Navrhování layoutu a sazba tiskovin pomocí profesionálního grafického programu určeno pro vzdělávání v akreditovaných studijních programech Pavel Noga Číslo operačního programu: CZ.1.07 Název operačního programu: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Opatření: 7.2 Číslo oblasti podpory: 7.2.2 Inovace výuky informatických předmětů ve studijních programech Ostravské univerzity Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0245 Ostrava 2014 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Recenzent: Petr Tesař (grafik, specialista DTP) Název: Navrhování layoutu a sazba tiskovin pomocí profesionálního grafického programu Autor: Doc. Mgr.A. Pavel Noga, ArtD., 2014 Vydání: první, 2014 Počet stran: 134 Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. © Doc. Mgr.A. Pavel Noga, ArtD., 2014 © Ostravská univerzita v Ostravě 2014 obsah 1. programy pro sazbu, import textu 2. Typografická terminologie 3. KONSTRUKCE PÍSMA, druhy a typy písma 4. KLASIFIKACE TISKOVÝCH PÍSEM 5. obtékání textu 6. VYPLŇOVÁNÍ ŘÁDKŮ 7. odstavcová sazba 8. SAZBA pomocí mřížky 9. Práce se styly 10. meziprogramové možnosti 11. kontrola před tiskem, export dat 12. Záverečný samostatný úkol 13. seznam literatury 1. programy pro sazbu, import textu Tato kapitola vám představí: • profesionální programy pro sazbu dokumentů • naučíte se načítat text se zachováním stylů a formátování textu Vedle běžných textových editorů, které jsou už dneska samozřejmou sou- částí všech počítačových operačních systémů se neustále vyvíjely a vyvíjejí také profesionální programy pro sazbu dokumentů. Některé z nich nedávno zanikly (PageMaker), jiné mezi sebou bojují o celkovou nadvládu nad typografickým světem (QuarkXpress a Adobe InDesign). Existují i sázecí programy, které se dají pořídit zadarmo (Scribus). Klíčová slova - pojmy k zapamatování - PageMaker - QuarkXpress a Adobe InDesign - Scribus - načítání textu se zachováním stylů a formátování textu V roce 1985 vyvinula firma Aldus program PageMaker. V 90. letech 20. století to byl jeden z nejrozšířenějších programů pro sazbu publikací. Později však Pagemaker koupila firma Adobe a  brzy poté vyvinula svůj vlastní program InDesign. V okamžiku, kdy se InDesign zbavil „dětských nemocí“ ukončila další vývoj PageMakeru (2004). Kanadská firma Quark vytvořila v roce 1987 pro operační systém Macintosh program pro sazbu publikací pod názvem QuarkXpress. S verzí pro Windows přišla až po pěti letech. To mělo např. (a nejen) v českých zemích za následek situaci, kdy většina majitelů PC sázela v programu PageMaker a majitelé PageMaker QuarkXpress 1. programy pro sazbu, import textu 5 „Maců“ v  QuarkXpressu. Později se to srovnalo. Zatímco PageMaker se dnes již nevyvíjí, QuarkXpress nadále znamená prakticky jediného konkurenta – tentokráte pro Adobe InDesign. Oba programy dnes nabízejí velmi podobné funkce i uživatelský komfort, InDesign má však jednu podstatnou výhodu – že patří do  velké rodiny Adobe programů s  nimiž velice dobře vzájemně komunikuje. Kdo se dnes naučí pracovat nejprve ve Photoshopu a Illustratoru, je pro něho mnohem přirozenější pohybovat se ve vizuálně i ergonomicky velmi podobném InDesignu. Uživatelskou nevýhodou obou stávajících „špiček v oboru“ (QuarkXpress, InDesign) byla vždy jejich poměrně vysoká cena. V druhé polovině 90. let se jedna licence QuarkXpressu prodávala až za 80 000 Kč(!!!). Vedle toho existuje program pro sazbu dokumentů, který je šířen zdarma pod licencí GNU GPL. Údajně snese srovnání s výše uvedenými programy. Každopádně je dobře, že existuje pro všechny platformy (Windows, Mac OS X, OS/2 i Linux) alternativní varianta, která je dobře přístupná např. pro studenty. Nicméně, nelze spoléhat pouze na to, že, když se někdo naučí dělat v programu Scribus, že mu to v případné profesionální kariéře vystačí. Většina grafických studií sází publikace v InDesignu nebo v Quarku. Scribus 1. programy pro sazbu, import textu 6 Původní projekt nového grafického programu pro sazbu publikací, z něhož se v roce 1999 vyklubal InDesign 1.0, koupili Adobe spolu s PageMakerem od firmy Aldus. První i druhá verze InDesignu však zdaleka nemohla konkurovat QuarkXpressu a trpěla celou řadou neduhů. Teprve ve verzi InDesign CS (2003) se Quarku objevil důstojný konkurent. Obchodní úspěch zaznamenal způsob prodeje, kdy byl nabízen v balíku tzv. Creative Suite spolu s Illustratorem, Photoshopem a Acrobatem. Zrodil se tak kreativní standard, na který nutně musela zareagovat také výuka počítačové grafiky na většině uměleckých škol. Navrhování layoutu a sazba tiskovin pomocí profesionálního grafického programu Náš výukový kurz má za cíl jeho účastníky naučit: 1) základům práce v programu Adobe InDesign 2) rozumět a používat odbornou typografickou terminologii a pravidla sazby Obě výše zmíněné znalosti a  dovednosti budou procvičovány v  celé řadě praktických úkolů. Na začátku práce typografa je vždycky nějaký text vytvořený v textovém editoru, v našich podmínkách obvykle v Microsoft Wordu. Většina jeho pisatelů má jasnou představu, která část textu bude psána obyčejným písmem, která kurzívou a co bude sloužit jako poznámky nebo popisky. Také v případě vědeckých textů se to musí respektovat. Naučíme se tedy, jak načíst do nového dokumentu text se zachováním stylů a formátování, které si s sebou nese z textového editoru, ve kterém vznikl. InDesign Základní cíle našeho kurzu Načítání textu z textových editorů 1. programy pro sazbu, import textu 7 Nejprve si v InDesignu otevřeme nový dokument. 1. programy pro sazbu, import textu 8 Pro naší potřebu si vybereme reprodukci tiskem – Tisknout (u verzí InDesignu CS4 a výše). U  starších verzí to neřešíme. Velikost stránky A4 na výšku, 1 sloupec, orientace na výšku. Můžeme si rovněž nastavit pomocnné okraje. Zobrazí se nám pracovní plocha s naším dokumentem a červeně vyznačenými pomocnými čarami. Objeví se nám okno, ve kterém hledáme soubor vytvořený v textovém editoru a chceme tento soubor načíst. Zaklikneme si položku Zobrazit volby importu. 1. programy pro sazbu, import textu 9 Vybereme si možnost „Zachovat styly a formátování odstavců“ ... ... díky tomu se nám text načte včetně všech stylů a různých velikostí písem – tak, jak to původně napsal autor textu ve „wordovském“ dokumentu. Pokud chceme tyto styly zachovat, a přitom změnit typ písma podle naší potřeby nového grafického návrhu – vybereme si v menu Text nabídku Hledat písmo. 1. programy pro sazbu, import textu 10 Ukáže se nám tabulka se seznamem písem použitých v dokumentu a my můžeme tato písma změnit na jiná. Děláme to postupně a respektujeme přitom původní řez – pokud jde o obyčejné písmo, vybereme i v novém typu písma řez obyčejný, pokud jde o kurzívu, volíme kurzívu ... Děláme to postupně. V naší ukázce měním písmo Minion Pro řezu Regular za písmo Helvetica Ce taktéž řezu Regular. Zakliknu tlačítko Nahradit vše. 1. programy pro sazbu, import textu 11 Veškeré písmo Minion Pro řezu Regular se nám vyměnilo za písmo Helvetica Ce řezu Regular. V  naší sazbě nám však pořád ještě zůstalo písmo Minion Pro v řezu kurzíva ... ... provedeme výměnu za písmo Helvetica řezu Oblique (kurzíva). Nyní máme původní písmo nahrazeno, avšak rozdíly v řezech i velikostech nám zůstaly. 1. programy pro sazbu, import textu 12 Náš dokument s načteným textem nyní můžeme uložit do formátu InDesign. Pokud si nepřejeme zachovat styly a formátování textu tak, jak to navrhl pisatel v textovém editoru, můžeme v tabulce Volby importu zakliknout možnost Odstranit styly a formátování z textu. Potom se nám text načte v jednom řezu i velikosti písma (viz níže). Vyzkoušejte si oba způsoby importu textu do dokumentu Adobe InDesignu. 2. Typografická terminologie V této kapitole: • si vysvětlime několik základních pojmů z typografického názvosloví • ukážeme si, jak v InDesignu vytvářet rámečky pro text a pro obraz • naučíme se sázet azbuku a speciální znaky pomocí tabulky glyfů Klíčová slova: • znak, akcentovaný znak • verzálky, minusky, kapitálky • písmová osnova, účaří, přetah • rámeček pro obraz, rámeček pro text, tabulka glyfů Prohlédněte si klávesnici svého počítače, vše, co na ní najdete vyobrazeno, jsou znaky: písmena, interpunkční a  diakritická zmanénka, symboly... Anglicky se znak řekne „type“ – odtud pochází i v hovorové češtině často používaný výraz „typovat“ – nebo-li vyťukávat na klávesnici. Ze znaků vyobrazených na klávesnici nás zajímá především abeceda – jednotlivá písmena pak ve spojení s diakritickým znaménkem vytváří akcentovaný znak (v češtině např. ž, š, č, é, ě, ů...). Počet kombinací písmen s diakritickými znaménky je větší než rozsah klávesnice. Postup, jakou kombinací kláves lze dosáhnout toho kterého akcentovaného znaku bývá u různých klávesnic a programů různé. Slovní spojení „velká písmena“ nebo „hůlkové písmo“ jistě znáte z každodenního života. Tyto výrazy jsou v typograři vyjádřeny výrazem „verzálky“ a malá písmena se nazývají „minusky“. Pro snadnou orientaci uvádíme příklad: TOTO JE NAPSÁNO VERZÁLKAMI a tento text zase minuskami. Pro lepší orientaci si ukážeme „písmovou osnovu“. Je to pomyslná soustava vodorovných „dotažnic“, které jsou velmi důležité při konstrukci písma. Podle písmové osy určujeme výškové proporce písma a také umísťujeme akcenty. Pro abecedy nakreslené českými písmaři je obvykle charakteristické, že verzálky jsou nižší než horní dotahy minusek, aby diakritická znaménka nepřesahovala přes kuželku písma (tuto vlastnost původních českých písem oceníte zejména v  situaci, kdy se rozhodnete použít užší proklady mezi řádky). Na obr. č. 1 vidíte vlevo počeštěnou Helveticu s dodatečně nakreslenou diakritikou a vpravo originální české písmo Pentagramme (od písmaře Františka Štorma) s nižšími verzálkami. Proporcionální rozvržení písmové osnovy je u  každého typu písma jiné a vtiskuje mu osobitý charakter. Obrázek č. 2 nám ukazuje písmovou osnovu narýsovanou podle písma na obr. č. 1 (Helvetica). Do této osnovy jsme Znaky Verzálky a minusky Písmová osnova Obr. č. 1 2. typografická terminologie 13 vkreslili ukázky z jiných písem (Franklin Gothic a Avant Garde). Vidíte, že ani jedno z těchto písem nemůže používat písmovou osnovu od Helveticy. Rozdílné proporce zobrazených písem mají samozřejmě vliv na čitelnost těchto písem. Nejlépe se to pozná při výraznějším zmenšení. Každé písmo se tudíž hodí pro jiné užití. Jiné písmo použijeme při tvorbě výstražných cedulí a jiné při sazbě knihy. Obrázky č. 1 a 2 názorně dokumentují význam jednotlivých dotažnic. Základní dotažnicí je „účaří“ – na něm sedí jednotlivá písmena a tvoří řádek, výška minusek je vymezena střední dotažnicí (střední výškou písma), výška verzálek většinou horní dotažnicí, umístění verzálkových akcentů akcentovou dotažnicí a dolní dotahy např. „p nebo y“ končí na dolní dotažnici. Oblá písmena dotažnice přesahují (viz obrázek na předchozí straně). Tomuto přesahu se říká „přetah“. Tímto přetahem písmaři korigují optický klam, který by nastal, pokud by oblá písmena nepřesahovala dotažnice – oblá písmena by pak vypadala opticky menší. Zvláště při studiu technické literatury se často setkáte s verzálkami kreslenými na výšku střední dotažnice. Takovým zmenšeným verzálkam se říká „kapitálky“. Názorně si ověřte různou střední výšku písma i rozdílný poměr střední výšky a horních dotahů u dvou typů písma – Helvetica a Futura. Upozornění! Obě písma mají stejnou velikost i když to tak na první pohled nevypadá! Obr. č. 2 Účaří a přetah Kapitálky 2. typografická terminologie 14 Neočekávám, že po přečtení prvních dvou kapitol se z vás stanou typografové nebo písmomalíři, ale myslím si, že základní terminologie se vám postupně začíná vyjasňovat. Ukázali jsme si, že písmová osnova bývá u různých písem různá. Proto nelze zkonstruovat žádnou univerzální písmovou osnovu a zároveň to potvrzuje mnohost tvarů a proporcí různých písem a pro vás – pro uživatele je to první upozornění, že pokud se písma liší v proporcích, znamená to, že se také liší ve vhodnosti použití pro různé účely. O tom si budeme podrobněji povídat později. Možná, že vám z vašeho slovníku pomalu vymizí termíny „velká a malá písmena“, také „kapitálky“ vám nebudou připomínat bankovnictví a třeba si i někteří z vás začnou všímat jemných typograřckých detailů – jako jsou například přetahy... • Co znamená výraz akcentovaný znak? • Co je to účaří? • Jaký optický klam by nastal, kdyby oblá písmena nepřesahovala dotažnici? • Které z následujících slov je napsáno kapitálkami? 2. typografická terminologie 15 Otevřete si program InDesign, vytvořte si nový dokument určený pro tisk (ne pro web). Ze sloupce nástrojů si vyberte „přeškrtnutý obdélník – to je rámeček pro načítání obrázků. Pomocí tohoto nástroje si udělejte na pracovní ploše rámeček pro načtení obrázku. 2. typografická terminologie 16 Pod nabídkou „soubor“ vyberete příkaz „umístit“ a načtete obrázek Načtený obrázek můžeme celý včetně rámečku, do kterého jsme obrázek načetli, přesunovat po ploše pomocí černé šipky Naproti tomu, pomocí bílé šipky přesunujeme pouze obrázkem uvnitř rámečku – hnědou barvou se nám zobrazuje obrys samotné fotografie, která je schovaná v rámečku, do kterého jsme ji předtím načetli 2. typografická terminologie 17 Nahoře: k sazbě textu používejte textový rámeček (není označen proškrtnutím). Textový rámeček můžete rovněž vytvořit pomocí textového nástroje. Dole: vyberte si textový nástroj a ťukněte kurzorem do textového rámečku a začněte psát 2. typografická terminologie 18 Písmo můžeme nastavovat (velikost, proklad, zarovnání odstavce, barvu atd.) pomocí ovladačů na horní liště. Písmo se dá ovládat rovněž pod menu „Text“ nebo pod menu „Okna“ a nabídkou „Text a tabulky“. Pod menu „Okna“ je rovněž alternativní možnost nastavení barevnosti včetně přednadstavování ve vzorníku. Pomocné linky můžete tahat podobně jako v illustratoru z lišt s pravítky. Odstraňovat pomocné linky můžete pod nabídkou „zobrazení“ a „Mřížky a vodítka“. Jak už bylo řečeno, text se dá ovládat na třech místech – horní liště, pod menu „Text“ i pod menu „Okna“ a nabídkou „text a tabulky“. Zkuste si změnit část textu na „kapitálky“ – záleží na vás, který způsob zvolíte. Pomocnými linkami si vyznačte písmovou osnovu vámi zvoleného písma (linka pro akcentové a horní dotažnice, účaří i pro dolní dotažnice). Potom zkuste označit veškeré písmo pomocí kurzoru a změňte písmo na nějaké jiné – vyzkoušejte si, že skoro každé písmo má úplně jiné proporce a tudíž i jinou výšku písma a z toho vyplývající i jinou písmovou osnovu (markantní je to třeba u písem Arial x Times). 2. typografická terminologie 19 Pokud potřebujeme sázet nějaké speciální znaky - např. matematické nebo text v jiném než latinkovém písmu, využíváme k tomu pomocnou tabulku tzv. „glyfů“. Píšeme tak, že ťukneme kurzorem do místa, kam chceme znak umístit a potom v tabulce klepneme na vybraný znak a on se nám zobrazí v sazbě. POZOR! NE VŠECHNA PÍSMA MAJÍ DOSTATEČNĚ ROZSÁHLOU NABÍDKU GLYFŮ! Azbuka ani řecká Alfabeta nejsou samozřejmostí! Vyzkoušejte si různá písma ve vysázeném textu a mějte přitom otevřenou tabulku glyfů a sledujte, jak se mění nabídka glyfů u různých písem. Vytvořte si v InDesignu nový dokument, vyberte si textový rámeček a do něho vysázejte následující text v azbuce (viz níže). Dodržte i barevnost a různou velikost sazby. Hotovou sazbu uložte do pdf - ukládá se podobně jako v illustratoru. Pod menu „Soubor“ pomocí nabídky „Export“. 3. KONSTRUKCE PÍSMA, druhy a typy písma V této kapitole: • dozvíme se něco o struktuře písmene – to nám umožní pochopit některé jeho konstrukční zákonitosti • se dozvíte, co to je „písmo základní“, co písmo vyznačovací a jaký je jejich vzájemný vztah. Pochopení těchto vztahů vám umožní vhodněji využívat jednotlivé řezy písma. Klíčová slova: • dřík, serif, stínování, tah písma • druh písma, typ písma • rodina písma, řez písma, vyznačovací řez • duktus, kurzíva, písmo zúžené • Písma TruType, PostScript a OpenType Písmeno jako základní kámen typografie má své přesně pojmenované části, ze kterých se skládá. Celé písmové abecedy zase můžeme zařadit podle různých kritérií do skupin a podskupin. Pro měření výšky písma používáme speciální typometrické míry. Možná si řeknete, k čemu nám to všechno je, když v běžném textovém programu vystačíme se dvěma typy písma, s jednou velikostí a k čemu nám je znalost stavebních prvků písma, když se jeho tvorbou třejmě nikdy nebudeme zabývat? Pokud jste studijní oporu dočetli až sem, předpokládám, že máte o typografii skutečný zájem a těch několik nutn ých pojmů dokážete „vstřebat do krve“. Za časů Guttenberga se při tvorbě nových písem vycházelo z odkazů ručně psaných abeced, v dnešní době, kdy už je ruční sazba skoro muzeální záležitostí a zabývá se jí pouze hrstka typografických zasvěcenců zase nelze opomíjet staletími prověřené zkušenosti a vyzkoušené postupy ruční sazby při tvorbě písma digitálního – ve velké míře dochází právě k digitalizaci klasických „kovových“ písem. Celkový obraz písmových znaků pochází z původních ručně psaných vzorů, hovoříme proto také o kresbě písma. Ta je vyjádřena hlavními a vedlejšími tahy. Hlavní přímý tah (ne však oblý) s nazývá „dřík“ písmene. Dříky mohou být svislé nebo šikmé. Některé tahy písmen bývají zakončeny „serify“. Serify jsou v rámci druhu písma jednotné a způsobem, kterým se na tahy písma napojují, utvářejí jeho originální charakter. Různé tvary serifů výrazně ovlivňují čitelnost písma. Serify se často nesprávně nazývají „patkami“. Skutečnou patkou písmene je dolní zakončení dříku minusek „a, b, d a u“(viz obr. na násl. straně). Samozřejmě existují také písma bezserifová, např. Helvetica (viz klasifikace tiskových písem v následující kapitole). Kapitálky Dřík Serify 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 20 Pro zajímavost uvádíme slovníček struktury písmene. Později v textu se budeme odvolávat na jednotlivé detaily ve stavbě písmene, proto je vysvětlující obrázek tak podrobný. (Všimněte si výšky verzálky „A“ – je stejně vysoká jako minuska „l“. Z toho již můžete odvodit, že nejde o původní české písmo. Zesilování částí nebo celých tahů písmene, zvláště u dříků a oblouků, nazýváme stínování. Způsob stínování oblouků je charakteristický znak pro klasiřkaci písma. Výraz „typ písma“ můžeme pochopit dvěma způsoby. âasto se nesprávně používá pro pojmenování písmových skupin – např. serifové nebo bezserifové písmo. Vtomto případě bychom ale správně měli říci „druh písma. „Typ písma, je naproti tomu označení pro zcela konkrétní písmo charakteristické kresby a pojmenované vlastním názvem. Jednotlivé typy písma se označují jmény autorů nebo originálnímy názvy, jimiž je autoři pojmenovali. Struktura písmene Stínování písmene Typ písma nebo druh písma? 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 21 Mezi nejpoužívanější typy písma patří Times a Helvetica (bude jim dále věnována samostatná kapitola). Dá se říci, že většina dodavatelů latinkových písem je má zahrnuty ve své základní sadě. Kvůli licenčním právům se však často jmenují různě. Helvetica po světě putuje např. pod názvy Claro, Swiss, Switzerland, Aristocrat nebo Vega. Kromě jména se často liší tvary jednotliv ých znaků i šířkových proporcí. Mnohdy korekturní zásah do proporcí písma sice odvrátí hrozící soud kvůli autorským právům, ale uživateli nabízí pouze zmrzačený „odlesk“ originálního písma. Námitku, že to bylo za výhodnou cenu nechávám na posouzení vám. Uživatelé nejrozšířenějších textových editorů mohou nabídnout, že písmo Helvetica není obsaženo v jejich programu nebo se skrývá pod jiným jménem. A někdo by mohl rovnou říci, že používá písmo Arial a s Helveticou se nikdy při práci na počítači nesetkal. K tomu chci podotknout, že písmo Helvetica v této učební opoře používám záměrně jako určitý obecný vzor, na němž lze dobře vysvětlit typograřckou terminologii. Písmo Arial se od Helveticy liší jen v drobných detailech – pro běžného uživatele naprosto nepostřehnutelných. Písmo Helvetica je zároveň pro typografa takovým pojmem, jakým jsou pro milovníky aut např. značky Mercedes nebo Jaguár... Jak se jmenuje Helvetica ve vašem počítači? Neskrývá se pod jiným jménem? Jaké je „rodné“ jméno vašeho písma? Helvetica nebo Arial? 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 22 • Jaký typ písma máte právě nastavený ve vašem textovém programu? • Kde najdete u písmene serif a co je to patka? Existují i písma bezserifová? Jistě to znáte z vlastní zkušenosti: píšete dopis v běžném textovém editoru a máte potřebu některé věty či nadpisy zvýraznit, odlišit od ostatní sazby. Nabízí se vám několik možností, jak danou situaci vyřešit. Můžete třeba na zvýraznění nadpisů použít jiný typ písma a na „vypíchnutí“ důležitých slov použít ještě další – úplně odlišný. Když budeme takto pokračovat dál, hrozí nám nebezpečí, že náš dopis znepřehlední velkým množstvím rozdílných typů písma a místo zvýraznění dosáhneme pravého opaku. Pokud však chceme dosáhnout jednotného vzhledu sazby, je lepší použít některou z tzv. vyznačovacích verzí – „řezů“ daného písma – např. kurzívy. Kresebná varianta základní verze určitého typu písma. Nadpisy na okraji našeho textu jsou vysázeny z vyznačovacího řezu písma Times – (v tomto případě kurzívy) Times Italic. Písmo stojaté, obyčejné (angl. roman, regular), jehož znaky jsou vzpřímené. Tento text je napsán základním písmem typu Times. Skupina řezů jednoho typu odvozených ze základního písma tvoří písmovou rodinu. V písmové rodině se nachází základní písmo a jeho vyznačovací verze, řezy písma stojatého a kurzíva. Mnohé rodiny písma existují ve velkém množství (např. Helvetica), jiné typy rodiny netvoří, protože jsou nakreslena pouze v jednom řezu (např. Zapf Chancery). Obvyklou rodinu písma tvoří čtyři řezy (obyčejné (základní) písmo, kurzíva, tučné, a tučná kurzíva. Vyznačovací řez je kresebná varianta základního písma (kurzíva, polotučné, tučné, velmi tučné, tučná kurzíva a kapitálky). Používá se ke zvýraznění důležitých slov nebo celých částí textu. Pozor! Nadúžívání vyznačovacích řezů písma v textu mnohdy nevede k většímu zdůraznění daných částí sazby. Jako typický příklad nevhodně použitých vyznačovacích řezů bych uvedl sazbu sportovní rubriky některých novin. Mám na to osobní vzpomínku z doby, kdy jsem se podílel na grařcké úpravě jednoho deníku. Sváděl jsem věčný boj se sportovními redaktory, kteří ve snaze co nejvíce zvýraznit sportovní výsledky najednou nebyli schopni se rozhodnout, zda ztučnit názvy sportovních klubů nebo dosažené body nebo raději počet vstřelených branek. V přehršli tučně vyznačených slov se úplně ztratila původně vyznačovací funkce tučného řezu písma a čtenáři se Řez písma Základní písmo Rodina písma Vyznačovací řez 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 23 takto vysázená strana slila do jednoho tučného moře. Podobně neprakticky si počínají někteří tvůrci inzerátů – tím, že vše ztuční, potištěná plocha se slije a čtenářovo oko na ničem výrazněji neulpí... S vyznačovacími řezy písma je třeba pracovat citlivě, aby neztratily svou původní funkci! Vyznačovací řez s mírným sklonem se nazývá kurzíva. Nehodí se pro sazbu delších textů, protože je o něco hůře čitelné než základní písmo. Pomocí počítače můžete v textových programech často naklánět i písmo, které originální kurzívu neobsahuje. Tato nepřirozeně nakloněná kurzíva často deformuje tvar písma a navíc zhoršuje jeho čitelnost. Omezte proto takové umělé naklánění písma na minimum! Tloušťku písmových tahů nazýváme „duktus“. Je to důležitý znak písmové kresby, vyjádřený poměrem tloušťky tahů k výšce písmen. Duktus ovlivňuje výraznost a čitelnost písma. Písma zesíleného duktu (polotučné, tučné, velmi tučné) mají všechny tahy oproti základnímu řezu zesíleny a vysazený text pak působí opticky tmavší. Existuje také opačná varianta, kdy je duktus oproti základnímu řezu písma zeslabený (tenké, slabé). Vysazený text je pak pochopitelně opticky světlejší. Podívejme se nyní na písmovou rodinu Frutiger, kde se jednotlivé řezy liší právě rozdílným duktem: Mezi vyznačovací písma patří také „kapitálky“ – jsou to vlastně verzálky kreslené na střední výšku písma (viz. také na str. 7). Pravé kapitálky si musíte koupit ve zvláštním písmovém souboru a většina běžně dostupných abeced Kurzíva Kapitálky 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 24 pravé kapitálky neobsahuje. Textové programy obvykle obsahují funkci, která umožňuje vytvořit nepravé kapitálky – verzálky uměle zmenšené na střední výšku písma. Poznáte je podle zeslabeného duktu oproti minuskám základního písma. Zeslabený duktus může způsobit tzv. propadání sazby. Od základního písma je odvozeno i písmo zúžené (condensed) a rozšířené (extended). Některé rodiny písem obsahují také tyto zúžené (popř. rozšířené) řezy. Zejména zúžená písma nacházejí časté uplatnění většinou tam, kde potřebujeme na malém prostoru umístit co nejvíce informací (jízdní řády, telefonní seznamy). Zde je třeba upozornit, abyste si nepletli písmo zúžené, které je originálně vytvořeno jako zúžené od písma, které si ve většině textových programů můžete sami zúžit nebo rozšířit. Pokud zrovna nemáte k dispozici zúžený řez určitého písma a přistoupíte k umělému zúžení, vyhněte se většímu zúžení než je 10 %. Zužováním písma totiž dochází k deformaci svislých tahů písma, zatímco vodorovné zůstávají beze změny. • Podívejte se do sportovní přílohy novin, jak se sazeči určitého deníku vypořádali se sazbou sportovních výsledků. • Všímejte si inzertních stran – jak jsou voleny řezy písma do inzerátů? • Zkuste odhadnout, zda-li jsou novinové titulky ve „vašich“ novinách zúžované nebo rozšiřované. • Používáte ve vašem textovém editoru originální kurzívu nebo uměle počí- tačově upravenou? Písmo zúžené a rozšířené 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 25 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 26 Vytvoříme si nový dokument s následujícím nastavením: bez protilehlých stran a bez základního textového rámečku, zadáme velikost A4 a nastavíme si také okraje pomocného rámečku. K tomu, abychom mohli sázet text, potřebujeme na nově vzniklé stránce dokumentu vytvořit textový rámeček. Můžeme to udělat dvojím způsobem: 1) vybereme textový nástroj a ťukneme s ním do levého horního rohu budoucího rámečku a tažením vytvoříme potřebně veliký rámeček. Výhodou je, že můžeme okamžitě začít psát – v levém horním rohu se nám automaticky objeví kurzor k editování textu (viz níže). 2) vybereme nástroj Rámeček textu a vytvoříme obdélník potřebné velikosti. Abychom mohli do nově vzniklého rámečku začít psát, musíme vybrat Textový nástroj a ťuknout do levého horního rohu rámečku (viz obrázek dole a vpravo). 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 27 Nabídka písmových znaků je u některých písem natolik bohatá, že je lepší při používaní tabulky glyfů používat možnosti výběru zobrazených znaků – např. zobrazit jen Interpunkce, Symboly nebo třeba Řecké znaky. Písma True Type a PostScript mají svoji speciální verzi pro operační systém Windows a úplně jinou pro Mac OS. Nelze tedy „stáhnout“ písmo z Windows a nahrát na „Maca“ a naopak. Naproti tomu písma OpenType používají jeden soubor písma pro počítače s Windows i pro počítače s Mac OS, takže je možné přenášet soubory z jedné platformy na druhou bez obav z nahrazení písem a dalších problémů, které mohou způsobit změny zalomení textu. Mohou obsahovat mnoho prvků, jako jsou ozdobné tvary a volitelné ligatury, které nejsou dostupné v současných PostScriptových a TrueType písmech. Písma TruType a PostScript Písma OpenType 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 28 Při práci s textem se můžeme setkat s technologicky rozdílně „vyrobenými písmy“. V nabídce písem se nám zobrazují s rozdílnými symboly před názvem typu písma TrueType OpenType Adobe PostScript V počítači se nám někdy sejdou písma ze stejné rodiny, ale v různých formátech (viz vpravo nahoře např. Helvetica) Při sazbě OpenType obvykle nabízí více možností a užitečných funkcí. Pod menu Text nebo Okna si lze vybrat nabídku Znaky. Otevře se nám paletka, pomocí které ovládáme např. typ písma, jeho velikost, řádkový proklad, prostrkání atd. V pravém horním rohu pod malou šipkou se nacházejí další nabídky. Hned v prvním řádku ovládání OpenTypových písem. Pokud máme vybráno písmo, které není OpenType, všechny nabídky úplně vpravo jsou v závorce a nejdou použít. 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 29 V případě použití písma OpenType jsou bez závorek zobrazeny ty nabídky, které dané písmo nabízí. Mezi nejzajímavější možnosti patří u některých písem OpenType např. různé Stylistické sady. Ukážeme si to na příkladu písma Bree. Vysázíme si 2 x abecedu minusek v základní stylistické sadě a potom si pro spodní z nich vybereme možnost výběru jiné stylistické sady. Vidíme, že písmo Bree nám nabízí u některých znaků (a, g, k, y, z) jejich varianty. Přepínáním Stylistické sady si můžeme vybrat, kterou z variant při sazbě zvolíme. 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 30 V naší lekci jsme se seznámili s konstrukcí písma, dozvěděli jsme se, co to je druh a typ písma, rodina písma, řezy písma atd. V korespondenčním úkolu si tyto znalosti procvičíme. Uděláme si inventuru písem, která máme nainstalována v počítači. Nejprve si na stránce v novém dokumentu velikosti A4 uděláme textový rámeček, vepíšeme do něho větší velikostí (cca 50 b) celou abcedu vybraného písma – verzálky, minusky včetně číslic. Pod to napíšeme název (typ) písma a úplně dolů jednu nebo dvě věty se zdůvodněním, pro jaký účel se to písmo dá nejlépe využít. Stačí, když si takto vybereme 10 různých typů písma. Na jednu stránku A4 se nám vejdou maximálně dvě písma, proto si musíme umět přidat další stránky. Hotový vzorníček pak uložte do PDF. Pod nabídkou Okna si vyberte Stránky. Otevře se vám paletka Stránky. Tažením ze vzoru přetáhnete pod existující stránku stránku novou. 3. konstrukce písma, druhy a typy písma 31 Další možnost přidání stránky je v nabídce pod šipkou v pravém horním rohu paletky Stránky. Tip: Textový rámeček si označte černou šipkou a zkopírujte vždy na následující stranu a posuňte tam, kam potřebujete. Jednotlivé texty pak můžete přepisovat a písma libovolně měnit. 4. KLASIFIKACE TISKOVÝCH PÍSEM V této kapitole se naučíte: • do jakých „škatulek“ a podle jakých typických znaků se dělí tisková písma • přednastavit vzorové stránky a také natékát delší text do dokumentu Klíčová slova: • dynamická písma, statická písma • antikva • lineární písma • nastavení vzorové stránky a natékání delšího textu Od Guttenbergových časů se nám po  celém světě nahromadilo obrovské množství latinkových písem (ještě se pravděpodobně setkáte také s nelatinkovými písmy pravosměrnými – např: azbuka, řecké písmo). Pravosměrné písmo je takové, které se čte a píše zleva doprava. Samozřejmě existují také nelatinková písma levosměrná (orientální) anebo písma exotická. Představte si, že byste měli napsat dopis třeba v japonštině! Takovými případy se zabývat nebudeme. Věřím totiž, že v běžném životě se většinou setkáte pouze s písmy latinkovými. V této kapitole se dozvíte, jak se můžete v tom obrovském množství písem zorientovat a kam jednotlivá písma máte zařadit. Tato znalost vám nakonec pomůže i při výběru určitého písma pro vaši konkrétní potřebu. Ne každé písmo se totiž hodí pro úplně každou příležitost! Některá vysvětlení se snažím co nejvíce zjednodušit. Nejinak tomu je i s klasifikací tiskových písem. Od konce 70. let 20. století se u nás ustálilo rozdělování písem (J. Solpera) podle dvou základních kriterií: Tím prvním je princip dynamický, takto vypadající písma vycházejí z písem ručně psaných plochým písařským nástrojem. Rozdíly mezi slabými a zesílenými tahy (stínování) písma jsou méně výrazné a osa stínování je šikmá. Statický princip – písma vycházející z  konstruovaných návrhů. Přechody mezi jednotlivými tahy jsou velmi výrazné a osa stínování je svislá. Dynamická písma Statická písma 4. klasifikace tiskových písem 32 Nyní bude následovat přehled jednotlivých klasiřkačních skupin latinkových písem vždy s uvedeným vzorem: 4. klasifikace tiskových písem 33 4. klasifikace tiskových písem 34 Ve výčtu písem se několikrát objevil název „antikva“. Jde o základní formu latinkového písma. První tisková antikva vznikla v polovině 15. století. Typickým znakem je rozdíl v  tloušťce mezi hlavními a  vedlejšími tahy a ukončení konstrukce písma serify. Ve svém přehledu jsem se omezil na pouhou ukázku jednoho písma v rámci určité kategorie. Ke každé kategorii by se samozřejmě daly podrobně popsat nejdůležitější a nejtypičtější atributy dané kategorie. Rozhodl jsem se nezabíhat do podrobností. Tato kapitola má totiž především seznamovací charakter – na jaká písma můžete narazit a s jakými můžete při práci počítat. Zároveň nebylo mým záměrem vytvářet vám vzorník písma, při obvyklé práci s textovým editorem stejně narazíte jen na několik málo písem, nejspíš na Times, Helveticu, Arial nebo Courier. Proto je důležité, abyste věděli, že existují také i jiná písma... Antikva 4. klasifikace tiskových písem 35 V  každodenním životě se často setkáte s  nevhodným užitím písma. Například zkuste někdy projít vaše město se zdviženou hlavou a všímejte si vývěsních štítů nad obchody. Zjistíte, že někdy ani z nejbližší vzdálenosti nejste schopni rozluštit nápis, který by vás měl přitahovat už z dálky. Bylo to pravděpodobně způsobeno použitím nějakého komplikovaně ornamentálního písma, které není dostatečně čitelné, někdy se zase setkáte s písmem, které se nehodí použít na určitou historickou budovu. Jiné písmo používejte na psaní osobního dopisu nebo dopisu, který by měl mít oficiálnější charakter (některé písmo antikvové – např. Times, Garamond, Palatino) a jiné písmo používejte např. v drobném textu na vizitce (nejlépe lineární a bezserifové – Helvetica, Univers, Gill). Při výběru byste měli mít na zřeteli také účelnost použití – např. písma antikvová nejsou v příliš drobném textu dobře čitelná, neboť při četbě opticky „vypadávají“ tenké tahy písmen. Písma antikvová není vhodné používat rovněž pro využití v orientačních systémech, naopak jejich slavnostnější ráz a příjemná čitelnost v určité velikosti (8–12 b) je předurčuje pro využití v osobních sděleních nebo při sazbě knih a novin. • Vysvětlete rozdíl mezi dynamickým a statickým principem konstrukce písma. • Jaké písmo byste použili k označení místností ve vaši řrmě? 4. klasifikace tiskových písem 36 Připravíme si dokument, ve kterém si ukážeme, jak si lze přednadstavit stránky ve vzorech. Nejprve si vytvoříme nový dokument bez protilehlých stran, vybereme si základní textový rámeček, velikost A4 a nastavíme si taky okraje textového rámečku. 4. klasifikace tiskových písem 37 Pod menu Okna si vybereme nabídku Stránky. Pod menu Okna si vybereme nabídku Stránky a ťukneme na A-vzor. Nyní se pohybujeme v tzv. „vzoru stránky“. To, co si zde přednastavíme, se nám může zobrazovat v celém dokumentu. Například si napíšeme řádek textu ... 4. klasifikace tiskových písem 38 ... a přidáme mu barevnost To, co vidíme v A-vzoru, se nám automaticky zobrazuje na všech stranách, které vznikly použitím A-vzoru. Pokud text vymažeme ve vzoru, nezobrazí se ani na dalších stránkách. Nicméně předvolený textový rámeček s předvoleným písmem včetně jeho velikosti a barevnosti můžeme využívat dál na všech nových stranách, které jsme si vytvořili podle vzoru. Další strany můžeme přidávat např. ručně tak, že obdélníček zobrazeného A-vzoru ručně přetáhneme pod stránku, kde se má nová strana přidat. 4. klasifikace tiskových písem 39 Jak již bylo řečno na předchozí stránce – pokud text vymažeme ve vzoru, nezobrazí se ani na dalších stránkách. Nicméně předvolený textový rámeček s předvoleným písmem včetně jeho velikosti a barevnosti můžeme využívat dál na všech nových stranách, které jsme si vytvořili podle vzoru. Abychom v předvoleném rámečku na nových stranách mohli editovat text, musíme nejprve rámeček odemknout – v paletce Stránky je v pravém horním rohu malá šipečka. Po jejím rozkliknutí si z nabídky vybereme příkaz „Změnit položky vzorové stránky“... ... tím jsme si přednadstavený textový rámečk odemkli. Nyní ťukneme textovým nástrojem do levého horního rohu rámečku a můžeme začít buď sázet text nebo si můžeme zkopírovat text odjinud – např. z nějakého textového editoru (Word). Pokud je zkopírovaný text delší a nevejde se nám do přednadstaveného rámečku, automaticky se přelije na další stránky, které si program automaticky vytvoří (ve verzi InDesignu CS 4 a vyšší). 4. klasifikace tiskových písem 40 Ve starších verzích InDesignu (CS2+CS3) se po zkopírování dlouhého textu další stránky automaticky nevytvoří – v pravém dolním rohu textového rámečku se objeví červené plus v čtverečku – značka, že je uvnitř schovaný nezobrazený text. Nyní musíme černou šipkou ťuknout na červený čtvereček. Místo kurzoru se nám zobrazí malý sloupeček textu ... ... ještě předtím si vytvoříme podle A-vzoru novou stránku. Potom černou šipkou s přenášeným textem ťukneme do levého horního rohu nové stránky a přitom na klávesnici držíme tlačítko Shift. Text se nám postupně rozvine a program si automaticky vytvoří potřebné další stránky. 4. klasifikace tiskových písem 41 Stránkování Nejprve si udělejte ve vzorové stránce textový rámeček v místě, kde chcete mít stránkování ... ... potom si do rámečku ťukněte textovým nástrojem tak, aby začal blikat kurzor. Pod menu Text si postupně vyberte příkaz Vložit speciální znak – Značky – Číslo aktuální schránky. 4. klasifikace tiskových písem 42 Na místě kurzoru se objeví písmeno „A“ ... ... můžete ho podle potřeby posunovat nebo měnit velikost či typ písma. 4. klasifikace tiskových písem 43 Vytvořte si v IndDesignu vzorník z nejméně 10ti typů písma, která máte ve svém počítači. Můžete se inspirovat klasifikací tiskových písem a podle ní vybírat určité druhy písma.Vzorník bude vypadat podobně jako ukázka vlevo. Nejprve ve velikosti 60 bodů výčet základních verzálek, potom minusky, číslice včetně akcentů. Následovat bude název písma (40 bodů). A potom vždy tři řádky textů – 12 bodů, 10 bodů a 6 bodů. Ideální by bylo, kdybyste si mohli hotový vzoníček pro vlastní potřebu vytisknout na laserové tiskárně. Hotový úkol budete odevzdávat v digitální podobě uložený ve formátu PDF. 5. obtékání textu V této kapitole: • zjistíte, že (naštěstí) i sazba má svoje léty ověřená pravidla a vy se máte při práci čeho „chytit“ • konečně zjistíte, jak se správně píší předložky, zkratky, čísla, data, peněžní hodnoty, interpunkční znaménka, apostrofy, pomlčky ... Klíčová slova: • hladká sazba, východový řádek, zarážka, čtverčík • práce s obrázkovým rámečkem, obtékání textu, popisky k obrázkům Asi jste všichni zažili situaci, kdy jste při psaní nějakého třeba úředního dopisu pocítili nejistotu. Např. „najednou jste si nebyli jistí, jak rozdělit slovo nebo číslo, jak správně ukončit stránku a jak na nové začít...“. Na začátku vás musím upozornit, že typograřcká pravidla jsou právně nevynutitelná. Oborové normy totiž přestaly platit 31. 12. 1994 a žádné nové dosud nevznikly a asi ani nevzniknou. Normy ČSN stále platí, ale od roku 1999 nemají právní vynutitelnost. Přesto vám radím, abyste si pravidla vštípili do paměti, protože jsou to zkušenosti nasbírané za více než 500 let existence sazby jako specializovaného oboru. Nelze předpokládat, že by se vám podařilo vymyslet pravidla nová a lepší – proto se snažte za pomocí pravidel stávajících vytvořit krásně upravený dopis, leták, pozvánku, knižní stránku... Hladká sazba je sazba z jednoho stupně druhu a řezu písma sázená na stanovenou šířku. Skládá se z odstavců, které obvykle začínají zarážkou, ale mohou být sázeny i bez zarážky – rozhodující je celková grafická úprava, a jsou ukončeny východovou řádkou. Nejčastěji se používá na začátku prvního řádku. Běžně se používá zarážka jeden až dva čtverčíky. Větší zarážka přináší následné problémy s východov ými řádky, které musí být vždy delší než zarážka následujícího odstavce. Je důležitý typograřcký pojem vycházející z kovové sazby. V následujících pravidlech se s ním budete potkávat, proto vám předkládám velmi zjednoduš ené vysvětlení. Většina písem, se kterými se v počítači můžete psát jsou písma tzv. proporcionální* – tzn. že jednotlivá písmenka jsou různě široká. Nejširším písmenem je písmeno „M“, které tím, že je vlastně „do čtverce“ má stejnou výšku a šířku. Pokud máme výšku písma 12 bodů, je šířka jednoho čtverčíku také 12 b. Takže pokud se někde setkáte s výrazem – zarovnat něco na šířku dvou čtverčíků – použijte jako míru dvě písmenka „MM“ vedle sebe nebo 2x výšku vašeho písma.. Používají se i půlčtverčíky, čtvrtčverčíky – vždy jde o dělení písmene „M“ = dělení výšky písma. Hladká sazba Odstavcová zarážka (odsazení) Čtverčík (em) 5. obtékání textu 44 5. obtékání textu 45 Odstavcová zarážka Do předem připraveného textového rámečku si nalijte text, aby zaplnil cca 4 strany. Odstavcová zarážka se dělá obvykle na šířku dvou čtverčíků – tzn. šířku dvou „M“. Vysázejte dvě vedle sebe „M“ a konec druhého „M“ si označte pomocným vodítkem. Potom můžete obě „M“ smazat. Pod menu „Text“ si vyberte nabídku Tabulátory. Na ploše se vám objeví paletka Tabulátorů. 5. obtékání textu 46 V levém horním rohu ovládací paletky Tabulátorů si vyberte možnost „zarovnat doleva“. Nad měřítkem tabulátoru se vám objeví značka „zarovnání doleva“ a vy se jí snažte dostat přesně na úrověň pomocného vodítka. Na tabulátoru jste si právě vytvořili odstavcovou zarážku. Teď vám stačí umístit kurzor textového nástroje na začátek řádku, kde chcete udělat odstavcovou zarážku a zmáčknout klávesu Tabulátory. Textový řádek se vám zastaví na zarážce, kterou jste si nastavili na tabulátoru. 5. obtékání textu 47 Obtékání obrázků Vytvořte si obrázkový rámeček, umístěte jej na povrch vaší sazby a načtěte do něho obrázek (menu Soubor, nabídka umístit). Načtený obrázek se vám pravděpodobně nezobrazí celý. K jeho správnému rozprostření bude třeba použít funkci Přizpůsobení, která se nachází pod menu Objekt. Vyzkoušejte si všechny nabízené možnosti přizpůsobení, ale nejspíš se vám bude nejlépe hodit možnost „přizpůsobit obsah proporcionálně“. 5. obtékání textu 48 Teď, když už vidíte obrázek celý, můžete si obrázkový rámeček podle něho upravit nebo případně můžete postupovat opačně – zachovat velikost rámečku a upravit výřez fotky. V našem případě pracujeme s variantou, že je obrázek uspořádaný zcela dopředu (nad textem). Náš obrázek nyní leží na textu, ale tím se pro nás stává text schovaný pod ním nečitelný. Využijeme proto nabídku „Obtékání textu“ pod menu Okna. 5. obtékání textu 49 Otevře se nám paletka Obtékání. Na ní si zaklikneme druhou možnost odleva – obtékání textu. Písmo se už rozestoupilo, neschovává se pod obrázkem, ale je třeba nastavit jeho odstup od obrázku. ... do tabulky nastavíme hodnoty odstupu. 5. obtékání textu 50 V našem případě se nám možná bude více hodit zarovnání textu do bloku – obrázek tak bude stejnoměrně obtečen textem. Nabídka “odstavec“ je ukryta pod menu Text. U novějších verzí InDesignu můžeme druh odstavců ovládat i na horní liště. Obrázek nám sice hezky obtekl textem, vznikly nám ale nepěkné „řeky“ prázdného místa (viz značky X“ v jednotlivých řádcích). Tento problém se obvykle řeší nastavením co možná nejvýhodnější velikosti písma vzhledem k nejužším sloupcům textu, které nám teď vznikly. Budeme se tím zabývat v příští kapitole. x x x x x x 5. obtékání textu 51 Na pracovní ploše si připravíme textový rámeček s popiskem a přemístíme jej pod obrázek. Text podle potřeby můžeme případně vycentrovat v ikonce Odstavec podobně jako jsme to udělali s velkým textovým rámečkem. 5. obtékání textu 50 Při práci můžeme jednoduše přepínat mezi pracovním režimem „Normální“ a „Náhledem“. V náhledu nejsou vidět pomocná vodítka, okraje rámečků a místo pracovní plochy se zobrazuje šedá (viz vpravo). Někdy se nám může stát, že popisek pod fotografií se nám nezobrazuje, protože obtékání obrázku působí i na rámeček popisku. V takovém případě musíme v Předvolbách (na PC jsou Předvolby na jiném místě než v Mac OS) vybrat nabídku Sazba a v ní zakliknout příkaz „Obtékání textu ovlivní pouze text pod“ (viz následující strana) a náš popisek se ihned zobrazí. 5. obtékání textu 51 Vyzkoušejte si i obtékání nepravidelného tvaru. Pomocí pera si stejně jako v Illustratoru narýsujte jakýkoliv tvar. 5. obtékání textu 54 Do tvaru načtěte fotografii. Vyberte si nástroj obtékání textu. Na paletce Obtékání textu si vyberte příkaz „Obtékání podle tvaru“. Stejně jako u obdélníkového tvaru si můžete odstup textu od vašeho nepravidelného objektu přesně nastavit. Východový řádek Předložky Zkratky 5. obtékání textu 55 Čísla Telefonní čísla Datum Čas Peněžní hodnoty 5. obtékání textu 56 Spojovník Interpunkční znaménka Apostrof (odsuvník) Pomlčka 5. obtékání textu 57 Zalomte si v InDesignu text o nějakém známém typografovi nebo grafickém designérovi. Dovnitř do hladké sazby vložte několik obrázků jeho realizací s popisky a obrázky včetně popisků nechejte obtékat, popř. použijte odstavcovou zarážku – tak, jak jsme si to ukazovali v této lekci. Vyzkoušejte si další způsoby nastavení obtékání obrázku, které vám nabízí paletka Obtékání textu. 5. obtékání textu 58 6. VYPLŇOVÁNÍ ŘÁDKŮ V této kapitole: • zjistíte, že vyplnit řádek textem tak, aby vypadal hezky a byl zároveň i dobře čitelný, není vůbec jednoduché ... Uvozovky Závorky Paragraf (§) Znak & (et) Hvězdička a křížek Procento 6. vyplňování řádků 59 Stupeň Označení úhlu Dělení slov 6. vyplňování řádků 60 Grafické programy většinou pracují se základní mezislovní mezerou, která je třetinou stupně písma (třetinou čtverčíku, u dvanáctibodového písma je to šířka 4 body). Změnou vzdáleností mezi jednotlivými znaky můžeme zlepšit čitelnost, ovlivnit prostor, který vytištěný text bude zabírat, a také zabarvení vytištěného dokumentu. Když se řekne „prostrkej tento řádek“, myslí se tím, že se začne manipulovat s mezerami mezi jednotlivými písmeny v řádku. Pokud mezery zvětšujeme, říkáme, že řádek „rozpalujeme“ (jednotlivé mezery mezi písmeny pak nazývame rozpaly). V případě, že mezery zmenšujeme, říkáme, že řádek stahujeme. V obou případech je třeba se mít na pozoru a nic nepřehnat. Oba extrémy by mohly zapřičínit ztrátu čitelnosti textu. Příklady: Vzdálenost mezi slovy Volba prostrkání 6. vyplňování řádků 61 Vidíte, že někdy se můžete nechat okouzlit možnostmi sázecích programů a tím si i způsobit komplikace. Práce s „rozpaly“ vyžaduje totiž určité zkušenosti. Kromě celých řádků samozřejmě můžeme korigovat mezery mezi písmeny i v jednotlivých slovech. Je to potřeba především u výrazných titulků a samostatně stojících názvů. Na začátku kapitoly jsem se zmínil o snaze typografa pomocí úpravy prostrkání prosvětlovat nebo ztmavovat celkový vzhled sazby. Zkuste si přivřít oči a podívejte se na příkladové texty na předchozí straně. S pomocí připřených očí si snáze všimnete barevné nevyrovnanosti spodního hodně staženého prostrkání. Naproti tomu standardně nastavené prostrkání prvního příkladu vytváří poměrně jednolitou šedivou plochu. Pokud se vytváří titulek, obzvláště pokud je sázený ve větší velikosti, je třeba si speciálně pohrát s jednotlivými mezerami mezi písmeny: Pozorně si prohlédněte varianty prostrkání jednotlivých písmen ve  slově „kamiony“. Pokaždé je jiné a jen to spodní by se dalo použít. Postupně si podrobně vysvětlíme rozdíly mezi variantami. 6. vyplňování řádků 62 Varianta č.1) znázorňuje typický příklad, jak často postupují lidé, kteří o typografii nic nevědí. Rozhodnou se správně rozpálit slovo a svoji správnost postaví na naprosto stejných mezerách mezi jednotlivými písmeny. Výsledek nejlépe ohodnotíte, když přivřete oči. Místo jednolitě vysázeného řádku nám před očima poskakuje několik shluků. Výrazně odskakuje „k“ a také písmeno „y“, uprostřed slova je shluk „mio“ a písmena „a“ i „n“ jakoby nepatřila nikam. Výsledkem je špatně prostrkané slovo ztrácející i svou čitelnost. Takto nikdy nepostupujte! Jednotně dodržované mezery vám nikdy nezajistí správné prostrkání slova! Varianta č.2) zobrazuje prostrkání takové, jaké vytvoří automaticky sázecí program počítače. V případě výskytu takto rozpáleného slova uprostřed hladké sazby by nemělo cenu se tímto problémem zabývat. Slovo není správně rozpálené, ale v drobném textu to nebude vidět. Horší už je jeho využití např. ve znázorněné velikosti. Písmeno „k“ i tady odskakuje a uprostřed je shluk písmen „mi“. Varianta č.3) ukazuje korekci původního počítačem provedeného prostrkání. „K“ se přesunulo na dotek písmene „a“, které bylo do „k“ dokonce lehce zapuštěno, zvětšila se mezera mezi „m“ a „i“ a také „y“ bylo přisunuto. Celkový dojem z prostrkání tohoto slova je nyní klidnější a vyrovnanější, nikde se netvoří shluky písmen, slovo je nyní připraveno fungovat i ve větší velikosti. Umět správně „rozpálit“ text (v našem případě slovo) patří k základní výbavě každého typografa. Je velmi pravděpodobné, že by stejné slovo dva různí typografové rozpálili každý trochu jinak, ale rozhodně by se oba shodli na tom, že jejich hlavní snahou je pravidelně rozložené „světlo“ mezi jednotlivými písmeny. Už jsem vám radil, abyste si při této práci občas přivřeli oči a pozorně sledovali, zda-li je „světlo“ správně rozloženo a zda-li nevznikají někde tmavé shluky písmen nebo naopak příliš světlé plochy. Dozvěděli jste se, že existují nějaká pravidla sazby, s některými z nich jste se setkali již dříve v pravidlech českého pravopisu, jiná vás možná přesvědčila, že kvalitní sazba není jenom bezmyšlenkovité mačkání klapek na počítači, ale že to chce také určité zkušenosti. Abyste ty zkušenosti nemuseli pracně a dlouhodobě získávát metodou pokusu-omylu, je možná lepší si pravidla sazby „vrýt trošku do paměti“. Nepředpokládám, že si po přečtení posledních dvou kapitol ihned zapamatujete všechny podrobnosti. Cílem bylo vytvořit vám jakousi kuchařku, ve které můžete kdykoliv nalistovat váš konkrétní problém a pomocí jednoznačné „poučky“ ten problém i vyřešit. V podobném duchu budou následovat také další kapitoly. • Jak vypadá hladká sazba? • Jak byste vysvětlili šířku jednoho čtvečíku? • Jak poznáte východový řádek? 6. vyplňování řádků 63 6. vyplňování řádků 64 Sazbu ve sloupci textu lze opticky zarovnat, aby např. slova s uvozovkami netvořila „vykousnuté zuby“ v jinak celistvém okraji sloupce. Optické zarovnání nastavujeme pod menu Text a nabídkou Článek. 6. vyplňování řádků 65 Při optickém zarovnání textu se povytáhnou před okraj textového sloupce nejen uvozovky, ale také např. diagonální tvary písma. Nastavení správných tvarů uvozovek lze provést pod nabídkou Předvolny – Slovník. KAPITOLA Č. 6 6. vyplňování řádků 66 Pokud se rozhodneme využít tlačítko Enter k přesunutí slova na další řádek, musíme mít na paměti, že se takový zásah v sazbě natrvalo projeví. Rozeznáváme tzv. „tvrdý enter“, kdy kurzor umístíme těsně před přesouvané slovo a pak zmáčkneme pouze tlačítko Enter. Na předchozím řádku před přesunutým slovem nám trvale vzniká prázdné místo. 6. vyplňování řádků 67 Při sazbě do bloku lze použít rovněž tzv. „měkký enter“, kdy kurzor umístíme těsně před přesouvané slovo a pak zmáčkneme nejprve tlačítko Shift a pak teprve Enter. Na předchozím řádku před přesunutým slovem nám nezůstává prázdné místo – řádek se díky měkkému enteru zatáhne až do konce. 1 2 Pomocí měkkého enteru můžeme i uměle přidat rozdělení slova. Při rozšíření sazebního sloupce však za slovem, kde jsme použili měkký enter zůstává pořád stejné množství slov a vznikají tak řeky! KAPITOLA Č. 6 6. vyplňování řádků 68 Prostrkání písmen ve slovech lze nastavit buď „metricky“ – tak automaticky sází InDesign nebo lze nastavit tzv. „optické vyrovnání“. Kvalita metriky závisí na tom, jak ji v daném písmu jeho tvůrce nastavil. Optické vyrovnání se snaží automaticky mezery mezi slovy vyrovnat. V našem případě (viz obrázek) lze pomocí optického vyrovnání dosáhnout o něco lepšího výsledku než metricky. Nejlepšího výsledku v „rozpalu“ písmen ve slově dosáhneme individuální úpravou mezer mezi jednotlivými písmeny. Kurzor vložíme mezi dvě písmena, která chceme upravovat. Potom zmáčkneme klávesu Alt a pomocí šipek na klávesnici mezeru zmenšujeme (doleva) nebo zvětšujeme (doprava). 6. vyplňování řádků 69 Vyzkoušejte si, jak to vypadá, když máte sazbu prostrkanou metricky (viz obrázek vlevo). ... a když máte sazbu prostrkanou opticky (viz obrázek vlevo). Označte si sazbu. zmáčkněte tlačítko Alt a pomocí šipky doleva zkuste sazbu stáhnout (viz obrázek vlevo) anebo šipkou doprava sazbu prostrkat (viz obrázek vpravo). Sledujte přitom hodnoty na ovládacím panelu. KAPITOLA Č. 6 6. vyplňování řádků 70 Na příkladu z předchozí lekce si můžeme ukázat, jak se také lze částečně zbavit nepříjemných „řek“ v sazbě. Pod menu Text si vyberte nabídku Odstavec a v ní „Dělení slov“. Pomocí jezdce v nabídce Zóna dělení si můžete zkusit různým dělením slov co nejvíc omezit „řeky v sazbě“. Zajímavou funkcí je možnost vidět, kolik znaků, slov, řádků a odstavců obsahuje náš označený textový rámeček. 6. vyplňování řádků 71 Profesionální sazeči používají funkci nedělitelné mezery, která jim odstraní spojky a neslabičné předložky z konců řádků. Tato funkce není standardní součástí instalace InDesignu a je třeba si jí ve formě plug-inu dokoupit. Následující obrázky ukazují, jak tato funkce „jednoznakové předložky“ funguje. Vysázejte v dokumentu o velikosti A4 na šířku vaše jméno i příjmení a vytvořte správné rozpaly. Hotovou práci uložte do PDF a pošlete vašemu lektorovi. 7. odstavcová sazba V této kapitole: • si uvědomíte, jak může řádkový proklad výrazně ovlivnit čitelnost sazby Klíčová slova: • řádkový proklad, kompaktní sazba • odstavec, odstavcová značka • zarovnání do bloku, na praporek, na střed • asymetricky uspořádaný text Řádkový proklad výrazně ovlivňuje poměr potištěné a nepotištěné plochy stránky. Spočívá ve zvětšování nebo zmenšování mezer mezi řádky a má výrazný vliv na čitelnost textu. V jednoduchých textových editorech a v písařské praxi se mu říká řádkování. Mezi typografy byste s tímto pojmenováním neuspěli. Používejte proto vždy výraz řádkový proklad. Volba správného řádkového prokladu ovlivňuje celkový dojem ze stránky, její tmavost nebo světlost a také rovnoměrné vybarvení (podobně jako prostrkání písma). Při zadávání stupně písma a řádkového prokladu se používají číselné hodnoty oddělené lomítkem, např. 12/14: znamená to, že výška písma je 12 bodů a hodnota prokladu je 14 bodů. Sázecí programy i textové editory umožňují používat (používají) automatický řádkový proklad, jehož hodnota obvykle bývá o 2 až 2,5 bodů větší než je výška písma. Pozorně si prohlédněte příŘádkový proklad 7. odstavcová sazba 72 klady různých nastavení prokladů. Na první pohled je patrné, že okouzlení z možností, které nám počítač nabízí sebou mnohdy přináší nevhodné aplikace programových funkcí. To, co by v minulosti sazeč z kovové sazby nevysázel (a neudělal by chybu), protože by mu vadila výška kovové kuželky, dnešní doba s počítačovým nastavením velikosti prokladu umožňuje. Jistě si sami všimnete, že ukázka s prokladem 12/11 bodů je díky velké hustotě řádků špatně čitelná. Navíc se v některých řádcích překrývají horní i dolní dotahy písmen. Další ukázka 12/12 bodů už je o něco lépe čitelná, také písmena se už téměř nepřekrývají, ale tento způsob se využívá opravdu jenom tam, kde je třeba výrazně šetřit písmem: v drobných inzerátech nebo v telefonních seznamech. Takovému způsobu sazby se říká „kompaktní sazba“. Nejlépe se čtou varianty 12/14 (ta téměř odpovídá automatickému řádkovému prokladu, který bývá již standardně v programech nastaven) a také 12/16. Tyto proklady jsou pro oči příjemné a proto se i tímto způsobem vysázené texty lépe čtou. Kompaktní sazba 7. odstavcová sazba 73 Viděli jste, že pro běžné užívání (psaní dopisů, úředních tiskovin...) korigovat proklady ani nepotřebujete. Někdy je lepší „nevrtat“ příliš do nastavení vašeho programu a spolehnout se na léty prověřené zkušenosti a nevydávat se na nejistou dráhu typografa-amatéra-experimentátora. Ona je to totiž věda správně rozpálit řádek a rozhodnout se pro správné proklady. Pokud vytváříte pouze inzerát, který je v novinách jenom jeden, může se vám stát, že jeho nečitelnost může být předností, protože přílišná hustota textu působí na jinak decentně vyrovnaně „jednobarevné“ straně natolik rušivým dojmem, že ihned přitáhne pozornost čtenáře. Pokud by byly tímto způsobem vysázeny celé noviny, brzy by asi ztratily čtenáře ... Odstavec je skupina slov nebo vět ukončených odstavcovou značkou. Tu vložíte do textu každým stisknutím kláves „enter“, a pokud jste v režimu zpracování textu se zapnutým zobrazením netisknoucích znaků, zobrazí se speciálním znakem podle typu editoru. Lidé zvyklí z psacích strojů na manuální návrat vozíku po každém řádku se většinou snaží tímto způsobem pracovat i na počítači a neustále při ukončení řádku mačkají klávesu enter. V textových editorech ale pracujete v textovém rámečku, který automaticky na  konci řádku váš kurzor přeskočí na  řádek nový a nemusíte přitom mačkat klávesu enter! Počítači zkrátka nemusíte manuálně pomáhat a zároveň je vaše sazba bez používání entrů variabilnější pro pozdější úpravy. V sazbě používáme několik základních způsobů vyznačování odstavců. Nejčastější je odstavcová zarážka (odsazení) na prvním řádku odstavce, zpravidla jeden až dva čtverčíky. Ve vztahu k velikosti odstavcové zarážky musíme vždy sledovat východový řádek odstavce. Téměř každý textový procesor nabízí čtyři základní možnosti zarovnání textu: do bloku, na levý praporek, na pravý praporek a na střední osu. Možná jste už někdy váhali, jakou možnost zvolit a nebyli jste si jistí, zda-li zrovna vámi zvolený způsob je pro danou příležitost tím nejvhodnějším. Následující ukázky jsou doprovázeny vyjmenováním výhod a úskalí, které by vám mohly pomoci při vašem rozhodování. Často jsem slýchával zvláštní radu: „když nevíš, jak určitý text upravit, použij možnost sazby na středovou osu, tím nemůžeš nic pokazit.“ S tímto tvrzením se ale nedá úplně souhlasit. Přesvědčte se sami na následující straně. Sazba do bloku má odstavce se zarovnaným levým i pravým okrajem, všechny řádky jsou tedy stejně dlouhé. Je to nejčastěji používaná grařcká úprava, zejména u novin, knih a časopisů, která vyžaduje při stejné délce rukopisu méně volného prostoru nežli text nezarovnaný. Sází se zpravidla s odstavcovou zarážkou a s dělením slov. Odstavec, odstavcová značka Odstavcová zarážka Jak zarovnat text? Sazba do bloku 7. odstavcová sazba 74 Při zarovnané sazbě pečlivě zvažujte správnou volbu stupně písma v poměru k šířce odstavce. Pokud má být příliš úzký (méně než 25 znaků na řádku), je vhodnější použít jiný způsob úpravy. Zarovnanou sazbu umožňuje automatická úprava vzdáleností mezi slovy. Každý řádek písma tak vyplní celou zadanou délku, kromě posledního východového řádku ukončujícího odstavec. Udržení rovnoměrné šířky mezislovních mezer je v sazbě do bloku náročné. Jelikož se vyplnění řádku provádí rozložením potřebného množství volného místa do mezer mezi jednotlivými slovy, platí, že čím je více slov na řádku, tím spíše se ztratí rozdíly v šířce mezislovních mezer mezi jednotlivými řádky. Proto je možné vyrovnané mezislovní mezery při blokovém zarovnání textu zachovat pouze v řádcích na 30 znaků – u kratších je nezbytné dělení slov. Slova se dělí samozřejmě i u řádků po 30ti znacích, ale teprve, když se dostaneme pod 25 znaků, musíme dělit prakticky v každém řádku, a to je už pro typografa neúnosné. Pozorně si prohlédněte příklady ukázkových textů. Nezarovnaný text je takový způsob úpravy sazby, kdy jeden okraj odstavce je nezarovnaný. Písmo je vysázené tak, že řádky mají rozdílnou délku a rovnoměrné mezery mezi slovy. Nezarovnaný text je druhým nejběžnějším způsobem uspořádání sazby a jeho hlavní výhodou je stejná vzdálenost mezi slovy a tím vyvážené zabarvení textu, takže sazba působí klidnějším dojmem. Nezarovnaný text 7. odstavcová sazba 75 Je to zároveň vhodná metoda pro sazbu úzkých sloupců i tam, kde malý formát nedovolí správné vyrovnání sazby a také v poznámkách a popiscích. Bez ohledu na šířku sloupce budou mezery i prostrkání stále stejné. Je možné sázet bez dělení slov s volnými východovými řádky (u sazby pozor na dodržení logického členění textu), které mohou být kratší, než je celková šířka odstavce. Sazba na praporek je jedním z nejčastějších způsobů této úpravy odstavců, kde je buď zarovnaný levý a nezarovnaný pravý okraj (sazba na levý praporek) nebo zarovnaný pravý a nezarovnaný levý okraj (sazba na pravý praporek). Mezi nepsaná typografická pravidla patří snaha dosáhnout pokud možno pravidelného střídání dlouhého a krátkého řádku. Rozhodně by pod sebou neměly být více než tři stejně dlouhé řádky. Sazba na střední osu (na střed) je další, poměrně často používaný způsob uspořádání textu. Středy jednotlivých, nestejně dlouhých řádků jsou seřazeny na jedné ose, oba okraje textu, levý i pravý, jsou nezarovnané. Centrovaný text má stejnoměrné mezislovní mezery i odstupy jednotlivých písmen. Sazba na praporek Sazba na střední osu 7. odstavcová sazba 76 Při použití centrované sazby vypadá zajímavěji, když jsou okraje dostatečně rozdílné, vzniká pak členitější silueta. Rozdělování textu na jednotlivé řádky musí ctít logické členění textu. Sazba na střední osu je vhodná spíše pro kratší texty slavnostního charakteru nebo pro sazbu poezie. Rozsáhlé texty by byly obtížně čitelné. Vidíte sami, že zřejmě neexistuje univerzální způsob sazby, který by vyhovoval všem případům využití. Vždy je lépe trochu promyslet účel a zaměření textu dříve, než si vyberete konkrétní styl sazby. Jako dokonalý vzorník všech nešvarů, ke kterým může v sazbě dojít doporučuji sledovat denní tisk, noviny se mnohdy tvoří ve spěchu, a proto se tam můžete běžně setkat s řekami, špatně rozdělenými slovy a někdy (z nedostatku místa) i minusovými proklady o špatných rozpalech titulků ani nemluvě. Na následující straně si ještě ukážeme asymetricky uspořádaný text. Takto uspořádaný text je sice špatně čitelný, ale může nám někdy posloužit jako výtvarný prvek při kompozičním řešení plochy. 7. odstavcová sazba 77 • Porovnejte způsob sazby nějakého celostátního deníku s inzertním časopi- sem nebo telefonním seznamem. • Podívejte se, jak jsou vysázeny beletristické knížky a jak vědecká literatura. • a) Zkuste napsat dopis nebo jakýkoliv delší text a  upravte ho do  dvou sloupců a ty zarovnejte na levý praporek. Dávejte si pozor na pokud možno pravidelné střídání krátkého a  dlouhého řádku. Podmínkou je dodržení rozsahu nejméně jedné stránky formátu A4. b) Stejný text zarovnejte do jednoho sloupce a do bloku. Všimněte si, který způsob úpravy vám na stránce zabere více místa. c) Najděte v  dennním tisku příklady článků s  nesprávnou volbou šířky sloupce a velikosti písma, které mají za následek dělení slov v každém řádku. Asymetricky uspořádaný text 7. odstavcová sazba 78 V InDesignu můžete používat dvě metody sazby: 1) Odstavcová sazba Adobe Vytvořte si nový textový rámeček a nalijte do něj text. Automaticky budete sázet pomocí Odstavcové sazby Adobe. 7. odstavcová sazba 79 Pomocí funkce Transformovat–posunout (zadejte vzdálenost)–kopírovat si zkopírujte váš sloupeček sazby. 2) Jednořádková sazba Adobe ... označte text a v paletce Odstavec si vyberte Jednořádkovou sazbu Adobe. Rozdíl v obou metodách sazby je vysvětlen na následující straně. 7. odstavcová sazba 80 Podíváte-li se na oba sloupce textu, zjistíte, že je mezi nimi (v tomto případě) rozdíl mini- mální. Rozdíl se projeví při vašem zásahu do sazby. Odstavcová sazba Adobe se snaží při každém vašem zásahu dopočítávat tu nejoptimálnější podobu sazby celého sloupce (rámečku) – tzn., že dělá změny i v textu před vaším zásahem. Naproti tomu u Jednořádkové sazby Adobe se změny projevují pouze za řádkem z vaším zá- sahem. Těsně před červeně označeným textem jsme provedli tvrdý enter. V levém sloupci (Odstavcová sazba Adobe) se nám změnily i předchozí řádky, v pravém sloupci (Jednořádková sazba Adobe) pouze řádky za našim zásahem. V paletce Odstavec můžeme v případě potřeby zrušit v celém textovém rámečku dělení slov. 7. odstavcová sazba 81 Pokud chcete slova dělit přidáváním rozdělovníků, musíte myslet na to, že vám pak může rozdělovník při jiném zalomení textu omylem ve slově zůstat. Proto je lepší do slov vkládat tzv. neviditelný rozdělovník (viz pravý sloupec) – neviditelný rozdělovník se zobrazí poze při dělení slova na konci řádku. 7. odstavcová sazba 82 Pro lepší orientaci v sazbě se dobře hodí funkce Zobrazovat skryté znaky – ihned vidíte, kde jsou např. mezery mezi slovy a kde byl zadán enter. V předchozí lekci jsme si ukázali, jak lze pomocí tlačítka Alt a šipek na klávesnici ovlivňovat prostrkávání a stahování sazby, podobně lze rovněž – tentokráte pomocí šipek nahoru a dolů – ovlivňovat hodnotu prokladů mezi řádky. 7. odstavcová sazba 83 Spoustu užitečných možností nastavení umožňuje funkce Volby textového rámečku. 7. odstavcová sazba 84 Tvar textového rámečku může být klidně nepravidelný, k jeho vytvoření můžeme využít třeba kreslicí nástroj Pero. Pokud se věnujeme typografii, nemusí být pro nás vždycky prvořadý přenos informace, s písmem i textovými nástroji si můžeme hrát podobně volně jako s paletou a štětci nebo jinými kreslicími nástroji. Tak podobně už to dávno v minulosti dělali antičtí spisovatelé se svými obrazovými básněmi jako např. Publilius Optatianus Porphyrius (obrázek vlevo) nebo třeba básník Apollinaire se svými kaligramy na počátku 20. století (obr. vpravo). 7. odstavcová sazba 85 „Kresba písmem“ našla své tvůrce také mezi typografy přispívajícími do kultovního kalifornského časopisu Emigre v 90. letech 20. století (viz ukázky na této straně). DesignIssues: Volume 29, Number 2 Spring 2013 What then seems also relevant is that examples of 1970s– 1990s experimental typography are in fact similar in their scope to the kinds of interrogation undertaken by an artist like Vito Acconci. As such, it can be further proposed that the progression of textbased Conceptual Art into more extensive interrogations of the active contexts of publishing (as with the practices of those like Graham, Art & Language, and Smithson) provides a more expansive set of engagements that are useful as a point of reference for contemporary publishing practices like those of Dexter Sinister and The Serving Library or the artist Seth Price, which have even more overtly straddled the disciplines of art and typographic design (see Figure 22). Indeed, the desire to engage with such contemporary practices in both art and design contexts seems to point again to the need for this lineage to be understood and incorporated more rigorously within mainstream typographic discourse.39 In short, rather than focusing on “for” or “against” arguments in response to self-initiated typographic practices where designers might be seen equally as artists, or sidelining these trajectories as “experimental,” typographic discourse should perhaps be willing to understand the role of this art lineage in defining a of Dexter Sinister began, for hrough the publication of a sign journal (Dot Dot Dot) and d into a series of extended nts with the activity of , staged increasingly within ts such as the Whitney New York, 2008) and the f Modern Art’s exhibiatic Alphabets/Heaps of ” (New York, 2012). However, practice remains very much n typographic processes and blishing, the work of Dexter ailey and Reinfurt) and The brary (Bailey, Reinfurt and mains popular with graphic dents and practitioners and ften invited to participate in d events more conventionally d with design than art. page layouts for Émigré 21 y Anne Burdick. observes, this approach to d the use of graphic ‘interpret and enrich the trajectory of ” (see note 37) Pomocí různých tvarů textových rámečků, různě prostrkaných řádků textu, různých prokladů řádků i dalších možností nastavení vytvořte volnou kompozici kreslenou písmem.Využijte k tomu formátA4. Hotovou písmovou grafiku uložte do PDF. 8. sazba pomocí mřížky V této kapitole: • se dozvíte ještě jednou o sazbě, tentokráte i ve spojení s pomocnou mřížkou • zároveň se dozvíte, že různé měrné jednotky se mohou jmenovat stejně, ale zároveň mohou ukazovat něco jiného! Klíčová slova: • hladká sazba, smíšená sazba, parchant • mřížka účaří • Didotův bod, cicero x anglo-americký bod - point Hladká sazba připomíná vodní hladinu, může být klidná, zvlněná, rozbouřená, světlá i tmavá, ale stále je to především písmo, text určený pro lidské oči. Nejčastěji je tímto způsobem sázen základní text (tzv. chlebový): články, brožury, knihy, kladoucí na čtenářovo soustředění zvýšené nároky. Pokud je sazba dobře provedena, poznáte mimo jiné také podle toho, že vás ani po přečtení dlouhého textu nebolí oči. Hladká sazba je vysazena z jednoho druhu, řezu a stupně písma. Prakticky to znamená, že vždy použijete základní písmový řez, a to stejného stupně, prostrkání i řádkového prokladu. Možnosti dnešních textových editorů často lákají k zužování šířkových proporcí písma. Pokud už to použijete, tak všude stejně! Nenechejte se okouzlit tímto způsobem deformace písma, pokud zužujete, tak střídmě (maximálně do 95 % šířky písma a rozhodně se vyhněte rozšiřování – tím písmo ztrácí eleganci a hlavně, pozná to i nezkušený laik. Když jsme si povídali o odstavcovém uspořádání, nezmínil jsem se o jednom nešvaru, vídaném zejména v novinách (způsobeném často časovou tísní sazeče). Tím nešvarem je parchant – neúplný řádek textu, který se vyskytuje tam, kde nemá. Jde o východový řádek předcházejícího odstavce na začátku nového sloupce nebo stránky. Parchantů je třeba se vždy zbavit. Např. rozpálením mezer mezi písmeny v celém textu a tím i protažením délky řádku. Parchant může být i první řádek nového odstavce se zarážkou „zapomenutý“ na konci sloupce nebo stránky. V této podobě bývá občas tolerován (viz příklad B), avšak pouze v případě, kdy nejde o nadpis. Někdy to je slušný hlavolam, jak přemístit parchanta, aby nevadil nebo, aby rovnou zmizel. Hladká sazba Parchant 8. sazba pomocí mřížky 86 Smíšený text, na rozdíl od textu hladkého, obsahuje ještě písma jiných řezů, kterými jsou vyznačovány (zdůrazňovány) některé části textu (slova, věty, odstavce). K vyznačování používáme řezy písma odlišné od základního, vždy však z téže písmové rodiny: kurzívu, polotučný a tučný řez a kapitálky. Jen ve zcela výjimečných případech vyznačujeme prostrkáním základního písma. Střední výška a účaří vyznačovacího písma se musí shodovat s písmem základním. Smíšená sazba vždy působí neklidně oproti sazbě hladké, proto je nutno vyznačovat umírněně a s citem. V oboru typografie se používají jiné než metrické jednotky. Aby to nebylo málo složité, existují navíc vedle sebe systémy francouzské (evropské) a angloamerické. Trochu se nám navíc spolu bije tradice a počítačová současnost. Koncem 18. století zavedl francouzský knihtiskař F. A. Didot systém na měření velikosti písma. Jako základ mu posloužila pařížská stopa (324,8 mm). Základní měrnou jednotkou je typografický bod – ve zkratce „b“ (0,3759 mm), dvanáct bodů tvoří tzv. „cicero“ (4,513 mm). V bodech se měřila velikost písma, v cicerech zase rozměry stránek, sloupců, odstavců a obrázků. Pro jednotlivé stupně velikosti se zažily původní francouzské názvy a sazeči je dokonale ovládali: 6 b nonpareille 12 b cicero 7 b kolonel 14 b střední 8 b petit 16 b tercie 9 b borgis 24 b dvojcicero 10 b garmond 36 b trojcicero Tato měrná soustava nám sloužila více než 200 let a dodnes je základním evropským měrným systémem. Tento systém „nekompatibilní“ s okolním metrickým světem se udržel tak dlouho především díky obrovskému fondu knihtiskové kovové sazby, která se postupně nasbírala. V šedesátých letech 20. století s nástupem fotosazby byly učiněny pokusy převést typograři do metrické soustavy. Z té doby nám zůstalo měření rozměrů stránek, sloupců, odstavců a obrázků v milimetrech, písmo se však dodnes měří v typograřcSmíšený text Typometrický systém Systém Didot Bod (b), cicero (c) 8. sazba pomocí mřížky 87 kých bodech. Takže dvojí měření – dvojí komplikace. Dojednoho metru se vejde 2660 typograřckých bodů. V době před nástupem počítačů se metrický systém moc neprosazoval, sazeči nadále většinou používali zažitá cicera. A tak se stávalo, že zadat v tiskárně zakázku bývala pro nezkušeného člověka pěkná fuška! Jak už to na světě chodí, to, co platí v Evropě, v konzervativní Anglii může být jinak, řadu vynálezů objevili ostrované sami a po svém. Rovněž jejich typografický systém se odvíjí od jiného základu – od menší – anglické stopy měřící 304,7 mm (viz srovnej s francouzskou stopou). Základní měrnou jednotkou je rovněž typograřcký bod (v tomto případě používáme zkratku „pt“). Protože vychází ze stopy anglické, je menší než Didotův, měří jen 0,3528 mm (viz srovnej s Didotovým bodem), dvanáct bodů (points) je 1 pica = 4,23 mm. Tabulka převodu ze systému Didot na systém pica vypadá následovně: 4 b > 4,3 pt 9 b > 9,7 pt 5 b > 5,4 pt 10 b > 10,7 pt 6 b > 6,4 pt 11 b > 11,8 pt 7 b > 7,5 pt 12 b > 12,9 pt 8 b > 8,6 pt 14 b > 15,0 pt ! Není důležité, abyste se naučili převádět typografické jednotky mezi sebou, to je problém pro profesionální sazeče (operátory). Ti musejí občas řešit zadání, že jim výtvarník předepíše sazbu v didotech, ale většina sázecích programů byla vyvinuta v anglofonní oblasti (především v USA), tudíž počítají v systému pica! Proto ta řeč o převodech. S největší pravděpodobností máte na svém počítači textový software „made in USA“ a on vám ukazuje míry v pica, i když místo „pt“ je za číslem označujícím velikost napsáno „b“ (neznamená to „didotovský“ – evropský bod, nýbrž americký). • Ve kterém století se v Evropě začal zavádět typometrický systém, z jaké délkové míry byl odvozen a co je základní jednotkou? • V jakých typometrických mírách parcují textové počítačové programy vyvinuté v USA? • Používá se v typograři rovněž metrická soustava a jestli ano, tak co se pomocí milimetrů měří? • Najděte v novinách nebo časopisech alespoň jednoho parchanta. Písmo jako prostředek volné umělecké tvorby a designér jako umělec – to jsou pracovní přístupy jak jsme si je představili v minulé kapitole. Mají svůj protipól ve způsobu práce, kdy je design chápán jako služba a ne jako umění. Pracovní postupy, které si nyní představíme, jsou svázány s využitím pomocné mřížky jako projekční plochy pro kompoziční kreace designéra. Systém pica [pajka] Bod (pt) Sazba pomocí mřížky 8. sazba pomocí mřížky 88 Pomocná mřížka se v designu objevovala mnohokrát v historii, ale asi největší „slávu“ zažila jako jeden z dominantních prvků tzv. Švýcarské školy designu nebo také Internacionálního stylu. Je to způsob navrhování a myšlení při grafickém vyjadřování, který od 40. let 20. století až do 80. let 20. století ovládl způsob práce v grafickém designu. Jak je podle názvu patrné, přišel na svět ve Švýcarsku, i když u jeho zrození stáli také představitelé německé, holandské a ruské umělecké avantgardy. Mřížka je základní kreativní nástroj, který se používá jako vodítko pro umístění různých prvků v designu. Čím více sloupců mřížka obsahuje, tím jemnější je struktura a flexibilita možností pro rozmístění prvků. Je to užitečné především při tvorbě layoutu časopisů nebo katalogů – vždy, kdy je nutné zachovat vizuální kontinuitu, ale zároveň je nutné se vypořádat s rozmanitým obsahem. Jeden z předních klasiků Švýcarské školy – Josef Müller-Brockman, o mřížce řekl: Mřížka je pomoc, ale sama o sobě nic nezaručuje. Umožňuje spoustu možností využití a každý designér může pomocí mřížky hledat řešení přiměřené jeho vlastnímu autorskému stylu. Ale nejprve se musí naučit, jak mřížku používat. Je to umění, které však vyžaduje praxi. Mřížka a Švýcarská škola 8. sazba pomocí mřížky 89 8. sazba pomocí mřížky 90 autoři plakátů – úplně nahoře vlevo Otl Aicher, druhá řada zleva Armin Hofmann a Jean Widmer (2x), všechny ostatní Josef Müller-Brockman 8. sazba pomocí mřížky 91 Na obrázku nahoře vidíte 58dílnou mřížku Karla Gestnera, kterou tento švýcarský typograf navrhl v 60. letech 20. století pro časopis Capital. Mřížka umožňuje umístění fotografií, tabulek a hladké sazby ve stovkách možných variant. Na obrázcích dole vidíte ukázky jednotlivých stránek časopisu Capital vytvořeného podle této mřížky. Pracovní metoda komponování plochy pomocí mřížky bývá v dnešní době často využívána tvůrci webu. Existuje dokonce webová stránka – http://960. gs – kde si můžete na jedné straně jednak prohlédnout realizované weby, jednak se podívat, jak hotová stránka vypadá, když na ni promítnete 12ti nebo 16ti sloupcovou mřížku. Zároveň si můžete do svého počítače nahrát šablonu 12ti, 16ti nebo 24 sloupcové mřížky vytvořené pro šířku 960 pixelů, a to hned ve variantě pro několik grafických programů – např. InDesign, Photoshop, Illustrator, Inkscape, Corel atd. Pomocná mřížka při tvorbě webu 8. sazba pomocí mřížky 92 8. sazba pomocí mřížky 93 Problém různých měřících systémů Práci s mřížkami vám komplikuje fakt, že musíte vycházet ze dvou různých měřících systémů – pro rozměr stránky asi budete používat milimetry a pro velikost písma a prokladu zase body (o problematice typografických jednotek jsme si už povídali na jiném místě). Písmo vysázené v bodech se vám totiž nezarovná na mřížku nastavenou v milimetrech – musíte s tím počítat. V  InDesignu můžete stejně jako např. v  Illustratoru nebo Photoshopu pracovat pomocí „mřížky dokumentu“. Najdete jí pod menu Zobrazení a  nabídkou „Mřížka a vodítka“ – tamtéž ji lze skrýt. Pokud si zvolíte možnost „Přitahovat na  mřížku dokumentu“ – budou se vámi kreslené objekty přitahovat na jednotlivé linie mřížky. (viz obrázek úplně dole) Je docela problematické mřížku dokumentu kombinovat s  mřížkou účaří, protože obvykle u mřížky dokumentu používáte rozměry v  milimetrech a  u  mřížky účaří zase typografické body. Proto je možná pro navrhování sazby výhodnější používat pouze mřížku účaří (viz následující strana). 8. sazba pomocí mřížky 94 Vytvořte si textový rámeček s třemi sloupci textu. Vyberte si pod menu Zobrazení nabídku Mřížka a vodítka – zobrazovat mřížku účaří (pro skrýtí mřížky – skrýt mřížku účaří). Pod textem se vám objeví linky. Text na nich však nesedí. V paletce odstavec (nebo take na ovládacím pruhu nahoře pod menu) si vyberte možnost „zarovnat na mřížku účaří“. 8. sazba pomocí mřížky 95 Text ve všech sloupcích nyní sedí na linkách účaří. Výhodou funkce „zarovnat na mřížku účaří“ je, že i když používáte různě velké písmo, vždy se vám zalomí na stejném účaří. Pokud si vybereme opačnou funkci – „nezarovnat na mřížku účaří“ – výsledek je následující (viz obrázky dole) 8. sazba pomocí mřížky 96 Rozestupy mřížky účaří doporučuji nastavit podle hodnoty prokladů písma, které v dokumentu používáme pro hladkou sazbu. V našem případě to je 14,4 b. Musíme si nastavení mřížky změnit v předvolbách. Musíme si nastavení mřížky změnit v předvolbách. Jenže tam se nám to ukazuje v milimetrech ... Musíme proto nejprve milimetry změnit na body. 8. sazba pomocí mřížky 97 Nyní můžeme nastavit rozestupy mřížky účaří na  stejnou hodnotu jako máme proklady písma v hladké sazbě. ... a takový je výsledek. 8. sazba pomocí mřížky 98 Pracovní postup při navrhování pomocí mřížky účaří Zobrazte si mřížku účaří a vytvořte textový rámeček např. se třemi sloupci předpokládaného textu. Vyzkoušejte si různé možnosti roz­- místění obrázků. Potom si můžete textový rámeček vyplnit zástupným textem. 8. sazba pomocí mřížky 99 ... a zástupný text posléze můžete nahradit textem skutečným. 8. sazba pomocí mřížky 100 Jak vytvořit v rámečku s více sloupci textu text přes několik sloupců? V paletce Odstavec si vyberte pod malou šipkou v pravém horním rohu nabídku „přes více sloupců“ a určete si, jestli má být text přes všechny sloupce nebo jenom třeba přes dva. Pak už stačí jenom zvětšit titulek na požadovanou velikost ... (viz obrázky na této straně) Vytvořte 3 návrhy grafického řešení celostránkového článku s  námětem „cestování“. Udělejte si textový rámeček s  více sloupečky a několika obrázky. Ke konstrukci návrhu využijte mřížku účaří. Nemusíte použít konkrétní text. Vymyslete pouze nadpis a  zbytek můžete nahradit funkcí „zástupný text“. Formát každého návrhu bude A4 a hotový návrh uložte do PDF. Styly 9. práce se styly 101 9. Práce se styly V této kapitole: • se dozvíte, jak si ulehčit práci se sazbou delších textů pomocí stylů Klíčová slova: • znakové styly, odstavcové styly Možnost přednastavení stylů, ať už znakových, odstavcových nebo objektových – patří k velkým přednostem profesionálních sázecích programů. A nejinak je tomu také v InDesignu. Tím, že si na začátku práce předvolíte, jak budou vypadat odstavce, nadpisy, chlebový text nebo třeba vzhled rámečků ve vašem dokumentu, ušetříte si později spoustu času. Navíc vám to umožní kdykoliv okamžitě a najednou změnit v celém i mnohostránkovém dokumentu jakékoliv atributy vašich stylů – např. typ, velikost nebo barvu písma. V dnešní lekci si vyzkoušíme nejprve předvolit a poté i aplikovat styly znaků a styly objektů. Nejprve si vytvoříme nový dvousloupcový textový rámeček a nalijeme do něho text. Zvolíme si typ chlebového písma, velikost a proklady. Podle prokladů chlebového písma si nastavte mřížku účaří (viz předchozí lekce). 9. práce se styly 102 Nyní si zvolíme typ a velikost písma pro hlavní titulek. Nyní si zvolíme typ a velikost písma pro perex. Perex v žurnalistice označenuje krátký text, jehož účelem je uvést a upoutat pozornost na následující delší text článku a/nebo naznačit, o čem článek bude. Na co nestačí upoutat titulek nebo podtitulek, to rozvádí perex. Obvykle bývá přes celou šířku sazby, ale obecně se tento název vžil i pro texty, které jsou zalomeny jen přes jeden sloupec sazby. Nyní si zvolíme typ, velikost a barvu písma pro zdůrazněný citát z textu. 9. práce se styly 103 Nyní si zvolíme typ, velikost a písma pro menší nadpis. Nyní si zvolíme typ, velikost a barvu písma pro popisek k obrázku. Všechny námi vybrané atributy písma nyní musíme přednadstavit do znakových stylů. Pod menu Text (nebo Okna) si vybereme Znakové styly. 9. práce se styly 104 Označíme si hlavní titulek a dále si vybereme nabídku Nový znakový styl. ... dále si vybereme nabídku Nový znakový styl. Pojmenujeme si ho např. „hlavní nadpis“. V tabulce se nám objeví atributy našeho stylu tak, jak jsme si je předtím nastavili. Pokud nyní dáme „OK“, v paletce znakových stylů se nám náš nový styl objeví. 9. práce se styly 105 Poklikáním na název našeho stylu na paletce stylů se vrátíme k další editaci nastavení. Vyzkoušejte si, co všechno se dá v jednotlivých fázích nastavit. V levém dolním rohu si vyberte „náhled“ a sledujte, co se stane s vaší sazbou, když si vyberete tu kterou možnost ... Vyzkoušejte i další řádky z nabídek v tabulce volby znakového stylu. 9. práce se styly 106 Stejně postupujte i u přidávání dalších stylů. 9. práce se styly 107 9. práce se styly 108 9. práce se styly 109 Ve chvíli, kdy máte přednastaveny znakové styly, můžete začít nastavovat objektové styly – především textové nebo obrazové rámečky. Paletku Objektové styly nalezneme opět pod menu Okna. 9. práce se styly 110 Ovládání je velmi podobné jako u  Znakových stylů. vyberete si Nový obdélníkový styl. Nejprve třeba definujeme obrázkový rámeček. Styl si pojmenujete a vyberete si z bohaté nabídky různých nasta- vení. 9. práce se styly 111 Například si můžeme vybrat, zda-li obrys našeho rámečku bude uvnitř sloupce nebo jestli bude přesahovat. U rámečků je třeba myslet na volbu obtékání textu – pokud se chystáme náš objekt – rámeček vkládat přímo do sazby. Podobně si nastavíme také textový rámeček pro popisek pod obrázek. 9. práce se styly 112 Jak vytvořit v rámečku s více sloupci textu text přes několik sloupců? Hotovou – vysázenou a „nastylovanou“ stránku sazby si můžeme zarovnat na mřížku účaří. 9. práce se styly 113 A teď si můžeme vyzkoušet práci s přednastavenými styly. Na nové stránce si znovu vytvoříme textový rámeček a nalijeme do něho text. Postupně označujeme řádky jednotlivých znaků a v paletce Znakových stylů vybíráme potřebné styly. 9. práce se styly 114 Stejně postupujeme i u objektových stylů. Nejprve si nakreslíme obyčejný rámeček a pak mu přiřadíme určitý styl. Na závěr lekce si vyzkoušejte vytvořit několikastránkový dokument, vymyslete si sadu nejrůznějších titulků, podtitulků, perexů, citátů, popisků – stejně jako rámečků a vytvořte si z nich styly. Ty pak aplikujte v celém dokumentu. Na  závěr zkuste některým stylům změnit nastavení a sledujte, jak se to projeví ve  vašem dokumentu. Spolupráce mezi programy Adobe 10. meziprogramové možnosti 115 10. meziprogramové možnosti V této kapitole se dozvíte: • jak se dá využít úzké provázanosti programů Adobe Klíčová slova: • ořezávání fotografií, práce s vektory, text na cestě, efekty InDesign nám umožňuje bez problémů vzájemně komunikovat s jiným programy od Adobe – např. z Illustratoru a Photoshopu můžeme bez problému kopírovat soubory a vkládat je do InDesingu (a naopak), stejně tak můžeme soubory z Illustratoru i Photoshopu načítat do obrázkových rámečků v InDesignu. Kromě toho InDesign dokáže pracovat – podobně jako zmíněné programy – s bitmapovými i vektorovými soubory. Některé možnosti si ukážeme v následující kapitole. Nejprve si otevřete ve Photoshopu jakoukoliv fotografii a vytvořte cestu. Soubor si uložte do formátu jpeg (jpg), tiff nebo psd. Fotografii pak načtěte do obrázkového rámečku v InDesignu. Pod menu Objekt si vyberte možnost Ořezová cesta a funkci Volby. 10. meziprogramové možnosti 116 Na paletce Ořezová cesta si vyberte nabídku Cesta z Photoshopu. Vámi zaktivovaná cesta ihned začne působit jako ořezová cesta. Nyní si můžete za ořezanou fotku třeba načíst barevné pozadí. Výhodou tohoto postupu je, že ořezovou cestu můžete kdykoliv odvolat. Postupujete akorát opačným směrem – nejprve Ořezová cesta – Volby ... 10. meziprogramové možnosti 117 ... v paletce Ořezová cesta vyberte možnost „Žádné“. A opět máme původní fotografii bez ořezového zásahu. Pokud nám chybí fotografie s ořezovou cestou z  photoshopu, můžeme si fotku ořezat přímo v InDesignu. Nejprve si načteme do obrázkového rámečku fotku. Opět si vybereme Objekt – Ořezová cesta – Volby ... KAPITOLA Č. 10 10. meziprogramové možnosti 118 ... Detekovat okraje. Tato volba nám umožní pomocí posuvníků Prah+Tolerance vytvořit ořezovou cestu. Tento postup sice nemůže plně nahradit kvalitní ořezovou cestu vytvořenou ve Photoshopu, ale umožňuje mít k dispozici pro kreativní práci rychlý pracovní ná- hled, Opět můžeme okamžitě načíst barevné pozadí. Pokud se nám to nelíbí, velmi rychle se můžeme vrátit zpátky k původní fotce bez ořezu. 10. meziprogramové možnosti 119 Nachvíli se ještě vrátíme k práci s  ořezovou cestou vytvořenou v InDesignu. Pokud si vybereme nabídku Převést ořezovou cestu na  rámeček, můžeme cestu upravovat pomocí bílé šipky a nástroje Pero podobně jako ve Pho- toshopu. KAPITOLA Č. 10 10. meziprogramové možnosti 120 Také mezi Ilustratorem a InDesignem můžeme bez problému kopírovat – v tomto případě třeba vektorové obrázky a okamžitě po překopírování s nimi lze pracovat stejně jako v Illustratoru. Podobně vektorový soubor vytvořený v InDesignu lze zkopírovat do Illustratoru a tam s ním dále vektorově pracovat. V Indesignu můžeme upravovat bitmapové obrázky pomocí Efektů podobně jako ve Photoshopu. 10. meziprogramové možnosti 121 Na obrázcích dole vidíte, že v InDesignu můžete sázet – stejně jako v Illustratoru – text na cestě. Nejprve si narýsujte (např. pomocí Pera cestu, a potom na ní můžeze sázet pomocí nástroje Text na  cestě. Vyzkoušejte si různé efekty úpravy způsoby sazby. Vyzkoušejte si různé možnosti úpravy bitmapové fotografie, jaké vám nabízí paletka Efekty. 11. kontrola před tiskem, export dat V této kapitole se dozvíte: • jak bez chyb sbalit a vyexportovat hotový dokument Klíčová slova: • kontrola před tiskem, funkce sbalit, tiskové a náhledové PDF InDesign nám nabízí velkou škálu užitečných nástrojů i funkcí. Některé nám pomáhají zvizualizovat naše kreativní představy, jiné pak hotové grafické návrhy dokáží „zakonzervovat“ uložením do správného formátu nebo umožňují jejich export pro polygrafické nebo virtuální použití. V následující kapitole si ukážeme, jak a co kontrolovat před výstupem z počítače, jak kompletně sbalit dokončený soubor a s ním všechna potřebná data, abychom celý balík mohli přenést někam jinam a nic nám nechybělo. Dozvíme se rovněž, jakým způsobem máme naše data úspěšně exportovat pro potřeby ofsetové nebo digitální tiskárny. Vyzkoušíme si to na příkladu letáku (A4). 11. kontrola před tiskem, export dat 122 Představme si, že máme po grafické stránce dokončený leták. Nejprve uděláme vizuální kontrolu. Všimněte si vpravo dole – červený čtvereček s křížkem upozorňuje na to, že není zobrazen kompletní načtený text. Zkontrolujeme, zda-li se nám správně zobrazuje poslední věta, jestli náhodou není zakrytá ... V ideálním případě, pokud se nechystáme text navázat třeba na zadní straně letáku, přebývající text vymažeme, aby se křížek dál nezobrazoval. 11. kontrola před tiskem, export dat 123 Pokud se chystáme vytvořit tiskové PDF pro přenos dat do tiskárny nebo pokud chceme celý dokument včetně připojených souborů sbalit a přenést na jiný počítač, musíme zjistit, zda-li nám nechybí nějaké obrázky – kontrolujeme tzv. vazby na zdroj obrázku. V paletce vazby nás červený bod s otazníkem upozorňuje, že vazba na určitý obrázek chybí. Pokud ťukneme sem, automaticky se nám v sazbě označí chybějící obrázek. Zbývá obrázek někde v počítači najít a znovu ho načíst. V tabulce vazeb pak přestane svítit výstražná značka. 11. kontrola před tiskem, export dat 124 Pro přenesení kompletních dat našeho souboru nám poslouží funkce Sbalit. Paletka „Sbalit“ nás hned na úvodní straně žlutým trojúhelníkem varuje, že jeden obrázek je v barevném režimu RGB, zatímco pro ofsetový tisk potřebujeme CMYK. Postupně kontrolujeme písmo, připojené obrázky a barvy. Opět jsme varování před obrázkem v  RGB. Aby později při ofsetovém tisku nedošlo k nepříjemným barevným posunům tohoto obrázku, budeme ho muset přeuložit do režimu CMYK. Navíc zjišťujeme, že kromě výtažkových barev máme použitou i jednu přímou – Pantone barvu – tu budeme muset změnit na výtažkovou nebo ji budeme muset v tiskárně tisknout jako pátou barvu – tím se případná výroba zbytečně pro- draží. 11. kontrola před tiskem, export dat 125 Vyplníme tabulku s instrukcemi pro příjemce našeho sbaleného souboru. Při použití funkce Sbalit musíme mít na paměti, že balíme všechno včetně použitého písma a to podléhá autorskému právu ... Výsledkem našeho balení je složka, která obsahuje všechny použité fonty (Documents fonts), instrukce, sbalené obrázky (Links) a samotný dokument v InDesignu. Nemusíme se bát, že nám něco chybí. 11. kontrola před tiskem, export dat 126 Kontrolovat dokončený soubor můžeme více způsoby – např. pomocí funkce Kontrola před výstupem. Opět se hned dozvíme o scházející vazbě a textu přesahujícím rámeček ... Tiskové barvy si můžeme prohlédnout v nabídce Náhled výtažků. 11. kontrola před tiskem, export dat 127 Opět zjišťujeme přítomnost přímé Pantone barvy. Poklepem na její zobrazení na paletce se nám ukáže, kde se v našem letáku tato barva nachází. Přímá barva se nám zobrazuje jinak než výtažková (čtvereček s kolečkem). Poklepem na řádek s názvem barvy se nám otevře tabulka, kde barvu můžeme změnit na výtaž- kovou. Výtažková barva se nám teď zobrazuje ve čtverečku bez kolečka. Nyní můžeme bez obav tisknout čtyřbarvou (CMYK). 11. kontrola před tiskem, export dat 128 Také v náhledu výtažků se nám již přímá (pátá) pantone barva ne- zobrazuje. Ukazuje se však, že nám jedna fotka dosahuje až k okraji letáku – tzv. na spad. Ab ynám při ořezu nevznikl bílý proužek, musíme pro knihařské zpracování obrázek natisknout o něco širší – o tzv. spa- dávku. Spadávky (obvykle 3 mm) se nastavují pod menu Soubor a nabídce Nastavení dokumentu. Kolem celého formátu se nám objeví ve vzdálenosti 3 mm rámeček. K rámečku je třeba natáhnout původní šířku obrázku. 11. kontrola před tiskem, export dat 129 Nyní můžeme soubor exportovat do PDF. Vybíráme si Adobe PDF (Tisk) ... ... Tiskovou kvalitu 11. kontrola před tiskem, export dat 130 Nastavte všechny tiskové značky kromě značek spadávek, použijte nastavení spadávky z dokumentu (jak jsme si to vybrali v Nastavení dokumentu) Naše skripta se zabývají základy ovládání InDesignu, proto si některá nastavení zjednodušujeme. Problematika barevných profilů a převádění barev – to je téma na samostatnou kapitolu a my se dnes spokojíme s univerzálním nastavením. Neuděláte nikdy zásadní chybu, pokud váš tiskový dokument nastavíte Bez převodu barev, pokud náhodou neznáte přesné nastavení cílové tiskárny – na to se ptejte buď v tiskárně nebo v Copy centru, kde se chystáte váš dokument tisknout. Takto vypadá náhled vašeho tiskového PDF. Obsahuje: ořezové značky barevnou škálu soutiskové značky stránkové informace 11. kontrola před tiskem, export dat 131 Pokud se chystáte váš leták prezentovat pouze elektronicky, bude vám stačit přednastavení „Nejmenší velikost souboru“, nemusíte se zabývat ani spadávkou, ani tiskovými značkami ... 12. Záverečný samostatný úkol Královskou disciplínou pro práci s delším a různorodým textem je bezesporu navrhování a sazba novin. Mají-li být noviny úspěšné, nemohou v designu experimentovat tak moc jako časopisy. Úkolem designéra je především uspořádat a optimalizovat náplň novin tak, aby se čtenář dokázal snadno a rychle orientovat. Je těžké navrhnout pevnou strukturu stránky a orientační systém tak, aby se dosáhlo optimální srozumitelnosti. Podle Lakshmi Bhaskaranové se dobrého designu novin „dosahuje pomocí kombinace kontrastu, rytmu a harmonie. Designér používá kombinace prvků, jako je druh písma, titulky, obrázky, prázdná místa a barva, aby na stránce dosáhl kontrastu. Typografického kontrastu lze dosáhnout pomocí kombinace stylu písma, zatímco kontrast s obrázky může být výsledkem použití barevného zobrazování nebo změny šířky sloupců. Rytmus zase odkazuje na způsoby, jimiž designér provází čtenáře různými prvky na stránce. Toho lze dosáhnout jednoduchým střídavým uspořádáním titulků, příběhů a obrázků“. Záverečný úkol: Na následující straně máte pro inspiraci několik titulních stran a jednu vnitřní dvoustranu předních světových deníků. Najděte sami na  internetu ukázky dalších novin. Zajděte si do nádražních prodejen tisku nebo do velké knihovny, ať už městské nebo univerzitní a detailně si prohlédněte alespoň několik zahraničních deníků. Zkuste zjistit rozměry některých z nich. Po důkladné prohlídce se pokuste navrhnout vlastní přední stranu fiktivních novin včetně originálního názvu. Rozměry si vyberte podle vámi preferovaných zahraničních novin. Pokud jde o název i vzhled vašeho návrhu, klidně může jít o parafrázi existujícího titulu. Důležité je, abyste co nejkomplexněji využili znalosti a dovednosti, které jste získali v našem kurzu. Hotový návrh uložte: 1) do tiskového PDF včetně případných obrázků naspad a tiskových značek 2) do náhledového PDF bez tiskových značek 12. závěrečný samostatný úkol 132 13. Seznam studijní literatury • Adobe Creative Team. Adobe InDesign CS5. Oficiální výukový kurz. Překlad: Dvořák, Jan. Brno: Computer Press, a.s., 2011. • Beran, Vladimír&kolektiv. Aktualizovaný typografický manuál. Praha: Kafka design, 2000. • Dusong, Jean-Luc – Siegwart, Fabienne. Typografie. Překl. Dvořáková, Eva. Praha: Svojtka&Vašut, 1997 • Kočička, P. – Blažek, F. Praktická typografie. Brno: Computer Press, 2000 • Bhaskaranová, Lakshmi. Design publikací. Praha: Slovart, 2007. • Müller, Lars. Homage to a Typeface Helvetica. Baden: Lars Müller Publishers, 2002 13. seznam studijní literatury 134