KATEDRA PSYCHOLOGIEFAKULTY SOCIALN~CHSTUDI~MU BRNO STUDIJN~TEXTY OBSAH Eisla list6 1. Ldslin. (Atkinsonovh, R.L., et al.: Psychologie. Praha1995, str. 742-747) .........1-4 2. Konstrrzktivnihridkn. (Kratochvil, S.:Man.Zelskhterapie. Praha 1999, str. 77-80) ...5 -7 . 3. Oc'ekdvdtziz'etzn nruZr"rv manfeIstvL(Kratochvil, dtto, str. 96-105) ............ .7 -12 4. Psyclzorozvod (Plafiava, I.: Jak se /ne/ romdde't. Praha 1994, str. 64-71) ........13- 17 5. Etnpy souZitL (Plafiava, I.: Spoltr kaic'shm. Praha 1998, str. 104-143) ........- 31-50 6. 2eny a ntzc~i.(~laiiava,dtto, str. 34-49) ..................................18 -26 7. Rodinne'a mnrz.Zelske'm3@-(Pl~ava,dtto, str. 50-55) ..................... -26-30 8. Mnnz'elskri vyjednrivn'ni. (Plafiava,dtto, str. 177-187) ....................... 51-56 9. LEiska nzilenecliri, matzz'elskba mrtvi. (Plaiiava, dtto, str. 200-203) ............56 -58 .....................10. Jl'k cllil? (pl~jk,M,:Jczk c?cil. .? Pralla 1999, str. 111-117) 59 -62 Určeno pouze pro studijní účely LIST 1 Rita L. Atkinsonovi 1 - pppppppp-----pp p p - p p p- -Ri~hard~C~-At_k_ins~~Edward E. Smith Daryl J. Bem Susan Nolen-Hoeksema VICTORIA PUBLISHING PRAHA Určeno pouze pro studijní účely IS. lcnpiicdn SOCIALN~PRESVEDCEN~A POSTOJE . ---.. VdSei7 ~oti~nr~ticlce'llislcy v yozde'j5iiil iivote' ustzlp~ljevb-116llisce. ielo vice na podobnosti nei na kolnplementariti! (Meyer a Pepper, 1977).Pokusy urrit pBry komplement5rnich osobnostnich rysfi nebyly pr'ili8 tispPSn6 (Strong et al., 1988).Rozhodujici je koi~ecltoncfipodob- I i, nost. '8 I Ldska NAKLONNOST A LASKA Liiska je vic nei intenzivni niiklonnost. Tet8ina z 116s znii lidi, kter6 iniime velmi riidi, ale kter6 nernilujeme, a nEkter'i z niis doltonce proiili vhSnivou liisku k ngkomu, koho jsine nein&linijak zvliiSt' riidi. VJizk~untato lcaidodenni pozorovhni potvrzuje. Jeden z prvnich badatelti, kteN studovali romantickou lssku, shroin6idil i-adu qh-olcfi,kter6 lid6 pronesli, kdyi se zamjri3leli nad niiklonnosti a liiskou, a zltonstruoval Skiily k jejich mer'eni (Rubin, 1973).Prost?edi~ictvimpoloiek na Skiilen6kloiu1osti zjiSfova1~m'ru,ve ktere ie druh6 osoba povaZoviina za syinpatickou, uzn6vano~1,obdivovano;, zralou a intdi ,el,tni. ~rostr'ehn&tvimpoloiek na Bkiile l6sky w---rzjiSfova1tfi prorni!nn6:&Fgou_tt@ (,,Bylo by pro mi! tEik6 Zit bez "),kcit pece ojlr~~houosobo (,,Pro bych udPlal temPE vsecliiio") a!.pocit ,dfiverd (,,Citim, Ze mohu d8v&lovatsk~~teEnEve vSemrf).Tyto dv6 Sk6ly spolu ltorelovaly jen mirn&:0,515u muirP a 0,36 u Zen. LASKAA MANZELSTV~Pojein romantick6 l6sky je pojem star$ , ale pPesvPdfeni, i e m5 co d&lats manielstvim, je nediivn6110 data I a zdalelta neni vBeobecnG rozSEeno. V nPkterJic11jin9cl-t kulturhch je I manielstvi st6le povaioviino za smluvni nebo financ'ni dohodu, kteri nemii nic spolePn6110 s liiskou. V naSi kultur'e se spojeni mezi l6skou I a manielstvh stalo za posled~chdvacet p&tlet pevngjgi. Badatel6 se ( po l6ta vysokoSkolskJich studentfi ptali: ,,Kdyby inui (Zena) m&l(a) vSec11ny ostatni iiidouci vlasti~osti,vzal(a) byste si 110 (ji), i kdybyste do ni!ho (ni)nebyl(a) zamilov6n(a)?"V roce 1967pr'ibliini!65 procent L vysokoSkolitkfi, ale pouze 24 procent vysokoSkolaPek odpovEdPlo, Ze by odmitli vzit si nPko110, koho neiniluji (vi!tSina ien byla nerozhodnfcl~,jen 4 procenta odpovGdPla, i e ano (I I STALOSTI ( 37 LIST 20 tulek ,,mu%sob5a o sobP". Seancesekonaly v prostorich jedne univerzity ve stIedniAnglii u pfileiitosti kaidoroeniho setklni odbornikii i laickych ziijemcd o psychologii, psychoterapii, pedagogiku a poradenstvi, navazujicich ni my81enEy videfisk6ho psychiatra Alfreda Adlera. A tak isem se zblizka setkal s mvglenim a choviinim I J .I 3 jedn6 varianty hnuti muifi, analogicky k feminismu by se mohlo mluvit o hnuti maskulinistick6m. Zrodilo se zac'itkem devadesitjrch let, kde jinde nei ve Spojenych sthtech, pod zkratkou AMM, rili ,,Americali Man's Movement". Prosim nezamPfiovat s jinym hnutim t6ie provenience. AMM se StitivP distancuje od tak kfenjrch ,,machos". Jsou to pinov6, ktePi na vikendy odjiidPji z mPst do lesfi, kde chodi odPni do koieSin anebo jen tak, nahoPe piipadnP i dole bez. A hraji si na zatracene ostr6 hochy-divochy. PIes den litaji po lese, verer sedi u ohnP, opekaji maso, plivaji na zem a mluvi velice drsnP. Rid bych ted fteniPi pPedstavi.1nEkolik jrchozich ideji hnuti AMM. Uviidim je proto, i e i u nis v EvropP maji svou odezvu, vhtnir tbf kterii mGie zaznivat v c'eskjrch I 1 i i kladou sami na sebe. i U i hned v pouhem sexu to my, muii, nemiime lehkl I ., I I nebot'schopnost spojenije jaksi viditelni i hmatatelnh.Je tedy nasnadP naSe nepiipravenost, coi je dnes - v dobi: I adorace sexu, sexuiilniho osvobozeni, probuzeni i niiroe- 1 II nosti Zen - zdrojem frustraci nemalbhdportu pinti. Take v rodinnem souiiti to maji muii, otcove i synove, komplikovane. Mui v rodine bud' vtibec chybi, neb0 se I vyskytuje sporadicky piipadne potPebuje odporivat u te- I I levize. A po rozvodu, povPtSin5 iniciovankm nespokojeI nymi ienami, zdstiivaji dPti s matkou a otcove i jejich sy- I j nov6 strgdaji. Dcery prjr tak ne, femui nevPfim. Ale ! radPji pokrarujme bez komenthk. I ! ! kuchynich, objrvicich a moini nejvic loinicich. V dneSnim svPtP-v Americe, v Evropc Australi o Japonsku - jsou na tom muii a2 pfiliS sloiitG, pkviins Spatnit,maji to titik6: plnit vSechna oc'ekiviiniemancipujicich se cli u i doemancipovanjrch ien, a pfitom dostiit pPeiivajicim tradiznim nirokiim - vfetnP tPch, kter6 muUrčeno pouze pro studijní účely Je anachronismem nazyvat ieny druhe poloviny ! 20. stoleti slabgim, nginjrm, vice zranitelnfm neb0 dokonce utiskovanym pohlavim. Statistiky doklidaji, i e I ieny tvofi nadgolovifni vPtSinu lidstva, nebot' muii umiraji dlive. Zeny jsou vitilni zdatnPjSi - ne tilesnP I silnPjSi- a t6i zdravgjgi. Cast~jinei ieny se muii stivaji i obetmi nejrdznPjSich z6vislosti - alkoholovych, drogovych, gamblerskjrch i televiznich. 1 Tak Pereni civilizacni psychosomatick6 onemocnPni jednim z jejich zdrojd fi pfimo pfiEinou jsou stresy nap$ti a workoholickjr pfistup k iivotu - jsou Eastiji str6d6nim muiii nei Zen. Muisky energeticky potenciil, beztak dnes nic moc, je namPh6n k prasknuti. A snad vdbec nejhorSi je, i e souEasni piinov6 sv6 city potlaEuji, ned6vaji najevo, nebof se to pro muie nesluSi. Jestliietrpi Ei nPfim strid6 iena, vypl6fe svou bolest, popovid6 si-samozPejmP i e se ienou -nech6 se potPgit, utPgit, ulevi se ji. Muii vSak povaiuji za korektni a jsou jrchovou naureni slzy polykat, skjvat citovi hnuti. Neni pak divu, i e potlac'ovan5 energie si najde cestu pfimo k srdci, a i k infarktbm, kter6 kl6ti muie Easteji nei pracujici ienskeho rodu. A tim se u i dostiv6me pfimo do ,,dilny muiskjrch 26leiitosti", nebof tam dominovaly privi city,jejich otevfene a niam nepotlaEovan6.projevy. Co se delo, o fem a jak se mluvilo? JeStP nei zahu, musime se vypolidat s jednou zisadou price ve skupine: nevyn6Set nic, co by umoinilo identifikovat konkr6tni osobu, pokud by ona sama k tomu nedala souhlas. Kdyi jsmeAseloueih a fotografovali, pfiSla na pfetfes diskrktnost. VSemi plijatjr z5vPr znP1: kaidjr dovoluje cokoliv a kdekoli zvefejnit, pokud nebudou uvedena pravi jm6na anebo jiny identifikujici udaj. V nisledujicich uryvcich jsem proto pozmenil jmena, jine fidaje vSelijak pomichal a pfekroutil. St?edo5kolsky student subtilni postavy a senzitivnzlo chovini, Yzkejmemu Hansi, vyprivis plachym jmsmgvem o bezcitnim a krutim otci,ktery ho poniiuje, zesmE5~riujea fas od tasu chladnd zmlliti. Potomek neplni otcova ohkn'vn'ni- b@ drsnym,mlc'e~zliv~mnzuie~ns oplos'tdlynzicity,ktej by p:eUrčeno pouze pro studijní účely I I 1 i STALOSTI ( 39 ) LIST 21 I I I - I vzal zavedeng podnik a dbl jej uozvijel.A maminka?Ma' py syna velmi rbda, bojise vSak projevovat n8nk city,aby se na I ni St?f nerozzlobil.Za necely rok by mgl Hansi jit na vysokou i I I i I 1 1 1 z rnravd, ternperarnentu,@ivy Skolu, otec znej' chce mit kornertniho inienym,chlapec chce tiplne'jinam.Jak o tom vSem ve skupine'vypra'vgl?Za pozornt?a vstficne'titasti nejpwe klidnt?,pak vzruSeniji a vzruSenej'i- a i k zalyhvt?mupla'ti.A tu k Hansimu pqistoupil je- I I I a zpdsobu iivota toho, u n&oi se vyskytuji. P16tarchos ( 1.stol. n. 1.) Kdyby m51 bbbh ten zLmi.r neb0 pfirodni vyber potfeI den mui, pak druhy, tJeti. Objimali chlapce, hladili ho, 1 II bu, abychom byli stejni, pak bychom takojrmi byli. Odi padlo by deleni na rod muisky a iensky, zjednodugil by ! I se nhm pravopis a rozmnoiovali bychom se kaidjr siim ! dglenim, Eeba jako prvoci. Nestalo se tak, nezbyvh neiI I , 1 zabyvat se rozdily, podobnostmi, shodami. Dnes ui se I iI I I I I i 1 I I i II i I I i I 1 I I 1 I I nejednomu z muid hnuly slzy. Na dalM setluinijsme si mai pqipvavit kuidy vlastnip?&& na t h a ,,Moje nejvCtSi iivotni ztrata".Jeden vypriva o tirnrti manielky,jiny o nepfekonanimsmutku nad rozpadem sve%o rnanielstvi,dalsi' mluvil o invalidnidcefi-vozicTca'v"ce....Ajeden robustni mu2 kolem padesatky yprdva o tom, jak mu prhd Sesti leg uhynul jeho nejlepSipTitel- pes. ~ddnt?vyprivznineprobt%lobez emoci;ne sknjvanfchhovlbdanych,naopak :atmosfira vyiadovala co nejbezprosJedne'jia zJetelne'projevit smutek,da'tnajevosoucit,litost,titastenstvi.Pfizna'va'm, i e mne'to moc neglo,zejmina zpoEa'tku.~ z h l imi moji skupinovibrat%i ta sestra,i e se te'ikozbavuji okov6 muis&ch steueotypd, i e bych se rnauvolnit,dovolit si plkit a ngine'hladit a objimat Eloveh,a fje iena nebomu? ... Tfebamdi pravdu. Moje Skoda. I ~enskfa muiskf rod ...1 I Ctnostise ov~emvzhledemk rhzne' i, p?irozenosti vyznarujiurcihjmi rozdzly, i jakgmisi odstiny, a pfejimajividy ncco Určeno pouze pro studijní účely SPOLU KAZDYSAM ( 40 ) mdieme opfit o velkou, byt nekonrici iadu pozorovPni a zkoumlni.A ponechme ted' stranou zajiste vfznamnou otizku, zda a kter6 rozdily jsou diny piedevgim tim, i e jeden Clovgk se zrodi jako mu5 a jinjr jako iena - anebo tim, i e rodov6 rozdily jsou dfisledkemvlivB prostfedi, do nPhoi jsme se museli narodit, anii se nis nPkdo zeptal. Xozd17ytClesn6jsou nabiledni. U i porodni vaha chlapcb je vyddi nei dPveat. Take co do vqkonfi tPla se od sebe liSime, a to i tehdy, jsme-li podrobehi stejne drezdfe. Dbkazem jsou tabulky sportovnich rekordb v atletice.V bPieckjrch d1sciplin8ch se rozdily v poslednich letech o nPco zmenduji, nicmenP stale jsou; vPtSi u bPhd na krdtkC vzdllenosti nei na delSi. Nebo hody diskem, kouli, fi odtspem: spoleCnP souteiit na olympi5dP by nebylo f6r. A to -jak ieei-eno-i pii srovnatelnfch treninkovjrch d8vkich, metoddch i dopingu. Kde je tieba vyvinout tPlesnC tisili rychle a intenzivng, tam se daii lCpe muifim. AvSak: kde je zdhodno hospodaiit se silami, kde se vic uplatni vjrdri a men6 sila, tam se rozdily zmenduji a2 stiraji. V naSich dvou nejpouiivanPjlich snzyslech, to jest v ostrosti zraku a sluchu, jsou na tom oba rody vcelku stejni., menSi rozdil je pouze v tom, i e pdnove o nPco diive hluchnou. Zato prih citlivosti pro doteky je u Zen niidi, jsou tedy v tomto smPru vnimavgjdi. NejvfraznPjSi rozdily v citlivosti smysld se tjrkaji Eichu: ieny toho vice uciti, lepe diferencuji mezi jemnfmi vbnPmi i nevbnPmi. Moinl proto, aby si mens citlivi pinovC vgimli, dPvaji ieny vydPlat voiiavkPiskjrm firmdm o hodnP vice nei muii. Take vitalita, vfetnP odolnosti vbri vPtdinP chorob, je statisticky vzato - jednoznahi. ve prospPc11 rozdilfi. ~ e ny jak znlmo, iiji dele, l6pe snlSeji bolest a jsou odolnPjSi vbc'i Pads onemocnsni; nikoliv vSem, dodal by gy- nekolog. V oblasti sextia'lninajdeme rovni.5 rozdily a to z pohledu fyziologick6ho i psychologick6ho. Jemnfmi piistroji se zjistilo, i e muii citlivgji reaguji na pFisluSn6 zrakovC podngty, kdeito ien6m pohled na barevne fotografie Určeno pouze pro studijní účely atraktivnich muiskycl~nahic'biiki meni., fimi neni Pefeno, i e vbbec nic. Pornografickjr prdmysl tedy podporuji pledevgim pinov6. U ien je dbleiitfm smyslem, zprostkdkujicim sexuilni vzrugeni, hmat - jemne doteky a hlazeni. VzruSivost a pfipravenost k sexuilnimu spojeni u muid piichdzi i odch6zi rychleji nei u ien. Orgasmus nastupuje u ien pomaleji, m i delgi fizi vyvrcholeni a t6i dele odeznivii. U muie je spojeny s rychljrm a pntdkfm vyprizdnEnim, tedy ~ S C Oz nEj odch6zi - u ieny s naplnznim, piijetim. A u obou je divini i pfijimini provizeno slastnjrmi pocity vziijemnosti, spojenjrmi s uspokojenim jedn6 z nejzC kladnSj5ich lidskfch potieb. Inteligence. Zivery velkeho portu mEfeni mluvi jednoznai;nE:neni rozdil v celkove*Si inteligencemuiG a ien. %dnf ze dvou lidskjrch rodd nemi opr6vnSni tvrdit, i e je chytPejSinei druhy.JsmevSak jinak chytfi: ieny prokazuji vyEi vjrkony ve verbhlnich testech, coi znamenl, i e mysli pPesnEji i rychleji, jestliie jrsledky p?emfSleni lze slovnP vyjldlit. Kdeito muii lepe sk6ruji v testech mEiicich prostorovou piedstavivost, matematick6 schopnosti a zachdzeni se schematy i tvary. Take v rozloieni inteligencejsou pozoruhodne rozdily: na obou krajnich p6lech najdeme vice muid nei ien. Z c'ehoivypljrvl, i e na svPtPje vice hodng hloupfch mu- 5% nei velmi hloupfch ien. ObdobnP to plati o vysoce nadprGmPrnem intelektu. Vlastnostia chova'ni.Kaidjr rodif si zajiste brzy vSimne -a mCli zijem, mbie tak urinit ui pfed porodem -i e jeho potomek piichizi na svgt vybavenf bud jako budouci mui, neb0 iena. Anatornick6 nejistoty jsou vjrjimerne. Timje dojistir mjr, nechme ted stranou do jake miry,pfedurreno, co se od potomka oZekPv6. PfinejmenSim to, i e je-li ienskeho rodu a bude-li vSe, jak m i byt, odchovii ve svem l h 6 a posl6ze porodi novkho jedince, abychom ne- vymfeli. Ale nejen to: velka Pada slov oznafuje vlastnosti i chovini, kter6 jsou tradirng spojoviviny s muiskym a jin6 zase se ienskjrln rodem. Určeno pouze pro studijní účely muii byvaji: agresivni,impulzivni sebeprosazujici dominantni mtne' tolerantni sotitEivi ctigadostivi prGbojni drsni racioncilni zamCFeni na celek rigidni mint?dbajicina zevnqiek zamGeni na sve' blah0 nepoFlididni necitlivi ieny byvaji: vstFicni pFizpdsobivt sublnisivni tolerantn$5i petujici, pornlihajici ob~tave' biz1ivijgi jemne' emotivni zamC?eny na detnily flexibilni vice dbajina zevnqiek zameieny na blaho bliinich poTlidndne' senzifivni ... Cteniiii patrnr?neuniklo, i e vyjmenovlni techto n6kolika vlastnosti jsem uvedl slfivkem ,,tradifnP". Ale co kdyi jde pouze o tradovanC piedsudky, o Sedivou teorii, neodpovidajici zelenemu stromuiivota v z6vPm druh6ho tisicileti?Myslim, i e se nezmjrlime, budeme-li tvrdit, i e nejmenP od zaE6tku 20. stoleti se rozdily zmenguji: Casteji nei za Easb naSich prarodiM se dnes vyskytuji ieny, ktere projevuji vPtSi miru vlastnosti i chovAni, pfipisovanjrch tradici muiskCmu rodu: dovedou seprosadit, byt drsne, dominovat, souteiit, nedbat na pof6dek a db6t o sv5blaha. RovnPi tak sourasni p6nov6, a nejen ve Francii, si mohou libovat v detailech, byt senzitivni, p?izpbsobi, submisivni. Je to dobfe, neb0 SpatnP? Nevim jak vy, ale j6 myslim, i e nPkdy tak a jindy zase onak. Coi ovsem nezni moc inteligentni.. Anii bychom museli rnoc fantazirovat, lze si pfedstavit dvP varianty budoucnosti. Tu prvni mbieme nazvat feminne-maskulinni: rozdily se nadlle budou zmengovat a2 zmizi tiplng. zeny si osvoji a plnP rozvinou vgeclmy ty Určeno pouze pro studijní účely vlastnosti i vzorky chovhni, kterC tradice pfipisuje muiskemu rodu. ~ u d o utedy drsn6, dominujici,bojovne, aspirativni -jako muiSti pry jsou, pfipadnP byli. A to by znamenalo, i e tradicni muiskjr rod zvitPzi, nebof nebude nic jineho. Opravdu je ildouci, bude-li i ienskym idedlem superman?Je-lipravda -amyslim, i e ano-i e souCasnjrsvPt je pongkud zdevastovhn tak fecenjlm muiskjrm hodnotojrm principem, a tedy muiskfmi vlastnostmi jako jsou zmocfiovlni, agresivita, zBpoleni a menSi a i i5dnjr ohled na bliini, pak sebude jests hfiie Zit a moinii ipieiivat, jestliievSe bude postavenojen na principech, kter6 tenhle n&S svPt urEitP neurinily tim nejlepSim z moinych. Dmhou variantu nazvirme maskulinns-feminni. Na jejim konci je oparnjr ide61: rozdily mezi muZskym a ienskjrm chov5nim i vlastnostmi se setiou v tom smyslu, i e zvitezi tradovane charakteristiky ienskhho rodu, a vSichni budou v tomto smPrujednat a chovat se. Nevim jak viim, ale mnP se obP uvedene varianty nejevi pBliS 1dkavP.Obi5totii pfedpokl6daji, af v tom Ei onom smPru, stejnost, to jest co nejdplnPj5i setfeni rozdilii mezi mu5i a 5enami. Abychom mohli d61e uvaiovat o techto ot6zkdch, navrhuji zfict se ted jakehokoliv hodnoceni. MBm na mysli hodnoceni zobecfiujici, zda tradicni muisk6 fi ienske vlastnosti jsou samy o sobs dobr6 neb0 BpatnC. A uEinit tak i u tPch, kterC k hodnoceni pfimo provokuji. Feba agresivita, drsnost, anebo zhjem o blaho druhjrcl~,vstficnost. MBm dblt na blaho bliiniho sv6h0,jestliie jeho blahem je to, aby mP okradl?MBm byt tolstojovsky vstiicny k tomu, kdo mnP znireho nic d6jednu do nosu, ajeStP mu nastavit bradu? Je hodn6 odsouzeni agresivita, se kterou Zena praSti mezi nohy devianta, ktery ji hod15 nejdfiv zndsilnit a pak ugkrtit? ~e jsou to extremy? Opravdu natolik nepiedstavitelne a vjrjimeEn6, i e nem5 smysl sejimi zabjrvat? Navrhuji, abychom kladn6 anebo z6pornd hodnotici znamenka d6vali jenom tehdy, je-li jasnjr kontext, tedy ve vztahu ke konkretni situaci. UvaZmejeSte jinou variantu, m6nPjednoznarnou i komplikovani5j5i1jak ui to tak bfvd, nechceme-li svEt vnimat Určeno pouze pro studijní účely SPOLUKAZDYSAM ( 44 ) rernobile. Tato varianta pfedpokl6dd u i zmineny nehodnotici postoj; d6le vychdzi z toho, i e tak feEenjrm ide6lem neni stejnost, nybri diferencovanost.A konernP treti piedpoklad najdeme u kofenfi ferninistickeho hnuti. Mbm na mysli mySlenku pfimo jedne ze zakladatelek, pani Betty Friedanovi.: neodvozovat hodnotu jednoho pohlavi od druhkho, umoinit kaidemu c'lovPku vlastni iivotni cestu bez pfedsudkfi a tlakd vych6zejicich z traditnich roli. Uvaiuje se o tak Peren6 psychologicke androgynii, coi je zajimavi vize nedaleke budoucnosti. Tato pfedstava znamen6 pro kaideho jedince svobodu i moinosti rozvijet v sob6 jak maskulinni, tak i feminni aspekty sve osobnosti a chovlni -bez ohledu na to, co je tradirn6 povaiov6no za muiske a ienske. Dostali jsme se trochu oklikou k otizce, kterou jsme v fivodu teto kapitoly odsunuli stranou: jake to jsou If aspekty osobnosti"? A hlavng: co je v naSi povaze, v naSem chovini, v naSich projevech iv naSi hodnotovk orientad d6no tim, i e jsme rodu muiskbho nebo ienskeho? Nebo jsou rozdily d6ny jen ?i pFedevSim kulturou, to jest ~ c l ~ o v o u ?A jsme znovu u dPditnosti a prostiedi. Take zde, jak u i to tak bjrvC, najdeme v historii - od starfch ~ e k ddodnes - ndzory i doklady pledujici pro tvrzeni, i e rlovek se rodi jako nepopsana deska, na kterou teprve iiti v lidskk spolec'nosti, to jest vfchova a vlivy prostfedi, napiSi to podstatne a urc'ujici.A na druhe strani5se nemenP vehementne argumentuje pro piedurtenost, at' u i je iec' o plat6nskjrch idejich neb0 o kombinacich DNA v naSem genetickgmvybaveni. Nerad bych se zapletl do subtilnich a sloiitjrch zkoumdni pAtin rodojrch rozdild a podobnosti, zdjemce odkazujina literat~ru.~Snad zde postati nPkolik pozn&mek, maji povetSinP charakter zdfivodnPnjrch hypotez nei nem6nnjrch pravd pravdoucich. Jakuibyla fezv kapitole o dPditnosti a prostredi:vrozenym dispozicim dnes piiklPd6me eraznP vPtSi jrznam, nei se jevilo i jevi zast6nch teorie nepopsanC desky behavioristfim Ei ideologhn a praktikGm vSemocn6 vjrchovy. Neni to tak dsvno, kdy >e na piiklad homosexuilni orientace vysv~tlovalajrchovou v rodine.A tudii: jestliie Určeno pouze pro studijní účely I j I STALOSTI ( 45 ) LIST 24 vznikla vfchovou, pak ji lze t62 vylCEit podmiiiovinim, nlcvikem. Tento mylnj. piedpoklad vedl nejen ke zbyternym, nybri i Skodliqm a frustrujicim nbledkfim. Lze povaiovat za prokizan4, ie zlklad sexuiilni orientaceje determinovgn geneticky.Atot62 setjlk5ijinjrch dispozic:Eim jsou ~raznijSi,tim vySSi podil deditnosti. Lze to vyj8dfit i jinak: Eim vice se jedinec liSi od pffimGru, Eim je extrbmnEjdi - af v ildoucim, neb0 neildoucim smeru -tim vi.tSi podil ditdienosti.Je-litomu tak, pak miime v rozdiln6 mife zakotveny ve svem genetickemvybavenii dispozicek rozvoji muisk6ho a/nebo ienskeho choviini. Napsal jsem v rozdhe mirVeIabych zdfiraznil, ie ne u kaideho muie Ei ieny jsou ty kteri! dispozice stejnb; maji-li se rozvinout do zcela ueitjrch schopnosti, vlastnosti a choviini, zlleii na prostiedi, na vychovnychvlivech.Anavicke dvojicidPdiEnost-jrchova 1zepfifadit dalSiprom6nnou,uplatfiujicise od obdobi dospivsni a2 do stlH: naSe volni jedn6ni a rozhodoviini. Nejsme jen tim, co z niis udPlala dPdiEnostsjrchovou, njrbri i tim, cojsme z toho dokgzali dotvokitsami. Tedy: na svEt si pAn5Simejiste genetick6 vybavenivcetnP individulln6 odlignjrchdispozick rnuisk6mu a ienskemu chov6ni.Zda a do jake miry se tyto dispozicerozvinou II neb0 nerozvinou, z8leiina prostredi, donshoijsme sezrodili. A miime tbi nlkoli neohraniEenou, nicm6nP nezane- 1 I 1 dbatelnou miru svobody, jak s dvojici dPdiEnost-prostfedi1 1 naloiime; vEetnP toho, jak naloiime se sjrm rodojrm vy- I I bavenim. Cirri je spoleinost humbnnPjgi, tim maji obranC I vPtSi prostor k rozvoji toho, cov nichje, neb0 co chtPji, aby 1 1 I bylo. Se zniimjrm omezenim: individuiilni svoboda konc'i tam, kde ohroiuje svobodu druhych. ...a jejich feZiI I I 1 Srni'j se divko,jsi-li chytra'. I M. V. Martialis (1.st. pkd n. 1.) I I I 1 U i novorozefiata 5enskCho rodu se usmivaji ?astPji I I nei Eerstve zrozeni chlapci. OCi maji zavfen6, jde o re- [ flexni vyraz tvbie, ktery prjr neni ildnym poselstvim.I I Myslim si vSak, fe poselstvim bjrt mfiie, pokud je okoli I II Určeno pouze pro studijní účely SPOLUKAZDYSAM ( 46 jako poselstvi pfijme. KaidopddnP brzy, po nPkolika m610 mPsicic1-1se objevuje opravdovf 6smPv jako jasnjr sign51 z5mGrni. komunikace mali.110 r10vPka s Clovekem. DPvCitka tak fini o nPco drive nei chlapci - a nadale jako divky, jako mlade i zrale ieny se ismivaji na svPt a hlavne na lidi EastPji nei mladi i nemladi phnove. A m6me tu prvni rozdil mezi ienskou a muiskou komunikaci, patrnjr v nejriiznPj3ich kultur6ch. Americk6 socioloika Pamela Fishmanov6 zkoumala dialogy mezi pAr3 kter6 samy sebe oznafily za oproStPn6 od tradic'nich rodojrch stereotypd a piedsudkd. Zjistila, I i e ieny pii komunikaci pracuji tvrdPji nei muii, ve vPtSi miie se snaii udriet konverzaci tim, i e vn6Seji nove nC I mPty; a pokud nijakjr n6mPt napadne muie, ieny jej pfi- I jimaji a rozvijeji. Coi muii i-iniv menSi miie: jednak, jak ! iec'eno, vn6Seji m6nP nbmPtb; a kdyi ieny nirjakjr niimPt navrhnou, muii jich piijmou kolem 36 procent. Kdeito ieny akceptuji t6mPP vSechny n6mPty (96 procent), s nimi2 piiSli jejich partnePi. BPini. se soudi, i e ieny toho napovidaji vic nei muii. V t6to formulaci jde opEt o jeden z Pady pouhopouhych pfedsudkii. Je pravda, i e ieny bjrvaji pii komunikaci I obratnijgi, iniciativnPjSi a pfizpdsobivPj3i. Kdyi se vSak zkoumalo mnoistvi Easu, ktery v male skupine okupovali muii a ieny, nezjistily se bud' i6dn6 vjrznamn6 rozdily, neb0 jen rozdily mirn6, a to ve prospPch muiil: piinave toho namluvili bud stejn6, neb0 o nPco vice nei ieny. Take rozdily v neverbilni komunikaci neuBly pozornosti srovn6vacichzkoumhni. Napfiklad pfimjr oZni kontakt vyhledavaji ieny ZastPji nei muii. Anaopak dotekov); kontakt zase o nPco vice iniciuji muii, ieny maji doteky rad6ji. Rovnei gestikulace je u muiii vyraznPjSi a zddraziiujicito, co pr6vP p6novi. sdP1~ji.~ Ndpadne jsou rozdily v intonaci Peril to jest v tak PeEenfc1-1vok6lnich charakteristikich mluven6ho slova.~ e n y c'astPji pouiivaji tizacich vPt. I leckterii oznamovaci vPta konEi tiizavi5, coi jeBtE. zddrazni krouiivC pohyby 03. Jestliie stoji mu2 s ienou u Karlova mostu, muiski v6ta zni: ,,Tak tohle je ten KarlBv most." ~ e n s k esdiileni tehoi Určeno pouze pro studijní účely obsahu je jin6 : ,,A neni tohle nihodou tenhleten Karlf~v most?" Jsou slova a iislovi, kterii lze pfifadit k maskulinnim a jinii k feminnim.Z ienskych dst tastiji zaznivaji adjektiva jako: krAsnjr, boiskjr, Sileny, nidhernjr, 6chvatnjr. Castiji nei piinove uv6dPji diimy svii sdeleni subjektivnP: j i myslim, i e...; moinii, i e...; zdl se mi, i e... .Zatimco muii maji sklon tvrdit, i e nPco je objektivnPtak -a ne iinak! I 1 I i I I I I Pokusil jsem se sestavit seznam nekolika slov a sslovi, o nichi se d6 pfedpokliidat, i e nekterii budou spiSe maskulinni a jini feminni. Dal jsem je posoudit dvPma skupin6m osob ob6ho rodu. Prvni skupinu tvofili lid6 stiedni a2 starSi generace, druhou vysokoSkolSti studenti a studentky. DoSlo k zajimavemu tikazu: prvni skupina pomErnP rychle, snadno a ve vz6jemnC shodE rozdelila slova i dslovi na ienski a muiski, kdeito studenstvu to dPlalo vittSi potiie. cim vysvPtlit tyto generahi rozdily? V diskusi jsme se shodlina tom, i e pro stiedni a starSigeneraci jsou rodovk rozdily jrraznijgi nejen v obl6k6nif Gesech Ei nAuSnicich, nfbri i v komunikaci; a i e u mladSi generace se take komunikarni rozdily mezi muiskym a ienskjlm rodem zmenSuji. Ve skupine studentfijsme se vSak nemohli shodnout na tom, jak to bude vypadat pozdiji - a i budou patfit do stiedni generace. Polovina pfedpokliidala, ie na tom budou zhruba stejng, jako jsou dnes ti starSi; i e tedy pot6, co zaloii vlastni rodiny se rozdily mezi ienskou a muiskou mluvou zv6tSi. Jini zase soudili, i e u i to tak zdstane. I kdyi studenti hodnotili feminitu a maskulinitu slov 1 men5 jednoznaeni nei jejich matky a otcove, pfece jen I jsme u nekterych slov a dslovi doSli bud k 6pln6 shod6, I I neb0 alespofi k vPtSinov6mu souhlasu. Dovoluji si piedI loiit Eteniifi k posouzeni ta slova a fislovi, kterii se v naI I Sem pokusu ukizala bud' jako vice maskulinni, neb0 feI i minni, a to jak pro mladou, talc pro starSi generaci. i j I 1 I i I j I Určeno pouze pro studijní účely SLOVAAUSLOVI EastPjSi v 6stech .irmGny informaci o tasu, smEru a mist6 Kolikje hodin? Neni u2 moc hodin? Jell,08,26 Bude poledne. Hned (zitra) Ted ngkdy. 1.4.1998 Na jaiie. Prvni vlevo a pak druh6 doprava Tud.ir '-tam. doleva. (p .a?) I U sochyLeoSeJanB&a. Určeno pouze pro studijní účely l%k&m,co si myslim. Kolik to sthlo? /Ml?eni/ STALOSTI ( 49 ) LIST 26 Tohlezapomenu I f l - 7 Neodpustim PiednE:za prv6, za druh6 a za tfeti. [akoi e mlm pPt 3rsiYina ka5d6ruce! Imm,~ n - l Neditlej ze mi. blbce! Neditlej ze sebe blbeeka! Nejei.! NeEvi na mit! Jdido prdele! Jdido preic (prkvanric)! Na to zapomefi! Na to nezapomefi! Neboj se. Divejna sebe pozor. Otevii okno (dvefe)! Zavii okno (dvefe)!"I Jlslm. Spolu. M u s h ti to vyloiit. Mushe sipromluvit." UrW, ano /ne/ . Snad,mo2nh. JA! MY. Uii! Ui? Budeme spit. Nespi jeStP. Myslim, co iikim. Ani se neptej. Am se nezeptii5 to stgo ? To sibudu pamatovat. Odpustim. Kolik i e toho bylo? Tv alemi5 prstii! slov zvitezilo ve skupine studenbi rozliSeni :5inou. :nlIe napadnou dal5imaskulinni 5feminni ri, necht' je doplni, piipadni, konzultuje '-rkou/. A kdyby se vhm nihodou chtelo napiSte. Nechlm prozkoumat, transgene:a dim vPdEt. DPkuji. Určeno pouze pro studijní účely A kdyi pokrokem vzdtlanosti bridrino i o zdsadbch mravnosti,vznikla brije etickd,jako napf ie bohyne'nzoudrosti Athena zrodila se z hlavy otce Dia, kdyi by1dPi've pohltil zosobn&zoulnoudrost Metidu. Vs'elike'vlastnosti lidske', dukvni, mravnii spole~ensk~,se zosobliovaly,a tak nachrizinzebohy i6skyf vrileleEnksfiyajink p?edstavifelevlasfnosti a zam?stna'ni lidskych. Fr. Ruth v knize Bdjeslovi fecke'a fimske',Praha 1898 Pojem ,,mjrtusf'je staroiieckkho pGvodu a znamenl jazyk, slovo,pohhdku Ei legendu. V souEasn6mjazykovem povPdomi m6 nPkolik jrznamb: prvni je literlrnbhistorickjr (mytologicke pFib5hy z dlvne minulosti); druhf, historickjr, chhpe mytus jako urEity nhzor zaloieny na pPedvPdeck6m poznlni; slovo mJ;tus bjrvl M i spojovlno s nPrim klamnfm, zkreslujicim 6pl'imo bludn* A koneEnE mueme vyjit z francouzskeho slovniku Petit Lnrouse, kde je mytus chgpln tki jako ,,ur?itC pIesvGdc'eni, nachlzejicise pod povrchem zjevnjrch interakci a podmiiiujici neb0 ovliviiujici souiiti v rodinP a manielstvi". A prlv5 v tomto smyslu budeme zde o mytech uvaiovat, pPiremi neopomene moink souvislosti s pfib5hy dlvne minulosti. Určeno pouze pro studijní účely STALOSTI ( 51 ) LIST 27 Ve dvandctkm 02 ttri'ncictkmsstleti by1 ve Francii zpracovdn nimgt divne' keltske' balady - pTz%eVho Tristanovi a IsoldL Tristan se vraciz Irska, odkud veze sve'mzi st$ci krili Markovi nevbtu Isoldt~.Majis sebou kouzelny nbpoj lisky, urteng pro budoucikrilovske'maniele.Napoj omylemvypiji Tristan s Isoldou a zamilujise do sebe. Po scatku kra'le a Isoldy nastane strastiplne' mimomanielske' dcni, kdy milenci, bezmocni vGti tarovnk vis'ni,podvidqi uilechtiliho a velkorysiho maniela, poruiujuji zisady mravnosti,sluinosti, p?itelstvi i spojenectvi - a to a i do sve' tragicki smrti, ktera' je symbolicky spoji tim, i e nad Tristanovym hrobem pfes noc vyroste keia vroste do sousedniho hrobu Isoldina. Na tomto pfibehu lze demonstrovat nPktere zhkladni charakteristiky mjrfi: vlastnosti hrdinb i vztahy mezi nimi jsou extremni a jednoznahe; jednani protagonisfi je osudovPpfedurc'ene je zfetPzenimrink jejich jednoznarnfch plirin a plimjrch, tragickjrch dbsledkb. Syrskg bdhAttis by1milencem bohyn?Tybely,by1ji nev?rny a za tvest byl vyhstrovin. Staroegyptsky mytus o Usirovije p?z%&em o idea'lne'dobrim kra'li,kterelo zavraidil zkaieny, z11j a os'klivy bratr.A ~ 2 n dkrilovskd vdova vychovala syna ke krute'pomst;. V dhnjrch mytech o lidech i lidskjrch bozich je svet zobrazov6n v Eernobilem kontrastu dramatickjrch vztahb a vBS.ni; v oddanosti cilfim, kter6 musi hrdina osudove naplnit. Samotne mytologicke pfibithy obvykle neobsahuji jednoznacnk eticke poselstvi. PfibPh o Tristanovi a IsoldP mfigeme pojmout nejmenP dvojim zpiisobem:jako apote6zu velke lhsky, kterh nejen vSe vysvetli, nybri i ospravedlni; anebo jako varujici poselstvi, kam a i vede sleph zamilovanost. V lad6 mytologickjrch plibi.hb nalezneme extremni, schematizovane situace, zabjrvajici se rodinnfmi i manielsko-mileneckymivztahy a osudy.AvSak: jak se mohou mytologicke piib6hy a jejich poselstvi dostat do pov6domi souc'asi16 rodiny? Nelze pfedpokliidat, i e by znalost Určeno pouze pro studijní účely starovPk6 i stfedovPk6 mytologie byla tak rozSiieni, ja rozSiienCjsou rodinn6 myty. Pfed lety jsme se zabyvali *zkumem malych divik. divadla pro deti a v tCto souvislosti tCi pohidkami. Ti mi.? kaide ditP se setkivd se svPtem pohidkojrch pfibibf hfi, a to ve vjrvojovCm obdobi, kdy vnimi i pfijimi svii pohidkoj c h pr'ibfhb ne jako artefakt, njrbri jako skute? nost. A tak se ditP setklvl i pfijimC schematizovany svP dobra a zla, rychljr sled viny a trestu, poselstvi o velkkn StPsti fi negtfsti. A jsou mu t6i nizorng prezentovlnj prototypy muiske a iensk6 role: muisky hrdina je dobyvatel, cestovatel, vykonavatel i-in6- kdeito princezny S popelky bjrvaji zaEarov6ny trbpeny jsou vPrn6 a oddan6 Cekaji na sveho prince; neb0 tei, v nojrch schematizujicich pohldkiich, na nijakkho supermana. Jak a Cim se poselstvi pohiidkojrch pfibi.hii a legend stiivl rodinnjim c'i manielskym mytem, ovliviiujicim souiiti? PfedevSim tim, i e urht6mu pfibfhu se pfidflijednoznarnP hodnotici a normativni znamenko. Napfiklad pfibPhy o vine a trestu se transformuji v normativni tvrzeni: je sprivne a fddouci, aby by1 vidy nalezen a oznai-envinik kaidCho nedobreho finu, kaidC ho selhlni Ei nepfijemnosti - a aby by1 vidy pfisne a co nejdfive potrestin. Nebo pfibPh stareho mlidence krde Pygmaliona, ktery nebyl schopen ani ochoten zamilovat se do iidne ieny ze sv6l1o okoli.Atak si radfji vytvoFi1sochu-ide61ieny a zamiloval se do ni. Tento pfibP11 lze transformovat do rodinneho i-i manielskCho mytu: mdm zcela jasnou pfedstavu o ideilnim partnerovi, pFipadnP o ideilnim potomkovi; a mohu mit rld jen toho, kdo plnP opovidi tCto pfedstavi.. RovnPi fada plibehfi o tom, jak synove, nekdy i dcery, plnili poslini, ktere se nevydafilo rodic"Gm, se transformuje v fasty mytus, iidajici Ei spiSe tlacici dPti k tomu, aby Slyve SlCpPjich svych rodiefi. Z5kladni charakteristiku rodinn6ho a manielsk6ho mjrtu mfiieme tedy formulovat takto: jde o hodnotici a normativni pIesvPd2eni vyjadfovane slovy, i e nGco je nutn6, jedini. sprivnh, nejlepsi; a nEco jineho, zpravidla opac'n61-10,zavrienihodn6, nemoin6, zle. Určeno pouze pro studijní účely STALOSTI ( 53 ) LIST 28 Tim jsme se pfibliiili k dalSi otiizce:Jak6je opr6vnPnost a f~mkcemjrbl?Jsou pro souiiti iiidouci, anebo Skodi? Domnivim se, ie-nejuiite~nPjSije vyjit z neutrilniho pojeti konceptu rodinnjrch a manielskych myfi; to jest, i e se jednl o pfesvPdZeni, ktere samo o sobP neni ani i l douci, ani Skodlivi.. A i e ovSem mohou - v souvislosti s kontextem souiiti v urEit6 rodin8 c'i manielstvi - ziskat a sehrlt jak pozitivni, tak i negativniroli; a i e dokoncejeden a tentjri mjrtus sehriivi v jedne etapP v+oje souiiti pozitivni a v jin6 negativni roli. Mdieme tud%rozliSit hestickou a dyshestickou funkciurfiteho mjrtu, a to v souvislostise zcela urfitou situaciv rodins c'i manielstvi. Podle starofecke mytologie perovala bohynP Hestia o ohefi v domlcim krbu, byla ochrinkyni rodinneho a manielskeho souiiti. Proto jsem si jeji jm6no vypdjEil k tomu, aby bylo moinC i slovni.rozligit, zda urfit$ normativni poiadavek a piesvPdreni (mytus)pfispivd k soudrinostiapln8ni tikold souiiti, neb0 naopak k potiiim, poruchiim, pfipadni. a i ke troskotlni. Jestliie napfiklad v rodinP s nPkolika maljrmi d mdie plnit hestickou funkci pedocentrickjr mytus, dujici plnP se zamPfit na dPti a leccos jim obPtovat, pak tote5 pfesvedfeni mdie mit a zpravidla mivh dyshestickou funkci v obdobi, kdy d6ti dorfistaji a vyletaji z rodn6ho hnizda, nefku-li pote, co ,,dPtinu i jsou zcela dospPl6. Nebo: pfesvedfeni o tom, i e v rodin6 mezi sebou nemiime mit iidn6 tajemstvi a v5e si vidy mdme otevfen6 a pravdivP vyiikat, mfiie jak posilit soudrinost, tak vest k nemalfm potiiim a i ke konflikblm; napfiklad tehdy kdyi otec vyiaduje intimni denik dospivajici dcery a Cini tak ve jmenu pfesvEdfeni, i e pkce v rodinP pfed sebou nem6me mit iidne tajnosti. A do tfetice vgeho zl6h0. Tristanovsko-isoldskq p2ibi.h o llsce vSemocnefarodPjce,vfifijejimi kouzlfimjkEiovek zcela bezmocnjS mfiie dyshesticky slouiit k ospravedliioviini tatinka Ei dGti, ktery se tak zamiloval do jistC osmnlctilet6 Isoldy, i e mu nezb+d nic jineho, nei rychle se rozvest a jit za hlasem sveho infarkt6zniho srdce. Ne' bof pfece: 16skaje EarodPjka a proti jejim kouzldm elovsk nic nezmfiie. Určeno pouze pro studijní účely SPOLUKAZDYSAM ( 54 ) Koncept rodinn6110 mytu je spojen se jmenem americk6ho psychiatra A. J. Ferreiry. Od Sedesiitych let uveiejiiuje studie, v nichi zast6vii niizor, i e t6mPf kaidii rodina m8 svfijmytus a i e trocha rodinn6 mytologieje nezbytnk pro hladkjr prfibPh iiti i v tech nejzdravcjgich rodin6ch. Rodinn6 mjrty soudi Ferreira, ,,maji svou ekonomickou hodnotu, nebof vytviifeji ritubly, umoiiiuji poklidnou atmosf6ru vgeobecn6ho souhlasu a d6vaji vzory pro finnosti, kter6 pak nevyiaduji pfili5 vlastniho mySleni a iniciativy". I kdyi prezentovane pojeti myM se plnP nekryje s Ferreiroem, lze akceptovat, i e rodinnjr mjrtus mfiie mit stabilizujiciroli, umoifiujici zachov8vat ,status quo" pozic a roli v souiiti. Nicm6nP dod&vkm,i e zachovkni souc'asn6hostavu nemusi vidy potPSit bohyni Hestii. JeStP nei uvedeme nPkolik nejEastPj5ich rodinnjrch a manielskjrch mjrtfi, chtPl bych vzpomenout jedno jmh no -Albert Ellis, jrznamnjr newyorskjr psycholog a psychoterapeut. Koncem padesiitych let vypracoval a dosud rozpracoviivl teoretickou koncepciivelmi prakticky psychoterapeutickjrpiistup k dovPku neurotickemu a potaimo i k neurotickemu manielstvi. Vzpominiim zdeA. Ellise proto, i e jeho pojeti se bliii a v lecrems i prolink s rodinnjrmi a zejm6na manielskjrmi mjrty. A. Ellis, jeho spolupracovnici i Eetni iiici, nepouiivaji oznareni mytus, mluvi o iuaciona'lni'chp?esvgdtenich. Neurotika povaiuji za ElovPka trpiciho pocity viny tizkosti, depresivnimi stavy pfedevSim proto, i e si v minulosti nejvice v dPtstvi - osvojil jeden neb0 i vice nesprhvnfch, iraciondnich piesvPdc'eni, kter6 pak v prfibghu sv6ho iivota vPdomP fi nevedome posiluje, siim sebejimi indoktrinuje a pod jejich diktiitem jednii. Jelikoi to bjrvaji piesvedc'eni nesprLvn6, nesmyslnii a zobecfiujici, vedou ke zklamhni, neuspPchfim, str8dlni. Mii-li se ElovPk zbavit potiii, potfebuje zmgnit Skodlivii piesvgdc'eni a postoje, nahradit nereiilnii oc'ekiiviinireiilnjrmi, a tak se ElovPk nerozumnjr mfiie pferodit v homo sapiens. Jak zni i-astGj9irodinn6 i manielske myty a iracion6lni piesvGdCeni? 0 nekterych u i byla zminka, ted je shrfime a dopliime. Formuluji je v prvni osobP proto, aby c'teniii Určeno pouze pro studijní účely STALOSTI ( 55 ) LIST 29 mohl lCpe posoudit, zda to kterC pfesvi.d?eni pfijimii fi nepfijimii, zda je c'i neni jeho. A jeStP pfedesillm, i e uv5dim pfedevBim ta pfesvPdteni fi jejich podoby kterii vetBinou, byt' nemusi vidy a za vaech okolnosti, patfi k dys- hestickjrm. PksvPdc'enio iisce Earodqce, kterl hory pfeniiBi. ,,Ty, mfij partnere, priivP proto, i e jsi mjrm muiem /mou ienou/ mi: musiS milovat a ctit -bez ohledu na to, jak se chovbm, co dP16m c'i nedglbm. Jestliie tak ne6ni5, neni a nikdy v naSem manielstvi nebyla ta velkB, opravdovi a hlubokh liiska." Jin6 varianta: ,,Lbska hory pfeniigi. Cim vice se milujeme, tim mknP miime potiii a starosti.Ajestliie nEjakk mime, pak v na3em manielstvi u i neni a ani nikdy nebyla ta opravdu velkb, hlubokb ...".Toto pfesvSdc'enipfedpoklC dB, i e liiska, dcta i akceptacejsou neco statickkho,jednou providy dan6ho; a i e tedy jakCkoliv pofindni je nemClie a ani nesmi zeslabit, zmcnit, nefku-li pohfbit. A tak6rLse podtii s tim, i e hlavnim, ne-li jedinjrm smyslem iiti toho druhe'hoje bjit bezpodmineZn6 oddanjrrn a rnilujicim druhem c'i druikou. Pfedstavme si, i e by oba mange16 mPli v sobs pevne zabudoviin tenhle mjrtus. Pak bude jeden od dnih6ho zcela automaticky ofekivat onu bezpodminernou liisku a dctu, anii by s6mby1ochoten cokolivutinit, jakkoliv se snaiit neb0 nPco divat. Neumim se pfedstavit, i e by takov6 souiiti mohlo fungovat a bjrt pro oba pfijemn6. o nPco miilo dble, nei odezni obdobislepk zami- lovanosti. A jest6 n6co: bezpodminetnii llska, sycenl vjrlutn6 tim, i e ten druhjr pouhou svou existencije hoden lhsky takovou liisku oznatujeme jako liiskou matefskou, byt' ji nepostriidaji i lecktefi otcovC. Dit6 opravdu potrebuje byt milovBno a akceptoviinobezpodminec'ng, ale stejne tak je pro jeho vjrvoj ke zralosti a samostatnostizapotfebi liisky podminec'nk, kter5 nejen vyiaduje, nybri i d h l . Zfistane-li u dospel6ho c'loveka jen dominujicipotfeba bjrt mil 0 ~ 6 na piijimiin bezpodminefne, lze mluvit o zbrzdPn6m c'izablokovanemvjrvoji - o infantilismu, kdy vPkem dospeijr c'lovekje v zajeti detskych potfeb. Určeno pouze pro studijní účely A ted ke druhC variant6 mytu o lhsce mocn6 EarodGjce, natolik mocn6, i e m5me-li se doopravdy rAdi, pak se naSemu manielstvi nemohou prihodit iddne problemy, potiie, starosti, nefku-li konflikty.Nabizim fteniifi niizor, i e toto pfesvgdc'eni, a s nim spojenl ofeklvlni, je vidy dyshestickl. cimi ovSem netvrdim, ie 16ska - nikoliv zamilovanost - spojenii se vziijemnou uctou a ohleduplnjrm jednlnim neusnadni zvlldlvlni potiii, problemii i manielskjrch krizi.JistPusnadni, nicrnkneje nemfiie vyloufit, nebof k souiiti jednoznaEnP patfi. PIesvGdfeni kun'le Pygmaliona. If Miim zcela jasnou predstavu o tom, jak m l vypadat mdj mu2 /moje iena/, naSe ditP.A jen toho, kdo odpovidB t6to pfedstavP - idedlu mohu mit opravdu a cele rhd(a).A pokud neodpovidk bud ho /ji/ pfetvofim, nebo zavrhnu." A tudii: ,,Je mou povinnosti neustgle ti. zlep5ovat, pfevychovlvat." Ruku v ruce s timto mjrtem chodivl pfesvSdfeni, i e nej6i-inngjgicestou k niiprave druheho jsou kritika, vftky, tresty. Dva myln6 pfedpoklady bjrvaji soufCsti tohoto mjrtu. (a)Milj partner /naSe ditP/ se musi zmPnit k obrazu mCmu, idylicke Easy nastanou, a i budeme oba a jest6 lCpevSichni stejni;tak stejni,jak sijh pfeji. (b)Kritika, *tky a potrest6ni jsou tgmi nejfic'innPjgimimetodami k nbpravi! a ve vjrchovi!. PfesvGdreni o stlperma~zech,supeviendch a superdt3ech. ,,Clovi.k - jB, ty i naSe dPti musime bjrt ve vSec11 smPrech dokonali, uspeSni, jrkonni, bezchybni. A je nehodnotnou a2 bezcennou bytosti ten, kdo takoj. neni." Mui si vydt6, i e mdlo vydGl6, i e nezvl6dl opravu prac'ky, i e neni vidy perfektni a sexulln6 jrkonnjr, i e neni vSemi oblibenlj, oceiiovanjr. ~ e n ase triipi tim, i e neni dokonalou hospodyni, mB pfiliS silne /slabel nohy, i e nem6 pokaide s6rii orgasmfi. Ale nejen sobe, nybri i mu5 ieni. a ona jemu maji za zlC kdejakou slabost, nedokonalost. Takove pfedstavy mivaji kofeny v dststvi, kdyi velmi ambicibzni, nepfilij: vyrovnanf neb0 pfimo zakomplexovan9 rodic' imputoval neSfastn6mnu potomkovi, ie musi Určeno pouze pro studijní účely byt, ml-li ziskat rodic'ovskoupozornost ?i dokoncellsku, vSestrannP perfektnim a 6spPSnjrm ditPtem - hvPzdou. PfesvPdc'enirevans'isticki. I / Jak ty mnP, tak j6 tobi.. Oko za oko." 2ena si fik6: Mfij mui nazval mou oblibenou tetu starou Skatuli,mlm tedy pln6 privo seznimit ho s tim, i e jeho sestra je obyc'ejnl pobghlice. Mu2 si iiki :Hodila po mnE taliiem, musim ji tedy dlt facku. A oba si ieknou: Byl/a/ mn6 nevPrnjr /podvedla mP/, musim oplatit stejnjrm. RevanSistickjr mjrtus, zakoieni-li u obou partnenl, byv l obzvliSt6 dyshestickjr.Jednini obou manielfi se stivi zac'arovanjrmkolotoc'emvzljemnych trestfi, odplat, a st&le kmti5jSich. Cesta z bludn6ho kmhu je jedina: bez jakjrchkoliv podminek tuto destruktivni hru pierugit, tedy prestat opliicet. Je moin6 piedstavit si 6plnP jinou podobu revansistickeho mjrtu, velice hestickou: reagovat jen na to, co je v chovini druheho mi14 dobr6, pEijemn6 - a oplicet fi spiSe odmPiiovat stejnym, slovy vstiicnymi a chovinim laska*m. Piesvedc"enio obEtni'm berinkovi. I/ Jestliiese n6co nedafi c'ivlzne; jestliie je mnr?/n&m/ nedobfe, je tieba rychle odhalit vinika. A hned ho ztrestat." Toto piesv6dc"enibjrvl spojeno s jednim piedpokladem; klamnjrm tehdy,pfifkneme-li mu obecnou platnost: i e totii kaide napeti i krize jsou jrluc'nP individullni zC leiitosti, navic schvllnosti. PiesvPdi;eni o tom, p?es co nejede vlak. I/ Ni.kter6 zlsady jsou naprosto jasn6 a svat6, nepopirateln6, neoddiskutovateln6. A nejede pfes nP vlak." A tedy nEco je jasn6 a jednoznaEn6 nenormhlni, nelze tolerovat. IIJen padouch /padouSka/ mfiie d6lat neco tak podl6h0, jako ty." Piedem se vyluEuje moinost uvaiovat o alternativhch. Nei tedy c"lov&kzaujme pozici morllniho fundamentalisty mohl by bjrt na mist6 tfeba tento vnitini monolog: II Ano, je to Spatne, nemorllni, pfipadd mi to tak. Ale Určeno pouze pro studijní účely proE? Moina proto, i e mP tak vychovali, Eili osvojil jsem 1 si tenhle piistup jako nezkuSen6 ditko. A vfibec: nejsem tak z6sadovjr jen proto, i e si mi to priivi. hodi?Nebo i e si sim sebou nejsem moc jistjr? Nepotfebuji jen ziskat nad 1drul~jrmpievahu? Nebo dokonce zdeptat, poniiit? .../I I I Pr"esv6dc'enio dgtech na tr6ne'. 1i I,DPti nade v5e. Je tieba obPtovat se jim. A n6B iivot I manielsky musime podfidit jejich blahu." iJde tu o jii zmingnjr mytus o dominujicipedocentricke I orientaci souiiti. Zni uglechtile, jak u i to mjrM bF6. I A tak jen piipomin6m: z6leii na kontextu, na vPku dEti I i na dalSich okolnostech, zda uvaiovane piesvPdCeni zisk6 hestickou, neb0 dyshestickou hodnotu. Tu druhou tteba tehdy jestliie dit5, anebo jeden rod2 zacne prostfednictvim ditete rodinou mgvat, terorizovat sve nejbliigi. PfesvGdEeni co na srdci, to na jazyku. sf Kde jinde n6i v rodin6 bychom mPli byt k sob6 naprosto upiimni, spont6nni!A vytikat si hned vSe -na ro- vinu." Ve jmenu takoveho pfesvedreni mohou bytem poletovat hrube nad6vky a zraiiujici slova, zcela uptimnP a spontinne vypou&tEniz Gst. Anebo take jinde fi jindy zase slova laskav6, vstiicni. Nemohlo by poselstvi znit radsji takto: upiimnost a spont6nnost tehdy kdyi chci vyjgdfit nPco poteSitelneho, povzbuzujici.A obezfetnost, potlac'enispontaneity tehdy, tlac'tli se na jazyk slova diktovan6 ziipornymi city rozladami c'ivztekem. Určeno pouze pro studijní účely ETAPAPRVN~:OD SVATBYK PORODU I I Svatbaje rozvod se svobodou. Z. Rieger, *I947, resky psychoterapeut I V porovnbni se vSemi dalSimi mP prvni etapa dvi. zvligtnosti: na obou stranach je pfesni, ohrani%teln&zafini dnem svatebnim a konei narozenim prvnil~opotomka; druhou pozoruhodnosti je, i e ai piiliB c'asto trv5 jen kratic'ce. OvSem dnes u i piesnost ohranic'eni zac'btku vidy nebyvb tak zfetelnb. RozBifuje se, zejmCna mezi vysokoSkolskouomladinou, souiiti-nesouiiti; nenapad6 mi.jine slovo, nei nelibozvuc'n6polosouiiti.1 Mlady nzui zmeiz5z%o mne'sta studuje na technice ve velkirn rn$st& kde bydli na kolejich. ZnEne chodit s divkou zpedagogicke'fakulty. D i v h bydlise svymi rodifi v rodiiznirn domku na pJedmbti oizoho velkklzo ilzbta. A po Fase, nerkdy to jde rychle, se mlady phiz sMle East& vyskytuje v pokojic'u sve' divky a poslbe tam zatize izocovat, vlastnne'p?ebyvnt. Ajednou za mne'si'c spoletnne' odjiz'dej'i na vikend do iodiny pana skoro-inienyua. Tenhle sty1 polo-souiiti souEasn6 rodic'ovsk6 sdruieni vPtSinou bud toleruji, ono jim ani nic jineho nezb*& nebo i docela vitaji. Coi za naSic11 mladjrch let, to jest tak jednu a i dvP generace nazpPt, mohlo byt nanejvjrS bilou vr8no~1,a zatracovanPvzbcnou. Určeno pouze pro studijní účely PROMENY ( 105 ) I Abychom si ponPkud zjednoduSili iivot a lepe se nim I jej popisovalo, povaiujme polo-souiiti za variantu viin6 znimosti, nPco jako bylo dfive snoubenectvi,a tudii pat- ( fici do nult6 etapy.Zde se tedy vPnujme obdobi, kdy sou- I Ziti zaEalo naplno sfiatkem a je dosud bezdPtn6. Jakieteno, bfviivii to doba kriitk6.Vime, i e tak polovi- I na nevPst pfichizi poprve k olt6fi5 do svatebnising s outPikem. Napi-Mad: v roce 1992se u nis narodilo 109060 I 1 dPti a z nich do jednoho roku manielstvi 54 392. Tedy: 49/97procent dPtibylo porato pfedem. JeStPpfed plr lety, pfed rokem 1989 a dfive, to bylo a i 60 procent nevgst. I NechS viienf ?tenif i viieni EteniPka laskavi: sami od- I hadnou, kolik asi z ti! poloviny dPti, narozenfch nedivno, bylo poEato v dfisledku neopatrnosti, antikonceprni neinformovanosti, Ei dokonce pod vlivem alkoholizova- I 1 n6, piipadnP marihuanizovane touhy. NaBtPsti v soufasnosti poEet tilhotnjrch nevitst o nitco , klesi a po dalbim rozSEeni antikoncepce nPjak6 to procentojeSt6 ubude.Atudii sezvySi poret dvojic, ktere pro- I iiji nejm6nP jeden, radPji vSak dva roky spolern6ho byd- I leni, anii by mladi pani hned po svatbi!zaEala chodit do I cviEeni pro tPhotn6. OvSem je tfeba poznamenat, i e doba bezdPtnosti man2elstvi se prodluiuje, naneStEsti, take tim, i e narbti poEet dvojic, perfektnP pfipravenjrchk ro- I difovstvi, jimi se vbak otEhotnPni dlouho nedaii pies vSechnu snahu. Jake jsou hlavni 6koly a charakteristiky prvni etapy? Obecni: PeEeno: ze dvou jedincd utvoi-it novou, iivotaschopnou jednotku a pfipravit sebei prostfedi, uvniti:domova i smPrern navenek, k reprodukci lidskeho rodu. Men5 obecng : *novi: utvifet a naplfiovat intimitu i osobni autonomii; * dokonrit separaci od rodiEovskfch rodin; "vytvoPit relativni: samostatnou ekonomickoprovozni jednotku; * dovrBit (pokudse tak nestalo dfive)pferod mileneck6 erotiky v liisku manielskou; * utvofit ziiklady spoleEn6ho iivotniho stylu, vretni! prosti-edi1.jeho realizaci (tojest utviifet domov, sladit iiUrčeno pouze pro studijní účely I votni hodnotove orientace, kontakty s pf lteli a Sir3rodinou a vyrovnat se s omezenim svobody); * ueit se zachizet s vlastnimi rozladami a t62 s mrzut>;mvyladPnim partnera /partnerky/; * v nov6 situacirozvijet komunikatni dovednosti plrovCho dialogu, jmenovitP umPni vyjednivat; * v zlvitru etapy nabJivii na jrznamu jeden veliky ukol, tady sehodi slovoposliini: ve zdravi, pohode a vzljemne pCEi 0tirhotniti.ta piipravit se na brzkjr vstup do nC sledne etapy. I, Jetoho dost, a to jsem urtititi.opomnPlnPco, co Eeba proi urfitou dvojici miiie bjrt dfileiit6jgi nei cokoliv z uvede- I I nCho. 1 Svatba Jestliie bychom chtPli stanovit poiadi nejvjrznamnijSich dnb lid-skehoiivota, urtite by by1 na pfednich mis-I tech den narozeni, den posledni a tM den, kdy dva lid6 zpereti sv6rozhodnuti iit spolehi. a mit ditP 5 ditti. Ode dnb narozeni a 6mrti se svatebni den liSi tim, i e zlleii na rozhodnuti tech, jichi se bezprosEednP tfk6. SpoleZne maji vSechny tyto Dny to, i e jsou odedlvna provlzeny ritully i ceremonihly. Jestliie nPco trvl odedivna, jeStP to automaticky neznamenii, i e ml bjrt i nadlle. Ale t&: m6- li nPco dlouhou tradici, stoji za uvahu, zda je Ei neni uiitec'ne ditlat vSe tiplnP jinak, piipadnP nijak. Jakjr smysl m6 svatebni obfad i svatebni veseli?A m l dnes vfibec nitjaky smysl?Nefini lepe ti, kdoi rozhodnuti spolefnP iit utrousi jen tak mezi dveimi pied rodiri, iiidne cavyky? Svatbou se dlvh blizkemu i vzdhlenPjSimu okoli na vPdomost vznik nPc'eho novCho, novkho lidskeho spolec'enstvi- manielstvi. Tim se inzeruje, ie manielk se budou k lidem ve svem okoli chovat ponPkud jinak nei dosud a i e t6i ofekiivaji ponekud jine chovlni v6Ei sobP. Take sami sobP novomaniel6 deklaruji vjrznamnou zmPnu pomerti: skonfilo obdobi namlouviini a volnC milost116 sout6ie. Byvali, moinii i sou: asni nepadnici c'i Určeno pouze pro studijní účely napadnice toho mohou litovat neb0 se zaradovat, coi jim umoini svatebni ozniimeni, kter6 jim snoubenci obvykle rldi posilaji. Svatebnim dnem t6i slavnostni: i s pPimPsi melancholie sdelujemerodic'bmobou stran, i e opravdu u i patfime k jin6mu /k jin6/ a i e novP vznikljr svazekje eznamnGjSi a pPednSjSi nei vSechny diivSjSi vztahy, vretni: toho k rodic'Gm.Vyrovnat se s tim do vSech dbsledkfi neb*& lehke - a svatebni rituBly i zvyky mohou obPma straniim pomoci proiit uvedenou zmenu a tEeba si piitom i pPknP poplakat. Sviij symbolickjr j z n a m tu mB, kdyi otec pfivldi dceru a matka syna k oltiiii, kde ji /ho/ opusti a ustoupi do pozadi, aby se mohli vedle sebepostavit nevPsta s ienichem. Svatebnim obiadem se jeden druhemu slavnostne a pfed svPdky zavazujeme k odpovEdnosti i sthlosti.A t6i se obfadnit i bujaie 1oui;imese svobodou. Hned od zaEiitku souiiti maniel6 dobrovolne a obvykle bez muc'eniberou na sebe rilznii omezeni.Timnechci iict, i e za zvuku Brie ,,Ern6 miloviini" vchiizeji do zami.iiovan6 cely. Ani se nestiivaji vlastnictvim toho druhkho. Chci jen zdkaznit, i e iivotni styl, zpdsoby jednlni i rozhodovini budou od zatitku ovlivnPny tim druhym, pozdsji tfetim, moind ttvrtjrm. Svatebnim ceremoniAlem se t6i stvrzuje a uzlkofiuje spoluiiti pied autoritou obc'anskou neb0 piimo boiskou a jejich institucemi - at v kostele, neb0 na radnici. NovP vznikld jednotka - manielskjr svazek a posleze rodina se t6i sama stiivii prlvni instituci, a tedy ne pouze tisti: soukromou, osobni zlleiitosti. M i tudii ze ziikona svii priiva na ochranu; a stAvii se take instituci, kterii na sebe bere pied spolernosti neb0 pled samotnjrmbohem zavazek: zodpovPdnE spolu iit v dobrem, zl6m i vgelijakCm; a to v souladu s ideily i normami t6 autority,kteriijim po- gehnala. Svatebni obiad lze pojmout i jako listnP smluvnP stvrzeny a nadosobni autoritou posvPceny vznik nove iivotni situace,zavazujici zfic'astnPn6strany k urEit6mu jedniini. Z dfivEjgich dob zname nejen fistni dohody njrbri i pisemne smlouvy,kde 510 o vPno a majetek.U nBs ziikonodLrci v6inP uvaiuji o tom, ie by jeatP pfed svatbou mPUrčeno pouze pro studijní účely LIST 33 lo byt prAvnP v pisemnem dokumentu zakotveno, co je koho i od koho; a zejmena, co koho bude, skonri-li manielstvi rozvodem.Nezni jiste lahodng, m6-li se hned pfedI svatbou pomySlet na rozvod, iivot vSak urriti: neni nic pofld jen lahodnCho, a tak bych se pfipojil k tern, kdoi chtgji, aby takovC smlouvy byly ze z6kona povinne. Navic si dovoluji pfedloiit nivrh uzavfit smlouvu o komunikaciv manielstvi, ne vSak u i povinn5, njrbri fakultativng. Jeji text, ktej lze dle dohody ztic'astniinych I stran doplnit, je vdbec popme uvefejnPn$ ve EtvrtC slsti t6to kniiky pod nizvem DOKOPR. Pfednosti navrhovaI n6 dohody je i to, i e je moine uzavfit ji kdykoliv, nejen v den svatebni. A vsadil bych lihev prave skotsk6, i e uzavIe-li a hlavnP dodrii-li manielsk6 dvojice v EvropP l a okoli vSechny body navrhovane dohody, jraznP klesne potet klientfi v manielskjrch poradniich i zatiienostI rozvodovfch soudfi. Prohrlt nemohu, ale bohuiel ani vyhrit, jsledek totii nelze prokszat. Proto radeji spejme I k zivPm o svatbkch. Nabizim Eten6fi k fivaze ngzor, ie svatebni obIady - I vEetnP spoletneho posezeni a veseleni - maji i dnes svfij jrznam, smysl a hodnotu. Nemlm viibec na mysli ,,svatbu jako iemen", pfi nii zastknaji spoBtelnikniiky ?ikon-1 ta rodiM. Pokud niikdo uspofiidi velkolepou svatebni taSkafici jen proto, aby okoli iaslo a zAvisti pukalo, je to I nedhstojnh okizalost i trapnost, a dobr'emu tak. OstatnP: mim leckdy dojem, i e velkosvatby nepfedznamenivaji pfiliS Easto trval6 ani vydafene spoluiiti. Novoman2el6 a rodic'e Svatbou se propojily tr'i rodiny: novomaniele s rodinami nevPsty i ienicha a take jejich pdvodni rodiny mezi sebou. Uviiime-li, i e kaidjr z novomaniel6 mhie rnit jednoho a i dva sourozence, je to dohromady osm a2 devPt lidi - a to nepoCit6m partnery sourozencfi, prarodiEe, tety ani strJice- ktefi se dostanou do novych vztahb, piiremi kaidy vnldi do Velke rodiny sv6 oc'ek6v6nif pfedstavy, pfedsudky, ustfely i povahove zvl6Stnosti. Vzniki opravdov5 sit!vz~jemn~chvazeb, koalice dvojic Určeno pouze pro studijní účely i trojic, objevuji se vyhrady neb0 naopak narfistaji sympatie. NPkdy se sympatie fidi tak zvanym ttvercovym pravidlem: llska k pfibuzenstvu narbstl se c'tvercem vzdiilenosti. Do manielstvi kaidj. pfin6Si i svou minulost - to co jsme z ni dokdzaliutvogii A zajiste k nagi minulosti patii, jsou v nis, naSi rodire. ~ k o l e muvaiovaneho obdobi je vytvoiit mezi rodic'i a novomanieli takov6 vztahy, kter6 lze piirovnat ke vztahfim mezi dvPma suverennimi a spr'6telenymi stiity: vztahy vzljemnC ucty a respektu, nevm6Sovlni do vnitfnich ziileiitosti a t6Z oboustrann6 jrhodnl spoluprdce. A k lidskym v z t a h h navic patii vziijemnjr soucit a tEinn6 pomoc v nesniizich.Aby takov6 vztahy mohly vzniknout, je nezbytne jasne vPdomi vSech z6Castn8njrch osob, rodiEd i novomanielfi, ie dnem svatby opravdu vznikly dvP nov6, svCbytn6jednotky. Mladjr mu2 se nepiiienil do manielfiny rodiny ani mlad6 pani se neprovdala do rodiny sveho chot6, njrbri oba spolu vytvofili nojr celek, kterjr je nPEim jinym nei rodiny, z nichi maniel6 vzeSli. A dlle: vztahy mezi novomanieli jsou nejdhleiitgjgi, maji mit prioritu pied vztahy k lidem vn5 manielstvi, vc'etnProdirb. JinakKeno: pro kaideho z novomanielfi je (mEl by byt) jeho partner tou nejjrznamnEjSi osobou ze vSech lidi. Pfeneseno do roviny kaidodenniho souiiti: feSime-li v manielstvi jakoukoliv otlzku, ma piednost stanovisko partnera pfed stanoviskem rodirk Respekt jedne dospPl6 generace ke druhe je i reseektem k rozdilnosti a nPkdy i respektem v nesouhlasu. Cili: rodire nemuseji vidy souhlasit s tim, jak a Eim iiji v manielstvi jejich dospEl6 dgti; a ty rovnE mohou mit vyhrady k iiti sjrchrodirb. Coi nedBv6 jedne ani druh6 stran6 pr6vo zasahovat, cokoliv mPnit c'i dokonce intrikovat. Mdie dojit i k tak velke disproporci mezi iivotnimi hodnotami dvou sousednich generaci, i e byva vhodne ?ipfimo nezbytnk zredukovatkontakty na zdvofil6 minimum; a tieba nitkdy na urEitjr Eas i na nulu. Aby vSak nedoSlo k nedorozumeni, musim piipomenout jednu zlsadu, pomgrng Easto o ni vedu iec'se svymi Určeno pouze pro studijní účely I klienty, kteii jsou ve sporu o tom, zda a jak se stykat Ci nestjrkat s rodic'i.ZBsada zni: ildnf z manield nem6 privo br6nit svemu partnerovi stfkat se s jeho /jejimi/ roditi; a rovni.5 iddny nemii priivo sveho druha 6 druiku ke I kontaktfim nutit. Zdsada nevmEovini vyplfvi z respektu, nebof respektuji-li nskoho, d6vim mu pr6vo jednat svobodni., vc'etne prhva na omyly i chyby. NevmC!Sovlni neznamend lho- I I stejnost, nefku-li absenci 6c'asti Ei soucitu; znamenii jen a jen nevmi.Sov6ni.Napfiklad: neni radno zahrnovat jak- I koliv rodife do konfliktfi a spord v manielstvi jejich dEti.I Je opakovanou zkuSenosti ze iivota i z manielskfch poraden, i e jakikoli pfimii intervencerodim zajiste veden6 I v dobre viPe a uSlechtil6 snaze, situaci v lepSim piipadi. nepombie, v tom horSim ji zhorgi. Pro manielstvi sjrch dPti jsme udPlali vSe, co jsme mohli a umPli, u i v dobi., kdy jsme vSichni iili pohromade. Kdyi jsem tyto TddidkyEetl sve' dospglidcefi,fekla: ,,A to kdyi budu lnit v manielstvi trable, tak neslnim pfijit a popovidat si? A to ses' psycholog, kterg se zabyvjvn'starostrni cizich lidi a vlastni dceru by vylzodil?!" TgZko se mi odpovidalo: ,,Ne, asi M nevylzodim, vyslechnu a jak dokizVu budu s tebou soucitit. Ale nic neporadim, nebudu nic hodnotit, iridnjvn'manielskci psychoterapie mezi nhni v rodine'nebude." A co pfipadnd pomoc? Mimor'bdnP oSemetn5 i trpkosti budici otbzka, chvilku o ni uvaiujme. Vztah rodic'fia dospelych potomkfi v sobs zahrnuje moinost vz6jemnP si vypomAhat, nikoliv povinnost tak c'init.Rodic'e pfece nejsou povinni hlidat vnouCata, natoi o nE pec'ovat, c'ifinancovat mladym no* ndbytek, nefku-li auto nebo chatu. A jestliie to chiipou rodire jako povinnost, jednaji nemoudPe; a jestliie to jejich synove ?i dcery vyiaduji, jsou nezrali, nedospeli. ObE strany vlastni. nezvliidly onen jrznamnj. dkol, o byla kc'v kapitole o nulte etapi.to jest separaci. NPco jinC11o n adovat a mit za povinnost je jrpomoc nabidnout nebo o ni poi6dat. A obi5strany maji vidy Určeno pouze pro studijní účely pr6vo vyhovPt i odmitnout. V pl'ipadi! vyhovPni iidosti o finanhi pomoc je pro budoucnost velmi uiitern6, je-li od zarhtku jasno, zda jde o dar, neb0 o pfijtku. Nu, a jestliie rodice daji novomanieldm dar, je to dar - a ne z6vazek, aby ditka d61e plnila rodirovske pokyny. Jen pro iiplnost: pokud rodire zest6rnou ei onemocni, neb0 se nPco zleho piihodi jejich dospelemu ditPti, je zajist6 lidskou povinnosti nejen soucitit, nybri i 6cinnP se postarat. T6hotn6ni a porod Vetficdttjchletech20. stoletise ve'Yilo,a bylo pnj vMecky doloieno, i e vnimd-li taotnci iena ?asto a soustfedZnize'us'lechtilou hudbu a vytvarni krlisno, narodi se ji Mozart, pJipadne' Leonardo. Vypra'vivala mne' math pisatele te'chto flidkJ, jak v dobe', kdy ho nosila pod srdcem chodivala na koncerty i do opery, pYes den si prozpe'vovala hie, prohliiela reprodukce slavnych nzistvc i originlily mine' slnvnych. A pro jistotu tot& tinil nastlivajici tatinek. Jejich spoleEizd touha povit mm&e se vSak nenaplnila. Potomek me? ui na obecni gkole potiie v kresleni, namalovat koledco se mu dodnes nedaff.Ani Mozart se nekonal,hudebnisluch nic moc. Navzdory nefispPSnCmu experimentuz piedviileZnj7ch let n6s pov6leCni odbornici pksvPdtuji a myslim p?esvPdEili o tom, i e i v nitrodPloinim iiti, zejmCna v jeho druh6 polovinP, lidsky tvor u i leccos vnimii i p?ejim& zejmena mateinu pohodu i nepohodu, jeji citov6 vyladgni. A doufejme, i e ni!jaci pis6lci v 21. stoleti se nebudou tomuto pozn6ni zase pogklebovat. Existuje pIece u i dnes odvetvi vjrvojovk psychologie - nazjrv6 se prenatllni psychologie - zabyvajici se psychikou nenarozen6ho ditete a vziijemnou interakci mezi matkou a nenarozenym ditgtem. Jednoho dne ienu napadne, i e s velkou pravdPpodobnosti se oplodnPnevajitko uhnizdilo, a tedy to dalSi se u i na kaidomPsirni pouf nevydalo; zakr6tko je to jist6. Co na to iena? Je smutn6, kdyi prvni jeji reakci je zdegeni. Určeno pouze pro studijní účely LIST 35 I Ale my ted neuvaiujeme n6hodn6, nechtPn6 poPeti, jejichi ddsledkem je bud umelj. potrat, neb0 - jak divnC to I adjektivum!-nechtPn6 diti..Uvaiujeme jen poCeti vpravdi: lidskl, jsouci dfisledkem vedomeho rozhodnuti, chteni i dohody dvou lidi. Tedy: co na to ieny? 1 Pii jednom prtizkumu jsme nutili mladC maminky, aby popsaly, co a jak se tehdy v jejich duSich delo. Nejc'astGji I sv6 vzpominky charakterizovaly slovy: radost - nPkdy radost k slz6m u tech, kter6 na otehotneni dlouho fekaly I -hrdost a i pfcha, pocity Stgsti.AskorovSechny hned dodaly i e v pat6ch za tPmito pocity vyskofila mySlenka I i e uhodnete jaka a na koho? Nikoliv na ned6vno pof ateho ElovPka a jeho blaho, to pfijde ai pozdgji, nybri na I maniela: musim mu to hned fict, to jsem zvedav8, co na I I to povi ten mfij drahouSek; pfipadne chlapec, FrantiSek, I prd'olka, ta moje chudinka. 1 Brzy nasleduje unikdtni setkhi, kdy budouci tatinkovC: ztrati kc jrjimefne i vedomi, jemnP obejmou svou I I ienu; ngktefi se pySnP nadechnou a pfihlouple usmrji, jini opatrnP pohladi dosud zcela ploch6 biigko, nPkdy i to I svoje. A hned se hrnou oteviit ldhev. Kdyi je iena upozorni, i e alkohol ted pfece ne, zavdhaji, kdo ie to vlastnP 1 I ne. A co se dGje v dugich mladych p8nb, dovgdi-li se tu velkou novinu? Nabizim hypotezu, ie to bjrvaji stejn6nebo velice podobn6 city jako u ien: radost, hrdost a2 pycha, StPsti. Ted ale poznamendm nPco, Em moin5 pozlobim n b ktere radik6lni feministky:tChotn6 iena potfebuje z e e nou p4& ochranu, vlidnost, ohleduplnost - vc'etne vedomi, ie tim nejpfirozenejgim ochrancem i pefovatelem je jeji druh -maniel. A doddm nPco, co zase namichnejejich protPj5ky z radik5lnP maskulinistickCho tiibora - a vlastnP naStvu obP strany teie mince: i e mate?stvi, a to u i od zarltku tGhotenstvi, je vskutku jisqm mysteriemn, ie je nefim, co neztratilo-navzdory vSemu z vPdy a jrzkumfi - pel hlubokeho tajemstvi; a tudii vyiaduje uctu Pekl bych pfimo posv6tnou. A i e k proiiti tohoto mysteria jsou Beny uzpdsobeny piirodou nejen anatomicko-fyziologickymi, nybri i psychickymi dispozicemi.A i e otcov6 se otci nerodi, nj;bri postupni. a nam5havP stivaji, nemaUrčeno pouze pro studijní účely ji to v krvi ani v genech;maji to tPiSi, je tudii vhodni p6c'eo muie v tehotenstvi.Jetotii tihotnjr rovnii, a to smPsici obav, nejistot i naditje: obav,zda vBe probiha a nadale probghne tak, jak by mPlo; obav o tu, kterou m i rid, a take o ditP, ktere rid bude mit; nejistot z toho, co a jak on sim mdie Ei nemfi2e delat pro optimilni chod udilosti; a nejistot z odpovPdnosti za matku i dit6, kterou kaidjr pof6dnf mu2 hluboce citi; nu a radostnd nadGje, nebot! i jeho pASnPnim -byf zase ne tak namihajrm -se zac'alo naplliovat posliini lidske existence:rozmnoiit iivot. Jak feEeno, mu2 to m6 tPiSi. Na rozdil od budouci matky mu v adaptaci na jiny stav ne titla, nybri duSenijak nepomiihi hormon6lni pieladhi organismu ani genetick6 vybaveni.Musi se tedy pfeladbvat s6m, svou vlastnivfili, vlastnimpfiCin6nim.A kdo mu v tom vSem mL byt po ruce, bjrt k nPmu ohleduplnjr, vlidnjr, ochraiiovat ho? Piece nepdjde za svou rodnou matkou, kdyi u i je konec'ni.do- spe1y. Take odborniipiiprava na porod je pro muie dfileiitou souc'istipfedporodni pec'e. Zejmena dnes, kdy si lecktere mlad6 ieny pfeji, aby a i budou rodit by1 u toho maniel. A tak je tieba budouci tatinky peclivG v pfedporodnich kurzech vygkolit, jinak hrozi, i e pfi porodu bude nutne kfisit je, a ne novorozen6. Určeno pouze pro studijní účely ETAPA DRU-: RODINA SMALYMIDETMI Zaf6tek je d6n jednoznafnou ud6losti - narozenim prvniho potomka. Doba ukonfeni zaleii na portu d6ti a vPkov6m rozdilu mezi nimi; a tei na delce doby, pro kterou se u n6s vZilo neSfastn6 oznac"eni- matePskii do- volens. Jestliie ditP zdstane jedingEkem, probihii pfechod do nasledne etapy nPco pPed Sestjrm rokem vPku ditPte, tedy tak za sedm let od zaEAtku manielstvi rodirb. Pfi dvou dPtech s vPkovjrm rozdilem dvou a2 tii let se zvjrSi trv6ni teto etapy i doba souiiti. MGie dojit i k tomu, i e druhs etapa skond, prvorozenec nastoupi do Skoly a narodi se dit5 druh6; m6me tedy rodinu s novorozen6tem i Skoliikem. Je take jrjimeEn6 varianta se ftyimi i vice detmi, nejstarSi pomySli na nimluvy, nejmladSi se chysta do prvni tPidy. Navzdory sloiitostem s trv6nim a ukonrenim, se mi nejevi zbyteEn6 uvaiovat o zvl55tnostem, zajimavostech i potiiich, kter6 zarinaji od chvile, kdy ze souiiti dvou se stane trojlistek - rodina. Vznikne novy celek, kterjr lze, na rozdil od situace v p6ru - nazvat malou lidskou skupinou; rodinni terapeuti mluvi o trianglu. Doch6zi k nemalym zmPniim, ktere titii odbornici oznaruji jako strukturiilni. PiednP se m6ni zamPfenost obou partnerb. V posvatebni dobP si byli navz6jem v popiedi oba maniel6, utv6ieli spolernjr iivotni sty1 a plnili vSechny ty ukoly, o nichi byla ieE v piedchozi kapitole. Ted vSak jedinjr, asi pfilmetrovy tvor vnesl do jejich Ziti nPco jinkho: u i Určeno pouze pro studijní účely PROMENY ( 115 nemohou bjrt v popiedi vSeho d6ni v dom6cnosti mu2 a iena, njrbri jejich rodiCovstvi. Do centra dPni, nejvjrraznPji v obdobi novorozeneck6m, se dostivi biologicky podmin6njr vztah matka-dit6 a ponPkud do pozadi ustupuje novoperenjr tatinek, pfic'emi ale pr6vP on se stiivi ElovPkern, na kterem bjrvi maminka-manielka v jistem smyslu z6vislejIinei byla dPive.Je to paradoxni situace -nazfvvlm ji otcovskjrm paradoxem. Uvaime: vSe se dPje v dobP, kdy iena nechodi do zarn6stnlni, z c'ehoi plyne i e nejen nevyd616vl penize, njrbri take to, i e se zredukovaly jeji kontakty s lidmi i jin6 moinosti. A jelikoi zejm6na v poporodnE-kojenecke dobP - pfipadn6 babic'ka v6e nestihne, chodi pfece do pr6ce -je matka v lecc'emsz6vis18 a i pfimo odklzani na muifiv zijem, postarhni se, a t6i na komunikaci s nim. A souc'asnEmui se musi doma - kde by1 dosud jednizkou - v lecc'ems uskrovnit, podfidit potfeb6m symbiotick6 dvojice matka-ditP; to jest respektovat pf6ni i pokyny sve pani; kter6 zase musi jednat, a tedy tei se podfizovat biologickjrm rytmdm novorozengte: krmeni, vymPSovlni, splnek. Je to vskutku podivnjr fetEz, fi spiSe zamotane krouieni. Urc'itP tusite, i e neni lehk6, zejm6na pro muie-otce, zvlldnout viechny ty sloiitosti. A to jeSt6 musime pfidat potiie s novopec'enjrmi prarodic'i, bjrvaji c'tyfi, kteii beztak komplikovanou situaci mohou jest6 vic zkomplikovat; u i jen tim, i e s jejich pomoci byvi leccos snazSi nei bez ni. Jakse rodi otcovC U i byla fec'o potiiich s budoucimi otciv dobe t6hotenstvi, tirn ovSem starosti nekonfi. Jsou mi sympatirti maniele prvorodic'ek, ktefi jsou v pPitomnosti rodirky a novorozenete ponPkud vyginuti. NevPdi dost dobfe, co udelat, kam se postavit ani jak se tvhfit. VSechna piedsevzeti a zajiste bohate vedomosti se jaksi zatemnily pod silou 6iasu nad zrozenim nov6ho ElovPka i nad tim, jak ma16 je muiskh z6sluha na tak velkern ziizraku. Ten nejdelSi muisky pohled pfi prvnim setk6ni s novou dvojici hned po porodu mifi na ienu-matUrčeno pouze pro studijní účely LIST 37 ku. Nevim jak ostatni pAnov6, ale j6 mP1tehdy pocit muisk6 menecennosti, c'i co to bylo. Kolem narbiovPlC110 novorozenete chodivaji nedodelani otcovC opatrnjrm obloukem, jehoi polomPr se postupnP zmenguje. Muii, snaiici se vplout do otcovskjrch vod, pozorne poslouchaji pokyny sv6SestinedPlky; tuneco podaji, nachystaji, zaskozi, vyfidi. ObEas svou ienu j e m n ~pohladi a pfitom poSilhiivaji, co tomu Piki potomek. Nefiki nic, protoie spi. Na neinosti mezi tatinkem a maminkou zaEne reagovat a i pozdPji, tak kolem tfi let, to jest ve fizi prvnich iirlivosti i zipoleni o to, kdo je s kjrm, pro koho i proti komu. Jsou asi tak Etyfi odriidy mladjrch otcb, s nimii bjrcaji potiie. PopiSme je. K prvnimu typu patfi p6nov6, ktefi to meli v pfedchizejicich fiizich sveho jrvoje tPik6 a dosud sejim nepodaPi10 tPikosti zvlidnout. Tfeba pan Hubert. Vyrostljako jedine'dite'maminky-petovatelky, kterli od Bertikovych pEti let iila bez muie. A svkrnu milovane'mu synkovi se plne'obe'tovala, ochraGovala ho, hychla, a to i v dobe'jeho dospivlini.A BertiEkkjaksi pozapomnEl dozra't v muie, ktenj doka'ie nejen pfijijimat, nybri take'dlivat. Ve sve'manielce Vilme'hledal p?edevZm maminku. A nagel. Jeho ienuSka ho v prvni etape' spolehze?zo souiiti matekky ope~ova'vala,zahrnovala bezvyhradnot~pozomosti, coi on pTijirnal jako jediny rnoilzy zpiisob sve'existence. Za ne'jaky :as po nlivratu pani Vilmy zporodnice se zacalo Bertikovi leccos nezarnlouvat. NeSlo ani tak o to, i e by iena vSe neudclala, nepfipravila. Bertikovi zablo vadit, ie manielka u i neni tak zcela a bezvyhradne'jeho a onjeji. Pocitbval ntcojako rozmrzelost Fi nevoli, kdykoliv sejeho iena zabyvala di'tgtem, vgnovala mu tismcv, polashfni. Citil se Sizenq o to, co dfive patTilojen a jen jemu. A pani Vilma jeho izedozra'lostjeSte' posilovala zejme'na tim, ie se stala Matkou s hodne' velkym ,,M".Ke sve'mu muii se chovala jako k nezletilci: vSe zayizovala, vyfizovala, ?idila n i driela ve svych unavenych rukou nejen vSechnu ptti o ditt, n~jbuiveikery provoz domlicnosti. Za rkjakou dobu si Bertik mvCdomiI, ie je nqak mimo, ie ho Určeno pouze pro studijní účely PROMENY ( 117 nikdo nebere vi2ne'a ani nemi rid; nebotfza jediny, pro nej' srozumitelnyprojev lisky se nauhl povaiovat to,i e ten druhg se plnt vinuje pouze jemu a nikomu jinimu. A tak zaCnl East+ navSte'vovat maminku a v prncovni dobe' se poohliiel po ntjaki novi Vilmitce,pro kterou by ope'tmohl byt vSim na sve'tb Nab1 a ui u ni bydli, jak mi s pla'tem vypuivtla neSthstnipani Vilma. Druhjr typ otcd chodivh kolem nov4 dvojice matka-ditP tak velkjrrn obloukem, i e neni vidPt ani zn5t, i e by nPjakjr tatinek existoval. Na svCho potomka neiiirli, nevadi mu p6re ani city adresovan4ditPti, nebof on sitoho v6bec nevSimne. Mohou to bjrt i otcovC, ktefi si nPkde pferetli ?i slySeli, i e pro ma16 ditP je rozhodujici osobou matka a vyvodili z toho faleSnjr ziivPr - ostatnP jim vyhovoval - i e otec se nemusi vyskytovat. Ti horgi z nich jedou vesele a plnP ve vSech svjrch zhlibiich a konircich, jako za svobodna. Za nepfipustnjr ziisah do svC svobody povaiuji zcela legitimni poiadavek svC ieny, nekdy matky ui dPti dvou, aby sv6 potomky jednou dvakr5t tjrdni! pohlidali a iena mohla jit nPkam pry? z domu. Ti lepSi se nevPnuji vlastnim libbstkbm, bjrvaji zcela pohlceni svpm povolhnim, vydPlbvlnim penPz, podnik5nim. V obou pBpadech to vyjde nastejno: otcove a postupnP i manie- 16se nekonaji, nefunguji. Tieti typ otce-potiiistyje z jinCho tPsta. Jeto otec Velky Teoretik, kterf piesne vi, jak a kdy je tfeba ditPkojit, jak je zdravP krmit; znii nejnovPj8i technologii pr'evinoviini, je pfesni. informov6n o sortimentu plen na trhu a je mu tCi zcela jasn6, kolik a jakjrch emornich podnPtCl potiebuje ditP SestimGsitni na rozdil od sedmimPsi?niho. MoudrC partnerky tPchto teoretikd vSe pozornP vyslechnou, pokjrvaji hlavou a jednaji podle sv4ho. Z poradenske praxe zniim jednu odnldu Otc6 Teoretikb, kterii je nebezpei-nii tim, i e dbslednP hlidii realizaci vlastnich pokynfi a smPrnic. NaStPsti i tito otcov4 musi chodit do zam6stniini, kde b@aji stejnP peclivi a vSestrannP informovani, jako jsou doma. Doma se vSak vyUrčeno pouze pro studijní účely LIST 38 skytuji pomern6 ?asto. A zlobi se, kdyi zjisti sebemenSi odchylku od svjrch piedstav. Zapllfe-li v noci ditP, zafinaji manielku vysljrchat, co pfesnP dPlala Ci nedglala v dobPjejich nepiitomnosti na domdcim pracovigti.Jestlii e jde o takto vyhranPnou a ddslednou odriidu, musi matka-manielka zabojovat. OsvPdfit se mdie obratni. muie zmanipulovat k ndvStPvP manielske a rodinne poradny, kam nPkteii rldi zajdou podiskutovat si s druhjrm odbornikem, tim prvnim jsou pfece oni. Nu a dovednjr psycholog si s nimi opravdu odborne povyklddd v zdjmu tifelneho rozdgleni kompetenci a roli v rodinP. Pokud vSak nejde o vyhranenou variantu, coi je naStPsti vPtginou, postac'i naznaCen6 taktika: nechat se pou- , Cit, je moine i uvaiit nPkter6 z piednesenjrch teorii a jednat jako sprAvn8matka, to jest po sv6m. Mdie se ta- I ke osvPdfit, povifi-li iena sv6ho Teoretika zbadnim ieSenim nPjak6ho jrznamneho a neaktullniho problCmu, tieba studiem odborne literatury o hygieni. v obdobi d spivani. Se c'tvrtou odrddou otcd mohou bpt rovnPi potiie, bjrvaji vSak pomE.rnPsnadno zvl6dnutel116~proto je do skupiny probl6movjrch fadim s ~ h r a d o u .Jsou to OtcovC s velkym 0,kteTi se vehementnr!tlac'i do role matky nPkdy jim chybi jen pfisluSn9 kostjrm. JeSti!uplnP c'erstv6 ditP dokaie Otec zcela s6m vykoupat, pfebalit, pfikrmit, m8lem i nakoji. Ale nerad bych jen ironizoval, tenhle typ otcd se opravdu zadnl vyskytovat, je to cennjr exempll?, mdie bft i uiiternjr. Zejmena tehdy, kdy mlad5 maminka pevnP drii veleni ve sjrch rukou a je rozhodujici osobou v p6fi o ma16 ditP; a Otec zdstAv6 jrkonnjrm pomocnikem, ktej dok8ie Sefa zastoupit. Prarodic'ovstvi Prarodifovstvi se take zkomplikovalo. Narostl po?et mladjrch pracujicich babifek a Einorodjrch dPdefk4 nebot svPiest zraleho vPku trv8 dnes dele, nei tomu by10 v piedchozich generacich, kdy padesdtnikdm pry fikali It ctihodny kmete". Dnes by takov6 osloveni povaioval Určeno pouze pro studijní účely duSevnPvyrovnany abrah6m za povedenf iert, nevyrovnany za neodpustitelnou uriiku. Potiie nast6vaji napliklad tehdy, kdyi prarodiCe povaiuji za moine zkorigovat sviij iivot - jmenovite sv6 skutern6 Z i domnPl6 vjrchovne nehpPchy - prostFednictvim vnourat a stylizujise do rodicovsk6 role. A nejhorgi, posiluji-lije v tom skutefni rodice, ktefi na prarodife pfesouvaji ty sve povinnosti, ktere sami nezvlidaji anebo zvl6 dat nechtgji. ~ e k n ~ m etedy apelativne a s jasnosti a2banhlni: rodire jsou a maji byt rodiCi, prarodic'e prarodic'i; pozice a role obou neradno smPSovat. Jen za zcela jrjimefnjrch okolnosti, napfiklad pf i dlouhodobem v6inCm onemocnenifi ztr8t6 rodiCfi, bjnrii na mists zmPna roli i pozic, a tedyi odpovgdnosti. Hned po narozeni ditete se u Zen objevi zvliStni solidarita posileni vPdomim rodov6 vjrznamnosti a nezastupiteinosti. PorodivSi dcera m6 rida kolem sebe a ditPte svou matku, kroky Ei dopravni prostfedek babirky ridy smPfuji ke kol6bce. Jen nemoudfi tatinci a zpohodlneli fi nerudni dgdec'ci maji proti tomu n6mitky. Cinorodf, iivotem pouc'eny a pfitom nezdevastovanjr dPd pohledne zvidavjrm zrakem na vrnici vnouc'e, z pamPti se mu vynofi jakesi matnC obrbzky. S dcerou vlidnP zaiertuje a venuje pozornost nejistemu a ponekud vydeSenemu zeti. A pak oba, po nezbytnem potlachu pfi liihvi Spifkoveho vina neb0 tC nejlep6i slivovice, se bud rozejdou kaidy po svem, neb0 spolec'ne neco zaiidi Ci vyrobi. A ieny s novorozenPtem ponechaji jejich mysteriu. NPkdy se u kolebky sejdou ieny tfi: rodic'ka,jeji matka a tchyng. Se solidaritou to bjrv6 sloiitgjgi, mohou se do ni pfimisit kapic'ky ienske iirlivosti a soupefeni.Ale my tu m6me tchyni chytrou, kteri velice dobfe vi, jak nejlCpe pecovat o novorozenP i rodicku, ale mlfi, protoie je moudri. A kdyi u i opravdu nemfiie sniiiet, jak ty dvF: nemoinP s ditPtem zachizeji, vlidne se rozloufi a vzdali nikdy ne za s e m synem,aby mu ialovala, nybri za svou nejlepSi plitelkyni. Nebo mfiie poiidat jednoho z muifi o velkCho panika. Určeno pouze pro studijní účely AjeStG pozndmka adresovani mladfm rodic'hm,jejichi ditko se pr6vP vybatolilo z plen. BabiEky a dPdefky prosim, aby n6sledujici odstavec nec'etli. Piipadi-li vQm,i e prarodite vaSe dit5 nsjak moc rozmazluji, ie jsou mAlo pfisni a niiroEni, uvaite: vnoui-ata a prarodic'ejsou sobs navzljem pfedevgim k potBe a radosti. Mezi sousedicimi generacemi je toho o hodnP vice - povinnost perovat, starat se, zabyvat se jrsledky ve Skole, vychoviivat, mit odpovgdnost. Mezi rodiEi a jejich potomky je tedy situace komplikovani a neni prosta napPti ani konfliktb. K roli prarodiffi patfi bjrt tak trochu s vnouc'aty spiklenci, maji totii k sob6bliie nei generace sousedni. Ne spiklenci proti rodiCh, njrbri proti nepfijemnostem, zAluddm i strsdlnim iivota; pfitomneho i budouciho.A tak rozpustilp a hra* dPdefek ipievlidn6 babic'ka pat5 k dPtem a dPti k nim. Anecht'rozmazluji. Sourozenectvi V dobe, kdy prvorozenec jests nechodi do Skoly dostanou nPktefi rodic'e -jejich poc'et bohuiel o nPco pokleslzprivu o tom, na cestPje druhe ditP.JeSti:nei sem i narodit, je uiitec'ne pfipravovat na novou situaci ditko Eislo jedna. UrStg nebude proiivat jen radost a potGSeni, nebof se bude muset dPlit o pozornost i pCc'i rodic'ii, jmenovitP matky; a naurit se pfijmout toho Ei tu, kdo je p?ipravi o jlsostne postaveni jedinlcka. Na Pad8 je opPt ukol spiSe pro tatinky nei maminky. S prvorozencem, u i od vPku kolem tIi let, mdie otec navlzat 6zk6 dZelov6 spojenectvi: My ted, mila dcero, mil9 synu, musime vice driet spolu. Mamince, a vlastnP tobP i mnr?,se brzy narodi di.f&tko,u i se tPSime, i e ano.Ale maminka bude mit hodnf:price a starosti, proto ji musime my dva vic pornahat a diivat na ni pozor. A musime bjrt na maminku hodni, protoie n6s moc potfebuje. Nenapsal jsem proslov, ktery otec pfednese dititti, pokusil jsem se vyjldfit urc'itjr postoj, kterjr se projevi v chov6ni otce: v jeho ol~leduplnostik tghotn6 ienP, aby mohl potomek, chlapec i dE.v?e,tatinka napodobovat. Určeno pouze pro studijní účely PROMENY ( 121 ) AvSak ani slovni informace nebyvi na Skodu.Od tfi let vPku diti zcela pfirozeni pfijme sdileni, i e maminka m i ted vPt5i bliSko, roste v ni dPt'&tko,a to je tviij bratr, neb0 sestra, to se jest6 nevi. A a2 doroste, odjede maminka na chvilku do nemocnice, tam se ji difiitko narodi a pfivezeme si je domfi. A2 se tak stane, je dobr6 od zafitku pofitat s prvorozencem jako s vfznamnym flenem rodinneho spolec'enstvi. Malinkkho sourozence mu uk5ieme, piedstavime a mi.jme pochopeni i pro pfipadne zklamini, nebude-li se n6jak zvllsf zamlouvat. Ke vztahi3m mezi sourozenci, zarinaji se utv5:et uui pfed narozenim toho mladsiho, pat3 nejen piijeti a sourozeneckl liiska, njibri take rivalita, sout6iivost, ba i zC poleni. Cim rnen5i je vPkojr rozdil rnezi nimi, tim vice pfedchozi vPta plati; a tim vPtSi bjrvi riziko, i e zdravi rivalita mClie pfeerbst ve vzijemnou nevraiivost, nikdyI i ziS.f,byt' nemusi vylistit v kain-ibelske konce. Vedle rivality, pfesniji fefeno spolu s ni, se utvifeji i t vztahy kooperace. Sourozencisi poikytuji ziiitky blizke- i II ho kontaktu pii hriich, osvojuji si zirodky velkkhoumPni 1 -pohldat se a rychle zase usmifit. i I Sourozenci si u i od malifka osvojuji chovini v syme- ! I trickjrch, jednogeneraenich vztazich - na rozdil od asymetrickjrch vztahti mezi rodifi a detmi, a pozdiji mezi Skolikem a u5telkou. Pro budouci vztahy v dospivlni a take pro souiiti v SirSim spoleEenstvi, kde je tfeba umitt nejen spolupracovat, nybri i soutPiit, o nico usilovat, ba I i zabojovat;tedy pro iivot mezi lidmi i spolu s nimije mi, moPidnP qznamn6 to, co sourozenci v rodin6' zaiili, jak spolupracovali i soutiiili. Zrozenim druhkho ditPte t6i zaEin5 jeden dlouhodobjr proces, kterjr mfiieme nazvat rodinnou spravedlnosti. M i ponikud jine znaky nei privni spravedlnost,-kdevSichni obean6 - bez ohledu na majetek, postaveni Ei vzdPl5ni maji byt za stejny pfefin stejni.souzeni. Rodinni spravedlnost je z jineho soudku. Za stejn6jedniini nemohou byt dv6 deti rdzn6ho v6ku stejnP hodnoceny - a piece maji mit v konerne bilanci z6iitek spravedlnosti. Coi znamen6 pledevgim to, i e vSechny dPtijsou rodiri akceptovhny, Určeno pouze pro studijní účely 'LIST 40 piijim5ny a soucasni.je respektovlna jejich individualita, fili zvlhStnosti dane vPkem, rozdilnosti povah, temperamentu i nadini. NGktei-i rodice se snaii ~zkostlivP a v dobr6 viie mPiit stejnjrm metrem. ZbyteEnL snaha. Nezapominejme, ie rozdil dvou tli let je v dPtsk6m vPku rozdilem obrovskjrm. DitP ftyE a i pPtiletC se 1iS.iod batolete asi tak, jako zraljr tEic6tnik od pubescenta, a mointi vic, alespofi pokud jde o nPkter6 ti-icitniky.Takie opravdu nejde mefit stejnym metrem, nelze stejnP trestat Ei chv61itfnem6 smysl kupovat stejnou hrarku dvakrlt; nelze se k obPma stejnP chovat, nebof to by znamenalo nediferencovat chovini k dPtem rfizneho vi.ku i mentality. Privi. takovd to jest nerozliSujici rodic'ovskejednini, vyvolivi pocity nespravedlnosti, zejmena u stargiho ditzte. Je vSak jeStP dalSi sloiitost: v dobie fungujicich rodin6ch pozorujeme tak ieEenii flexibilni spojenectvi - Eili pruin6, menici se aliance mezi jednim c'i druhjrm rodiEem na jednC strani.a jednim fi druhjrm ditkem na strang druhC. V urc'ite etape mivh jedno ditP o nPco bliie k jednomu z rodirfi a druh6 k tomu dmh6mu; neb0 obit diiti k jednomu rodiri. Takovou alianci je napiiklad popsane spojenectvi otce s prvorozencem v dobP kolem pfichodu druh6ho dit6te. Take pozdPji jsou obdobi- kratgi neb0 delSi -kdy jedno ditP se vice pfibliii k jednomu rodiri a odd6li od dmheho. Vyrovnany a zraljr rodic',je-li manielstvi pevnh, nezahe oddalujici se diti: jeStP vic odhlni:t, ale ani pfitahovat; nezafne i6rlit c'i vyBtat, nybri bere takovou skuternost jako pi-irozeny stav. Nebof soui.lsti rodinn6 spravedlnosti je i to, ie ditg mii moinost hledat i nachazet rfizni spojenectvi, anii by se muselo uchylovat ke zlobeni. A anii by mu rodire vysilali poselstvi, i e piibliii-li se k jednomu z nich, ztraci lbku druheho. Takie: rodinni spravedlnost (stejnit jako ta spolec'ensk5)je garantem pociiG bezpei-i,vyvgri z proiitku, i e ce- 15 rodina je na jedni. lodi; natolik pevni., i e snese zakymhceni i boufi; natolik stabilni, i e nevadi pi-emisfoviini posidky z jednoho mista na druh6.A posidka lodi vi, ie kaidy m l svi.jistoty i moinosti; a plavCici, pozdgji kadeti, si oveiilii 0vi.i-uji,i e rodiEe kurz plavby pevni, Hdi.Jak Určeno pouze pro studijní účely se pfitom podEli a mezi sebousrovni5vaji-po tom plavc'ikfim ani kadetfim nic neni. Rodinnd lod neni na cesti.jen proto, aby nPkam doplula, njrbri i sama plavba m6 v kaid6 etapP svfij pfivab I i hodnotu. A putovlni je zajimavCjSi, je-li n6s na palubP vic; a t6i miime-li poihdni., poctivk a udriovanC plavidlo - a ne vratkou kocibku neb0 nabljrskanou jachtu znac'ky I,hogo-fogo". Rychle se bliii fas, kdy nejmladgi ditP popry-6 vyl6tne z rodnCho hnizda, zarne chodit do Skolky a za chvili do Gkoly. Konri fidobi, v n6mi iena ve jmCnu mateiistvi odsunula do pozadi sv6 zamEstni5ni i leccos jin6ho pIijemn6ho. Takk tatinkovi se konetnE podafilo vklouznout do rodic'ovskjrchbot. I At6i sebliii doba nebezpeen6, ohroiujici-prvni velk6 manielskl krize. Dokumentuji to nejen zkugenosti manielskych a rodinnfch psycholog& nybri i rozvodove sta- ti~tiky.'~ Jestliieuviiiime poc'et rozvodd v jednom roce, pak t6mPI 60 procent Cini manielstvi, kteri se rozpadla v prvnim desetileti sv6ho trv6ni; v dalSich letech poeet rozvo- I1 i dQ klesii. S jistou nadsizkou se d6 piiedpokl6dat, i e vydrii-li dva spolu prvni dek5du, zvySuje se nadPje vy- I driet a i do konce.AjeStP jedna nadslzka, ji5 si ale v koutku duSe myslim, i e nadsazkou neni, jrjimky piiece mohou pravidlo potvrzovat: i-im jsou spolu maniel6 dele, tim je jejich souiiti vydafenEjdi. Určeno pouze pro studijní účely LIST 41 I ETAPA TRET~:RODINASE SKOLAKY 1 ZaCbtek lze urCit dnem, kdy se ditP se chyst6vkroc'it do I prvni t fdy, coi je zajistC jrznamni ud6lost pro celou ro- I I dinu, proto bjrv6 ozvl6StnPn6 a slaven6. Jestliie m6 prvfi6fek mladgiho sourozence, prolini se tato etapa s pled- i chlzejici. Z pohledu rodizd bychom mohli povaiovat za zaC6tek tfeti etapy obdobi, kdy konri pobyt ieny doma i a zaCin8ji pln6 pracovni doba v zamestnini. Coi se c'asto dije v dobit, kdy diti jestit chodi do matefsk6 gkoly, v takojrch pfipadech vPtSinou i ,,PO-o",jak lik6vaji dPti po cele c e s k ~republice. Musime se spokojit s v6gnim ohranizenim, i e tieti etapa zac'in6 situaci, kdy Skola, vEetnP uiitelstva, se stiv6 jrznamnou souc'bsti iivota rodiny, coi vyiaduje Padu zmin ve vzijemn6m chov6ni vSech clenfi. Ukonreni treti etapy neni rovnPi jednoznacne. Take zde se pfidriime toho, i e vezmeme v iivahu situaci, kdy je opPt potfeba leccos v Ziti rodiny menit, nebot'prvorozenec vstupuje do dramatickeho obdobi svehojrvoje -puberty. g*& tomu dnes o jeden a i dva roky dfive nei v piedchozich generacich -u dPvi-atkolem jeden6cti dvanacti let, u chlapcfi o neco pozdeji. Pli jednom ditgti trv6 tfeti etapa pPt a2 sedm let, pPi dvou dPtech pfibliinit o tolik vice, kolik Cini rozdil vPku mezi sourozenci. Tedy:na prahu tfeti etapy -i po jeho pfekroEeni -musi rodina, kaidy jeji c'len s6m a vSichni spoleCn6 skloubit n6roky Skoly i zamitstnani s chodem dom6cnosti. Navic: rodiEe nejsou jen rodiri, nybri i manielskym parem. A vime ui, i e pr5vP v t6to etapi: nE.kdyu i v zivPru pledchoUrčeno pouze pro studijní účely PROMENY ( 125 ) I I zi, se manielstvi zakymici pod nlporem prvni velk6 I manielske krize.A nejen zakymlci. Pro ditP je Skolaprvnim velkjrm setkbv6nim s mimorodinnjrm svPtem povinnosti, n6roM a poiadavkii, za jejichi /ne/plnPni je hodnoceno - odm6iiovAno i vSelijak trest6no.A dPje se tak v kaidodenni konfrontaci s vrstevniky -spoluiiky, mezi nimii ditP zisk6v6 urrit6 postaveni, formovank a podmiiiovan6 jak povedomim vrstevnicke solidarity, tak i rivalitou. Bylo by zajiste iluzorni pfedpoklidat, i e pobjrvini ve Skole je poklidnou prochiizkourajskou zahradou splnPnjrchpf6ni, st6ljrchfisp6chfi a trvali: blaienosti. Mfiie a mii to tam bjrt zajimave, pouEn6, stimulujici-pfitom vSak stavy pfijemnjrch a nepfijemnjrch pocitti i zliitkb bjrvaji v pfizniqkh pfipadech zhruba vyv6ien6. V kontaktech s ufiteli i spoluiiky zaiivaji obP ziitastn6n6 strany t6i negativni Ei ambivalentni emoce i konfliktni situace. Od zaritku se Skoliik uEi nejen rist, psit, poEitat, njrbri i reagovatjak na tispech, tak na vlastni pochybeni neb0 selhini. Je nucenjr sedPt na jednom mist5 a zabjrvat se urfitou Einnosti i tehdy, kdy se mu chce dElat nPco fiplnPjinkho. Navic se uEi vyrovnivat -neiikiim i e smifovat -s nejrdzn6jSimi nedobrotami a nespravedlnosti. Skol~cektotii brzy zjisti, i e jednou bez povSimnuti odezni to, za co je jindy trestanf; i e spoluiik ho pokouSel -a oba byli stejnP potrestihi, n6kdy ob6f vice nei provokater; ie pani uritelka je jednou v lepSi, jindy v horSi kondici. A t6i si zafinii uvPdomovat nejriiznEjSi nerovnosti: v majetku a postaveni rodiE6, v diferencovanjrch postojich ufiteld k jednotlivjrm iiikfim i rodirdm. Zarne si tki vSimat nerovnosti mezi sebou a spolu2lky: jednomu jde psani, poritdni, rteni fi tPlocvik snadno a rychle, zatimco druhemu se nedafi, a to tfeba i tehdy, kdyi se o hodnP vic snaiil nei jeho nadan5jSi spoluidk. I tohle vSe je nejen pfipravou na iivot v budoucnosti, nybri je to u i iivot slm. Určeno pouze pro studijní účely A take zde bjrvl dfileiity zarbtek, to jest nistup do prvni tiidy. Aby ditP zvl6dlo bez piilig velkjrch starosti a frustraci Ei dokonce selhlni nlroky Skoly, potfebuje bft k tomu jistym zplisobem pfipraveno ui z pkdchozi, to jest piedSkolni etapy. Pro tuto piipravenost seviilo oznareni Skolni zralost. Vjrchozi pr'edpoklad je prostjr: dGti jsou riizn6 a stejnjr chronologickjr vPk jeStP neznamenii, i e kaid6 Sestilet6 dit6 je na tom tak, aby mohlo c'i melo jit do prvni tiidy v zlkonem stanoven6 dobP. A tak kaidjrm rokem v jarnich i letnich mPsicich navStPvuje psychology ngkolik tisic pfedSkol6kfi a jejich rodic'b. Pr'ichiizeji na 26kladi! dobrozdini mater'ske Skoly, nPkdy z podnstu Skoly pii ziipisu do prvni tfidy, jindy na doporureni dPtskeho lekafe; a je poteSiteln6, i e stale c'astitji to bjrv5 na piiini osvicenjrch rodiEii, ktePi chtGji informace a poradit se, aby mohli sprlvne rozhodnout. Je totii dostatek oveienfch poznatkii o tom, i e potiie a selhavini dit6te v prvni Ei ve druhC tPidP mimoPBdnP a zbyteZn6 zkomplikuji diteti i rodini: iivot nejen v prvnich letech Skoly, njrbri i pozdPji. Ne i e by dobrjr zaritek nutnP znamenal hladkjr priibgh a 6spPgnjr zAvPr, d6v8 vSak lepSi Sance. Po zevrubne'rn vygetfeni 5estilete7zo Jirky dospa psycholog k ndzoru, i e je na mistt doporutit odklad ikolni dochlizky ojeden rok. Ten rok by Jirka velmi pot?eboval k tomu,aby se spravila vyslovnost, rozgifilaslovnizlisoba,zkvalitnil vgkon volnipozornosti a tk2, aby neposedny Jifzk0 angco lepe zvlddiva1sam sebe. Nei psycholog nabidne svGj ndzor rodiCGm, zajimd se o to, jak sve'dite'vnimajia co si pfeji. Napovrch vyclzlizejirozdily: otec soudi, i e Jirka ,,je pfece zcela normdlnikluk a mgl by jit do gkoly stejnc jako vgichni". Maminka vgak ui dZve rnaa pochybnosti,ostatne'bylato ona,kdo navvhl nlivs'te'vuporadny. Psycholog dospgl k hypotkze-slovo pTesvCdcIEeni bych zde nepouiil - ie spor o ndstup Jirkydo Skoly nepatyik tak fetengm zzlistupn~jmproblemBm, kdy se ma&ele' dohadujio nE Cean,a pfitoln jde tiplne'o nCcojiniho; nejcastiji o manielsky boj o dominnnci, tedy kdo bude mit naarclz. A je tedy moini Určeno pouze pro studijní účely probrat vysledky vygetfenia rozhovor srn5rovat k tomu, nby se rodite dohodli nn tom, co bude pro Jivku,a ttidi.i pro rodinu nejlepSi. I Skolni zralost a 11lavnP nezralost neni jen otizkou rozvoje psychiky ditEte, nfbri i rodifb.Jejichnepfipravenost I I se projevuje na pFiklad v tom, ie: * Z nejrbznGj8ich pfirin chtGji prodlouiit spoluiiti s malym ditittem, a tudii se k nemu chovaji,jako by bylo menSi, nei je; infantilizuji ditP a brlni mu dozrlvat, aby je meli jen pro sebe a pouze u sebe, a co nejdble. * Prostfednictvim ditEte rodire poeebuji neco mezi se- I bou legit. Napliklad: tatinek (miiiebjrt i maminka)se ob?as kdesi zatoulivi a znejistPnjr partner ,,h8ie laso", aby toho druhkho k sobP pi'ithhl. Tim lasem je ditko, kter6 pkce nijak6 zvl8$tnostih potiie ml -a neml-li, je tfeba zvelirit, pFeh6nPt - aby ten toulajici by1vice piipout6vln ne k rodinnemu krbu, nybri k partnerovi. A Skolni ,,nezralost" ditetetomu mGie poslouiit. * ManielC bojuji o dominanci; o tof kdo na kom bude L zivislejgi. A jako pfedmEt zipoleni jim slouii dit6 - rozhodovlni o tom, zda m6 8 nemii jit do Skoly. StejnP jako I L v pfedchozim pfipadg, viibec nejde o ditit,nfbri o to, kdo z manielii tohle kolo vyhraje. * Rodice nezvlgdli nitkterb a o l y pPedch6zejici etapy dostaterne nepfipravili podminky k tomu, aby rodina fungovala i v etapi:tfeti. Potiebuji tedy aby diti: do Skoly jeStP neS.10,aby se v chodu domicnosti nic nem6nilo. Potfebuji zachovat ,,status quo", nejsou tedy zrali pro Skolu. I i I : ManZel6 ! ! I Na zar6tku tIeti etapy spolu byvaji Sest a2 sedm let,I , I ke konci deset a i jeden8ct. S. Kratochvil a M. Plz6k -I I 1 dva naSi vyznamni odbornici v manielskCterapii i teorii - soudi, ie prBvP toto obdobi, zejmkna na zafiitku, pro- I , bihd ve znameni prvni vjrvojov6manielske krize; druhii krize, vPtBinou mknE dramatick&,se objevi kolem sedmnacti a2 dvaceti let souiiti, kdy dPti vyletaji z rodnCho hnizda. Určeno pouze pro studijní účely 'LIST 43 Nepochybny dfikaz o tom, i e prvnich deset let je nejrizikovgjiich, pod6vaji rozvodov6 statistiky, o nichi byla zminka v ziivPru kapitoly o druh6 etapi..I I Znovu se dotknu statistickychdat, tentokrit z archiwl manielskjrch a rodinnjrch poraden. NejEastPjSim nabizei n);m problkmem, se kterym se chodi k manielskemu psychologovi, je - hiidate spriivni? - nevPra jednoho Zi I druh6110. V odbornC terminologii se pouiivii oznafeni extramatrimoniiilni vztah Ei kontakt, zkricene jen EM. I Bylo by uniihlene tvrdit, i e hlavni pBEinou rozpadu mladych manielstvi je EM jednoho i;i druhCho, piipadne obou. To bychom napfed museli proklzat, i e v maniel- I stvich, kterl vydriela se ildnjr EM nekonal, coi je obtiin6 dokazovat. Dokonce se dnes zasvPcenP, na zdklade I , empirie i vyzkurnfi, dB pfedpoklidat, i e v naproste vetSin6 manielstvi (kvalifikovan6 odhady se pohybuji jI v rozmezi 75 a i 90 procent) se nejmCnP jednou, vfttginou vSak vicekrit EM udil. Za pfipomenuti stoji, i e v rdmci , 1I emancipa-cese sbliiuje poc'etnevPrnych ien s poc'tem nevgrnjrch muifi. TakC naSe porovnivini manielstvi vyda- 1 I I ienjrch s nevydaienymi ukazuji, i e obi!zkoumane skupiny se neliSi v tom, zda by1 Ei nebyl EM, njrbri v tom, co I manielskjr p8r s nevProu udglal; zda a jak ji zvlgdli. Bylo by tei nedovolenjrm zjednoduSenim tvrdit, i e nevPrnik Ei nevPrnice sinaSlijinbho (jinou)v diisledku toho, i e v jejich manielstvi neco dfileiitCho postriidali.I takovi motivace never zajistC bjrvi, je v5ak menP rastii, nei nevirrni uv5dPji a leckdy tomu i vP?i. V souladu s uvedenjrmi autoritami pfpusthne, i e jde o krizi zikonitou, vyskytuje se pravidelnP v t6 fi on6 podobP a s menSi neb0 vGtSi nalbhavosti.Jejizdroje nenajdeme v ni.jakCvnPjSi udiilosti neb0 okolnosti, ty mohou krizi posilit, pfipadni!bjrt spouSt6cimmechanismem; zdroje bjrvaji v rozporech a vnitfnich pnutich manielstvi. V uvaiovan6 etape, jmenovite v jeji druhe polovinP, pozorujeme u nPktejch dvojicpliiivljproces manielsk6ho vyhasingni.V sezenich s manielskjrm poradcem mluvivaji jeden Ei oba partneii o odcizeni, o poklesu frekvence i kvality sexuhlnich kontakhl a tCi o tom, i e si u i nemaji o Eem povidat. Je t6mPi. pravidlem, i e vyhasi~~bni Určeno pouze pro studijní účely nezac'ne znepokojovat oba souEasn5, vvPtSinou to bjrv6 jeden z maniel8, eastiji iena, kdo zaPne strbdat a oblvat se o dalsi osud souiiti. Rozbor toho, jak a Eim v uplynuljrch poslednich letech iili, ukiiie nen5padnjS avSak sMlezfetelnEj3inardst osobni autonomie a centrifugglni orientace: maniel6 jedou kaidjr po svkrn, mllokdy Ci vfibec spolu ntikam jdou, kaidjr mii pouze vlastni zijmy, znkm6 a pPitel6. Jinouvariantou je zahlcenost obstardv6nim a tak fecenjrmiinstrument6lnimi oblastmi souiiti, neboli iivotnim shonem. A nezbjrvii Pas a posl6ze ani chut'investovat do posilovhni intimity. Domov se stiivl obydlim - mistem, kde oba hledaji jen oddech: chtgji odporivat a ,,nabijet akumul6 tor" k nejrfizngjgim aktivitim mimo rodinu. Jeden 0c'ekC v l od druheho, EastvPji mui od ieny, i e vgechny rodinn6 starosti a zafizovlni, vcetng pece o dgti, bude mit na sjrch bedrech ten druhjr. Varianta symetrick6, kdy oba tot62 ohkdvaji od druhb ho, je typickb pro tak fefen6 dvoukari6rov6 rodiny. Mui i iena jsou plnP profesnit angaiovani, cas pracovni jim splynul s volnjrm, nicm6nS si stihli pofidit jedno fi dvi. dEti. A ted' oba oc'ekkvaji, i e ten druhjr bude utvAkt rodinn6 zdzemi; nebo to bude alespofi pfil na pfil. Zdrojem napgti i sporii bjrv6, v Eem spoEiv6ona piilka. Castgji vSak dnes sljrchivhm o asymetricke variant& naz+lm ji pro sebe podnikatelskou. Elegantni iena kolem tficitky,matka p?edekola'ka a 5kolac'ky, vyprivio tom,jak jeji maniel, tispe'Snypodnikatel, p?ichlizivli dom3 kolem osmi, dvakra'ta2 tYikmLt tyclne'i pozdb ji. Kaidy druhg vikend je pracovng kdesi pryc', nejbstgji ve s~olec'nostiiake'sisve' asistentku.Kduz' je rnui nahodou do-I J "' J J ma, chvilku se pobavi s dgtrni,pokud ui nespi;a hlavne'odpotivi u televize,nebo telefonuje,nebo leiinaloieny ve van;, obcas na ienu piskne, aby mu vydrhla zada. A pak si jde lehnotrt, usind okamiitd ,,Ajak asi dlouho to takhle u vris chodi?" ptdm se. ,/No,zatalo to pJed pgti lety, kdyi zahl podnikat. A to po%d :lidzkal,i e ted' to rnusime ngjakou dobu vydriet, za?litky jsou tcike'a i e mne'i de'tem veechno vynah;adi, n i podnik pobEi. ... Určeno pouze pro studijní účely A ted; kdyijsem mu dala najevo, ie se ~ n n tnell%i',jak iijeme, podival se na me'udivene'a r'ekl ngcojako, ie ted', kdyifirmu roziituji, musise ptece ve'novat prn'ci. A co ie me'por'dd chybi, kdyi mlime, na co sijen vzpomentl. Nedivno p5el s tiin, ie zaplatil pobyt na Kanlirskych ostrovech ..../I Pr'eruSi'l jsem ji: ,,No vidite, to budefajn, kdyi spolu vSichni pojedete do tepla, ne?" ,,Jak vSichni?" opitila. ,,On ten zlijezd koupil pro me' a pro de'fi, i e pry by taky rid jel, ale ted' nemGie, a i ne'kdy pr'is'te'. Jd u i toho jeho ,p?is'tZ mdm po krk a vlastne"nad 711avu." Pozval jsem si maniela, velmi dlouho jsme se telefonem domlouvali, aby vySetfil ilas na ne'co tak okrajovelo a mdlo produktivniho, jako je nlivittva psychologa.Kdyijsme sekoneE ne' setknli tvd?i v tvn't trvalo rovne'z dlouho, nei vypnul mobilni telefon a mohli jsme spolu nejen sede't, nybri i naslouchat si. Ukn'zalo se, ie u i pfed Fasem, a s nepqqemnym pocitem, zaregistroval nespokojenost manielky, jeji rozlady i naStvanost, ale rychle svfij pocit zahnal pry;. Opatrne' a oklikou jsem se vyptdval najeho podnikdni, jmenovite'na tu asistentku. P?esvCdCil mE, i e jde opravdu pouze o pracovni a ne o ilidnt?jint?kontakty. NisledovaIo nikolik dialogd, nei pan tovbrnik pr'ipustil, ie souiitiu nich doma je v ohroienia i e by bylo zahodno ngco s tim d8at. Nejvic slyiel argumenty o tom, jak do hidiho lidske7zo dila, mi-li se dar'it -a tedy i do manielstvia rodiny -je nutnt?investovat nejen penize, nybri i Eas a energii; a i e i jemu se vyplati- nejen hned, nybri i pozdqi zu'roti, dolaiie-li posdit intimitu. Jestliie se podaB zvlldnout manielskou krizi, dokliili v rodini. novi. naplnit a sladit osobni autonornii s intimitou, bjrvaji posledni l6ta tfeti etapy ve znameni pohody a spokojenosti. PPispivti k tomu i to, ie dGti se nachlzeji v obdobi, kteremu sefik8 objektivni vgk. Pokud jim rodire nezkomplikuji iivot rozvodem, bjrvaji dPti kolem deseti let obrlceny navenek, zvidave zkoumaji svGt, piijimaji spoustu informaci, rozvijeji zhjmy i abstraktni mydleni; iiidne velk6 pochybnosti, nejistoty ani osobni krize. To vSe teprve pfijde, a ne za dlouho. Určeno pouze pro studijní účely Take rodire se mohou v z6v6ru tPeti etapy t6Sit nejen z dgti, nybri i z toho, i e se u i jaki taki stabilizovali v profesi, chod domlcnosti uspokojivP bPii, kompetence jsou rozdgleny ke spokojenosti vSech. Rodinn6 lod' pluje v pomE.rnP klidnych vodlch, ngjak6 to vln6ni neohrozi, porasi je mirn6, obras zaprgi, v6tSinoub@l slunerno.Jen aby to vydrielo co nejdkle, iik5vaji sirodire. Nevydrii. Určeno pouze pro studijní účely ' LIST 45 ETAPACTVRTA:VYLETAN~Z HN~ZDA Mohli bychom se shodnout, i e Etvrtd etapa zarin5 u divi-atprvni menstruaci, u chlapcd prvni poluci. Takov6 vymezeni zni moinl pksnE, nezdi se vSak nsjak zvliSt' pfinosne pro charakterizovdni teto etapy jejich otaznikdi vjrvojovjrch 6k0l8. Nehledi na to, i e psychicke zmPny vyvolank akcelaracititlesnehojrvoje a hormoniilnimi boufemi, nastivaji o nPco dfive, nei se objevi prvni zfetelnjr sign51fyziologick6.pfipravenosti mnoiit se. Sukonrenim je to snazSi: Etvrt6 etapa konc'iviiseparaci If ditgte", v pfipadi, vice potomkii odpoutdm nejmladgiho z rodii-ovsk6.rodiny. Nemusi sehned vd6t 6oienit, m8ie tfeba i iit dale ve spolec'nedomiicnosti s rodic'i, jde vSak o souiiti u i dospElych lidi. Ctvrt6 obdobi trvl tak osm ai deset let, na jeho zaE6tku je dPtem kolem dvanlcti, na konci okolo dvaceti let. A to je v tomto vitku rozdil velikjr a vjrznamnjr, odrazi sei v tom, jak a i-imiije rodina na zaEBtku a jak i Eim ke konci. Je proto na mist5 rozliSit prvni Cdst teto etapy kdy se rodina vypofBdiv6se vpadem puberty, a fast druhou, kdy potomci jsou na rozhrani dospivani a ran6 dospelosti. Zde budeme vPnovat pozornost hlavnP prvni Eisti. Mfiieme si to dovolit proto, i e o druh6 byla feE v kapitole o nult6 etape. Kruh fi spiSe spir6la se pomalu uzaviri: pfed sjrm siiatkem se souc'asni rodire dospivajicich vyrovn6vali s ~ k o l ya posldnim nulteho obdobi, ted' do stejne Mze vstupuji jejich dPti. A navzdory tomu, i e obi generace proiivaji znimou etapu, byf kaidi v jinych dobovJich kostjrmech a kulisdch, fasto si nerozumiji, dostdvajise do Určeno pouze pro studijní účely sporfi, tu men$,jinde vice dramatickych.Nabizim Eteniifi niizor, i e jistii mira pnuti i mezigenerac'nich konfliktfi je nejen pravidlem, njrbri bjrvii ku prospechu obPma straniim. Jde ,,pouze" o to, aby to nebyly konflikty traumatizujici, destruktivni, pfetrviivajici. Spopisem i komentovinim uddosti a situaci,podnicenjrch vpiidem puberty do rodiny zarneme u rodic'b. Zatimco ve druhe etapP seuc'ilibjrt rodifi, ve treti se tomu koneEnPjaki tak nauEili a maji ted' zaEit plnit rodiEovskCposliini v mnoha smPrech odliSn6musiustoupit z nPkterjrch pozic, jednat s dospivajicim jinak; a tCi leccos mezi sebou pozmPnit.A vSe se dPje v ovzduSi napeti, obEas i prudkych stfetnuti. Pfipomeiime: v prfibibehu pkdchozi etapy - pokud vSe probihalo, jak nejl6pe mohlo i mPlo - se sty1 iiti rodiny ustiilil, vytvofil se ureity fiid, rozdelily kompetence, jrchovni atmosfha i pravidla umoiiiovaly jak dohled a kontrolu deti, tak rozvoj jejich osobnosti. Pfipomefime tei, i e v pfedchozi etapP se ditka nachiizela v pomPrne vyrovnanosti a zvidav6 zamPfenosti na vnijSi ivPt, pokud jim to nepokazil rozvrat manielstvi rodiZ6; my zde ale uvaiujeme ty situace, kdy se iidnC drama neudiilo. Jake jsou hlavni ~IkolyEi spiSe posl6ni uvaiovani. etapy, mohli bychom ji t6i iikat ,,rodina s pubertou"? Obecn6 Fec'eno: * pkhodnotit priiva, povinnosti a mocenske pomery v rodinP; * vyrovniivat se s generathimi rozdily rozpory i kon- flikty; * zvolit profesni fi studijni orientaci dospivajicich; * a konec'nEt,jako v kaid6 etapl pfipravit se na niisledujici etapu, na souiiti ve dvou. 0 autoritf?,privech a kontrole V prvni fiizi teto etapy je matkiim i otc6m necelych c'tyiicet rokfi, stalejeStP jsou k sv6tu.Aje pfijemne slychiivat, i e maminka s dcerou vypadaji, jako by byly seshy. I tatinkovi dPl6 dobie, kdyi se ho kamariidi ziivistivi. vyptiivaji, kdo i e byla ta pfivabnii slec'na po jeho boku a on Určeno pouze pro studijní účely nonSalatnP iekne: ,,Piece dcera, panovl moje vlastni, to kouklte." Jenie tohle jsou pouh6 konverzarni lichotky a neznamenaji, i e by se mPly stirat generahi hranice. Tak6 v fasech vyl6tPni z hnizda jsou a maji byt role jasng rozdtileny a nezd6 se mi spriivn6 navazovat mezi sousedicimi generacemi vztahy kamarldstvi. K tomu maji dospivajicijinC lidi nei rodit'e -svoje vrstevniky.Ai pozdeji, po pfechodu z dospivani do ran6 dospSlosti, mohou vzniknout i rozvijet se vztahy symetrickeho pf6telstvi blizkjrch lidi nlzneho veku. K rodiEovskC pozici patii autorita. A s tou ted bjrvaji velke starosti. Nebof k dozrlvkni patii, jak feeenofmezigenerahi konflikty, a tedy i stfety s autoritou. Hranice mezi zdrajrmi a jrvoj stimulujicikonflikty -a mezi spory zbyteEnjrmi, plodicirni jen trpkost a extrkmni chovPni, je jemnP a snadno prfichozi. Na 6zemi destrukce pfejde rodina tehdy, jednaji-li rodice s ,,dPtmii', jako by stlle jeStG byly dPtmi bez uvozovek; uplatfiuji tedy stejnou autoritu a tjrmii prostiedky jako dfive. Nemal6 potiie hrozi i z opaCn6 strany jestliie rodice Easto z bezradnosti neb0 nekdy z podv6dom6ho piini nepfiznat si, ie svou adolescenci maji d6vno za sebou zvoli taktiku kamarldsk6ho jedniini, Eimi se stavi s dospivajicimi do jednQ vrstevnickk roviny. Jednaji s nimi, jako by byli jejich spoluiPky.A pak se divi, i e syn4Eek Ei slerna odmlouvaji, fukaji si rukama na Eelo, v nirem neposlechnou. Prot by m ~ l iposlouchat sv6 kamarldy a ka- marldky? Od t6 dfivPjSi se autorita v t6to etapP liSi napfiklad v tom, i e uineni tak feEenou generalizovanou autoritou. Pro dospivajicihopfestgv6bjrt rod2 autoritou vSeobecnou, v tgch piizniv-fch pfipadech se autorita diferencuje. Syn zafne kriticky pohliiet na sv6ho otce, nezfidka a2 hyperkriticky pfehodnocuje to, co dfive povaioval za danC a samoziejme. Pro dospivajiciho syna mMe otec nad6le zfistat autoritou napfiklad v nEjak6 rukodPln6 finnosti, piestane ji vSak bJit v oblasti oblkklni neb0 hudebnich zC lib. ObdobnP marninka pro dceru.A moudr$ rod2 si tohle vSe nejen uvPdornuje, n$bri se shm dokhiebzdht c'lstisvC autority, tedy piimCho ovlivfiovaniz mocensk6 pozice. Určeno pouze pro studijní účely Za kli? ke zvlidnuti i prevenci vPtSiny neiidoucich a zbyternjrch konfliktk kterC jen nervuji celou rodinu, povaiuji pTehodnoceni priiv, povinnosti a odpovCdnosti.Je to kli? spolehlivjr a univerzilni, odemykd tei dvefe do dalSi etapy. ,I Ditko" ted' nav tfedniSkolunebo je v urebnim pomPm, obdobi povinn6 gkolni dochdzky konfi. Ve v&u Skoloupovinnem do Skolymusi a rodic'ei ze zikona dbaji, aby tam PidnP chodilo. Autorita je jasnb, jednoznarnii a ditPseji musi podvolit, r6do nerado. Rodirepfimo kontroluji a dohliieji, aby se ditka i6dnS do Skoly vypravila a ueila se.Ve vPku mladistvemjsou odpovednost i povinnosti ponPkud jine. Ze z6kona diti. u i do gkoly nemusi, mfiie jit nPkam pracovat. V obdobi s~edoSkolsk6m iueebnimje tedy maturita Eivjrurni list piedevSim ziileiitosti motivace ,,dPtiH,a ne u i pouze rodic'd Nei zahete, viieni rodire dospivajicich,polemizovat, slySte, prosim, jeStP chvilku dil. Napsal jsem ,,pfedevSimffa ,,ne u i pouze", coi neznamenk i e jde pouze a jrhradnP o ziileiitost, do kterC rodic'enemaji co mluvit. JistPmaji, alejinak nei dfive. Od ,,d6tiUted lze vyiadovat jedno: aby piedklldaly spiSe celkove nei dilc'i jrsledky, aby dokonfily Skolu, vyurily se. AvSak prost?edky ponechiivejme st6le vice jejich kompetenci i initiative. Nemfiieme a ani nemime poF6d je hlidat jako ma16 dPcko; nemiiieme a nembme jejich aktovky denne kontrolovat, stile nabddat, aby se usadily na sv6 nepokojne zadec'ky a urily se. Nemdieme tedy piimo a ve vSem Fidit jejich kaidodenni jednini. Bjnli uiiterne, dbme-li jim hned po ukonreni devdt6 tiidy jasn6 a zfetelnP na srozumPnou (coineznameni poidd dokola opakovat),i eje pfedevgim jejich ziileiitosti, zda a jak urebni t!i Skolni povinnosti zvlddnou. Jestliie je budeme naddle piimo Fidit a reglementovat, zac'nouse bouiit neb0 n6s klamat. Dovolim si ted' jeden apel: chovejme se k dospivajicim tak, jako by byli o nSco dospPlejSi, nei se ndm zdaji. Tim jim totii nejtv3nnGji pom6h6me k tomu, aby se takovvmi stali. Vedle povil~nostia odpovPdnosti smPrem navenek, je zapotIebi - i v rodinP zmitane pubertou - leccos doma Určeno pouze pro studijní účely LIST 47 I d6lat. Kdyi ,,ditko" protestuje - a namitat m i zajiste prC I vo - i e se doma moc nadfe, bjrvii na mist6 jasn6 sdsleni: I,Doma, n6S miljr hochu, mil6 divko, musime a budemeI muset kaidjr n k o dPlat, tedy i ty." A ted zmgna proti dfiV . V , vejsi etap6: ,,A pov6z s8m /sama/, 5im pfisp6jeS ty, kdyiI I I se ti nelibi, co a jak doma dglBS, jak to u nls chodi." JevEci pruinosti rodirfi, aby dokiizali s dcerou Ei synem vy- I I jednat jeho /jeji/ vjrpomoc, kter6 by mPla jin6 podoby I nei dfive. Dospivajici mdie pIevzit do sv6 kompetence 1 I I I ngjakou povinnost i odpovPdnostza ni, napfiklad: pravi- i delnPv urcitjr den piipravit pro celou rodinu nPjak6jidlo, i I I neco nakupovat, vyluxovat a podobnE. ZmEna je tedy i1 I v tom, i e ve vPtSi miie nei dfive poc'ithme s jejich samostatnosti,schopnostmii odpovPdnosti.A to, prosim, i teh- 1 dy kdyi si tim nejsme tak zcela jisti. 1 i I A co volnjr Eas, kdy elovPk, a tedy i dospivajici mfiie i I ! dPlat, co chce a co ho bavi? Je rodic'ovskjrm 6kolem uva- I 1b iovan6 etapy vyrovnat se s tim, i e ,,d(ttiUu i nemGieme I a ani nem8me tak kontrolovat a Pidit, jako dosud. Rodire I I se musi vyrovnat i s tim, i e iiti jejich synfi a dokonce i dcer se u i nedPje ve svtiltit, kterjr je rodiri beze zbytku ; pfehlednutelnjr a ovlldnutelnjr; dospivajici tedy maji pl- , ! n6 priivo na CBst sv6ho iiti, o kterem rodic'ovsk6sdruieni I nemusi vSechno vPdPt. Jestliie od ,,dPti" chceme vidy slyget pPesnjr jrret mist a doby jejich pobytii mimo do- 1 mov a t6i detailni popis vSech jejich aktivit, mfiieme se brzy dorkat neuplimnosti, v lepSim pfipadP mlc'eni. Na i jednom vSak necht' i ti nejchhpav6jSi rodic'e trvaji: aby I n6ctileti jasnP oznamovali doby nivratu do rodneho i hnizda. ,,JdeS na diskoteku, dobr6, co se d6 dPlat. A kdy 1 i se vriitiS?"Odpovi-li synek, i e to nevi tak jistP, tkba jeStP i nPkoho doprovodi a tak, namitne rodic' hlasem rozhod- I I nym: ,,Tak to ne! Ne i e bys nemohl n6koho doprovodit I a tak, ale trviim na tom, abys Iekl hodinu, kdy piijdeS domd." Nejlepe se na tomhle poiadavku dClsledn6trvb, maji-li i rodire mezi sebou jako samoziejmost zavedeno oznamov6ni hodiny mimoP6dnych pfichodti. Coi je nPco zcela jineho nei pravidelnii zpovGd', kde, kdo a pro? by1 ! nebo nebyl. I I Určeno pouze pro studijní účely Jaci jsou, co chteji? Z peti a i sedmi let dospiv6ni uvaiujme ted druhou fkzi, kdy titlo u i je jaki tak v pof6dku a ted - tak od Sestn6cti do osmnlcti let - poboliva a neni v pofddku duse. I kdyi tPlo - jak eufemisticky nazjrvim I sexuilni funkce organismu -stile pokoj nedl. Co tedy potiebuje dospivajicizvlldnout? Nic menSiho I nei ngco velice lidskkho:najit a dotvafet - alespofiprozatim - sebe, svou osobnost; ovPiovat s8m sebe v konfron- I taci s jinjrmi lidmi vEetnE tEch, kdoi patfi k jine generace a t6i k opac'nemu rodu, diive se iikalo pohlavi. Dospiva- I jici se snaii ,,porozumPt svkmu byti", piSe Jifi Mrkvitka v moudrk kniice Hovory s tebou (Praha 1974).A za jakfch I vnitfnich podminek tonaSi nhsledovnici h i ? I * Protoie dosud nenaSli smPr, nevPdi co dPlat a jak nej- I lbpe jednat, pfedstiraji (i sobe), i e zcela plesnf: a jednoznaEn5znaji, vitdi, um5ji. I *Jelikoi nemaji stabilizovanCsebevedomi a nevedi, oE je opBt, viivaji sedo toho, ieje maji. Okolnimu sv6tu (nP- I kdy i sobP) svC sebevPdom6 nesebevgdomi hluzni: de- ? monstruji. Nebof vskutku sebevedomjr 81ovPk (nezamb II iiovat, prosim, s jebitnym sebeuskojenim)neml zapotfebi stlle se piedvadet ani s kaidfm konfrontovat. * Protoie maji v nepoiddku city (rozkolisan6, prudkk, I I zranitelnk), pfedstiraji (opPt i sob$), i e jsou bezcitni, cyniEti; a dokoncenPkdy i takovymijsou, nebof sisvou bez- I I citnost vsugeruji. * Protoie dobPe znaji chvile, kdy odmitaji sami sebe I a nskdy se p?imo nenlvidi, maji tC5 chvile, kdy odmitaji lidi a nemaji je rkdi. Nebof jen ten, kdo dok6ie mit r6d a v6iit si sebe (opitt prosim nezamPfiovat s egocentrismem a velik6Sstvim),umi mit r6d druhC a vdiit si jich. * Protoie postrgdaji a pro sv6 dozrkvdni potiebuji pevnjr bod, jehoi by se drieli; a protoie chtPji, aby to by1bod jejich, jimi nalezenjr a zvnitingnjr, odmitaji body, to jest hodnoty rodiEovskk generace. Neguji leccos z toho, co je pro n6s diileiitk i cenn6.A fini tak tim ostiejia nesmifitelnEji, Ern vet3 trhliny spati3jejich kriticky nekriticky zrak mezi naSimi Einy a proklamacemi. Určeno pouze pro studijní účely ! f LIST 48 A co potfebuji rodic'ev tom kratce dlouhem obdobi dospivBnisvvch ratolesti? - NejspiSpevn6 nervy a trochu vnitfni vyrovnanosti, aby I bez pfiliSn6ho kolisani krevniho tlaku pfeiili vSechny z6- ! tPie, kter6 vpadly do rodinnCho souiiti spolu s pubertou. I I DBle potfebuji otevfenost vGEi zmGnBm, coi znamenh hli- I dat si svou schopnost i dovednost vtas pfijmout nezbyt- I I n6 promPny iivotniho stylu v rodinP, vfetnk jedn6ni s do- i 1 spivajicimi. Potfebuji t6i vzit na vedomi, i e nen6vratn6 Ii odch6zi doba pIimCho jrchovn6ho vedeni dPti; a i e se i naplfiuje hlavni cil vJichovy - aby pfestala mit smysl, nebof u i neni zapotfebi. A pokud je snad napadne, i e pfi jrchove svjrchpotomkii nPco opomneli, popletli 5 zane- 1 dbali, je na mistPpfiznat si a pfijmout, i e v obdobi vylC tAni z hnizda u i nejde nic dohnat ani napravovat. Pokazit ano. I Rodife take velmi potrebuji nezapominat na sebe. NeV . ./ ziji - zejmena ted', kdy dPti u i jsou jednou nohou ven z rodirovskeho domova - pouze kmili swm dPtem ani s e m i dPtmi. Spolu s tim, jak ,,ditkaUzisk6vajicist6levetSi prostor k samostatn6mu iiti vnP rodneho hnizda, hlidaji si rodire s ~ jvlastni prostor, vlastni iivotni hodnoty. A tedy u i ted', na sklonku tkti etapy utvhfeji svfijiivotni sty1 a vztahy pod zornym uhlem nbledujici etapy, kdy budou dlouh6 leta sami dva. Určeno pouze pro studijní účely ETAPA~&I'ki:SAM1DVA ZAvPreZne dGjstvf, trvajici od vyletnuti nejrnladgiho potomka z hnizda a i do smrti jednoho z manielfi, ma jednua moinl pfekvapujici pozor~hodnost~kterou se odlisuje od vSech pfedchozich etap: trvl nejdele -ificet i vice let. PPipoCit6me-li jeden a i dva roky kter6 mohou uplynout od siiatkupo narozenipmniho ditittefvychizi nhm, ie nejdelSi East spoleCn6ho iiti jsou maniele spolu sami dva, bez dgti. Na zaZhtku pate etapy bfil m a n i e l h nitco pfes Ctyiicet, pii jednom diteti o plr let men5 - a na konci kolem sedmdeshti,at!uimajipotomkfi sebevic.V teto dlouheetapP rozliSme dobu pied-dfichodovou a po-dfichodovou, sty1 iiti bjrirh odliSnf. V prvni pod-etapr?muii ani ieny dnes nijak napadnit nestirnou, jen nitkdy jednaji pogetile. V t6 druhe muii take nestirnou, pouze chltraji.A dlmy? Zajiste rovnE nestiirnou a na tGle i na duchu chitraji opozniini men5nei slabSipolovicka lidstva. 0 tom, co se ditje v rodinlch v pied-dfichodovemobdobi rodiZfi byla fec v kapitole o nulte etapE. Nebudeme se opakovat ani vracet, nanejvfg jen trochu; vic se zamefime na obdobi, kdy ratolesti uimaji sv6 ratolesti a rodire jsou prarodi6. AjeStP se musim omluvit.NemGieme se zevrubnEjizabyvat individualnim stiirnutima stlfim, ani mentllnit hygienickjrmi apely, jak tento nezadriitelny proces zpomalit, pfipadnit zjemnit ti zplijemnit; to by vyiadovalo prodlouiit tuto kapitolu do rozsahu samostatne kniiky. OstatnP vPkovP zainteresovanjr a zvidavy ?ten&?m l Určeno pouze pro studijní účely moinosti: tfeba si pf eCist celych 46 stranek v u i vzpomenut6 knize Pavla ~ic'anaCesta iivotern8; neb0 v prdci Josefa Svancaryi jinde.ll Anebo si podst v piivabnC kniice Jifiny SiklovC Den% stare' pnni, kde autorka nabizi iadu uiitetnych rad, jak si potinat, kdyi pamet' zarini vynechdvat, a nejen dim&m.12 Kdysi, u i je to hodne diivno, bylo pro dneSni Sedesiitniky a Sedesdtniceumenim iivota vytvdfet nPco sveho z toho, co si do manielstvi pfinesli z rodiEovskPch rodin. V prvnich etap6ch neziidga pproiivali piitomnoit z hledis- i ka a moin6 pod tlakembudoucnosti, aby dokdzalinapliiovat rodiZovsk6 posldni. Ted u i toto posl6ni splnili a neni i1 nutn6 ani zapotfebiinvestovat do budoucnosti-a tudii se i d6 vic Zit pWomnosti; v pfitomnosti mPfen6 na mPsice, i Vdny i dny. 1I ~ h u l o s tje za nirni i v n b -se vSemi omyly a chybami, 1 i se vgemi tuibami, kter6 se naplnily i nesplnily.Minulostje rI uzavieni, nic nejde opravit, nic zmenit. Je moine posu- 1i nout hodnotici pohled na uplynuli l6ta - a dhvime si po- i zor, aby to nebyly posuny vidPn6 d i o j l x i brflemi sebeklamfi. Vidy je to pouze posun zornCho tihlu, nikoli zmPna toho, nae pohliiime. Bohuiel, nikdy seneuskuterni znimy povzdech: Kdybych tak mP1 svi mladd lCta a ty ii zkuSenosti, co dnes. V popisu kaidC pfedch6zejici etapy jsem se pokouSel 1f nPjak zformulovat dsoly, jejichi plneni umoini pfejit bez iI ! zbytetneho stridani a potiii do etapy nasledne.Ale co ted', kdy iidni daEi etapa nendsleduje? Nezndm jinou odpo- ! vPd nei pokouSet se iit, a to l6pe nei to jde. Coi tCi obsa- 1 hujeurnst pfijimat to, i e sil, zdfavi i energeub@iv6; a diivat i pozor na sebe-myslim tim kaidjr na sebe i na druh6ho - i abychomnechiitrali zbyterni!a pffii5 na He, na duchu i ve ii vzhjemnfch vztazich. Pokud to-nekomu nhhodou zni piiliS skromnP fi rezignovang, dovolujisinesouhlasit.Vim ui moc dobfe, jak to jde zt6ika. Chvlila manielsk6ho zvyku Nekter6 romantick6 duSe revoltuji proti stereotypu manielski.110 iivota - a Cini tak ve jm6nu adorace a i Určeno pouze pro studijní účely zboiStPni zmPn, novosti, nevypofitatelnosti. Setklvlm se pracovnP i nepracovnP s tPmito vPfnymi mladiky i mladicemi stiedniho i pokrorilejSiho vPku. A byvh niipadne, jak v z6palu boje proti manielsk6mu stereotypu opakuji poiiid tot&, byS s jinym partnerem; jen je za nimi vidy o nPco vice trosek. Mlm na mysli vSechny ty vnitfni: nejiste hledac'e i hledac'ky stiileho StPsti a vzruzeni, kteii nedokiiii iddny lidsky vztah udriet dele nei pomine Sllivjr opar novosti. Navlii vztah - je to neco obrovskeho, tentokrat urEitP ten pravjr, ta pravl. A pak se cosi zlomi, nastane nikoli pierod milenecke llsky v 16sku manielskou, njibri ozistec: obviiiovlni a jrritky, pPipadnE totiilni nezijem - a rychle loveni nov6ho partnera, chci fici dalgi obPti, tentokrlt urZitP te prav6. Jestliie se ni:kdo jednou rozvede, je moine i spravedlive pFipustit, i e se mohl zmylit, vzit si rizikoveho partnera anebo oba mohli nesplnit ngkterf z vyznamnjrch vyvojovych likolb t6 ktere etapy.Kdyi ale selie druhy fi tieti vztah, bude ziejmG porucha v opakujici se tendenci volit si stiile stejnf typ partnera; neb0 v opakovlni stejnfch chyb; anebo problem tkvi v doiivotni nezralosti. PfipadnP v tom vSem dohromady - a ne ve stereotypu 2ivota manielskeho. Zrale manielstvi totii dokiie tEiit z toho, i e partneii maji spoleEnou minulost. VGdi u i dobfe, co ten druhy r6d a co ho zneklidni c'i podrlidi. Znaji svC zvyky a vEdi tei, jak druheho potPSit, jak se vyrovnat se svou i s jeho rozladou. UmPji spolu zachdzet i vychizet, dovedou piedchiizet zbytei;nostema nejriizngjgich stereotypii vyuiivaji ktomu, aby zbytefne nemarnili ?as a energii. A docela stereotypnP u i kaidjr z partner6 vi, i e ho ten druhjr jen tak neopusti, kdykoliv se citiim nPco nov6ho piihodi. Jak jdou Eta, stlle Castgji se usmivlme tomu, i e nls napadaji podobn6 myglenky, stejnii pllni, shodn6 vzpominky. Jsou to CismPvy shovivav6, okoienPn6 Spetkou sebeironie. Jen musime diivat pozor na nCkter6 ziiludnosti hodnP zraleho vEku. Určeno pouze pro studijní účely Jen mezi niimi Kdyi tak c'1ovi.k kolem sebe, na sebe i do sebe pohlCdne, napadbv6 mP nekdy, zda starnuti do moudrosti, tolerance a vyrovnanosti neni spiSe piBni 5 sebeklam nei realita iivota. Mivbm totii dojem, i e ngkdy - neb0 snad leckdy?-stdrneme do poSetilosti. A tedy dovolte -jen mezi n6mi, nebot' tat0 kapitolka je mladishjm do padesgti nepiistupn5 - chvilku se u stArnuti zastavit. Prosim za prominuti, i e se nebudeme hladit, je to prece jen mezi n6mi. Kaidjr zajistC ma v mladSich letech nPkter6 sporn6 a i nedobr6 povahove rysy a vlastnosti. A st6vb se, i e tyto charakteristiky zub Easu spiSe prohloubi a zvfrazni, nei aby je obro~~sil.Je-limu2 6iena str'ednihoveku ponitkud SetrnPjSi, je nebezperi, i e v pozdPjSich letech se mu /ji/ svPt zacne ot6c'et kolem kaide koruny. Pokud je mladf mui temperamenhi a vznGtlivGjSi, hrozi mu, ie v kmetskem vPku z neho bude vztekljr a popudlij. staPik.Kdyi ma iena stFednich let pongkud vyhranitnPj5i smysl pro polbdek, musi ddvat pozor, aby z ni pozdPji nebyla tak poibdkumilovnii furie, i e s ni nebude moine bydlet. Mime-li v muinem vGku sklon mluvit o vlastnich 6spPSich, m6ie se z toho vyvinout zvyk nepfetriite vyprhvet zivajicirn spolernikdm o sv6 velikosti a chrabr6 minulosti. Jsme-lijako zrali muii ponitkud roztriiti a p?eziravik zijmbm dmhjrch lidi, lze se doiit toho, ie se staneme nesnesitelnfmi egocentriky, kteii maji na mysli i na jazyku vj.lurne sebe a svC zhjmy. Anebo jsme-li ponPkud plagi a nejisti, musime d6vat pozor, aby se z n8s nestali podeziravi samot6Pi.NPkdy v diivPjSich letechjsme v sobs objevili pedagogicko-manaierskjr talent, dGla10 n&mdobie ovliviiovat i iidit d r ~ ~ h elidi. Za pbr let se vSak mfiieme dotkat toho, i e se n&n dmzi zarnou vyhjrbat, aby nemuseli sn8Set naSi panovarnou agresivitu. A zajimaji-li n6s lidske osudy, stridbni a klopytiini, je dobre divat si POzor, abychom ve stGi nestrkali vSetec'njr nos tam, kde ho nikdo i~echcemit... RadGji ale uiskontim, aby se nestalo, ie v mladSich letech ponikud upovidany pan ted nevi, kdy pfestat. Určeno pouze pro studijní účely Rik8 se zajiste pr8vem, i e kaidy vPk m6 sv6 pbvaby, piednosti i nepfijemnosti. NejobAvanCjSim problemem posledni tietiny i;i ftvrtiny naSeho iiti je - alepoA si to myslim- nedok8zat pPijmout prostou skutec'nost:i e totii uijsme v zivi.reCn6 etapP. ~ z es dctou smeknout pfed dovgkem p?es padesit, kterjr tvoPi dilo, projektuje Ci stavi domy, mosty ...pro budouci pokoleni. Budi vSak rozpaky mu2 t6ie vPkov6 i vihove kategorie, kterjr svGj iivot projektuje, jako by zde me1 bJit vEn5: pliinuje, koho vSeho jeSt5 vyiidi c'i piedbPhne na dilnici iivota, co vSe jeStP zafidi i proiije. A budi ve mnP 6div, kdyi si vezme hnorodjr Sedes6tnik rozvedenou tficiitnici a pofne s ni ditP, aby mu by1 kratirce podivnjh otcem a dlouho, doiije-li se, jest6 podivnEj8im dsdec'kem. Určeno pouze pro studijní účely LIST 53 Kdyi ngco chci a radim se s manielkou, tak ona chce opak. Dobrri, drim to do mlejna psychoanalyzy, a abych docilil chtf!nizeho,?zlim a chcijakoby to,co nechci.Ale manielka mne p?eCte a najednou se mnou souhlasi,a tak doci7i toho,co chtgla o m a j i jsem nechte?... TalcspoleEnost pomalu alejiste'jde k rnatriarchitua EtyTi me'itankyjsou vice nei klasickj vzdClini. Vyjedn6v6ni-tat0 ihdouci a nBrorn6 komunikarni dovednost - nepatfi jen do jednacich mistnosti politikfi a manaierk nybri i do naSich objrvdk6a kuchyni, do loinic rad6ji ne. Kdy neni zapotfebi nic vyjednAvat? Tehdy kdy jeden totslnr?vlhdne a vSe rozhoduje: jak hospodafit s penezi, co vafit a co ne, co zakoupit ted' a co pozdgji, jak se bude jmenovat novorozenE, jak potomky piebalovat, trestat i odm8iovat, co s volnjrm Casem, kam a kdy na dovolenou, s kjrm se stjrkat a s kjrm ne ...V lepSim pPipadE si mfiie pan fi pani vedouci nechat poradit od svCho partnera, pBpadn5jbi oznarenije podfizenkho; rozhodne vSak opgt s&m/sama/,nebot'je rodinnym krkem i hlavou. Totalitni ziizeni nevede k dobremu a lidsky ddstojnkmu fungovlni nejen ve spolernosti, njrbri i doma. Určeno pouze pro studijní účely SPOLUKAZDYSAM ( 178 ) Vyjednkvi se tehdy, jestliie z6PastnPn6 strany maji kaidk rozdilne zkjmy, pfedstavy a zejmena chtini, pfiEemi jedno vylutuje druhe, nPjak rozhodnout je nezbytni a l~lasovatnelze, nebot jsou dva. Zdfiraznil jsem slfivko I , nezbytni.", je totii Iada oblasti, kde partnefi mohou mit rozdilne niizory i pfedstavy - a pfitom vfibec neni tfeba nic vyjednat, nic rozhodnout, jen konverzovat neb0 i polemizovat tfeba o tom, i e jeden preferuje toho politika, druhy jineho, i e nPkomu se libila ta Ei jinii kniha, ten Ei onen Elovi:k; zda nPkde ve vesmiru jsou fi nejsou superlidske bytosti; neb0 i e jeden m i radiji modrou a druhp zelenou barvu a i e jeden divi pkdnost zprivim na Novi:, dmhy na vefejnoprivnim okruhu. OvSem v tPch poslednich dvou pfipadech bude vyjedniv6ni nezbytni., jestliie se m i vymalovat obj.vik neb0 je-li v domkcnostijeden televizor. Vyjednat si lze kompetence, aby se Setfil c'as i energie a nebylo nutni. o kaid6 zileiitosti dlouze debatovat. Tohle je pro manielske souiitii pro tak Fezen6fungovini rodiny vfznamnii ziileiitost: kdo a ve ktere oblasti iivota rodiny bude povPIenjrm a uznivanym %fern, pfiEemi ten druhy bude jeho rozhodnuti akceptovat.A pokud ne, pak je tfeba bud pferozdilit kompetence, neb0 uvaiovan~grob1i.mzaiiadit k tgm, o nichi se musi vyjednivat. ReknPme, i e finanfni hospodafeni m6 ve sv6 kompetenci iena, m i k dispozici urc'itou, vyjednanou sumu na mesic. WtSi nikupy investic'nihocharaktezu (prafka, ledniPka, auto, vitSi opravy c'i fipravy bytu a pod.) jsou vPci vyjednivini obou. Nebo jsou-li rozdPleny kompetence v oblasti p6Pe o dPti (vPetnPkontroly Skolnich zhleiitosti) a jednomu fi druhemu se zdk, i e nico v tehle oblastivizne, pak je tfeba znovu vyjednat a pferozdPlit kompetence - a dohodnuti. pochopitelni:respektovat. Moink tohle vSe pfipadk nPkomu jaksi odcizen6 hfejivosti lidskych vztahb; a slova jako kompetence,fungovC ni, investice i projednkvkni zni piiliS technokraticky dnes bychom fekli manaiersky. Moini. Nicm6nP bych si dovolil dkt k tivaze: souziti v manzelstvi i v rodins mii sv6 operativnP- instrument6lni oblasti, v jist6m slova smyslu jde ti.2 opodnik, byf nejen o nsj.A fungujeme-li doma raUrčeno pouze pro studijní účely LIST 52 cion&lnE,bez zbyteznjrch rozlad Ei dokonce hiidek, uvolnime si vice prostoru a budeme mit vice Easu i lepSi vyladPni prhv.vi:k on6 hiejivosti a vzkjemnosti. Vyjednat tedy leccos Ei spiSemnohe potfebujeme a musime - neiijeme-li v nesvobodP manielske totality. JAK tedy vyjednhvat? Od Sedesktych let se socialni psychologov6 zabjrvaji analfzami vyjedniivacichtaktik a strategiiv oblastipoliti- . ky a obchodu. Dovolil jsem si nE.kter6 poznatky pzevzit a upravit pro potfeby manielske. Rozligmevyjedniivkniz pozice mEkk6, tvrde a alternativni.Tyto pozice je moin6 driet po celou dobu vyjednkvBni, nf?kdy k jrsledku dojdeme, jindy ne. V tabulce najdete hlam' charakteristikyjednotlijch pozic. P ~ ~ ~ S T U P YK VYJ E D N A V ~ I ' ~ mEkkf tvrdf alternativni h?astnicijsou: partnefi protivnici ieSitel6 problemu cilem je: shoda, vittizstvi, prosa- esledek dosaiesoulad hned ted dit svfij n6zor ny efektivne hned ted' a pTBtelsky (event.odloiit rozhodnuti, jde-li to) -- v zkjmu dobrfch poiadovat oddFtlitvztahy vztahii ustupovat fistupky od problhmu diiv6ra nediivEra jednat neziivisle k druh6mu na diivPfe-ne- diivEfe qchozi stanovis- trvat na piivod- zarnirlit se 1<0mgnit snadno .im nazoru na ziijmy, a rychle ne stanoviska Určeno pouze pro studijní účely I nabizet ustupky vyhroiovat vyjadfovat zajmy (vydirat) (oboustranns) r hranice, za ktere klamat o nich nemluvit o hranicichnechci jit, rychle odkrft I pf ijimat vlastni poiadovat vymjrSlet nove jednostranne jednostranne moinosti, z nichi ztr6t.y zisky obi. strany mohou profitovat hledat jednodu- pfijatelnejen hledat vice feSech6 feSeni pfija- pro me ni, aby bylo telnC pro dmhou z feho vybirat stranu vyhybat se stfet- usilovat o vitPz- usilovat o takove nuti dvou chthi, stvi vlastni vfile jrsledky, kter6 by byly nezlvisle na subjekt. chteni ustupovat tlaku vyvijet nhtlak uv6dEt rozumn6 dfivody a byt jim pi.istupnjT; ustupovat, jde-li o princip, neustupovat n6tlaku Vyjedn6vAn.i ,,tvrd6" pfipomin6 zhpoleni neb0 t6i jednC ni z pozice say, kde jeden vyhraje, a druhjr tedy musi prohriit. VyjednivBni,,mPkk6" vypad6 na pnmi pohled slibni.. Ano, iekne si leckdo, takhle ngjak by to melo probihat v manielstvi:vlidng, s dfivErou,netrvat na svCm,vz6jemng siustupovat,vyhjrbat sesEeblm.Kdyi sialepfedstavite,i e oba seopravdu dClsledn5budou driet teto,to,-jednivaci pozice,nemusi to vidy vest k uiitecnjrm zBv6rih. ~ e k n ~ m e ,i e mladi maniele oEek6vaji narozeni potomka a je tfeba rozhodnout o jeho Eestnim pojmenovhni. Určeno pouze pro studijní účely LIST 53 Daly by se vybrat i jine situace,volim tento pfiklad proto, iena niim lzedemonstrovatniikolikvyjednBvacichcharakteristiki potiii; a rozhodnout se nPjak musi, rozhodnuti m l jrznam a dgje se v tPhotenstvi, kdy bjrvaji ve hie nemal6 emoce. V n6sledujicim pFikladu pouze ty d i n & uSlechtil6. Je veterni afmosfkra p?itulnosti, oba sedi tiXsne' u sebe na gauG, obtas se chytnou za ruce a nCinCpohladi. ~ena:Ty, kolouSku,jak bys tak asi chtil, aby se nas'e de'titko jmenovalo? Mu?: Ani ti nevim, holubitko. Jak tfeba ty myslis'? Holubitka: JJn' dim na tebe, co ty povi:, viS? Koloz~Sek:N6,tfeba po tobt?,.holubic70.A kdyby to by1 chlapefek tak tfeba po mn;, nebo radej'i taky po tobt Li'biloby se ti to? Holubiika: Ale to vig, i e kdyi se to bude li'bit tobe, i e se t bude libit i tvt! holubitce, viS Kolougek: To jsi hodna', ale ja' ne?zMm, i e se mi to Zz%ineb neli'bi.Jlijenom chci, aby se to lz%ilotobe. Chkpes'mc? Holubitlia: Jli ti rozumirn, seS hodnej. Ale ja bych rdda vb daa, jak myslis' ty, viS to jmkno pro nageho male30 ko- lous'h... KoZouSek: ...a pro naSi malou holubitku. Co by se ti tak li- bilo? Holubiika: JJn' ti nevim. A co ty myslis'? 1 1 /***I JenjeStP chvilku by tat0 pkslazenl komunikacemohla ve stejnem duchu pokraEovat. Budou-li se oba dfisledni: driet sveho - tedy nezaujmout iidnjr postoj, nevyslovit jakekoli pffini - zajde dialog na ubytE, nic se nevyfesi, k niremu nedospgje. Bjrv6 tomu tak tehdy, kdyi kaidjr souhlasi s kaidjrm bez ohledu na vlastni pi6nif bez vyjC dfeni vlastniho postoje. Coi e k umrtveni, proto se takov l komunikace nary$=&. A vSimnPte si, i e kaidj. vstup je pouze nasazenim k otizce, kaid6 replika jen novou otgzkou. Takie: i pro manielskl vyjedngv5ni byvh nejlii-inngjgialternativnistyl, vhodnP kombinovany i-idoplfiovanjr pozici ,,zmE.k?ujici". Určeno pouze pro studijní účely Fize vyjednhini 1. Utvofeni'atmosfiry. Timhle kulatym sldvkem mi.jme na mysli nekolik jasnP hranatjrch skuteEnostiv duSi,vztahovP a t6i prostorov6. ObP strany se shodnou na tom, i e budou mluvit o zcela urc'item nimPtu, kterjr potfebuji vyPeSit, dohodnout.Jdetu o vyladeni na vyjednivaci komunikac'nistyl. Oba si ieknou, o