VÝCHOVA V RODINĚ Lucie Grůzová Požadavky na zápočet •Vypracování seminární práce na téma: •(vyberte si jedno téma nebo navrhněte své téma) • •Téma 1: Současné výchovné styly: Jaká je jejich funkčnost? •Téma 2: Komunikace v rodině: Co vše komunikace obsahuje? Jaké jsou důsledky efektivní a neefektivní komunikace v rodině pro další vývoj dítě? •Téma 3: Rodina: Proč je rodina stále důležitá? Jaké funkce dnes plní či neplní? • Zápočet •Kritéria pro hodnocení: •rozsah práce do 5 stran, •citace z doporučené literatury (nejméně ze 3 knih), •stylistická a gramatická správnost. • •Odevzdání práce do 12.5.2019 na e-mail: gruzova@ped.muni.cz • Rodina •= nejdůležitější soc. skupina a instituce, která je základním článkem soc. struktury a zákl. ekonomickou jednotkou • •Rodina jako systém •Prvky systému – lidé ve VZÁJEMNÝCH INTERAKCÍCH (ne lidé sami) •Chování každého jednotlivce ovlivňuje ostatní. •Systém má své subsystémy (děti, prarodiče...) = „porucha“ v jednom ovlivňuje celý systém •RODINA (mikrosystém) = •ŠIRŠÍ SPOLEČENSTVÍ (mezosystém) = •SPOLEČNOST (makrosystém) • • • • • • •V rámci rodiny se vytváří podsystémy (rodiče, matka+dcera, otec+děti, manželé, sourozenci) •Změny systému: •KONTINUÁLNÍ DISKONTINUÁLNÍ •(pozvolné – stárnutí) (události - rozvod) Společnost Širší rodina Rodina Sociální síť rodiny •Schopnost rodiny vychovávat děti a vyrovnávat se s těžkostmi je závislá na tom, jak je rodina napojena na své sociální okolí. • •Sociální síť rodiny = koalice rodin na sobě závislých, do níž se někdy počítají ještě nepříbuzní lidé (přátelé, známí) • •Obecně platí: duševní i tělesné zdraví je závislé na vazbách v rodině. Mnohé aspekty prosperity jsou závislé na vazbách v širší rodině. •„Systém musí být vůči svému prostředí ohraničen, aby se v něm nerozpustil.“ •(zvenči, ale také uvnitř – jasné hranice) •Nejasné hranice vedou k prolnutí a znečitelnění kompetencí (nediferencovaná masa rodinných já - Bowen) •„Zároveň musí s okolím komunikovat, aby nezanikl.“ •(komunikace má obsahový a vztahový aspekt) •„Systém se udržuje v ustáleném stavu pomocí zpětných vazeb.“ • •(Matoušek, 2003, s. 77) Struktura rodiny •Uplatňuje se v ní působení: -Otcovské -Mateřské -Sourozenecké -Prarodičovské -Širší rodinné (tety, strýčkové) • - • Rodina a vnější vztahy •Vytvoření na základě své koncepce sociální skutečnosti. Představa je propojena s místem, kde rodina žije. (bezpečí, co je žádoucí, možnosti) • •Ve své studii Reiss (in Matoušek) rozlišil 3 dimenze rodinného paradigmatu: •1) konfigurace – ukazuje nakolik rodina pojímá své prostředí jako předvídatelné, nakolik je schopna objevovat ve společnosti pravidelnosti vysvětlující podstatné události •2) koordinace – parametr vyjadřující, jak se rodina cítí být vnímaná svým sociálním prostředím. Jde o pojetí rodiny, její prestiž. • •3) uzavřenost – udává rovnováhu mezi otevřeností rodiny vůči novým zkušenostem a uchováváním rodinných tradic. • Socializace •Rodina jako první učitelka socializace •= celoživotní proces, v jehož průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti •(Mareš, Walterová, 2003) • •Dítě si prostřednictvím rodiny osvojuje společenské normy, morální návyky, postoje a vytváří si rysy své osobnosti. •(Mertin, Gillernová, 2010) • • • 2. Funkce rodiny (polyfunkčnost) •Výchovná (socializační) – poznávání mezilidských vztahů, formování „já“ dítěte; •Emocionální – uspokojování základních emocionálních potřeb (láska, bezpečí, …); •Ekonomická – materiální zabezpečení •Biologická – biologická reprodukce společnosti prostřednictvím rodiny •(Z hlediska vztahů ke společnosti je jednou z nejdůležitějších) • úkol •Zkuste se nyní vymyslet konkrétní prvky, které by měla zabezpečovat rodina pro funkční socializaci? Funkce rodiny k úspěšné socializaci (viz Helus) žvysoký stupeň soudržnosti a spolupráce v rodině, a to mezi všemi členy navzájem; žemočně pozitivní vztahy; žotevřenou, upřímnou a srozumitelnou komunikaci mezi všemi členy rodiny; žvzájemný respekt všech členů navzájem; žproměnlivou dělbu rolí, při které se respektuje zralost i zájmy jednotlivých členů rodiny; ždynamiku vztahů; žschopnost a dovednost rodiny překonávat zátěžové a konfliktní situace; žoporu rodiny v širším sociálním zázemí. Typy rodin podle funkčnosti • Funkční rodina - nenarušené, schopné zabezpečit dítěti dobrý vývoj a prosperitu • Problémová rodina - s výskytem poruch některých funkcí, které však vážněji neohrožují rodinný systém a vývoj dítěte v něm žDysfunkční rodina - s výskytem vážnějších poruch některých nebo všech rodinných funkcí, které bezprostředně ohrožují rodinu jako celek, a především vývoj dítěte ž Afunkční rodina - kdy poruchy jsou takového rozsahu a kvality, že rodina přestává plnit svůj základní účel. Dítěti závažným způsobem škodí, nebo dokonce ohrožuje jeho existenci. Řešením je umístění dítěte v náhradní rodinné výchově. •(Podle Dunovského) •Dunovský, •Höhne, S., Kuchařová, V., Paloncyová, J. (2016) Rodiny s dětmi v České republice -Sociodemografická struktura, finanční a materiální podmínky; Praha: VÚPSV. •Kraus, B., Poláčková, V. (2001) Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido. •DE SINGLY, F. (1999) Sociologie současné rodiny. Praha : Portál. Interakce •Vztahy v rodině jsou definovány pravidly. •(Kdo se má ke komu jak chovat.) •Pravidla se projevují v komunikačních stereotypech rodiny. •Výzkumy rodinných interakcí se zaměřují na tyto kategorie: •Jasnost •Téma (návaznost jednotlivých témat na sebe) •Svěřování (mluvčího i druhého, popř. odmítnutí) •Souhlas (jednoznačný, nejednoznačný) •Vzájemné vztahy (negativní, pozitivní, neutrální) Komunikace •Ovlivňuje sebehodnocení dítěte a tím i psychický stav, činnosti a formování osobnosti v určitých aspektech. •(Čáp) • •Respektující komunikace v knihách: •Respektovat a být respektován •Mluvit tak, aby nás děti poslouchaly 3. Přijetí dítěte •Mateřská láska = OMYL? • •Výzkumy: •škála postojů matky k dítěti (Dytrych, Matějček, Schuller, 1975) •– od krajního odmítnutí, přes mírnější formy odmítání, k podmíněné akceptaci až po krajní přijetí – tzv. „vymodlené dítě“ • •„hospitalismus“ – děti vyrůstající mimo domov (6 – 15 měsíců je kritické období) • • • •studie 4 okruhů rodin – z nechtěného těhotenství, z rodin otců – alkoholiků, narozených dětí mimo manželství a dětí rozvedených rodičů. •Děti rozvedených rodičů dopadly nejlépe, protože v nejútlejším dětství vyrůstaly v harmonickém prostředí a ani deprese při rozvodu na dítě neměla tak velký vliv (70. a 80. léta) • Nové výzkumy: •C. Vallotton - intervenční studie programu raného začátku (Early Head Start – EHS) v Kalifornii určené pro sociálně slabší rodiny. Výsledky studie •Matky se dokázaly naladit více na emoce svých dětí. •Zvýšil se počet pokusů dítěte o komunikaci s matkou. •Snížil se počet situací, kdy děti prokazovaly známky stresu. Raný vztah dítěte s matkou •Předpoklady pro harmonický socioemocionální psychický vývoj •Pro malé dítě je vztah s matkou klíčovým vztahem •Intuitivní rodičovství • •Prvotní komunikace: • Neurohumorální spojení • Smyslová komunikace • Emocionální komunikace • Protó-sociální chování dítěte • Reflexivní úsměv dítěte • Mateřská senzitivní perioda • Raný vztah dítěte s matkou •Rozvoj synchronní a asynchronní komunikace matka – dítě -Význam první poporodní hodiny -Do rozvoje synchronizace zasahuje případné odloučení -Pozitivní atmosféra pro vzájemnou komunikaci -Choreografie společných aktivit -Sání novorozence má tři komponenty: motorický • chuťový • zažívací • • Raný vztah dítěte s matkou • Možné důsledky kvality prvotního kontaktu dítěte s matkou pro jeho další psychický vývoj •Vnitřní modely (J.Bowlby došel k závěru, že na konci 1.roku má dítě základní znalosti o blízkém prostředí a další roky mu umožní tyto poznatky organizovat do „vnitřních modelů“, včetně obrazu sebe sama a matky. •Během prvních let se vytvoří určitý typ vazby dítěte s matkou: žVazba jistá žVazba úzkostná – nejistá, vzdorující žVazba vyhýbavá – úzkostná, nejistá •Komplementarita vztahu mezi JISTOU vazbou a samostatností dítěte (M.S. Ainsworthová aj.Bowlby -1950 Londýn) 4. Členové rodiny jako vychovatelé • •Matka + otec = systém propojených nádob, změna v jedné nádobě způsobí změnu ve druhé • •Význam a nezastupitelnost obou rolí • •Komplementární model chování svou pohlavních pólů •(důležitost spontánního, přirozeného kontaktu s oběma rodiči) Výzkumy Le Camus, 2000 •Matka – snaha získat ničím nerušenou pozornost dítěte, udržovat blízkost, kontakt oční, tělesný, péče o komfort dítěte. • •Otec – převažuje experimentování, explorace s dítětem; zjišťuje, co dítě umí, podněcuje jeho aktivitu, převažují živé interakce, někdy riskantní a pro dítě náročné. • •Příklad v bazénu. •V čekárně. Otcovské působení •= určováno vzájemným dynamickým ovlivňováním následujících činitelů: • •Nadšení pro roli •Postavy vlastního otce jako modelu pro roli •Představy o otcovství získané z médií •Osobnost (temperament, charakter..) •Kulturní, náboženská …. orientace Specifika otcovského působení •Otec je mostem , který vede do společnosti •(viz Lamb, 1976, Le Camus, Zaouche-Gaudron, 1998) •Otcové: •Dynamičtější chování se syny než s dcerami •Při hrách děti více pošťuchují, narušují jejich rovnováhu •Význam pro otce: dítě zvyšuje jeho sebeúctu, sebepotvrzení. •V interakcích si vytváří reprezentaci svého otcovství. Typy otcovských stylů: žCitliví a milující otcové – dvojníci (empatie, porozumění) žOtcové rovnostářského typu – kamarádi (rádi se dělí se svými problémy = zatěžují, nedávají dobrý model otcovství) žOtcové – machři (prodloužení vlastního já, osobní mužnost a identita je spjata s výkony syna, uspokojují své egocentrické potřeby) žOtec – psychopat (opak dvojníka, nevšímavost, necitlivost) žEgocentrický otec (dříve ve vztahu k ekonomice, dnes jako překážka k dosažení úspěchu, moci) • Sourozenecké působení •= tzv. sourozenecká konstelace – pořadí sourozenců A.perfekcionista, spolehlivý, svědomitý, dělá si seznamy, systematický, kritický, vážný, studijní typ B.Vyjednavač, má nejméně fotografií v rodinném albu, vyhýbá se konfliktům, nezávislý, silné vazby ke skupině vrstevníků, mnoho přátel, individualista C.Intrikán, okouzlující, svádí vinu na druhé, předvádí se, společenský, dobrý obchodník, vychytralý, upoutává pozornost Vrstevníci •Hrají důležitou roli v určitých obdobích významnější, v jiných méně významnou •Nabízejí situaci explorace •Učí reakce na individuální signály a vzorce chování • Prarodiče •Alternativní rodičovská dyáda •Pro děti významná alternativa v chápání dospělé autority •Vnášejí: tvořivost, uvolněnost, cit nezatížený bezprostřední zodpovědností za vývoj dítěte • •Význam pro prarodiče: •Sounáležitost, životní kontinuum, smysluplnost života LITERATURA: •ČÁP, J. Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy. Praha: ISV, 1996. •BEAN, R. Jak rozvíjet tvořivost dítěte. Praha: Portál, 1995. •DE SINGLY, F. Sociologie současné rodiny. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-249-1 •DINKMEYER, D – McKAY, G. D. STEP: Efektivní výchova krok za krokem. Praha: Portál, 1996. •DOBSON, J. Výchova dětí. Brno: Nová naděje, 1995, s. 237. •HELUS, Z. Vyznat se v dětech. Praha: SPN, 1984. •HERZKA, H. S. Rozumíme svému dítěti? Praha: 1996. •KOMENSKÝ, J. A. Informatorium školy mateřské. Praha: SPN, 1958 •LEMAN, K. Sourozenecké konstelace. Praha: Portál, 1997. •MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 1994. •MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-325-3 •MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992. •MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1986. •MATĚJČEK, Z. Škola rodičů. Praha : MAXDORF, 2000. ISBN 80-85912-29-5 •MATĚJČEK, Z. – DYTRYCH, Z. Děti, rodina a stres. Praha: 1994. •MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství, 1993. •MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. Praha : Sociologické nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-86429-87-8 •ROGGE, J-U. děti potřebují hranice. Praha: Portál, 1996. •STŘELEC, S. a kol. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992. •SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001. •ŠULOVÁ, L. Raný psychický vývoj dítěte. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0877-4 •ŠULOVÁ, L. Všechny příspěvky z Raabe. •YABLONSKY, L. Otcové a synové. Praha: Portál, 1995.