SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ · Soustava žláz s vnitřní sekrecí spolu s nervovou soustavou zajišťují neurohumorální regulaci orgánů a organismu jako celku Funkce žláz s vnitřní sekrecí · Žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) zajišťují humorální regulaci · Vytvářejí specifické látky, hormony, které jsou z místa vzniku odváděny krví k regulovanému orgánu · Zde působí změnu regulované funkce (zpomalují ji nebo zastavují či naopak zrychlují) · Vyměšování hormonů do krve je řízeno zpětnými vazbami · Zvýšení nebo snížení sekrece hormonu je ovlivněno buď koncentrací daného hormonu v krvi, nebo koncentrací regulované látky · Např. zvýšení hladiny glukózy v krvi zvyšuje sekreci inzulínu a obráceně (pozitivní zpětná vazba) · Výdej většiny ostatních hormonů je řízen negativní zpětnou vazbou (např. zvýšená hladina vápníku v krvi snižuje výdej parathormonu z příštítných tělísek a naopak) · Při regulaci činnosti endokrinních žláz se také uplatňují nervové vlivy. · Poruchy činnosti endokrinních žláz vedou často k těžkým poruchám zdraví o Zpravidla jde o sníženou činnost (hypofunkci) endokrinních žláz nebo o její zvýšenou funkci (hyperfunkci) o Při hypofunkčních poruchách lze nedostatek hormonů nahradit jejich léčebným podáváním injekčně nebo ústy (per os) a dávkovat je tak, aby přijaté množství odpovídalo fyziologické koncentraci příslušného hormonu v krvi. · Hormony dělíme na: o 1. hormony ovlivňující činnosti jiných endokrinních žláz (hormony glandotropní) o 2. hormony přímo ovlivňující regulovaný orgán (hormony efektorové) o Glandotropní hormony (lat. glandula = žláza) produkuje přední lalok podvěsku mozkového o Efektorové hormony (lat. effector = výkonný orgán) se tvoří zčásti v zadním laloku podvěsku mozkového a v ostatních endokrinních žlázách. Přehled žláz s vnitřní sekrecí · Žlázy s vnitřní sekrecí jsou kromě končetin rozmístěny po celém těle · Jsou to podvěsek mozkový, šišinka, štítná žláza, příštítná tělíska, brzlík, nadledvinky, Langerhansovy ostrůvky (ve slinivce břišní) a pohlavní žlázy · Tyto žlázy nemají vývod · Jsou prostoupeny sítí krevních a mízních vlásečnic · Své produkty předávají přímo do krve. Podle fyziologického účinku je možno hormony rozdělit na: o 1. hormony řídící přeměnu živin (inzulín, glukagon, tyroxin, růstový hormon, glukokortikoidy) o 2. hormony řídící přeměnu minerálních látek (mineralokortikoidy, antidiuretický hormon, parathormon) o 3. hormony v těsném vztahu k nervové soustavě (adrenalin, noradrenalin, melatonin) o 4. hormony řídící činnost jiných žláz s vnitřní sekrecí (tyreotropní hormon, gonadotropní hormony, adrenokortikotropní hormon) o 5. hormony pohlavní (testosteron, estrogeny, progesteron) Podvěsek mozkový · Podvěsek mozkový (hypofýza) je velký přibližně jako třešeň a váží 0,6 g · Je uložen v tureckém sedle kosti klínové a úzkou stopkou je připojen k podhrbolí mezimozku · Skládá se z předního laloku (adenohypofýzy) a zadního laloku (neurohypofýzy) · Hypofýza je řídící endokrinní žlázou, neboť některé její hormony řídí činnost ostatních žláz s vnitřní sekrecí. Hormony předního laloku ADENOHYPOFÝZA · Přední lalok má typickou žlázovou stavbu ze sekrečních epitelových buněk · Vytváří tyto hormony: somatotropní hormon, prolaktin, tyreotropní hormony, adrenokortikotropní hormon, gonadotropní hormony, β-endorfin o Somatotropní hormon (STH) § zvaný též růstový hormon § urychluje transport aminokyselin přes buněčnou membránu a tím podporuje syntézu bílkovin § Má tedy anabolický efekt § Zasahuje též do uvolňování tuků z tukové tkáně při zátěži organismu § Název růstový hormon je odvozen podle jeho vlivu v dětství a v dospívání § Působí především na růstové chrupavky a tím na růst kostí. § Při jeho nedostatečném vyměšování dítě pomalu roste, růstové chrupavky se předčasně uzavírají a dosažená výška je malá (trpasličí vzrůst – nanismus) § Při nadměrném vyměšování je růst urychlen, konečná výška člověka může být až tři metry (obří vzrůst – gigantismus) § Zvýší-li se produkce růstového hormonu až v dospělosti, dochází postupně ke zvětšování koncových částí těla § Zvětšují se nadoboční oblouky, nos, brada, rty, uši, ruce a nohy · Choroba se nazývá akromegalie § Somatotropní hormon nepůsobí přímo, ale prostřednictvím jaterního peptidu somatomedinu. o Prolaktin (PRL) § laktační hormon § způsobuje rozvoj buněk mléčné žlázy a vyvolává sekreci mléka (laktaci) § V těhotenství se proto jeho hladina v krvi postupně zvyšuje § V období kojení je další jeho vylučování podporováno sáním dítěte § O prolaktinu stále ještě nevíme všechno § Jeho přebytek je obvykle spojen s neplodností ženy, žena má nepravidelnou nebo žádnou menstruaci § Za fyziologických okolností existuje přebytek prolaktinu během kojení, takže v té době je žena prakticky neplodná § Tato fyziologická antikoncepce zřejmě chrání kojící matku od příliš časného nového početí · Hormony řídící činnost jiných endokrinních žláz jsou: tyreotropní hormon, adrenokortikotropní hormon a gonadotropní hormony o Tyreotropní hormon (TTH) § působí na štítnou žlázu a reguluje její činnost § Množství vyloučeného hormonu štítné žlázy však zpětně snižuje vylučování tyreotropního hormonu hypofýzy § Řízení sekrece tohoto hormonu je příkladem zpětnovazebního ovlivňování vnitřní sekrece o Adrenokortikotropní hormon (ACTH) § je ve skutečnosti složitý komplex látek ovlivňujících činnost kůry nadledvinek a vylučování jejich hormonů – glukokortikoidů o Gonadotropní hormony § ovlivňují růst a činnost mužských i ženských pohlavních žláz § Řídí jejich hormonální sekreci a působí na vytváření pohlavních buněk § Je to folikulostimulační hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH), zvaný též intersticiální buňky stimulující hormon (ICSH) · FSH stimuluje u ženy zrání Graafova folikulu a ovulaci ve vaječníku · U mužů působí růst semenotvorných kanálků a povzbuzuje tvorbu a dozrávání spermií · LH u žen pomáhá udržovat činnost žlutého tělíska menstruačního nebo těhotenského, které vzniklo přeměnou Graafova folikulu a funguje buď krátce do příští menstruace, nebo po celé těhotenství · U mužů působí na vyměšování mužského pohlavního hormonu. § U rostoucího organismu zajišťuje souhra gonadotropních hormonů správný vývoj pohlavních orgánů a pohlavní dospívání § V dospělosti udržuje plnou aktivitu pohlavních žláz a účastní se řízení průběhu ovariálního a menstruačního cyklu a těhotenství · Ve druhé polovině 70. let byla objevena další látka hormonální povahy, produkovaná předním lalokem hypofýzy o Je to β-endorfin, náš „vnitřní opiát“ o Nalézá se roztroušený v různých místech mozku, a to v těch, která mají význam pro různé emoční stavy a snad i pro vnímání bolesti o Bolest je asi lépe tolerována za přítomnosti β-endorfinu o Součástí tohoto hormonu je met-enkefalin § Tyto látky jsou uvolňovány při různých nepříznivých situacích, které vyvolávají stres. · Činnost předního laloku je ovlivňována hypotalamem · V některých jeho nervových buňkách se vytvářejí hypotalamické uvolňovací faktory, které se krevní cestou dostávají do předního laloku hypofýzy a povzbuzují v něm tvorbu hormonů · Adenohypofýza tak tvoří s hypotalamem funkční celek, zvaný hypotalamo-hypofyzální systém Hormony zadního laloku · Zadní lalok hypofýzy vznikl při vývoji jako vychlípenina mezimozku, se kterým zůstává spojen · Hormony zadního laloku vznikají vlastně v nervových buňkách hypotalamu a nervovými vlákny se dostávají do hypofýzy, kde se hromadí, a odtud jsou vydávány do krve o Antidiuretický hormon (ADH) § ovlivňuje činnost ledvin. § Zvyšuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a tím umožňuje zpětné vstřebávání vody do krve a zahušťování moči § Při nedostatku ADH je moč řídká a z těla se ztrácí mnoho vody § Nemoc se nazývá úplavice močová – žíznivka (diabetes insipidus) – a vyznačuje se nadměrným močením a velkou žízní § ADH ve spolupráci s aldosteronem (hormonem kůry nadledvinek) zabezpečuje rovnováhu vody a solí v organismu o Oxytocin § působí na hladké svalstvo dělohy a vyvolává jeho stahy za porodu § Citlivost dělohy na oxytocin je silně závislá na jejím funkčním stavu; nejmenší citlivost je u netěhotné ženy, nejvyšší na konci těhotenství § Druhý účinek oxytocinu je jeho působení na hladké svalstvo vývodů mléčné žlázy, jehož rytmické kontrakce podporují vypuzování mléka při kojení Šišinka · Šišinka (epifýza) je shora připojena k mezimozku · Produkuje hormon melatonin o který rozhodujícím způsobem ladí cirkadiánní (24hodinovou) biologickou rytmicitu ostatních funkcí organismu o Množství uvolňovaného melatoninu se mění v průběhu čtyřiadvacetihodinového cyklu o Nejvyšší koncentrace dosahuje v noci, s přibývajícím denním světlem jej ubývá o Brzdí v dětství tvorbu pohlavních hormonů, a tak umožňuje pomalý a plynulý nástup puberty o Melatonin je k životu nepostradatelný. Štítná žláza · Štítná žláza (glandula thyroidea) je největší endokrinní žláza člověka · Je rozložena na dva laloky, které spojuje úzký můstek · Laloky leží po stranách začátku průdušnice pod štítnou chrupavkou a spojovací můstek leží před průdušnicí · Nezvětšená štítná žláza není na přední straně krku ani viditelná, ani hmatatelná · Váží asi 20 g · Při patologickém zvětšení může dosáhnout hmotnosti až několika kilogramů · Samostatnou funkci projevuje již u plodu v druhé polovině nitroděložního vývoje · Tkáň žlázy je tvořena mikroskopickými váčky vystlanými jednovrstevným epitelem a vyplněnými vazkou (koloidní) bílkovinnou hmotou o Váčky jsou spojeny vazivem, kterým prostupují četné krevní a mízní vlásečnice o Epitelové buňky váčků mají schopnost vychytávat z krve jód, který je nezbytný pro syntézu hormonu štítné žlázy tyroxinu § Vytvořený hormon se částečně vyplavuje do krve a částečně ukládá do zásoby § Z něho se podle potřeby (vlivem tyreotropního hormonu hypofýzy) uvolňuje hormon tyroxin do krve § Tyroxin zabezpečuje především normální oxidaci živin v buňkách § Tyto oxidační děje ve tkáních vedou k vyšší spotřebě kyslíku a uvolňování energie § Vedle zvýšení spotřeby kyslíku se zvyšuje spotřeba všech živin, ubývá zásobní tuk, zrychluje se metabolismus bílkovin, mobilizuje se jaterní glykogen a zvyšuje se tvorba tepla § Zrychluje se krevní oběh, zvyšuje se srdeční činnost a tepová frekvence § V růstovém období podporuje tyroxin růst a tělesný i duševní vývoj. o Druhým hormonem štítné žlázy je kalcitonin. § Jeho hlavní funkcí je snižování koncentrace vápníku v krvi na základě jednoduché zpětné vazby § Hormon zajišťuje ukládání vápníku v kostech a brzdí zde jeho odbourávání · Porucha činnosti štítné žlázy se projeví jejím zvětšením (strumou) o Struma vzniká při nedostatku jódu v potravě a pitné vodě o Nápadně se vyklenuje na krku, tlačí na jícen a dýchací cesty o Způsobuje tím polykací a dýchací obtíž o V krajích, kde je málo jódu ve vodě, se jód dodává přidáváním jodidů do kuchyňské soli · Hypofunkce štítné žlázy v dětství spojení s nedostatečným vylučováním tyroxinu (hypotyreóza) znamená utlumení biologických oxidací, což vede k těžkým poruchám tělesného i duševního vývoje o Nápadnými projevy jsou zpomalení a disproporcionalita růstu, ochablost svalstva, snížená základní přeměna látek a duševní opoždění těžkého stupně (kretenismus). o Kretenismus se vyskytoval v oblastech s nedostatkem jódu (v horských údolích, ve vnitrozemí) · Při hypofunkci štítné žlázy v dospělosti vzniká myxedém, který je častější u žen o Je doprovázen snížením látkové přeměny, skleslostí, zpomalením srdeční činnosti a vytvořením rosolovitých otoků v podkožním vazivu obličeje a končetin · Hyperfunkce štítné žlázy spojená se zvýšeným vylučováním tyroxinu vede k Basedowově nemoci o Nemocný má zrychlenou látkovou přeměnu, zrychlenou srdeční činnost, objevuje se u něho celkový neklid a dráždivost, třes prstů, má vlhkou kůži a hubne o Charakteristickým příznakem jsou vystouplé oční koule o Choroba není spojená s poruchami růstu. Příštítná tělíska · Příštítná tělíska (glandulae parathyroideae) jsou dva páry čočkovitých útvarů, uložených při zadní straně laloků štítné žlázy · Jejich celková hmotnost je asi 100 mg · Vytvářejí hormon parathormon, který zajišťuje stálou hladinu vápníku a fosforu v krvi · Stálá koncentrace iontů vápníku v krvi je nezbytně nutná pro srážení krve a normální dráždivost nervových a svalových buněk · Stálé množství vápníku a fosforu v krvi se udržuje zajišťováním rovnováhy mezi ukládáním a odbouráváním těchto látek v kostech a jejich vylučováním ledvinami o Parathormon § uvolňuje vápník z kostí a omezuje jeho vylučování ledvinami § Nedostatek parathormonu vede k těžkým poruchám zdraví § Zvyšuje se nervosvalová dráždivost se sklonem k záškubům a křečím svalů (tetanie) § Bývá postiženo i svalstvo hrtanu a dýchacích svalů, což znesnadňuje až znemožňuje dýchání. § Zvýšené množství parathormonu způsobuje vyplavování vápníku a fosforu z kostí a jejich zvýšené vylučování močí § Kosti se pak snadno lámou a zlomeniny se špatně hojí. Brzlík · Brzlík (thymus) se řadí mezi žlázy s vnitřní sekrecí · Skládá se ze dvou laloků, které jsou uloženy v dutině hrudní za hrudní kostí · Jeho velikost se během života mění · Od narození do puberty roste · Po ukončení puberty se zmenšuje a ukládá se do něj tuk · Vznikají v něm hormony thymosiny, které podmiňují vývoj imunitního systému · Brzlík je proto důležitou součástí imunitního systému dítěte · Dozrávají v něm prvotní lymfocyty (T-lymfocyty) Nadledviny · Nadledviny (glandulae suprarenales) jsou párové žlázy umístěné na horních pólech ledvin · Mají hmotnost 5 – 10 g · Skládají se ze dvou vrstev, kůry a dřeně, které jsou funkčně naprosto odlišné · Také zásobování krví a inervace obou vrstev jsou oddělené · Jde vlastně o dvě samostatné endokrinní žlázy. Kůra nadledvinek · Kůra nadledvinek je k životu nezbytná · Zasahuje do metabolismu minerálních solí a živin · Její hormony kortikoidy jsou chemickým složením steroidy · Podle převládajícího účinku se kortikoidy dělí na: o glukokortikoidy o mineralokortikoidy · Kromě kortikoidů se zde tvoří další steroidní hormony, které vznikají i jinde v těle · Ke glukokortikoidům patří několik látek, z nichž nejdůležitější je kortizon, kortizol a kortikosterol o Tyto hormony se zúčastňují přeměny bílkovin na aminokyseliny, které zpracovávají játra na glukózu (glukoneogeneze) o V játrech se hromadí glykogen, část glukózy přechází do krve a zvyšuje glykémii o V metabolismu tuků mobilizují zásobní tuk, takže stoupá obsah tuků v krvi (lipémie) o Význam glukokortikoidů stoupá při zátěži (stresu – psychickém, ale i při popáleninách, operacích, infekcích aj.), kdy se vyplavují z nadledvinkové kůry ve větším množství a připravují k pohotovosti energetické zdroje o Při nedostatku glukokortikoidů výrazně klesá odolnost vůči zátěžím. o Vyměšování glukokortikoidů je řízeno adrenokortikotropním hormonem předního laloku hypofýzy · Z mineralokortikoidů má největší význam aldosteron o Řídí metabolismus sodíku a draslíku o Zvyšuje zpětné vstřebávání sodíku a vylučování draslíku v ledvinách o Tím se zvýší koncentrace sodíku v organismu, který na sebe váže vodu a zvyšuje tak objem mimobuněčné tekutiny v tkáních o Jeho metabolismus musí být proto přesně řízen v závislosti na jeho proměnlivém množství v přijímané potravě · V kůře se též vytvářejí u mužů i žen hormony podobné pohlavním hormonům mužským (androgenní hormony) a ženským (estrogenní hormony) · Při hypofunkci kůry nadledvinek vznikají závažné poruchy z narušení stálosti vnitřního prostředí a ztráty vody · Při nedostatečné tvorbě glukokortikoidů není člověk schopen obstát při zátěži o Při sníženém vyměšování obou hormonů se vyvíjí Addisonova choroba o Jejím typickým příznakem je bronzové zbarvení kůže, dále svalová slabost, veliká únavnost až vyčerpanost · Hyperfunkce se vyskytuje zřídka, nejspíše při nádorech nadledvinkové kůry nebo při nadprodukci adrenokortikotropních hormonů hypofýzy o Nastane-li zvýšená produkce androgenů u plodů ženského pohlaví na začátku jejich vývojového období, získává jejich zevní pohlavní ústrojí mužské znaky a výsledkem je pseudohermafroditismus Dřeň nadledvinek · V dřeni nadledvinek vznikají dva hormony – adrenalin a noradrenalin · Společně se nazývají katecholaminy. o Adrenalin § zrychluje a prodlužuje srdeční činnost, zvětšuje minutový objem srdce, zrychluje tep a zvyšuje krevní tlak § V kožních cévách způsobuje smrštění, v kosterních svalech, v srdci a v játrech naopak rozšíření § Tím se adrenalin podílí při tělesné práci na přesunu krve z nečinných oblastí a krevních zásobáren (zejména ze sleziny) do pracujících svalů § Působí též na hladké svaly; rozšiřuje průdušky a tlumí činnost svalstva žaludku a střev § Kromě těchto účinků má adrenalin významný vliv i na metabolismus sacharidů § Vyvolává rozklad glykogenu (glykogenolýzu) v játrech a svalech a zvyšuje koncentraci glukózy v krvi o Noradrenalin § zpomaluje srdeční frekvenci, minutový objem srdce však nemění § Vyvolává smrštění cév ve všech orgánech s výjimkou mozku a srdce · Oba hormony zvyšují krevní tlak. · Hormony dřeně nadledvinek jsou v krvi jen velmi krátce a během několika minut se rozkládají · Z toho vyplývá, že jsou důležité při zátěži (stresu), kdy připravují organismus na rychlou adaptaci na změněné podmínky · Zajišťují přesun krve do svalů, vyprazdňují krevní zásobárny, zvyšují činnost a dráždivost centrální nervové soustavy a oddalují svalovou únavu · Sekrece obou hormonů je řízena pouze sympatickými nervy · Noradrenalin je též vytvářen na zakončeních sympatických nervů pro přenos podráždění z nervu na výkonný orgán · Funkce dřeně může být do značné míry nahrazena činností sympatického nervstva, a proto poškození dřeně není životu nebezpečné Langerhansovy ostrůvky · Langerhansovy ostrůvky jsou skupiny buněk rozptýlené ve slinivce břišní · Slinivka břišní obsahuje těchto 0,5 mm velkých oválných útvarů jeden až dva milióny · Každý ostrůvek vytvářejí hormony bílkovinné povahy, inzulin a glukagon · Kromě dalších funkcí zasahují oba hormony především do metabolismu sacharidů · Jejich účinky jsou opačné o Inzulín § umožňuje přenos krevní glukózy do buněk srdečního a kosterního svalstva § Současně zvyšuje ukládání sacharidů do zásoby vytvářením jaterního a svalového glykogenu § Tím, že inzulín zvyšuje využití glukózy, stoupá jeho podíl na metabolických dějích na úkor tuků a bílkovin, jež se tím šetří § Inzulín zasahuje též do metabolismu bílkovin a tuků § V tukových buňkách usnadňuje přeměnu glukózy v tuk, podporuje syntézu bílkovin z aminokyselin a zmenšuje tvorbu cukrů z bílkovin § Těmito různými zásahy do metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin má inzulín hlavní roli při snižování hladiny cukru v krvi (glykémie) § Je to jediný hormon, který glykémii snižuje. § Vyměšování inzulinu je řízeno jednak množstvím glukózy v krvi, jednak nervovými vlivy § Když stoupá koncentrace glukózy v krvi, stoupá i vyměšování inzulínu a naopak § Nedostatek inzulínu způsobuje těžké onemocnění cukrovku (úplavice cukrová, diabetes mellitus) · Cukrovka má mnoho příznaků · V krvi stoupá hladina glukózy (hyperglykémie), která může dosáhnout hodnot až 500 mg na 100 ml · Tento cukr však nemůže vstupovat do buněk a přeměňovat se v glykogen a tuky a nevyužitý odchází močí z těla · Větší množství cukru v moči však vyžaduje větší množství vody, která se tím z organismu ztrácí · Ztráta vody působí pocit žízně. Žízeň a zvýšené množství moči bývají první příznaky cukrovky · Svaly nemají zdroj energie, játra nedovedou udržet zásobu glykogenu a stále vydávají glukózu do oběhu · Zdrojem energie se stávají aminokyseliny, které se glukoneogenezou mění v glukózu · Tyto aminokyseliny získávají játra z většího rozpadu tkáňových bílkovin a přívodem aminokyselin z potravy · V důsledku toho vázne syntéza tělesných bílkovin · Dalším důsledkem nedostatku energetických zdrojů ve tkáních je využití rezervního tuku a uvolnění mastných kyselin do krevního oběhu · Energie se získá jejich oxidací, při které však vzniká i větší množství ketonových látek (např. aceton) · Nespotřebované ketonové látky odcházejí do moči nebo jsou vydechovány · Při těžké formě cukrovky není glukóza jako zdroj energie prakticky vůbec využívána · Organismus žije jen na úkor bílkovin a tuků, člověk hubne a je snadno unavený · Cukrovka má dvě hlavní formy: o Pro diabetes mellitus I. typu je charakteristický absolutní nedostatek inzulínu § Buňky Langerhansových ostrůvků jsou zničeny nejčastěji v důsledku autoimunní reakce po virové infekci § Začíná obvykle v dětství či v dospívání a jeho rozvoj je zpravidla rychlý § Léčí se injekcemi inzulínu o Diabetes mellitus II. typu vzniká většinou až ve věku nad 40 let a nastupuje a rozvíjí se obvykle pomalu § Langerhansovy ostrůvky sice inzulín produkují, avšak nikoli v dostatečném množství § V 90 % případů je spojen s obezitou § Většinou není nutné podávat injekce inzulinu a postačí kombinace dietních opatření a snižování nadváhy, eventuálně podávání perorálních antidiabetik · Diabetes mellitus může vzniknout za těhotenství (sekundární diabetes gestační) o Bývá diagnostikován v jeho druhé polovině a obvykle krátce po porodu vymizí o U některých žen však takto může začínat diabetes, který pokračuje i po porodu · V České republice je cukrovkou postiženo asi 620 tisíc osob (v r. 1999), a z tohoto počtu je asi 8 % případů s diabetem typu I. typu § Nadbytek inzulinu jako projev hyperfunkce Langerhansových ostrůvků je znám při nádorech této endokrinní tkáně · Nejspíše však vznikne předávkováním inzulínu u diabetiků · Projeví se rychlým poklesem glykémie (hypoglykémie), obvykle ráno před snídaní, po vynechání jídla nebo při těžší tělesné práci · Klesne-li hladina glukózy pod 50 až 40 mg na 10 ml, objeví se třes, neklid, zmatené chování a ztráta vědomí · Tyto příznaky se vyskytují proto, že mozek nemá dostatečný přísun glukózy · Příznaky rychle zmizí, podá-li se pacientovi kostka cukru o Druhý hormon slinivky břišní je glukagon § který má opačný účinek než inzulín § Podporuje štěpení jaterního glykogenu na glukózu, která vstupuje do krve a zvyšuje glykémii § Stimuluje též štěpení tuků v tukové tkáni. Pohlavní žlázy · Pohlavní žlázy mají dvojí funkci: o 1. vytvářejí pohlavní hormony, o 2. vytvářejí pohlavní buňky. · Pohlavní žlázy v dětství rostou a vyvíjejí se pomalu o Na začátku puberty vlivem zvýšené produkce gonadotropních hormonů hypofýzy začnou urychleně růst a produkovat pohlavní hormony o Pod vlivem těchto hormonů začnou růst vnitřní i zevní pohlavní orgány, vyvíjejí se druhotné pohlavní znaky a dozrávají pohlavní buňky · Pohlavní hormony ovlivňují vývoj oplozeného vajíčka, růst zárodku a plodu a celý průběh těhotenství v těle ženy · Vytvoření dostatečné hladiny pohlavních hormonů je nezbytné i pro rozvoj sexuálního chování a sexuálního života, nutného pro zachování rodu · Pohlavní hormony zasahují též do metabolismu tkání o Jejich základní funkce v metabolismu spočívá v povzbuzení syntézy bílkovin o Ovlivňují tedy anabolické procesy metabolismu. Vaječníky · Vaječníky jsou ženské pohlavní žlázy · Produkují dvojí pohlavní hormony, estrogeny a progesteron o Estrogeny § se tvoří v buňkách Graafova folikulu v korové vrstvě § V těhotenství vznikají také v placentě § V průběhu života se jejich produkce značně mění § Před pubertou se vylučuje jen malé množství estrogenů § Na začátku puberty (u dívek asi od 10 let) se jejich tvorba začne zvyšovat § V průběhu puberty a v dospělosti kolísá v rytmu menstruačního cyklu § V období pohlavního klidu se jejich produkce snižuje, avšak nikdy zcela neustává § V pubertě estrogeny ovlivňují vývoj druhotných pohlavních znaků § V době pohlavní zralosti způsobují cyklické bujení děložní sliznice v proliferační fázi a připravují ji k přijetí oplozeného vajíčka § Jejich účinky se dále projevují urychlováním uzavírání růstových štěrbin kostí, zadržováním vody ve tkáních (zejména před menstruací) a snižování množství cholesterolu v krvi o Progesteron § vzniká ve žlutém tělísku a v placentě § Začíná se ve větším množství tvořit až v období, kdy se z Graafova folikulu uvolní zralé vajíčko a vznikne první žluté tělísko § V průběhu menstruačního cyklu se tvoří až v jeho druhé polovině § Se zánikem žlutého tělíska ke konci cyklu hladina progesteronu prudce klesá § Progesteron převádí zbujelou děložní sliznici do sekrečního stadia § V těhotenství tlumí činnost hladkého svalstva dělohy (udržuje těhotenství a brání předčasnému porodu) Varlata · Varlata jsou mužské pohlavní žlázy · Leydigovy buňky varlat vytvářejí mužský pohlavní hormon testosteron o Testosteron § se ve větší míře začíná tvořit až na začátku puberty chlapců (asi od 12 let) § Má vliv na růst a vývoj zevních i vnitřních pohlavních orgánů, druhotných pohlavních znaků a na vývoj pohlavních buněk § Kromě toho významně ovlivňuje tvorbu bílkovin ve všech tkáních a způsobuje tak větší rozvoj svalstva u mužů § Podporuje metabolismus vápníku a fosforu a urychluje uzavírání růstových štěrbin § V dospělosti napomáhá testosteron udržovat vitalitu spermií. Tkáňové hormony · Mezi tkáňové hormony se zahrnuje skupina různorodých látek, které se od místa vzniku šíří k cílovým orgánům krevní cestou · Tkáňové hormony nejsou vylučovány zvláštními endokrinními žlázami · Vznikají v některých buňkách orgánů, které mají jinou funkci než endokrinní · Řada tkáňových hormonů vzniká v trávicím ústrojí a ovlivňuje funkci jednotlivých orgánů této tělesné soustavy (např. gastrin, enterogastron, sekretin aj.) · Jiné látky působí na orgány krevního oběh · Dalšími látkami jsou serotonin (s vazokonstrikčním účinkem), uvolňovaný na některých zakončeních v mozku a z krevních destiček, v ledvinách erytropoetin, stimulující tvorbu červených krvinek, renin, zvyšující krevní tlak a jiné