Reedukace dyslexie

Vyšetření čtení.

Kroky pro osvojování čtení.

1.       Zrakové rozlišení tvaru.

2.       Poznání hlásky sluchem.

3.       Spojení hláska – písmeno.

4.       Sluchová analýza a syntéza slabiky.

5.       Čtení slabiky.

6.       Čtení nového písmena ve slově.

7.       Automatizace čtení slov s porozuměním.

Zásady pro výuku čtení a jeho reedukaci

·         Udržet rozvahu, klid, pohodu, víru v nápravu;

·         umět pochválit i drobný pokrok dítěte;

·         začít  vždy ve fázi, kterou žák dobře ovládá;

·         pokračujeme úrovní, kterou je třeba procvičit, zdokonalit;

·         cíl práce → čtení s porozuměním a bez chyb;

·         texty odpovídající žákovi obsahem, obtížností, velikostí písma a délkou;

·         časté opakování téhož textu je neefektivní – naučení zpaměti;

·         namáhavá aktivita → není nutné číst text vcelku, přiměřená doba čtení;

·         ke čtení vedeme dítě přes záliby (např. koníčky…);

·         náprava je efektivní, pokud spolupracuje žák, rodič, učitel a někdy i poradenský
pracovník.

Reedukace dyslexie

I. Technika čtení, dekódování

1.       zrakoprostorová identifikace písmen

2.       spojení hláska – písmeno

·         záměny písmen tvarově podobných

·         rozlišování b – d – p

·         záměny písmen zvukově podobných

3.       spojování písmen do slabik

·         tzv. dvojí čtení

4.       čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby

5.       čtení vět, souvislého textu

II. Porozumění čtenému textu


Neuropsychologický přístup k dyslexii a její nápravě

Pravá hemisféra zachycuje percepčně-prostorové charakteristiky textu.

Levá hemisféra zpracovává obsahovou, řečovou stránku čtení.

→ v počáteční fázi čtení se zapojuje více pravá hemisféra, postupně však převládá aktivace levé
hemisféry.

1.         typ: “pravohemisférová dyslexie“

2.         typ:  „levohemisférová dyslexie“

3.         typ: „počáteční dyslexie“


Metody a techniky používané při reedukaci dyslexie

Metoda obtahování

·         počáteční stádia reedukace u těžkých případů dyslexie a dysgrafie, cizí jazyk
(angličtina)

·         zapojuje hmat a pohyb, psychoterapeutický efekt

Metoda barevných kostek

·         představy hmatové, pohybové, zrakové

·         písmena nalepená na kostkách, dítě je řadí k sobě a čte (později i píše) vzniklé slabiky,
slova

Metoda Fernaldové

·         náprava čtení u pomalých čtenářů (mají dobrou strategii)

·         podtrhávání „nesnadných slov“ v textu

Čtení s okénkem (záložkou)

·         cvičí správné pohyby oka po řádku, odstraňuje tzv. dvojí čtení

·         text postupně __________________(zabraňujeme „hádání“)

·         text postupně __________________(zvýšení plynulosti a rychlosti)

Zásady práce s okénkem:

ü  velikost okénka musí odpovídat textu;

ü  okénkem posunuje terapeut, rodič;

ü  přizpůsobíme se dítěti – pomalé, ale plynulé čtení;

ü  nevyžadujeme čtení s přednesem;

ü  nepřipouštíme dvojí čtení, „vyrážení“ slabik;

ü  okénko posuneme těsně před tím, než dítě slabiku vysloví (strategie čtení);

ü  nutný odpočinek!!!!

Metoda postřehování

·         při potížích ve spojení písmeno – slabika – slovo, při výskytu inverzí

·         čtenářské okénko

·         otevřené slabiky → zavírání otevřené slabiky → slabiky o třech písmenech → celá slova

Metoda globálního čtení

·         u dětí, které setrvávají na sledování jednotlivých písmen a nejsou schopny postřehovat
jejich shluky (pomalé čtení)

·         čtení celého textu → text s vynechanými písmeny → text s vynechanými slovy

Čtení v duetu

·         Společné čtení s dítětem.

Metoda dublovaného čtení

·         u žáků, kteří čtou nepřesně, domýšlejí koncovky, často chybují

·         žák čte daný text o slovo zpět za hlasitým čtením pedagoga (rodiče)

Přípravné čtení

·         vychází z nutnosti motivovat dítě před vlastní samostatnou hlasitou četbou textu

·         nácvičná slova z textu // rozhovor o textu // čtení textu terapeutem // dítě čte samo

Poslouchání textu předčítaného dítětem

·         dítě čte nahlas předem domluvený úsek textu

·         rodič u něj sedí, aktivně poslouchá a opravuje společně s dítětem špatně přečtená slova

Objasňování neznámých slov

·         učitel/ rodič vypíší před vlastním čtením obtížná/ neznámá slova (po prvním čtení to může
udělat i žák) → izolované procvičování těchto slov

·         založení „kartotéky“ (kartičky k nácviku)

Čtení s kontrolou diktafonu

·         dítě čte nahlas, následně slyší totéž z přehrávače

·         kontrola čtení i porozumění (nutný zácvik)

Motorické čtení

·         metoda v počátku čtení, při zahájení reedukace

·         cvičení spolupráce L a P hemisféry, plynulost očních pohybů, druhotně intermodalita a
serialita


Jak mohou pomoci rodiče?

*       Číst v době, kdy je D i R v dobrém rozpoložení;

*       výběr knihy konzultovat s učitelem, dbát na vhodnost obsahu, písma, obrázky v knize;

*       vhodné místo ke čtení – pohodlí, světlo (nejlépe u stolu);

*       dopředu si o knize popovídat, nemotivovat ke čtení;

*       využití záložky, ukazovátka;

*       je dobré se s dítětem ve čtení střídat;

*       lze využít čtení v duetu;

*       zpočátku stačí 5 minut, později 10, max. 15 minut četby – každý den!;

*       chybu neovlivňující smysl textu není nutné opravovat;

*       oprava chyby: „Počkej, to nedávalo smysl, nebo ano?“ apod.;

*       při přerušení čtení nechat dítě číst od začátku věty;

*       nechat dítě číst monotónně, časem se to upraví;

*       na konci čtení si s dítětem popovídat o přečteném;

*       zdržet se negativních poznámek, chválit či ocenit úspěch;

*       je dobré dítěti číst – motivace, radost z literatury;

*       starším dětem lze číst knihy, které nezvládnou číst samy (kompenzace nedostatku informací);

*       hrát různé hry spojené se slovy, slovní zásobou, čtením.