero – unikátní produkt pokožky – přestavba plazí šupiny. Peří obrysové na pernicích a peří prachové tamtéž i na některých nažinách Obrysové pero: a)stvol – brk a osten b) prapor s větvemi, paprsky a háčky krycí – hlava, tělo (tvar) (drobivý prach – asi přeměna krycích per ) letky (ruční, loketní, ramenní) – křídla, rýdovací pera – ocas. Vibrisy, vlasová pera (F), p. okrasná Prachové opeření a) zjednodušená pera – krátký stvol, vějířek volných větví a paprsků – tepelná izolace b) měkké větve z baze – neoptile – první opeření ptáků Pelichání – výměna pero pero pero pero pero pero pero txt Pero_struktura Pero_hacky Ptačí pero – mikroskopický detail háčků Ptačí pero – elektronmikroskopická struktura Lehká kostra (1/10 hmotnosti) s pevností → pneumatizace a srůsty. Lebka – modifikovaná diapsidní. Mozkovna za očnicemi, pevně srůstá. Jediný kloubní hrbol. Streptostylie – volná kost čtvercová, kloubní spoje na bázi lebky. Tvarově rozrůzněný zobák. Páteř z heterocelních obratlů - části krční – 10 – 26 (nejčastěji 14 –15 obratlů), pohyblivá, - hrudní (3 – 10 z málo pohyblivých obratlů, někdy poslední srůst v notarium – u kurů, holubů), žebra (3 – 10). Poslední a následující (11 – 23) srůstají v synsacrum, pevně spojené s pánví: - bederní - křížové - přední ocasní - ocasní část – několik (5 – 8) obratlů volných a plochý pygostyl (srůst posledních) 3 až 9 párů žeber z hrudních obratlů (vertebro- + sternocostale) na štítovitou hrudní kost s vysokým hřebenem. zobany zobany Modifikovaná kostra končetin – přední (let): šavlovité lopatky, silné krkavčí kosti a tyčkovité distálně srostlé klíční kosti (furcula) tvoří kloub pro humerus. Pokračuje ulna se slabším radiem. Kromě drobných radiale (karpální element) a ulnare (původně metakarp 5. prstu) zůstává dvojité záprstí (karpometakarpus), z něj proximálně na radiální (přední) straně 2 články 1. prstu, distálně 2 články 2. prstu) a redukovaný článek 3. prstu (na ulnární, tj. zadní straně). Pánevní pásmo (srůst synsacrum + prodloužené k. kyčelní pevně spojené s kostmi sedacími a tyčkovitými k. stydkými → miskovité lůžko pro útroby, úpon svalů a kloubní jamku (acetabulum) pro femur, uložený ve svalstvu. Následuje silná dlouhá k. holenní (tibia), která s připojenou fibulou srůstá s proximálními tarzaliemi v tibiotarsus. Pokračuje mohutný běhák (tarsometatarsus) vznikající srůstem tarzálních a většiny metatarzálních kůstek. Na něj se v patním kloubu (intertarzálním) napojují prsty s různým počtem článků. Chybí 5. prst, mohou i další. Prst obrácený dozadu – 1., 2. – dostřední. U zygodaktylní nohy dozadu i 4. prst (vratiprst). kostra kostra Největší svaly - hrudní (m. pectoralis) z hřebene sterna – pohyb křídla dolů, pod ním ležící antagonista – podklíčkový s. (m. supracoracoideus) Silné i svalstvo zadní končetiny (ze synsacra na femur a tibiotarsus). Distální část (běhák) bez svalstva, pouze šlachy. Úprava některých svalů zadní končetiny (m. ambiens, m. flexor perforans) pro automatické sevření prstů. Mávavý let – rytmické zvedání a spouštění křídla Plachtění – křídla bez pohybu, nosná síla vzdušných proudů Třepotavý let – rychlé mávání křídel – na místě (poštolka) Vířivý let – zvýšená frekvence pohybu křídel Rozdílná rychlost – málokdy nad 100 km . h-1 (rorýsi, kachny, husy), poštolky, holubi 80, pěvci 30 – 50 km . h-1. nohy nohy Přestavba mozku, hlavně koncového a mozečku. Koncový mozek je nejmohutnější částí (bazální ganglia, málo neopalia), není však gyrifikován. Přesun asociačních center. Zvětšení mozečku (gyrifikován) – pohyblivost (koordinační centrum pohybu). Rozvinuté zrakové hrboly ve stropu středního mozku. Redukce čichových laloků. Zduření míchy v oblasti hrudní a bederní (inervace končetin). Hlavní smyslový orgán ptáků – zrak. Oči relativně největší, komplikovaná stavba. Dvě víčka + mžurka. Silně vyklenulá rohovka, bělima zpevněná sklerotikálním prstencem (ploché kůstky), velká kulovitá čočka s akomodačním ciliárním svalem. Z cévnatky vpředu svalnatá duhovka (rychlé změny velikosti zorničky), dovnitř vějířek (pecten) s vyživovací a snad stínící funkcí. Obrovská hustota zrakových buněk (1 mil. mm-2), samostatné axony. Dvě i tři žluté skvrny. Tyčinky (intenzita bez ostrosti), obdoba čípků. Vidění i při nejmenší světelné intenzitě (sovy), velké zorné pole (až 300 o), vidění do dálky, binokulární i barevné. Dobře vyvinutý i sluch – stavba principiálně obdobná sluchu savců - pouze prodloužená mírně zahnutá lagena, jednoduchý Cortiho orgán. Krátký zevní zvukovod, zvenčí viditelný bubínek (šikmo postavený). Jediná sluchová kůstka (columella) připojená k bubínku chrupavčitou třínožkou, do předsíňového okénka plochou hlavičkou. Škála mechanoreceptorů v kůži, zobáku, na patře, jazyku i mezi svaly. Přes slabší čich jsou nosní dutiny prostorné (zvlhčování vzduchu). Silný rozvoj žláz s vnitřní sekrecí. Hormony hypofýzy řídí vývoj vajíček i spermií, změnu šatu (svatebního) a řídící hormony. Tyroxin (kromě růstu a metabolismu) ovlivňuje pelichání a chování. Dále brzlík, příštitné žlázy, nadledvinky, pankreas a gonády. Trávicí soustava má zvláštnosti: a) v ústní dutině (bezzubá) b) v jícnu – někdy vole (ingluvies) c) v žaludku – žlaznatý proventriculus (HCl + pepsin) – svalnatý ventriculus s útvary pro drcení potravy. Nestravitelné zbytky – vývržky – pylorický žaludek s jiným typem žláz – (tučňáci, dravci, kachny, kukačky aj.) d) velmi krátkém tlustém střevě někdy se dvěma slepými e) kloace – diferenciována na koprodeum (ústí konečník), urodeum (gonády, močovody) a proktodeum někdy s penisem vnitř anat Stavba dýchacích orgánů je přizpůsobena letu. Ústní dutina, hrtan, průdušnice s chrupavčitými kroužky, bifurkace na průdušky – syrinx – hlasové svaly a hlasivkové blány na chrupavčité výztuži. Jiné zvuky. Plíce bez sklípků, difúze plynů v respiračním epitelu při průchodu trubičkami – bronchioli – objem se nemění. Složitá stavba (průduška → mesobronchus → zadní vzdušný vak. Z mesobronchu → ventrobronchi a dorzobronchi spojené parabronchi s epitelem. To vše paleopulmo. Někteří (kormoráni, jeřábi, čápi) další soubor – neopulmo. Navíc 5 párů vzdušných vaků: přední – krční – meziklíčkové spojeny v jeden zadní – přední hrudní – zadní – břišní. Význam zadních hrudních a břišních, menší předních hrudních a meziklíčkového, krční bez významu. plíce plíce txt Výkonná cévní soustava: 4-dílné srdce – 6 – 10 % hmotnosti těla. Pravý oblouk aorty. Redukovaná krev do plic jedinou plicní tepnou (dělí se na pravou a levou), z plic 2 plicní žíly. 1 zadní a 2 přední duté žíly. Erytrocyty s jádrem (1,5 – 7,5 mil . mm-3), více typů leukocytů a trombocyty. Lymfatický systém je vyvinut. Urogenitální soustava – plazí typ. Poprvé Henleova klička. Zvýšený počet glomerulů (20 – 300 tis.). Zbytky vrátnicového oběhu ledvin. Silně koncentrovaná kyselina močová + uráty. Většinou chybí močový měchýř. Speciální vylučovací funkce – nosní žlázy (soli). Úspornost ve stavbě pohlavních orgánů – zvětšování hmotnosti v období rozmnožování. Většinou funkční pouze levý vaječník, pravý rudimentární. Vejcovod: nálevka, zřasená část – tuba (bílek), isthmus – (papírová blána), "děloha" – uterus (řídký bílek + vápenitá kaše na skořápku, konečný oddíl "pochva" – vagina (hlen) – stahy svalstva, vypuzení. Vajíčka relativně velká, polylecitální. Nepatrná část – zárodečný terčík. Zbytek s bílkem – výživa. Pravé varle menší, u dolního okraje ledvin (zvětšuje se až 360krát). Chámovody – Wolffovy chodby do urodea. Kopulací (ponejvíc přitištění okrajů kloak) → spermie do vejcovodu samice. Penis (pštrosi, kachnovití) – i spirálně stočený. Oplození vajíčka – v horních částech vejcovodu (bez obalů). Ekologie a etologie ptáků Nejrůznější prostředí (tropy i Antarktida), ostrovy, hory. Hnízděním vazba na souš. Málo kosmopolitů, geografické odlišnosti. Endemismus. Biotopní vazby (voda, skály, málo podzemí). Synantropizace. Hmyzo-, maso-, vše-, býložraví. Detailněji. I úzcí specialisté (orel opičí, hadilov, potravní parazité - chaluhy aj.). Vysoká potřeba potravy. Plazí typ rozmnožování s výraznou péčí (hnízdění): A) formování párů (epigamní projevy – tok) a) trvalé páry (husy) b) sezónní páry c) pouze na kopulaci B) stavba hnízda (několik, jeden rok, i více hnízd). Charakteristický typ. Kladení vajec na zem (lelek), skálu (sovy, alky), důlek v písku, oblázcích (bahňáci) i složité stavby (salanga). Hnízda v norách, plovoucí hnízda. C) Hnízdění soliterní x koloniální. Hnízdní parazitismus. Taboni. Sezónnost hnízdění. Počet vajec. Sezení obou (střídání u menších po 30 – 120, u velkých i po 24 h. Variabilita ve zbarvení vajec (dutinoví ptáci – bílá). Inkubace 12 – 18 dní u drobných, kachen a kurů 20 – 25, tučňáků a albatrosů 60 – 80. D) Vaječný zub mláďat z CaCO3, mizí. Nidikolní mláďata krmivých ptáků x nidifugní ml. nekrmivých. Kombinace. Nejvyvinutější – mláďata tabonů (letky). Krmení, zahřívání, učení. Mláďata – poikilotermové. Různá doba dospívání. Komunikace – optické a sluchové signály. Tok, výstražné signály částí těla, zvuky (vábení, varování) až zpěv. Orientace při dálkových migracích. Učení. Druhy stálé, přelétavé (omezené vzdálenosti) a tažné (stěhovavé – dvakrát ročně přesuny mezi hnízdišti a zimovišti). Předletová potulka. Odchylky. Vliv synantropizace. Invaze. Zálety. Rychlost tahu do 300 km za den, někdy s přestávkami (počasí) většinou do 300 m vysoko. tahy tahy Význam ptáků jako článku potravních řetězců. Populační hustoty nejvyšší u malých druhů (20 – 30 jed. . ha-1 v lese, nižší v agrocenózách). Zvýšení u synantropních druhů (kos v lese – 1,2 páru, ve městě 4,4 páru . ha-1). Málo známé gradace (po introdukci). Gradace drobných savců ovlivňují stavy dravců, úroda semen granivorů apod. Zimní stavy asi třetinové, stabilita v období hnízdění (konec V až VI), 2 – 3krát vyšší stavy koncem léta. Mortalita (v prvním roce u pěvců 50 – 90 %, u starších 25 – 30 %). Hospodářský význam kladný – regulátoři škodlivých činitelů v zemědělství a lesnictví – rozšiřování semen rostlin (plodožravci, semenožravci) záporný – škody na zvěři, chovech – dělení na škodlivé, indiferentní a užitečné již dávno přehodnoceno. Zásadní význam ptáků jako součásti zemědělské výroby – hospodářské druhy: kur, kachna, husa, krůta a další. Lovné druhy, chovné druhy. Fylogeneze – jednoznačný původ z Archosauria, buď u teropodních dinosaurů nebo u původnějších Thecodontia (Pseudosuchia) – s tendencí k bipedii a arborikolnímu životu. Pravděpodobně peří nejdřív jako termoizolační struktura, později i k letu (Longisquama – 2 řady peří na hřbetě, Coseosaurus aviceps – náznaky peří a další ptačí znaky). Archaeopteryx lithographica – svrchní jura – 150 mil. let prapták: ptačí znaky: obrysové peří, furcula, ptačí noha, jinak plaz, asi vedlejší specializovaná linie (o málo později dokladovaný mnohem pokročilejší Gallornis). Tři radiační vlny: 1. křída (prvoptáci Hesperornithiformes, Ichthyornithiformes) 2. začátek třetihor (formace většiny současných řádů a čeledí) 3. mladší třetihory dodnes – rozrůznění pěvců a vývoj dalších – papoušků, potápek, tinam, běžců aj. Systém umělý (komplikované příbuzenské vztahy s konvergencemi). Důraz na naše zástupce Třídění ptáků ( původní): Třída: PTÁCI Aves 8 900 Podtř.: Praptáci Saururae ┼ Řád: ARCHEOPTERYXOVÉ Archaeopterygiformes Archaeopteryx lithographica Podtř.: Praví ptáci Ornithurae Nadřád: OZUBENÍ PRVOPTÁCI Odontognathae (Protornithes) ┼ Řád: ICHTHYORNITHIFORMES ALEXORNITHIFORMES Nadřád: BĚŽCI Nadřád: LETCI KRÁTKOKŘÍDLÍ Ř.: KIVIOVÉ Ř.: HRABAVÍ MĚKKOZOBÍ PŠTROSI HOACINOVÉ (STEPOKUROVÉ) EPYORNITIDI VRUBOZOBÍ PAPOUŠCI NANDUOVÉ TUČŇÁCI KUKAČKY KASUÁŘI TRUBKONOSÍ SOVY DINORNITIDI POTÁPLICE LELKOVÉ TINAMY POTÁPKY SVIŠŤOUNI PLAMEŇÁCI TROGONI VESLONOZÍ MYŠÁCI BRODIVÍ SROSTLOPRSTÍ DRAVCI ŠPLHAVCI DLOUHOKŘÍDLÍ PĚVCI Nově koncipovaný systém nadřádu Letci Nadřád: LETCI Ř.: POTÁPLICE KRÁTKOKŘÍDLÍ SROSTLOPRSTÍ PĚVCI DLOUHOKŘÍDLÍ HOACINOVÉ POTÁPKY STEPOKUROVÉ LESKOVCI (ze šplh.) TUČŇÁCI MĚKKOZOBÍ ZOBOROŽCI (ze sr.) TRUBKONOSÍ PAPOUŠCI SERIEMY TEREJOVÉ (z veslonoh.) MYŠÁCI KONDOŘI (z drav.) VESLONOZÍ (pel.,vol.,ib.) TURAKOVÉ (z kukač.) SLUNATCI BRODIVÍ (jen čápi) KUKAČKY SOKOLI (z drav.) PLAMEŇÁCI SOVY KUROLOVÉ VRUBOZOBÍ LELKOVÉ MESITI DRAVCI SVIŠŤOUNI DROPI (z krátk.) HRABAVÍ TROGONI FAETONI (z veslon.) ŠPLHAVCI Nadřád: BĚŽCI Palaeognathae 60 Velcí nelétaví ptáci (penis), nidifugní mláďata, péče samce. Řád: KIVIOVÉ Apterygiformes Kivi jižní (C) – noční, M výrazně menší, červi, larvy hmyzu. Vlhké lesy N. Zélandu Ř.: PŠTROSI Struthioniformes Pštros dvouprstý (D) – adaptace k rychlému běhu (2 prsty). Africké savany Ř.: EPYORNITIDI Aepyornithiformes Ř.: NANDUOVÉ Rheiformes Nandu pampový (D), n. Darwinův – 3 prsty, Jižní Amerika Ř.: KASUÁŘI Casuariformes Čeleď: EMUOVITÍ Emu australský (hnědý) – křovinaté oblasti Austrálie Čeleď: KASUÁROVITÍ Kasuár přilbový – pralesní druh N. Guineje a severní Austrálie Ř.: DINORNITIDI Dinornithiformes Ř.: TINAMY Tinamiformes Tinama inambu, t. chocholatá, Tinamus, t. Crypurellus (E), Nothocercus, Nothura, Nothoprocta běž pštros dvou M 040823a JAR kas přílb 061127c Aus EdH emu hnědý Drom nov IV 100108b TH Res Aus Nadřád: LETCI (LÉTAVÍ) Neognathae 8 840 Řád: HRABAVÍ Galliformes Pozemní ptáci nocující na stromech, anatomické odlišnosti (např. velké vole a svalnatý žaludek, dlouhá slepá střeva) pohlavní dimorfismus (M často s ostruhou), polygamie. Vyšší počet vajec. Podř.: Kurové Galli Čeleď: TABONOVITÍ Inkubace vajec energií prostředí Tabon holubí (A),Megapodius, Alectura Čeleď: HOKOVITÍ Penelope, Crax Čeleď: TETŘEVOVITÍ Tetřev hlušec, tetřívek obecný (B), jeřábek lesní, bělokur Čeleď: BAŽANTOVITÍ Bažant obecný (C), b. královský, b. diamantový, b. zlatý, b.stříbrný koroptev polní, křepelka polní, kur bankivský, páv korunkatý Čeleď: PERLIČKOVITÍ Hejnoví afričtí kurové Perlička kropenatá, p. supí (D) Čeleď: KROCANOVITÍ Hejnoví velcí kurové v Americe Krocan divoký (E), k. domácí Ř.: HOACINOVÉ Opisthocomi (dříve podřád) Hoacin chocholatý (F) hrab,šplh hrab,šplh krocan amer 040426b Ro hrab,šplh Řád: VRUBOZOBÍ Anseriformes Velké vole, husté prachové peří, mohutná kostrční žláza. Nidifugní mláďata. Čeleď: KAMIŠOVITÍ Čeleď: KACHNOVITÍ Zploštělý zobák s lamelami a nehtem, plovací blány, M penis. Husy (býložravci v trvalých párech) Husa velká, h. polní, h. běločelá, berneška, husice liščí, h. rezavá Labutě (dtto) Labuť velká, l. zpěvná, l. malá, l. černá (Aus) Kachny (plovavé) (všežravci, páry pro kopulaci) Kachna divoká, čírka obecná, č. modrá, lžičák pestrý, kopřivka obecná, hvízdák euroasijský, ostralka štíhlá, Poláci (potápivé k.) (masožraví) Polák velký, p. malý, p. chocholačka, hohol severní, zrzohlávka rudozobá Pižmovky Morčáci – m. velký, m. bílý, m. severní, m. prostřed. Kachničky Kachnička mandarinská, k. karolinská Kajka mořská (obecná) Turpani, hoholka severní, kačka strakatá plovavpotápiv det lab čer C a 100102 Cann III Aus Řád: TUČŇÁCI Sphenisciformes (A) Extrémní specializace k plavání, nepneumatizované kosti. Jižní polokoule. Tučňák brýlatý, t. císařský, t. patagonský, t. kroužkový, Eudyptes, Eudyptula Ř.: TRUBKONOSÍ Procellariiformes Výborní letci – dynamičtí plachtaři s výraznou loketní a kratší ruční částí křídla, 1 nidikolní mládě s dlouhým vývojem Čeleď: ALBATROSOVITÍ Albatros stěhovavý, a. galapážský (D) Čeleď: BUŘŇÁKOVITÍ Buřňák lední, b. šedý, buřňáček malý Ř.: POTÁPLICE Gaviiformes Potápiví piscivorní ptáci s dozadu posunutými plovacími nohami Potáplice severní, p. malá, p. žlutozobá, p. lední Ř.: POTÁPKY Podicipediformes Potápiví ptáci s lemovanou nohou, polokrmiví Potápka roháč, p. černokrká, p. malá, p. rudokrká, p. žlutorohá ptáci_řády tuč brýl 040821f JAR pot roh 090519-22 doř Jed Řád: PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes Dlouhokrcí a vysokonozí ptáci s charakteristickým zobákem, který pro příjem potravy obrací Plameňák růžový, p. malý Ř.: VESLONOZÍ Pelecaniformes Veslovací noha, hrdelní vak, třídílný žaludek. Přes kostrční žlázu suší peří. Kormorán velký, pelikán bílý, p. kadeřavý, fregatka velká, anhinga indická, Čeleď: VOLAVKOVITÍ Volavka popelavá, v. červená, v. bílá, v. stříbřitá, kvakoš noční, bukač velký, bukáček malý Čeleď: IBISOVITÍ Ibis hnědý, i. posvátný, i. růžový, kolpík bílý Ř.: TEREJOVÉ terej bílý Ř.: FAETONI faeton Ř.: BRODIVÍ Ciconiiformes Dlouhokrcí, vysokonozí ptáci s dlouhým zobákem. Statičtí plachtaři. Čeleď: ČÁPOVITÍ Čáp bílý, č. černý, č. marabu čáp, volavka pelik bí let 050611 j Ro Hi korm vel 050531a Ro C plam růž Phoenicopt 090504 Cam Fr 087 Volavka vers. čáp Řád: DRAVCI (Falconiformes) Accipitriformes Hákovitý zobák s ozobím, spár, mohutné vole Čeleď: HADILOVOVITÍ Hadilov písař – dlouhonohý, plazy jako potravu ubíjí křídly a zobákem Čel.: JESTŘÁBOVITÍ Káně lesní, k. rousná, k. bělochvostá, včelojed lesní, krahujec obecný, jestřáb lesní, luňák hnědý, l. červený, moták pochop, m. pilich, m. lužní (obecný), m. stepní, orel skalní, o. mořský, o. křiklavý, o. královský, o. nejmenší, orlík krátkoprstý, sup bělohlavý, s. hnědý, s. mrchožrout Čel.: ORLOVCOVITÍ Orlovec říční (Čeleď)Ř.: (SOKOLOVITÍ) SOKOLI Falconiformes Poštolka obecná, p. rudonohá, p. jižní, dřemlík tundrový, sokol stěhovavý, raroh velký, r. jižní, ostříž lesní (Pod)Ř.: KONDOŘI Carthartae Kondor velký, k. královský, k. kalifornský, k. havranovitý – výborní plachtaři, nekrofágové, krátké nohy s tupými drápy káně,sokol kond havran 060121 Tik Gua pisar Řád: DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes Rozmanití ptáci vodního a pobřežního prostředí Podř.: Bahňáci Limicolae Čeleď: KULÍKOVITÍ Čejka chocholatá, kulík říční, k. hnědý, k. bledý Čeleď: SLUKOVITÍ Sluka lesní, bekasina otavní, vodouš rudonohý, pisík obecný, jespák bojovný, j. obecný, břehouš černoocasý, koliha velká, k. malá, tenkozobec opačný, pisila čáponohá, ústřičník velký, lyskonozi, ouhorlíci Podř.: Rackové Lari Dlouhokřídlí dynamičtí plachtaři s převažující ruční části křídla Čeleď: CHALUHOVITÍ Chaluha pomořanská Čeleď: RACKOVITÍ Racek chechtavý, r. černohlavý, r. bouřní, r. stříbřitý, r. tříprstý, rybák obecný, r. černý, r.malý Podř.: Alky Alcae Vikarianti tučňáků na severní polokouli Alka malá, a. velká, papuchalk plochozobý, alkouni racek,rybák pis čápono Him 090504 Cam Fr 080 Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes Rozmanití ptáci bez volete, nidifugní ml. Čeleď: JEŘÁBOVITÍ (tažní ladní pozemní ptáci) Jeřáb popelavý, j. panenský, j. paví, j. americký, j. bílý, j. japonský Čeleď: CHŘÁSTALOVITÍ (krátkokřídlí, bočně zploštělí) Lyska černá, slípka zelenonohá, chřástal kropenatý, ch. vodní, ch. luční, dronte mauricijský KURLANOVITÍ, TRUBAČOVITÍ, CHŘÁSTALOVCOVITÍ, KEGUOVITÍ (Čeleď)Ř.: (SERIEMOVITÍ) SERIEMY Seriema, čuňa černozobá aj. (Čeleď)Ř.: (DROPOVITÍ) DROPI (velcí běhaví stepní rostlinožravci) Drop velký, d. malý Ř.: STEPOKUROVÉ Stepokur kirgizský Ř.: MĚKKOZOBÍ Columbiformes Měkké ozobí, dvoudílné vole, bez kostrční žlázy, drobivý prach. Pijí sáním. Čeleď: HOLUBOVITÍ Holub skalní, h. hřivnáč, h. doupňák, h. stěhovavý, hrdlička divoká, h. zahradní, korunáč velký krátkokříd krátkokříd P4190112 drop vel 070419 Yspertal Rak Řád: PAPOUŠCI Psittaciformes Dutinoví se zygodaktylní nohou, velkým hákovitým zobákem, cerebralizace Čeleď: KAKADUOVITÍ Kakaduové (k. žlutočečelatý), korela chocholatá Čeleď: PAPOUŠKOVITÍ (podčel.: papouškovití a loriovití) Andulka vlnkovaná, nestor kea, ara, amazoňané, rosely, papoušek soví, loriové Ř.: KUKAČKY Cuculiformes Zygodaktylní noha s vratiprstem Čeleď: TURAKOVITÍ Musophaga, turaco Čeleď: KUKAČKOVITÍ Kukačka obecná, k. chocholatá, k. dešťová Ř.: SOVY Strigiformes Noční ptáci, oči dopředu, mrkavá horní víčka, opeření, vratiprst. Chybí vole. Čeleď: TYTONIDAE Sova pálená Čeleď: PUŠTÍKOVITÍ Puštík obecný, p. bělavý, kalous ušatý Sýček obecný, sýc rousný Výr velký, Pustovka, sovice sněžní, s. krahujová, kulíšek nejmenší, výreček malý sovy sovy kak žlutočečel Cacatua galerita 100102 do Cann Aus lori m T h 091230d Kur Aus ros Pen Platycercus elegans 100104 Mt Buff Aus P1010308 P1010061 Řád: LELKOVÉ Caprimulgiformes Noční, měkké opeření, zobák s vibrisy Lelek lesní, gvacharo jeskynní Ř.: SVIŠŤOUNI Apodiformes Letoví specialisté s pamprodaktylní nohou Čeleď: RORÝSOVITÍ Rorýs obecný, r. velký Salanga Čeleď: KOLIBŘÍKOVITÍ Kolibřík čmelákový, rudokrký, vlajkový, velký Ř.: SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes Čeleď: LEDŇÁČKOVITÍ Ledňáček říční Čeleď: VLHOVITÍ Vlha pestrá Čeleď: MANDELÍKOVITÍ Mandelík hajní Čeleď: DUDKOVITÍ Dudek chocholatý (Čeleď)Ř.: (ZOBOROŽCOVITÍ) ZOBOROŽCI Zoborožec havraní, z. (dvojzobor.) žlutozobý svišťou lelek srostloprstí Řád: ŠPLHAVCI Piciformes Dutinoví se zygodaktylní nohou, tuhé opeření, bílá vejce, extrémně nidikolní mláďata Čeleď: MEDOZVĚSTKOVITÍ Medozvěstky Čeleď: TUKANOVITÍ Tukan obrovský, t. žlutoprsý, arasari hnědý Čeleď: DATLOVITÍ Strakapoud velký, s. malý, s. bělohřbetý, s. jižní Datlík tříprstý Datel černý Žluna zelená, ž. šedá Krutihlav obecný strakap P1000179 P1010438 uprupr Řád: PĚVCI Passeriformes Monofyletičtí ptáci s hnízdy. Různá interpretace systému Dřívější syst. Podřád: Suboscines Loboši Eurylaimi Čeleď: LOBOŠOVITÍ (1 pár zpěvných svalů) Čeleď: PITOVITÍ Křikaví Tyranni Čeleď: TYRANOVITÍ (1 – 2 páry zpěv. Svalů) Čeleď: HRNČIŘÍKOVITÍ Čeleď: MRAVENČÍKOVITÍ Lyrochvosti Menurae Lyrochvost nádherný Zpěvní Oscines (obvykle 7 – 9 párů zpěvných svalů) Čeleď: Velechvostovití (Lyrochvostovití) (2 – 3, dříve Subosc.) Velechvost (Lyrochvost) nádherný Čeleď: ŽLUVOVITÍ (barevní stromoví hmyzožravci) Žluva hajní Čeleď: LEMČÍKOVITÍ Čeleď: RAJKOVITÍ Rajka velká Čeleď: KRKAVCOVITÍ (HAVRANOVITÍ) Krkavec velký Vrána obecná (v.o. černá, v.o. šedá) Havran polní Kavka obecná Straka obecná Sojka obecná Ořešník kropenatý Čel.: ŤUHÝKOVITÍ Ťuhýk obecný, ť. šedý, ť. malý, ť. rudohlavý Čel.: BRKOSLAVOVITÍ Brkoslav severní Čel.: SÝKOROVITÍ Sýkora koňadra, s. modřinka, s. babka, s. lužní, s. uhelníček, s. parukářka Čel.: MLYNAŘÍKOVITÍ Mlynařík dlouhoocasý Čel.: MOUDIVLÁČKOVITÍ Moudivláček lužní Čel.: VLAŠTOVKOVITÍ Vlaštovka obecná (E) Jiřička obecná Břehule říční pěvci II pěv pěvci II Čeleď: PĚNICOVITÍ Pěnice černohlavá, p. pokřovní, p. hnědokřídlá, p. slavíková, p. vlašská Sedmihlásek hajní Budníček menší, b. větší, b. lesní Rákosník velký, r. obecný, r. proužkovaný, r. zpěvný Cvrčilka zelená, c. říční, c. slavíková Čel.: KRÁLÍČKOVITÍ Králíček obecný, k. ohnivý Čel.: SKŘIVANOVITÍ Skřivan polní, s. lesní Chocholouš obecný Čel.: STŘÍZLÍKOVITÍ Střízlík obecný Čel.: SKORCOVITÍ Skorec vodní Čel.: BRHLÍKOVITÍ Brhlík lesní Čel.: ŠOUPÁLKOVITÍ Šoupálek dlouhoprstý, š. krátkoprstý Zedníček skalní pěvci II pěvci I pěvci I pěvci I Čeleď: ŠPAČKOVITÍ Špaček obecný Čel.: DROZDOVITÍ Kos černý, k. horský Drozd zpěvný, d. brávník, d. kvíčala, d. cvrčala Čel.: LEJSKOVITÍ Lejsek šedý, l. černohlavý, l. bělokrký, l. malý Nově přeřazeni z drozdovitých: Červenka obecná Rehek domácí, r. zahradní Bramborníček hnědý, b. černohlavý Bělořit šedý Slavík obecný, s. tmavý, s.modráček Skalník zpěvný Čel.: PĚVUŠKOVITÍ Pěvuška modrá, p. horská Čel: VRABCOVITÍ (SNOVAČOVITÍ) Vrabec domácí, v. polní pěvci I pěvci II pěvci I Čeleď: KONIPASOVITÍ Konipas bílý, k. horský, k. luční Linduška lesní, l. horská, l. úhorní Čel.: PĚNKAVOVITÍ Pěnkava obecná Zvonek zelený Stehlík obecný Konopka obecná Zvonohlík obecný Dlask tlustozobý Hýl obecný, h. rudý Křivka obecná Čečetka zimní Čel.: STRNADOVITÍ Strnad obecný, s. zahradní, s. luční, s. rákosní pěvci II