Kurz – ASISTENT PEDAGOGA (r. 2015) Okruhy otázek
Závěrečné zkoušky Asistentů pedagoga:
a) Závěrečná práce – metodická práce v rozsahu 30 stran vedená garantem
závěrečné práce,
b) deník a reflexe praxí,
c) závěrečná zkouška: základy pedagogiky (pedagogiky, speciální pedagogiky a
sociální pedagogiky),
d) závěrečná zkouška: psychologie.
Tématické okruhy závěrečné zkoušky asistenta pedagoga
Závěrečná zkouška z PEDAGOGIKY, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍ
PEDAGOGIKY
1. Charakteristika výchovy (znaky, smysl, koncepce, představitelé)
2. Pedagogika jako věda, její struktura, členění pedagogických disciplín, vědy pomocné a
hraniční.
3. Charakteristika základních pedagogických kategorií: cíl (klasifikace, definování, Bloomova
taxonomie, chyby při vymezování, příklady)
4. Charakteristika základních pedagogických kategorií: didaktické prostředky (definice,
využití ve výchově, problémy v edukaci, příklady)
5. Charakteristika základních pedagogických kategorií: podmínky výchovy a vzdělávání
(vymezení pojmu, klasifikace, problémy v edukaci, příklady)
6. Charakteristika základních pedagogických kategorií: organizační formy výuky (vymezení
pojmu, klasifikace, problémy v edukaci, příklady)
7. Charakteristika základních pedagogických kategorií: didaktické principy (vymezení pojmu,
klasifikace, problémy v edukaci, příklady)
8. Etická výchova a výchova k hodnotám, problém kázně a svobody ve výchově (koncepce,
představitelé, hodnoty)
9. Mravní výchova dětí a mládeže (mravní výchova, mravní vývoj; cíl, obsah, proces mravní
výchovy, metody mravní výchovy; prosociálnost, výchova k prosociálnosti)
10. Filosofické a pedagogické myšlenky, pansofické snahy, analýza spisů Jana Amose
Komenského.
11. Vliv průmyslové a vědeckotechnické revoluce na sociální poměry ve společnosti. Podstata
hnutí nové výchovy a reformní pedagogiky, obecná charakteristika, význam, didaktické
principy. Herbartismus.
12. Hlavní směry alternativních škol: pragmatická pedagogika, daltonský plán, waldorfské
školy, montessoriovské školy, jenský plán. Představitelé.
13. Kurikulum v mezinárodním pohledu, trendy, problémy, perspektivy vzdělávání. Propojení
člověk-výchovná instituce -trh práce-kultura.
14. Rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program. Struktura, cíle, vývoj,
zhodnocení.
Kurz – ASISTENT PEDAGOGA (r. 2015) Okruhy otázek
15. Dítě jako subjekt a objekt edukace, podmíněnost genetická, kulturní, sociální.
Problematika sociálního znevýhodnění žáků (příklady a interpretace teorií)
16. Výchova v rodině (styly, problémy, hodnoty, proměny). Výchova k rodičovství, sexuální
výchova. Trendy a charakteristika současné postmoderní rodiny.
17. Vymezení speciální pedagogiky I. - logopedie (klasifikace vad), surdopedie
(nedoslýchavost, hluchota, ohluchlost, kochleární implantát, kompenzační pomůcky),
oftalmopedie (vady refrakce, barvoslepost, šeroslepost, šilhavost, tupozrakost,
slabozrakost, slepota, kompenzační pomůcky), somatopedie (vady pohybového aparátu,
centrální a periferní obrny, deformace a amputace končetin, chronická onemocnění,
epilepsie).
18. Vymezení speciální pedagogiky II. - psychopedie (mentální retardace, demence, sociálně
podmíněná mentální retardace, Downův syndrom, systém vzdělávání), etopedie
(disociální, asociální, antisociální jednání (zlozvyky, neposlušnost, vzdorovitost,
negativismus, lhaní, záškoláctví, toulavost, sebepoškozování; delikvence mladistvých,
agresivita, krádeže, loupeže, organizovaný zločin, sexuální úchylky a mravnostní delikty,
závislosti), Kombinované vady - postižení dvěma nebo více vadami).
19. Autismus, poruchy autistického spektra, metodika práce s dítětem s PAS, VOKS,
TEACCH, strukturované učení, raná péče.
20. Alternativní a augmentativní komunikace
21. Specifické rysy osobnosti postiženého dítěte. Osobnostní vývoj dítěte s handicapem.
Socializace postižených dětí. Rodina s handicapovaným dítětem. Spolupráce rodiny a
školy. Prevence. Systém speciálně pedagogické péče v ČR. Legislativa.
22. Poruchy učení, rozlišení, metodika práce s dětmi s SPU.
23. Multikulturní výchova. Cíle, problémy, sociálně-edukační kontext, příklady z praxe a
jejich řešení. Charakteristika klíčových pojmů: xenofobie, diskriminace, rasismus,
migrace, národnostní menšiny, sociálně znevýhodněné skupiny, předsudky v edukačním
prostředí.
24. Environmentální a ekologická výchova v edukaci. Teorie trvale udržitelného rozvoje.
Projekty, příklady, problémy. Globální problémy lidstva a jejich odraz v kontextu
výchovy.
Doporučená literatura:
CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: M. Cipro, 2002.
HORKÁ, H. Výchova pro 21. století. Brno: Paido, 2000.
KALHOUS, Z., OBST, O. a kol.. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
MOŽNÝ, I. Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál,
2002.
NĚMEC, J. (ed.) Kapitoly ze sociální pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. Brno :
Paido, 2002.
NĚMEC, J. S hrou na cestě za tvořivostí. Brno: Paido, 2004.
PALOUŠ, R. K filozofii výchovy. Praha: SPN, 1991.
PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2002.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1998.
Kurz – ASISTENT PEDAGOGA (r. 2015) Okruhy otázek
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2005.
PŘADKA, M. Kapitoly z dějin pedagogiky volného času. Brno: MU, 1999.
SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno, 2004.
STŘELEC, S. Studie z teorie a metodiky výchovy. I. a II. Brno: MU, 2004, 2006.
SVOBODOVÁ, J., JŮVA, V. jun. Alternativní školy. Brno: Paido, 1996.
WALTEROVÁ, E. Kurikulum: Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: MU,
1994.
LECHTA, Viktor. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením
ve škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 435 s. ISBN 978-80-7367-679-7.
PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Paido,
2010, 401 s. ISBN 978-80-7315-198-0.
VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Vyd. 1.
Praha: Portál, 2014, 269 s. ISBN 978-80-262-0602-6.
VALENTA, Milan a Libuše LUDÍKOVÁ. Školská integrace žáků se zdravotním postižením:
(inkluzivní pedagogika pro pedagogy běžných škol). 1. vyd. Ústí nad Labem: EdA, 2012, 435
s. ISBN 978-80-904927-7-6.
Kurz – ASISTENT PEDAGOGA (r. 2015) Okruhy otázek
ZÁVĚREČNÁ zkouška z PSYCHOLOGIE
1. Předmět psychologie; biologická, sociální a osobní determinovanost psychiky.
2. Základní metody psychologie a cíle psychodiagnostiky žáka.
3. Psychologie osobnosti (definice osobnosti, složky osobnosti, temperament, charakter).
4. Psychologické teorie osobnosti – psychoanalytické a neopsychoanalytické teorie (Freud,
Jung, Adler…).
5. Psychologické teorie osobnosti – humanistické pojetí (Maslow, Rogers…).
6. Logoterapie V. E. Frankla.
7. Frustrace, frustrační tolerance, malaadaptace, stres.
8. Vývojové změny v raném dětství a školní zralost (1-6let)
9. Poznávací procesy v dětství a pubertě (6-12let)
10. Prostředí a duševní vývoj (vliv rodiny, školy a mimoškolních aktivit)
11. Vývojové změny kognitivních funkcí v dospívání, vzdělanost a tvořivost.
12. Aspirace, zájmy a profesionální orientace.
13. Charakter, vymezení a typy; vývoj mravního vědomí (Kohlberg).
14. Psychologie učení (vymezení, druhy, teorie, vědomosti, dovednosti, samostudium).
15. Duševní hygiena, příčiny a prevence únavy a přetěžování dětí a dospívajících.
16. Psychologie výchovy (cíle, prostředky, výchova a sebevýchova).
17. Socializace a kultivace (vymezení, cíle, proces a faktory rozvoje).
18. Postoje (vymezení, funkce, způsoby utváření, sociální percepce).
19. Role (pojem, funkce, proces, osvojování, role a osobnost, asertivita).
20. Adaptační potíže, organické poruchy a duševní nemoci (druhy a faktory).
21. Agresivita, šikana, delikvence a toxikománie.
Doporučená literatura:
ATKINSONOVÁ, R. a kol. Psychologie. Praha: Academia, 1995.
ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993.
DRAPELA, V. J.: Přehled teorií osobnosti. Praha, Portál, 2003.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.
ŘEHULKA, E. Úvod do studia psychologie. Brno: Paido, 1995.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.