PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE
Úvodní setkání


Kontakt
¨Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
¤mares@ped.muni.cz
nProsím uvádět v předmětu kód předmětu!
ndiskusní fórum předmětu
¤konzultační hodiny: úterý 9:30-10:30
njindy jen po předchozí domluvě
n(Katedra psychologie, Poříčí 31, Brno)

Požadavky
¨SZ6039 - předmět je zakončen písemnou zkouškou (50% hodnocení), do celkového hodnocení vstupují
body za průběžnou přípravu a práci v seminářích. Bodovány jsou tyto činnosti studenta: • dle zadání
vyučujícího, studuje povinnou a doporučenou literaturu (odevzdání tezí do ISu); • aktivně se
zapojuje do výuky; • příprava a prezentace posteru v semináři
¨SZc003 - totožné

Literatura
¨Základní studijní text
¨MAREŠ, Jiří. Pedagogická psychologie. Praha: Portál 2013.
¨

Doplňující literatura
¨FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se. Praktický průvodce strategiemi vyučování. 3. vyd.
Praha: Portál, 2011.
¨

Literatura
¨Jak se pozná odborná informace(vědecky ověřená) ?
¨Čím se liší od informace získané od autority?
¨Čím se liší od praktické zkušenosti?
¨Jakým způsobem je možné tyto zdroje informací v odborném životě učitelském využívat?
¨
¨Co je cílem práce s odbornými informacemi? Nestačí talent a zkušenost?

Literatura
¨Doporučená literatura (vč. přednášek a odkazů v ISu)
¨Odborná periodika (obvyklá s důrazem na)
¤http://www.ped.muni.cz/wlib/neweb/index.php?sekce=3
¤Pedagogika, Studia Paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogická orientace, Komenský, Pedagogický
časopis / Journal of Pedagogy (…)
¤Psychológia a pato psychológia dieťaťa
¨Populární periodika
¤Moderní vyučování
¤Učitelské noviny (...)
¨Internetové zdroje
¤Online knihovny (viz web knihovny)
¤Stránky např. www.rvp.cz
¤Databáze (ERIC, JSTOR…)
¤Svépomocné skupiny www.nadani.cz aj.
¤

Pedagogická psychologie – perspektivy výkladu
¨v rámci výkladu i literatury se střídají perspektivy
¤jedinec (žák, učitel, rodič - zejména s důrazem na učení, výchovu a vývoj)
¤sociální skupiny, jejich dynamika a vliv (rodina, školní třída, škola)
¤teorie, metody ev. intervence

Co se ve školství změnilo za 25 let
¨Rostoucí diverzita (jazyková, SPU, rodinné zázemí atd.)
¤Diverzita vzdělávacích cest, formální a informální učení
¨Nástup technologií
¤Od náhrady tradičních médií a technologie přes embeded learnig, mlearning až po online vzdělávální
¨Změna výukových paradigmat (transmisivní vs. konstruktivistické, výuka průměrného žáka vs.
individuální přístup aj.)
¤Otázka motivace, emocí v kontextu vzdělávání
¨Neoliberální diskurz (akontabilita, efektivita, benchmarking, srovnávání výkonových ukazatelů…
ekonomická hlediska) a jeho mediální důsledky (jaká je česká škola a učitelé v ní?)
¨Rostoucí požadavky na profesionalitu učitelů (kontinuální vzdělávání, další agendy (prevence…),
kariérní řád), které přinášejí stres „jsem (ještě) dost dobrý?“
¨
¨

Učitelská profese
¨Jaká jsou nejčastější témata zmiňovaná ve vztahu k učitelům a učitelské profesi?
¨Jaký osobní přínos může mít profese učitele (v porovnání s jinými profesemi vyžadujícími VŠ
kvalifikaci)?
¨

Učitelská profese 2
¨Jaké výzvy přináší současná školní (výuková) praxe?
¨Jaký je rozdíl mezi mediální prezentací problémů ve školství a reálnou výukovou praxí (v konkrétní
škole)?
¨Jak má vypadat (školní) výuka v 21. století?
¨Jakou roli hraje tradice při výběru výukových a výchovných postupů? (volba témat, výukových
postupů, způsobů hodnocení)?
¨Proč roste počet rodičů, kteří preferují privátní či alternativní školy?

¨Může s tím pomoci pedagogická psychologie?
Hm.


Jak se změnila škola v uplynulých letech?
¨Video na úvod: K. Robinson a jeho přednáška pro TED
http://www.ted.com/talks/ken_robinson_changing_education_paradigms.html
¨Podívejte se, zapněte si titulky a odpovězte si na následující otázky:
¤Která část videa Vám přišla nejvíc zajímavá? (a v čem)
¤Jakou metaforu používá K. Robinson pro tradiční školství?
¤Jaké výzvy vidí pro školu v současnosti?
¤Která část USA by měla být podle statistik spotřeby tlumících preparátů „zcela šílená“?

Pozor na různé významy pojmu!
¨Pedagogická psychologie může být chápána jako:
¤Vědní obor
¤Soubor profesí, které poznatky využívají v praxi i ve výzkumu
¤Vyučovací předmět(y) pro různé skupiny (a osobní zkušenost s nimi)
¤Kulturní a mediální fenomén (soubor „aktuálních“ témat a mediálních postav) – která témata a kteří
kolegové to jsou v současnosti?
¤
¤…a je potřeba je umět rozlišovat
¤
¤

Pedagogická psychologie
¨Pedagogická psychologie
¤angl. educational psychology,
¤franc. psychologie de l’education,
¤něm. Pädagogische Psychologie,
¤rusky pedagogičeskaja psichologija
¤
¨patří mezi vědní obory, které mají relativně dlouhou historii; vznikla už na přelomu 19. a 20.
století.

Zařazení pedagogické psychologie.
¨leží na průniku řady věd, především pak pedagogiky a psychologie.
¤Z psychologie ji ovlivňují  zejména vývojová psychologie, kognitivní psychologie, psychologie
učení, psychologie motivace, psychologie osobnosti, diferenciální psychologie a sociální
psychologie.
¤Z pedagogiky ji ovlivňují didaktika (o společných a rozdílných oblastech viz Kansanen, 2004),
teorie výchovy a filozofie výchovy.
¨Situování pedagogické psychologie v rámci humanitních věd je ovlivněno historickou tradicí, v
různých zemích se liší.
¤ve většině evropských států, v USA, Kanadě, Austrálii je řazena mezi psychologické vědy
¤v Německu a ve skandinávských zemích bývala počítána mezi vědy pedagogické.
nV současnosti educational sciences

Vymezení pedagogické psychologie
¨je nesnadné, neboť se odvíjí od názoru na její zařazení do soustavy vědních oborů, od její
vývojové etapy (proměňovalo se v čase), od zastávané koncepce oboru.
¤Americká tradice:
npedagogická psychologie je obor, který aplikuje vědecké metody při studiu chování lidí v
pedagogických podmínkách (Berliner, 1982)
nje to obor, který shromažďuje psychologické poznatky, které jsou relevantní pro výchovu a
vzdělávání a aplikuje je tak, aby zlepšil kvalitu edukačního procesu a jeho výsledků (Sternberg,
Williams, 2002).
njde o obor, který se systematicky věnuje zkoumání jedince v kontextu výchovy a vzdělávání
(Berliner, Calfee, 1996; Reynolds, Miller, 2003).

Vymezení pedagogické psychologie (2)
¨Česká a slovenská tradice:
¤Neakcentuje aplikační charakter oboru, nýbrž chápe obor jako svébytný.
¤V. Příhoda (1956) vymezuje pedagogickou psychologii jako soustavu poznatků o vnitřních
zákonitostech změn, navozených v chování člověka. Od psychologie se liší specifickým zaměřením na
jevy sociálně a výchovně formující, od pedagogiky pak neuropsychickým pohledem na učební a výchovně
vlivy působící na člověka.
¤věda o psychologických zákonitostech výchovně-vzdělávacího procesu ve škole i v mimoškolních
zařízeních (Ďurič, 1974).
¤V. Kulič a J. Mareš (1992) vymezili pedagogickou psychologii jako relativně samostatný
psychologický obor, který sice přijímá podněty od mnoha dalších psychologických i nepsychologických
disciplin, ale integruje je, rekonstruuje je a využívá v situacích pedagogického typu. Pedagogické
psychologii jde o psychologický pohled na předpoklady, průběh a výsledky: a) rozvoje jednotlivce
(zvláště jeho osobnosti), b) rozvoje skupin (žáků, učitelů, vychovatelů, rodin, týmů apod.) v
situacích pedagogického typu.

Pedagogická psychologie jako vyučovací předmět.
¨V učitelské přípravě patří k základním psychologickým předmětům
¤samostatná učebnice (např. Příhoda, 1956; Jiránek, 1968, Ďurič, 1974, Mareš, 2013 aj.)
¤tvoří podstatnou část témat v souhrnné učebnici psychologie pro učitele (např. Čáp, 1976, 1993;
Ďurič a Štefanovič, 1977; Čáp a Mareš, 2001).
¨V přípravě odborných psychologů patří pedagogická psychologie k předmětům rozšiřujícím tradiční
základ.

Pedagogická psychologie jako obor vědecké přípravy a jako odborná psychologická specializace.
¨Po skončení pregraduálního studia psychologie může absolvent-psycholog pokračovat ve vědecké
postgraduální přípravě.
¤Jedním z oborů doktorského studia je také pedagogická psychologie. Studium připravuje absolventy
jednak pro vědecko-výzkumnou práci v oboru (v ústavech Akademie věd ČR, ve výzkumných ústavech),
jednak pro vědecko-pedagogickou činnost na vysokých školách.
¨
¨Europsycholog
¤ucelený soubor požadavků, které musí splňovat pregraduální a postgraduální příprava psychologů
v dané zemi, aby absolventům tohoto studia byl nejen uznán psychologický diplom v jiných evropských
zemích, ale mohli také v těchto zemích vykonávat profesi psychologa.
¤Předpokládá se, že psychologické studium bude sestávat ze tří stupňů:
n3 roky bakalářského studia,
n2 roky navazujícího magisterského studia
nnejméně 1 rok praxe pod supervizí po absolvování vysoké školy.
¤Jedním ze čtyř profesních oborů, v nichž se absolvent může po promoci specializovat, je také
pedagogická a školní psychologie, tedy oblast edukace – education (EuroPsy, 2005).

Historie oboru ve světě.
¨Pedagogická psychologie patří mezi nejstarší psychologické obory, neboť začala se rozvíjet už ke
konci 19. století. Mezi její zakladatele patřili přední psychologové své doby.
¨Americká psychologická asociace zpracovala publikaci věnovanou stoleté existenci oboru pedagogické
psychologie (Zimmermann, Schunk, 2003).
¤jednoduchá periodizaci do tří velkých, mírně se překrývajících vývojových etap:
n1890-1920,
n1920-1960,
nod r. 1960 do současnosti.

První období
¨Nejstarší vývojové období (1890-1920) reprezentuje šest osobností: W. James, A. Binet, J. Dewey,
E.L. Thorndike, L.M. Terman, M. Montessoriová. Připomeňme  zde výběrově alespoň první dvě
zakladatelské osobnosti.
¤Americký psycholog W. James, který je pokládán za jednoho ze zakladatelů vědecké psychologie, už v
r. 1899 napsal Rozpravy s učiteli o psychologii a se studenty o životních ideálech. Upozorňoval, že
sama psychologie jako věda nemůže zajistit efektivní výuku žáků, neboť vyučovací činnost učitele je
tvořivou záležitostí, je tedy spíše uměním. Byl jeden z prvních, který zdůrazňoval, že je třeba
přihlížet k individuálním zvláštnostem žáků a založil tak v pedagogické psychologii linii zaměřenou
na dítě a jeho potřeby (child-centered psychology).
¤Francouzský lékař a psycholog A. Binet vnesl do pedagogické psychologie metodu experimentálního
zkoumání lidského učení (při výzkumech používal i kontrolní skupiny) a studoval podmínky, za nichž
učení ve škole probíhá. Zpočátku se zajímal o psychopatologii, zejména o tzv. abnormální děti. Pro
zkoumání jejich kognitivních schopností vypracoval speciální zkoušky a tím se zařadil mezi
zakladatele psychologického testování. Nešlo mu však o identifikaci mentálně znevýhodněných dětí
proto, aby mohly být separovány od běžné populace. Naopak: snažil se je identifikovat proto, aby
jim mohla být poskytnuta zvýšené péče s přihlédnutím k jejich potřebám. Výrazně ovlivnil hnutí
moderní výchovy tím, že studoval zvláštnosti dětí; vyvracel představu, že dítě je pouhá zmenšenina
dospělého člověka.
¨

Druhé období, třetí období
¨Střední  vývojové období (1920 – 1960) ovlivnilo pět osobností: L.S. Vygotskij, B.F. Skinner, J.
Piaget, L.J. Cronbach, R.M. Gagné.
¨Nejmladší vývojové období (od r. 1960 do současnosti) reprezentují: B.S. Bloom, N.L. Gage, J.
Bruner, A. Bandura, A.L. Brownová.

Přínos ped. psy. pro další obory
- Aster (1990) uvádí:
¨regresní analýzu (R.T. Thorndike),
¨analýzu kovariance (A. Porter),
¨zjišťování reliability testů a dotazníků (L. Cronbach),
¨multivariační metody později zužitkované ve statistických počítačových programech typu SPSS -
Statistical Programs for Social Scienes (B. Cooley, P. Lohnes)
¨meta-analýzu výsledků empirických výzkumů (G. Glass, I.V. Hedges).
¨
¨jedná se ale i např. o action research, practice-based research...

Změny v oboru v minulém století
¨Mayer (1992) napsal, že ve 20. století se vztah mezi pedagogikou a psychologií podobal třem
odlišným typům dopravní situace.
¤Z počátku šlo o ulici s jednosměrným provozem – podněty mířily od psychologie k pedagogice.
Psychologie se snažila formulovat nové teorie učení a vyučování, zatímco pedagogika se je snažila
aplikovat na problémy, s nimiž zápasila školní praxe.
¤V další vývojové etapě jak psychologie, tak pedagogika zajely do slepé ulice: psychologie se
soustředila na problémy, které příliš nesouvisely s edukací lidí; pedagogika se zaměřila na řešení
praktických úkolů a odklonila se od teorie.
¤V poslední době byl naštěstí nastolen „obousměrný provoz“ mezi psychologií a pedagogikou