MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ
SCHIZOFRENIE


SCHIZOFRENIE
¢
¢ Závažné psychotické onemocnění charakterizované poruchami téměř všech psychických funkcí –
myšlení, vnímání, oploštělá, neadekvátní emotivita, narušené chování a jednání.
¢
¢ Epidemiologie
¢ 1%, stejné pro obě pohlaví, výskyt zůstává neměnný v průběhu času a je stejný po celém světě, u
mužů onemocnění propuká dříve (obvykle mezi 15 a 25 rokem), u žen mezí 25 a 35.
¢ Ženy – mírnější forma onemocnění, benignější průběh, lépe reagují na léčbu, méně časté
hospitalizace…, vliv estrogenů na dopaminergní systém.
¢ Sklon k chronizaci, celosvětově patří do prvních 10 příčin úplné invalidity.
¢ Vyšší mortalita
¢ Výrazné riziko suicidia, v iniciálním stadiu onemocnění nejvyšší, celoživotně 10%.
¢

HISTORICKÝ KONTEXT
¢19. století – pojem jednotná psychóza (důraz na afektivní projevy)
¢Kraepelin – 1896 dementia praecox (předčasná demence)
¢Eugen Bleuler – 1911 použil název schizofrenie, koncept šesti A: porucha asociací, ambivalence,
autismus, afektivní oploštění, abulie, poruchy pozornosti (attention) – rozšíření konceptu
schizofrenie.
¢Crow – 1980 rozdělení na dva typy
—Typ I – charakterizován pozitivními příznaky, nepřítomnost atrofie mozku, lepší odpověď na podání
neuroleptik
—Typ II – převaha negativních příznaků, mozkové atrofie, horší efekt neuroleptické léčby
—autor vývojové hypotézy vzniku schizofrenie

ETIOPATOGENEZE SCHIZOFRENIE
¢ Specifická biologická náchylnost (zranitelnost) – ta je dědičná, případně získaná v raných fázích
vývoje (matka v těhotenství prodělala závažné virové onemocnění). Zranitelnost vyústí vlivem zátěže
v manifestaci schizofrenních příznaků obvykle v období adolescence či rané dospělosti.
¢ Jeden rodič 12% riziko, oba rodiče 40%, jednovaječné dvojče schizofrenika 50%.
¢ Nespecifické morfologické změny v mozku některých pacientů, rozšíření postranních mozkových
komor, rozšíření mozkových rýh, korová atrofie – souvisí s převahou negativní symptomatologie a
horší prognózou.
¢ Dopaminová hypotéza – dopamin reguluje reakci neuronů na podněty z okolí (model poměru mezi
signálem a šumem) – zvýšený dopaminergní přenos tento poměr zvyšuje. Neuroleptika blokují dopamin,
poslední výzkumy znejistěly, u živých neléčených nemocných se zvýšené množství D2 nepotvrdilo. Dále
serotonin, glutamát…
¢ Nepotvrdilo se: virové postižení CNS, endogenní toxiny, teorie abnormních rodinných vztahů.
¢

SCHIZOFRENIE
¢ Narušení neurotransmiterového systému – dopamin.
¢ Pozitivní psychotické příznaky – regionálně zvýšená dopaminergní aktivita, halucinace, bludy,
dezorganizace ústící v neadekvátní jednání, nejčastější příčina hospitalizace.
¢ Negativní psychotické příznaky – regionálně snížená dopaminergní aktivita, ochuzení psychiky v
emotivitě a volní oblasti – apatie, ztráta motivace a prožitku radosti, sociální stažení, ochuzení
řeči a myšlení.
¢ Kognitivní dysfunkce – obvykle přítomna před manifestací psychózy, je převážně trvalá (v remisi
se vrací na premorbidní úroveň jen u 15% pacientů)
¢

SCHIZOFRENIE
¢ Paranoidní schizofrenie – nejčastější typ, snadno diagnostikovatelná, výrazné bludy a halucinace.
¢ Hebefrenní schizofrenie – přehání pubertální projevy chování, dovádí je ad absurdum, nepřiléhavé
chování, propuká v brzkém věku (dospívání), případné bludy  pouze doprovodné, útržkovité,
nesystematické.
¢ Katatonní schizofrenie – výrazné poruchy motoriky, bezcílná zvýšená motorická aktivita,
manýrování, grimasování, nebo naopak motorický stupor.
¢ Simplexní schizofrenie – postupné stažení se ze sociálních situací, redukce volní složky,
oploštěná emotivita.
¢ Nediferencovaná schizofrenie

TERAPIE SCHIZOFRENIE
¢ Farmakoterapie – antipsychotika II. generace.
¢ Akutní fáze léčby – odstranění pozitivních příznaků, trvání dny až týdny.
¢ Fáze stabilizace – snaha udržet získané zlepšení, přetrvávají výrazně negativní příznaky a
kognitivní deficit, ustupují velmi pomalu až rok, u většiny v mírné formě přetrvávají, náchylnost k
relapsu vysoká, ukončení hospitalizace, důležitá psychosociální podpora, edukace, případně
psychoterapie pro klienta i blízké. Podpůrná, méně strukturovaná, zčásti direktivní. Kompliance
(soulad chování nemocného a rad lékaře) při léčbě antipsychotiky – vliv vztah, důvěra k lékaři,
vedlejší účinky léků, dostupné informace…
¢ Fáze stability – dosažení a udržení remise, udržovací farmakoterapie minimálními účinnými
dávkami, psychosociální intervence cílená na rodinu a trénink kognitivních funkcí. Trvání v letech.
¢ Relaps – 20% při dodržování léčby, 60-70% při vysazení. Relapsy zvyšují rezistenci na léky, s
každým se zvyšuje pravděpodobnost následujícího. Příčiny: přirozený průběh nemoci, nespolupráce při
léčbě, psychosociální faktory, nedostatky zdravotního systému (50% se nedostaví k 1. ambulantní
kontrole).

ELEKTROKONVULZIVNÍ TERAPIE
¢ Vhodné u nemocných se silnějšími afektivními symptomy, agitovaností a sebevražednými tendencemi.
¢ Metodou první volby bývá u katatonní schizofrenie – efekt nastupuje průměrně po čtyřech
konvulzích.
¢ Používané u zhoršování příznaků navzdory farmakoterapii, u rezistentních pacientů.
¢ Dále u poporodních psychóz se schizofrenním obrazem a u gravidních pacientek.
¢ Udržovací léčba – konvulze jedenkrát měsíčně.
¢ http://www.plhb.cz/content/elektrokonvulzivni-terapie-ect

PSYCHOTERAPIE
¢ Psychoedukace
¢ poskytnout nemocným a příbuzným důkladné informace o povaze onemocnění a možnostech léčby.
¢
¢ Nácvik sociálních dovedností
¢ vnímání sociální situace, aktivní naslouchání, empatie
¢ pozitivní ocenění – pochvala, kompliment
¢ zahájení, udržování a ukončení krátkých rozhovorů
¢ projevení negativních emocí přiměřeným způsobem
¢ snaha najít kompromisní řešení
¢ nácvik řešení problémů
¢ Prokázán pouze malý vliv na vlastní léčbu, na prevenci relapsu, ale ovlivňuje kvalitu pacientova
života a příbuzných.

PSYCHOTERAPIE
¢ Podpůrná psychoterapie
¢ Cílem je navázání terapeutického vztahu, vytvoření rovnováhy duševního života, posílení
psychologických obran, zasunutí psychotické zkušenosti.
¢ Akutní fáze – okolní realita, úprava kontaktů pacienta s rodinou.
¢ Další fáze (dlouhodobější proces) – obnovit přirozený proces kontroly nad vlastním vnímáním,
myšlenkami a představami. Jádrem je podpora zdravých částí osobnosti.

PROGNÓZA SCHIZOFRENIE
¢ Postpsychotická deprese – po odeznění akutní psychotické ataky dostává do popředí u některých
pacientů afektivní porucha – 10% nemocných se schizofrenní porucho spáchá suicidum.
¢ Obecně nepříznivé prognostické faktory:
—mužské pohlaví
—nízký věk začátku onemocnění
—nenápadný, plíživý začátek
—nepřítomnost spouštěcích faktorů
—premorbidní život bez partnera
—špatné sociální fungování
—schizofrenie v rodinné anamnéze
—převaha negativních faktorů
—škodlivé užívání návykových látek
—
¢

¢Z cyklu Dělníci duše https://www.stream.cz/delnici-duse/10020211-4_tomas-schizofrenie
¢
¢Z cyklu Záhady duše
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/209572231050005-zahada-schizofrenie/
¢