3.6.  PROSTREDÍ - KOMPLEX FAKTORŮ
49
Obr. 21 Nápadným hydro-fytem je také mizející vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
Submerzní druhy rostlin mají ponořené asimilační orgány a buď sc vznášejí, nebo jsou uchyceny kořeny na dne. Listy natantních druhů vzplývají na hladině a jejich povrchová morfologie (kutikula, průduchy) i fotosyntéza jsou již blízke terestrickým druhům. Emerzní rostliny mají asimilační orgány nad vodní hladinou. Některé druhy rostlin mohou mít listy dvou nebo dokonce tří různých typů.
K submerzním druhům rostlin patří například stolístek klasnatý (Myriophyilum spicatum), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus) a růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum). Vzplý-vavé listy mají leknín bílý (Nymphaea alba), stulík žlutý (Nuphar luLeum) a rdest vzplývavý {Potamogeton natans). Emerzními druhy jsou například rákos obecný (Phragmites aiistralis), orobinec širokolistý (Typha latifolia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, obr. 21). Submerzní i vzplývavé listy vytváří například lakušník vodní (Ba-trachium aquatile).
3.6.4 Půda
Půda (pedosféra) představuje nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Chemické a fyzikální vlastnosti půdy jsou dány působením matečné horniny, klimatu, organismů a zásahy člověka do půdotvorného procesu různými způsoby využívání a úpravy půd. Půdu tvoří abiotická a biotická složka. Součástí abiotické složky jsou minerální látky a organická hmota. Minerální látky se uvolňují při zvetrávaní hornin a jsou také konečným produktem dekompozice organické hmoty. Organická hmota je tvořena odumřelými zbytky rostlin, živočichů a mikroorganismů v různém stupni rozkladu a humusem (tj. huminovými kyselinami, fulvokyselinami a hu-miny). Humus vzniká činností dekompozitorů a biochemickými pochody v procesu označovaném jako hurmfikace. Součástí biotické složky půdy jsou edafon a kořenové systémy rostlin. Význam kořenových systémů spočívá ve zvyšování