Jak rozvíjet tvořivost ve výuce Eva Trnová Masarykova universita, Pedagogická fakulta, Brno, Česká republika normal_011_Brno11.jpg 4. konference: Motivace nadaných žáků a studentů v matematice a přírodních vědách, 15. – 17. 6. 2015, PdF MU, Brno Úvod nHeslo : „Buďte kreativní“ (a tvořiví J) n nManažerská školení zaměřená na rozvoj kreativity n nE. Szobiova (2004) - tvořivost může být hlavním stimulem kvalitativních změn ve společnosti. n nV konceptech vzdělávání pro 21. století opět zdůrazňována tvořivost – je potřeba vyřešit mnoho problémů – podpora nadaných n Nadání a tvořivost nModely nadání v sobě zahrnují v různé míře tvořivost -Renzulli - tříkruhová koncepce nadání -Mönksův triadický model -Gagne - diferencovaný model nadání a talentu nLegislativa (Vyhláška č. 73/2005 Sb. § 12, odst. 1.) n„Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.“. n Co vás napadá, když se řekne tvořivost? n Tvořivost nCo je to tvořivost? n nKdo je tvořivý? n nKolik lidí je tvořivých? n nDá se tvořivost člověka rozvíjet – pokud ANO, tak jak? n Co je to tvořivost? n Co je to tvořivost? nTreffinger,Young, Shelby, a Shepardson (2002) – existuje mnoho způsobů, jak definovat kreativitu – 100 definic. nPojem „creativity“ zavedl J. P. Guilford v roce 1949 - vymezil jím určitou zvláštní schopnost či soubor schopností, které se uplatňují tam, kde vzniká něco nového, neobvyklého, originálního a nelze to vysvětlit pouze inteligencí. Tvořivost podle J. P. Guilforda (1) nchápal tvořivost jako složku inteligence - druh myšlení – divergentní = rozbíhavé, protože přináší více než jednu variantu řešení problému. ntvořivost se skládá z následujících divergentních operací: n fluence, flexibilita, originalita, redefinice, n elaborace, senzitivita. Tvořivost podle J. P. Guilforda (2) nFluence - rychlá produkci myšlenek a představ, jejich bohatost. nFlexibilita - schopnost vytvářet různorodá řešení, zaujímat rozmanité přístupy k problémům. nOriginalita - vznik nových, neobvyklých myšlenek či řešení. nRedefinice - změna významu nebo reorganizace informací, (použití určitého předmětu k jinému než běžnému účelu). nElaborace - schopnost rozvinout základní myšlenku a rozpracovat řešení do zajímavých detailů. nSenzitivita - citlivost na problémy - schopnost všimnout si problému i tam, kde ho jiní nevidí, vnímat nedostatky řešení a možnosti zlepšení n(Lokša, Lokšová, 2003). n n Definice tvořivosti nRůzní autoři různě kategorizují nLokša, Lokšová (2003, s. 14) - obecná definice tvořivosti používaná nejčastěji ve výzkumné praxi: „generování nových, neobvyklých, ale přijatelných, užitečných myšlenek, řešení, nápadů“ nSzobiová– definuje tvořivost: n(2004, s. 21) projev určitého systému osobnostních charakteristik, schopností a motivačních tendencí člověka v sociálním kontextu, který je nový, neobvyklý, akceptovatelný a objevný pro subjekt, referenční skupinu nebo společnost.“ n(2001, s.15), tvořivost jako seberealizace – aktualizace lidského potenciálu ve smyslu vytvořit či vymyslet něco nového, hodnotného, přesahujícího to, co je tradiční. n Kdo je tvořivý? nKaždý je v určité míře tvořivý! Tvořivost není jen výsadou géniů, všichni můžeme být tvořiví. n nVedle výjimečné tvořivosti geniálních jedinců lze mluvit i o tvořivosti „každodenní“, která se uplatňuje v běžném, každodenním životě. n nSnaha najít charakteristiky tvořivé osobnosti. n Generalizovaný obraz tvořivé osobnosti (Dacey a Lennon, 2000) n nVýčet rysů kreativní osobnosti: n1) Tolerance vůči dvojznačnosti - jedná se o nejasnou situaci, bez správných postupů n2) Stimulační svoboda - umožňuje obejít pravidla, která kolidují s tvůrčím myšlením n3) Funkční svoboda - schopnost užívat předměty k jiným účelům než ke kterým jsou určeny, tj. překonat funkční fixaci n4) Flexibilita - otevřenost změnám, otevřenost světu, připravenost změny vyvolat, zaměření se na všechny aspekty problému n5) Ochota riskovat - přiměřené riziko vede ke tvořivosti n6) Preference zmatku - v Barronově a Welshově testu preference obrázku upřednostňují kreativní lidé složitost a symetrii, nejedná se tedy o zmatenost, chaotičnost či nespolehlivost kreativních jedinců n7) Prodleva uspokojení - přestát dlouhotrvající úsilí pro dosažení větší radosti n8) Opuštění od stereotypu sexuální role - oproštění se od podceňování ženské kreativit (S.Bemová) n9) Vytrvalost - vytrvalost na vzdory překážkám, autotelické osobnosti vedoucí samy sebe k cíli, význam sebeovládání, které umožňuje soustavnou práci, rozumné využití času a vytrvalost n10) Odvaha pramenící z lásky k vlastní práci Komponenty kreativní osobnosti Kirsta a Dieckmeyera (in Smékal, 2002) Pohyblivost schopnost snadno a rychle přepínat na nové obsahy Plynulost schopnost rychle a lehce nalézat příhodné nápady a představy Originalita schopnost vymýšlet mimořádné, obsahově nové, bohaté a neobvyklé nápady a řešení Analýza schopnost popisovat, definovat a upřesňovat obsahy vzájemné souvislosti Produktivita schopnost podávat systematicky nápady a postupy řešení Konstruování schopnost spojovat známé myšlenky s novými podmínkami Přetváření schopnost narušovat ustálené vzájemné vazby a zavádět nové vztahy mezi asociacemi (bisociace) Uspořádávání (pořádání) schopnost nalézt kritéria třídění a uspořádávat podle nich Síla vyjádření (schopnost výrazu) schopnost formulovat a sdělovat prožitky, pocity a zkušenosti novým, osobitým způsobem Realizace schopnost plány cílevědomě rozpracovávat a uskutečňovat je Kombinace schopnost hledat řešení objevováním nových vztahů a způsobů srovnávání Transformace (převod) schopnost nahrazovat podle smyslu systematicky výpovědi, data a znaky jinými Rozhodování schopnost srovnávat rozdílná hlediska, zvažovat je a určovat podle nich nový postup Přiřazování (přizpůsobování) schopnost věci a myšlenky systematicky slaďovat se stávajícími podmínkami Organizování schopnost vyřizovat se zřetelem na smysl, cíl a účel Vlastnosti tvůrčí osobnosti nC.Rogers určil tři vlastnosti tvůrčí osobnosti: n1) otevřenost vůči zkušenosti – tolerance vůči dvojznačnosti, otevřenost kritice, otevřenost novým podnětům (x rigidita) n2) hodnocení situace dle vlastních norem – ocenění názorů druhých, ale konečný výsledek vytváří tvořivý člověk sám n3) schopnost experimentovat s nejistými situacemi a účastnit se jich – schopnost zkoumat možnosti a hrát si s teoriemi, hypotézami, přetvářet koncepty n(in Dacey, Lennon, 2000) Vlastnosti tvořivých dětí nVyznačují se velkou zvědavostí, hravostí, otevřeností, humorem a bohatou fantazií. n nTorrence - iniciátor výzkumu dětské kreativity (1972) vymezuje – akceptování nepořádku, smělost, ctižádostivost, dominanci, introvertnost, upřímnost, naivitu, humor, hravost a konstruktivnost v kritice. Charakteristiky tvořivého žáka nL. Mihálik (1989 in Lokša, Lokšová, 2003): nOsobnost tvořivého žáka má tyto charakteristiky: nvedoucí typ, pohyblivý, dynamický, nekonformní, zájem a touha po poznání, odvaha k řešení nových, náročných a nekonvenčních úkolů, samostatnost, nápaditost, fantazie, iniciativa, uplatňování vícero různých postupů, averze k mechanickému učení, práce i bez přímého příkazu, časté dotazy. n Období vrcholné kreativity (podle Dacey, Lennon, 2000, str.79, tab.4.1) Věk – ženy Věk – muži 1. 0-5 0-5 2. 10-13 11-14 3. 18-20 18-20 4. 29-31 29-31 5. (37?)40-45 40-45 6. 60-65 60-65 Sternberg a kreativita nDle Roberta Sternberga je z větší části kreativita lidem dána proto, že sami chtějí. Definoval 12 základních postupů, které tvořivost vyvolávají: n1. Schopnost problém definovat jinak. n2. Analýza vlastních nápadů. n3. Prezentace myšlenek. n4. Chápání znalostí v kontextu. n5. Překonávání překážek. n6. Přijetí přijatelných rizik. n7. Chuť zlepšovat se. n8. Věřit v sebe sama. n9. Připuštění dvojznačností. n10. Hledání vlastních zájmů. n11. Nalezení času pro práci. n12. Tolerance chyb. n Tadei a kreativita nČlánek – deset doporučení k rozvoji kreativity Dá se tvořivost člověka rozvíjet? nLin (2009, s.150) - „creativity can be developed“ nFryer (1996: p. 5) maintains that creative skills could be taught through certain strategies: “Training in creative problem solving can enable people to be skilled in finding the best solution quickly…”. nEsquivel (1995) also emphasizes the role of educators in enhancing the creative potential of every student. In contemporary research, creativity is embraced as a multi-dimensional and developmental construct; it is believed that creativity is a developmental shift and a life long process (Craft, 2001a; Esquivel, 1995; Feldman, 1999). Kreativní výuka kontra výuka rozvíjející kreativitu? Výuka a rozvoj tvořivosti nDůležité volit vhodné metody výuky (Trnová, 2012). nNelze prezentovat výčet metod, které rozvíjejí kreativitu, protože záleží na jejich zařazení do výuky. nI dobrá metoda nemusí splnit cíl, jestliže bude nevhodně použita - 2 nejvýznamnější překážky pro rozvoj kreativity: ntransmisivní způsob výuky, který preferuje pasivní příjem informací a celkovou pasivní roli žáka v procesu výuky; ndirektivní vedení výuky, při kterém žák nemá možnost uplatňovat nápady, diskutovat a vyměňovat si názory se spolužáky, musí pracovat přesně podle instrukcí a nemá možnost volby postupu při řešení. n Tvořivé vyučování nHvozdíka a kol. (1994) vymezil pravidla: nVíce usměrňuje než napomíná, vytváří alternativy pro učení a chování žáků, nnepředpokládá, co žák ví nebo neví, ale předpoklady nahrazuje poznáním, diagnózou, n pracuje s úlohami, které jsou na hranicích možností každého žáka, npovzbuzuje samostatnost, aktivitu žáků, npoužívá humor, uvoněnost při práci, vytváří optimistickou atmosféru, je zaměřený do budoucnosti, nodporuje otevřenost, iniciativu, nezávislost, ale i zodpovednost, nučí žáky vytvářet řešení a alternativy, nučí žáky kritickému a hodnotícímu myšlení, nusměrňuje žáky, aby kláali otázky a hledali na ně odpovědi. Kreativní učitel nPro rozvoj kreativita žáka je důležitá kreativita učitele! n nModel pro žáka n nKen Robinson – škola zabíjí kreativitu n nVlastnosti tvořivého učitele Úroveň a styl tvořivosti nTorrance – testy zjišťující úroveň tvořivosti – dá se rozvíjet nKirton – styl kreativity - dva odlišné přístupy ke kreativě: adaptátory a inovátory. nAdaptátor (adaptor) je přesný a spolehlivý, zaměřuje se na řešení problémů krok za krokem. Výstupem jeho kretivity je zpravidla přizpůsobení novým podmínkám. nInovátor řeší úkoly pomocí nových přístupů a vyvolává změny. Může působit neukázněně, neprakticky až nesolidně. Výstupem jeho kreativity je zcela radikální inovace. Styl kreativity - KAI nKAI – 32 otázek – stupnice 1- 5 nMinimum – 32 - maximum 160 bodů nVýzkumy 46 -145. nPrůměr je 96 nAdaptoři 60-90 nInovátoři 110 - 140 Děkuji za pozornost. n n n n n Eva Trnová n nMasaryk University nBrno, Czech Republic ntrnova@ped.muni.cz n logo_mu isCAOY58TI.jpg is.jpg