Úvod do vývojové psychologie
Přednáška – Vývojová psychologie pro sociální pedagogy


Témata úvodu:
}1. Vývojová psychologie jako obor
}II. Základní pojmy a zdroje oboru
}III. Cíle oboru
}IV. Metody
}IV.  Vývojové teorie
}V. Pojmy k zopakování

I. Vývojová psychologie
}Teoretický obor, který má vztah k:
}Poradenské psychologii
}Psychodiagnostice
}Pedagogické psychologii
}Klinické psychologii
}Psychoterapii
}A další nepsychologické obory: Pedagogika…
}
}Psychika dětí, psychika z pohledu ontogneze: laické teorie vývoje a faktorů, které vývoj ovlivňují
}PRO PROFESIONÁLY:  Nutnost výzkumných východisek, nutnost porozumění zákonitostem (vznik teorií) a
korekce laického pohledu.

II. Základní pojmy a zdroje vývojově psychologické myšlení
}VÝVOJ znamená:
}1. Fylogeneze
}2. Antropogeneze
}3. Ontogeneze – typicky těžiště zájmu vývojové psychologie
}4. Aktuální geneze – nějakého psychického jevu (vznik emoce, průběh učení)
}
}Antropogeneze – jak se člověk stávala člověkem:
}https://www.youtube.com/watch?v=Kueo99LlWDg

II. Základní pojmy a východiska
}Člověk ve vleku životních změn.
}Které změny jsou zákonité a které náhodné nebo dané zvenku, konkrétním spouštěčem? (Kdy čekat a
kdy řešit?)
} Evoluční změny – zákonitý (ne pouze nahodilý), jednorázový (neopakovatelný) postup řady změn ze
sebe navzájem vycházející, které lze hodnotit jako přechod od méně dokonalého k dokonalejšímu
(složitějšímu) a které jsou zaměřeny k uskutečnění určitého cíle (přežít, předat geny)/nvoluční
změny – snížení fyziologických funkcí, schopností, tempa…
}
}KRIZE: tranzitorní x dispoziční
}Krize – klade na člověka vyšší nároky, má v sobě vývojový potenciál, jde o reakci na nestandardní
situaci, nejedná se o patologický jev
}Vývoj x Zrání
}

Ad II) Základní pojmy: Co ovlivňuje vývoj: Biologičtí x Sociální činitelé
}Má větší vliv prostředí nebo dědičnost?
}Genotyp (veškerá zděděná genetická charakteristika jedince zaznamenaná v DNA) nastavuje práh
schopností, které nelze překročit
}Reakční norma (Woltereck, 1909  - vlivy prostředí dokážou schopnosti v intervalu reakční normy
ovlivnit). Prostředí rozhoduje o tom, jaká bude konkrétní hodnota fenotypu uvnitř tohoto rozmezí
reakční normy.
}Fenotyp (soubor všech vlastností a znaků organismu, výsledek interakce určitého genotypu s
prostředím)
}Zkoumání vlivu prostředí a genetiky:
}výzkumy na dvojčatech = ty, kdy jsou děti vychovávány odděleně
}výzkumník kontroluje vrozené proměnné, což není jinde možné: genotyp je stejný (u jednovaječných),
výzkumník pak pozoruje, jak se genotyp projevil v různém prostředí
}Výzkum: unikátní Minnesotský výzkum dvojčat vychovávaných odděleně, probíhal v letech 1979 až
2000– nelze zopakovat, protože dvojčata se již nerozdělují

Nature x nurture
}Jedna ze základních otázek psychologie a pedagogiky.
}Čím je formována (ovlivněna) psychika jedince?
}Velký aplikační dopad v oblasti vzdělávání a výchovy.
}Hereditarismus - přesvědčení, že většina rozdílů v (nejen) kognitivních schopnostech mezi lidmi či
různými skupinami lidí je dána dědičností Snaha o rozvoj toho mála, co je možné výchovou a
vzděláváním ovlivnit je na celospolečenské úrovni neefektivní a neekonomická a prostě existují
skupiny lidí (obvykle etnicky či sociálně vymezené) s vrozeně nižšími schopnostmi
}Environmentalismus - přesvědčení, že většina rozdílů v kognitivních schopnostech mezi lidmi či
různými skupinami lidí je dána vlivem prostředí, v němž lidé vyrůstají a žijí
}Řešení: v teorii úkolem vývojové psychologie x v praxi sociální pedagogiky!

Ad. II. Zdroje vývojově psychologického
uvažování – odkazy k fylogenezi
}Evoluce - evoluční biologie/evoluční psychologie
}Počátek tohoto směru uvažování Ch.Darwin (1859) : evoluční vývoj je organizován podle
dvouzákladních kritérií:
}- Přežití
}- Reprodukce
}Důraz se klade na adaptaci
}
}Evoluce –  argumenty – proč ano proč NE
}https://www.youtube.com/watch?v=sSVItLek53Q
}Evoluce -  vývoj, klíčová jména, vztah k vývojové psychologii

Ad II. Zdroje vývojově psychologického
uvažování
}odkazy k fylogenezi (etologie)
} studium zvířecího chování se zvláštním zřetelem k chování v přirozeném prostředí (včetně primátů
av rámci primátů i lidí). (Lorenz, 1935, 1963,Tinbergen, 1953, 1973)
}https://www.youtube.com/watch?v=eqZmW7uIPW4
} Zdůraznění biologických faktorů v chování živočichů a dále hledání paralel mezi chováním zvířat a
lidí – fenomén ATTACHMENT
}
} Mnoho z chování je předem „naprogramováno“, protože chrání (reakce na ohrožení „boj nebo únik“),
facilitují reprodukci, maximalizují chování,které vede k přežití mladých jedinců (stavba hnízda,
ukrytí mláďat v případě ohrožení):  Fixed action patterns (EAPs) - speciální podněty, evokují a
uvádějí do pohybu určitý sled činností, které zabezpečují přežití

ad II. Antropogeneze – změny kontextu života člověka a společnosti
}1 milion let žil člověk jako lovec a sběrač
} 400 tisíc let umí rozdělat a udržovat oheň
} 100 tisíc let vyrábí a používá nástroje
} 10 tisíc let se věnuje zemědělství
} 1 tisíc let žije ve městech
} asi 20 let používá na PdF počítače
}
}Co z toho vyplývá pro život moderního člověka?
}Jaká rizika?

III. Základní cíle oboru
}(dle Langmeiera a Krejčířové, 1998)
}A) Popsat vývojové změny (už popis ale bývá organizovaný, ovlivněný teorií)
}
}B) Odvodit určité obecné zákonitosti (vývoj každého jedince ale může být natolik individuální, že
nomotetický přístup nemusí postačovat – ukázka „původ HS“)
}
}C) Vytvořit co možno jednotnou teorii, umožnit předvídání/predikci (Žádná současná teorie
nevysvětluje vývoj v úplnosti. Je nutné brát v úvahu interindividuální/intraindividuální rozdíly)

Ad III) Obtíže vývojové psychologie z hlediska cílů oboru:
}psychický vývoj se děje velmi pomalu, je těžké vysledovat jeho změny
}
}proto poznáváme pomocí srovnávání, kdy sledujeme výchozí stav – před změnou a výsledný stav – po
změně
}
}hlavní postup je tedy komparace stavů duševního vývoje
}
} čím jemnější změny chceme zachytit, tím kratší časové úseky musíme zvolit

IV. Metody vývojové psychologie
}A) Klinické a testové metody: anamnéza, pozorování, rozhovor, analýza produktů a činnosti;
vývojové škály, testy schopností, dotazníky
}B) Výzkum z hlediska času, existují studie:
a)longitudinální
b)průřezové
c)smíšené studie (semilongitudinální)
d)
}C) Z hlediska postupu: anamnestický a katamnestický
}
}D) Z hlediska  těžiště a témat výzkumu:  vliv nature x nurture :
}Srovnávací studie jednovaječných dvojčat (s ohledem na vliv dědičnosti a prostředí)
} Osoby v extrémních vývojových podmínkách (tzv. „vlčí děti“)
}

Ad.II. Metody výzkumu: Longitudinální výzkum
}„královská metoda“ vývojové psychologie: jedinci sledováni v určitém časovém rozmezí a výzkumník
zachycuje změny v psychických funkcích
}jsou sledování ve standardizovaných situacích, sledujeme více proměnných (IQ, paměť, zručnost,
řeč,…), obvykle se určí REPREZENTATIVNÍ vzorek dětí narozených v určitém roce (děti pocházejí z
různých prostředí, různé vzdělání rodičů apod..)
}podle délky dělíme:  krátkodobé (do 2 let trvání) střednědobé (do 10 let) souvislost mezi
sexuálním zneužitím a interrupcí v mladím věku  dlouhodobé (více než 10 let): Matějček, výzkum
nechtěných dětí
}Předpoklad dobré predikce, ale nevýhody časové náročnosti:
}finanční náklady,
}„úmrtnost“ probandů (odstěhování, úmrtí, osobní důvody)  v průběhu výzkumu se mohou změnit
teoretické koncepc
}opatrné generalizování výsledků: nevyváženost historických období (20. léta x 60. léta x 90. léta)
– změnil se jedinec nebo za změnu může změna ve společnosti?
}změna koncepce a potřeb výzkumu ???
}

Ad. IV: Otázky a zamyšlení  k  výzkumným metodám:
}1. Jaké jsou výhody a nevýhody ostatních dvou typů výzkumu z hlediska času?
}Pojem: nepravá vývojová změna
}
}II.  Jaká jsou rizika výzkumu katamnestického a anamnestického:
}Výzkum: Bowlbyho 1946 a 1956: vliv separace od rodičů na delikvenci
}
}III. Rizika výzkumu dvojčat?
}Teze: „Odlišný“ fenotyp se začne projevovat hned, jak se vajíčko zahnízdí v děloze. I u dvojčat je
to pokaždé jinde.

Ad V. VÝVOJOVÉ TEORIE: Význam periodizace a „stadiálních teorií“ vývoje
}I. Snaha popsat zmíněné zákonitosti vývoje  ohraničení jednotlivých stádií vývoje se zřetelem k
základním aspektům periodizace:
}vývojový stupeň trvá delší dobu, během níž nedochází k podstatným změnám mezi jednotlivými etapami
jsou kratší přechodové fáze sekvence jednotlivých etap jsou neměnné a univerzální pro všechny (?)
} související fenomény: tranzitorní krize, kritická a senzitivní období…
}
}II. Společné charakteristiky stadiálních teorií:
}1.Pořadí sekvencí je neměnné a pro všechny stejné
}2. Každé stadium je kvalitativně (nebo strukturálně) jedinečné a odlišné od ostatních
}3. Stadia představují logický pokrok ve vývoji, kdy se integruje to, co bylo dříve dosaženo
}4. Takto se integruje každá dřívější zkušenost. Např. dítě, které se učí psát, integruje dříve
nabytou dovednost kreslení a manipulaci s věcmi. Podobně vývoj intimity.

} V. Vývojové teorie:  poskytují „nezbytný pojmový nástroj, který pomáhá pochopit vztah mezi
příčinami (vnitřními faktory, podmínkami uvnitř organismu a vnějšími podmínkami, vlivy prostředí) a
následky v průběhu ontogeneze (vývoj schopností, emocí, morálních postojů).“
}
} využití v mnoha humanitních disciplínách – nejen v psychologii (vedení terapie, popř.
poradenského rozhovoru se zřetelem k etapě vývoje, ve které se klient nachází, specifika
psychodiagnostiky dětí), ale i v profesích nepsychologických (lékaři, učitelé, výchovní poradci,
sociální pracovníci)

Ad V. Různé důrazy vývojových teorií:
}A) Důraz na periodizaci, celoživotní vývoj v nejširším pojetí x Důraz na některé aspekty vývoje
(kognitivní, emoční, psychosociální…)
}
}B) Důraz na popis stádií x Důraz na „logiku“ vývoje a změn
}
}C) „nature“ x „nurture“
}
}
}( pojetí se mohou doplňovat a mohou být i konkurenční)

Ad V. Periodizace psychického vývoje:
}Vývoj…
}…celoživotní („life-span“, biodromální), např.:
}Eklektická periodizace
}Eriksonova psychosociální vývojová teorie
}
}…určitého úseku v životě (zpravidla považovaného za významný až určující – nejčastěji dětství)
}Např. Freudova psychosexuální teorie
}
} …určité funkce, systému, vlastnosti… aspektu života (emoční vývoj, kognitivní vývoj, morální
vývoj, profesní vývoj)
}Např. Teorie kognitivního vývoje Jeana Piageta

Ad V. Eklektická „life-span“ periodizace (dle Vágnerové, 2005, 2007)
}Období :
}Prenatální
}Novorozenecké (zhruba první měsíc života)
}Kojenecké (do 1 roku)
}Batolecí (1 – 3 roky)
}Předškolní období (3 – 6 let)
}Školní věk – mladší, střední, starší
}Dospívání – adolescence
}Dospělost – mladší (20-40), střední 40-50, starší (50-60)
}Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více)

VI. Pojmy k zopakování/zapamatování:
}Antropogeneze, fylogeneze, ontogeneze, aktuální geneze
}Nature x nurture
}Evoluce a evoluční psychologie, etologie
}Genotyp x fenotyp
}Longitudinální výzkum
}Průřezový (kohorotový)
}Semilongitudinální
}Klinické metody,  Anamnéza
}Výzkum dvojčat x vlčích dětí