2. a) Poznáte, kterým větným členem je podtržená číslovka (ve větách vytištěných kurzívou je to
obtížnější).

b) Zdůvodněte, proč podmět není vyjádřen 1. pádem.

Hned se kolem nás seběhlo alespoň dvacet dětí.   PŘÍVLASTEK SHODNÝ

V noční vichřici spadlo hned několik stromů.       PŘÍVLASTEK SHODNÝ

Děvčat bylo v kuchyni pět.                                   JMENNÁ ČÁST PŘÍSUDKU (je pět)

Do sudu se vejde deset litrů piva.                          PŘÍVLASTEK SHODNÝ

V každé loďce vás může jet maximálně deset.           DOPLNĚK

Dnes nás přišlo jen šest.                                            DOPLNĚK


Zdůvodnění:


Podmět nemůže být v těchto větách v 1. pádě, protože:


– podmětové podstatné jméno je rozvíjeno přívlastkovou číslovkou vyšší než pět nebo čístovkou
neurčitou:


Hned se kolem nás seběhlo alespoň dvacet dětí.

V noční vichřici spadlo hned několik stromů.

Do sudu se vejde deset litrů piva.


– jmennou částí přísudku, která se má gramaticky shodovat s podmětem, je číslovka pět (nebo vyšší);
číslovky pět a vyšší se však tvarově nepodřizují podmětovému podstatnému jménu, jako např. přídavná
jména, zájmena nebo číslovky jedna až čtyři, ale naopak “vynucují” si tvarové přizpůsobení
podmětového podstatného jména:


Děvčat bylo v kuchyni pět.


– součástí věty je doplněk vyjádřený číslovkou vyšší než pět, který je závislý jednak na
přísudkovém slovese, jednak na výrazu, který je podmětem; takový doplněk by se měl gramaticky
shodovat s podstatným jménem, tj. v našem případě s podmětem, viz např.

Děti mohou jet v loďce jen pořádně oblečené.

Děti jedou v loďce jen čtyři.



Je-li však doplňkem číslovka pět a vyšší, nepřizpůsobuje se tvarově řídícímu podstatnému jménu, ale
naopak si od něj “vynucuje” přizpůsobení:


V každé loďce vás může jet maximálně deset.

Dnes nás přišlo jen šest.