 uskutečněná (ekologická) úmrtnost = realizovaná, závislá na prostředí,
složení populace a její početnosti
 teoretická (minimální) úmrtnost = teoretická konstantní minimální mortalita
za ideálních podmínek
Ucelený obraz poskytují tzv. tabulky přežívání či tabulky životnosti.
průměrná délka života = aritmetický průměr ze součtu délek života
jedinců jejichž délku života jsme zjistili
celková délka života = maximum věku, jakého se kdy jedinci za daných
podmínek mohou dožít
očekávaná průměrná délka života = předpokládaná délka života
jedinců, kteří se už dožili určitého věku, v okamžiku narození je rovna
průměrné délce života (je často extrémně malá – třeba 0,61 roku, takže ani
zdaleka nedosahuje poloviny maximální délky života).
Úmrtnost (mortalita) populace
Ze 370 mláďat kroužkovaných mláďat do půl roku po vyhnízdění uhynulo 345, ani
jediný kroužkovanec nepřežil 5 let; věková třída – značena horní hranice; rychlost
vymírání (qx) = počet uhynulých jedinců (dx) x 1000/ počet přežitých (lx);
průměrný počet živých mezi třídami (Lx) – pro třídu x = (lx + lx+1)/2;
očekávaná průměrná délka života – ex=( Lx + Lx+1 +…..+ Lxmax)/ lx
celková délka života = (v tomto případě) 4,5 roku
průměrná délka života = je více či méně totožná s očekávanou průměrnou
délkou v první třídě (věková třída 0,5)
in Losos a kol., 1984
in Losos a kol., 1984
Použitá literatura
Begon, M., Harper, J., Townsend, C.: Ekologie,
Vydavatelství univerzity Palackého Olomouc, 1997,
949 s.
Čermák P., Ernst M.: Ekologie živočichů – soubor
presentací přednášek, ÚOLM MZLU v Brně, Brno, 2003.
Dykyjová, D.: Metody studia ekosystémů, Academia, 1989,
690 s.
Losos, B.: Cvičení z ekologie živočichů, skripta
Masarykovy univerzity v Brně, 1992, 229 s.
Losos, B. a kol: Ekologie živočichů, SPN Praha, 1984,
320 s.
World Wildlife Fund, http://www.wwf.org/