Ústní zkouška z dějin české literatury 19. století


Požadavky: znalost dějin české literatury 19. století (tedy od počátků obrození po ruchovce a
lumírovce včetně) na vysokoškolské úrovni. Komplexní přehled o vývoji české poezie, prózy, dramatu
a kritiky v daném období. Schopnost autora zařadit (do doby, směru, skupiny…), charakterizovat jeho
tvorbu obecně a interpretovat konkrétní díla na základě znalosti primární i sekundární literatury.
Předpokládá se rovněž obecná znalost kulturního a historického kontextu období, schopnost
charakterizovat literární směry a základní teoretické pojmy související s dobovou literaturou.

Podmínkou složení zkoušky je rovněž znalost povinné četby.

Ke zkoušce je možno přistoupit teprve po uzavření semináře (tj. po splnění všech podmínek ukončení
kurzu – odpovídající docházka a referát).

Doporučená literatura ke studiu:

Josef Polák: Česká literatura 19. století (Praha 1990, 312 stran) – poskytne představu o rozsahu
požadované látky

Jan Lehár a kol.: Česká literatura od počátků k dnešku – rozsahem není dostačující, vhodné jsou
zejména kontextuální kapitoly o kulturní a společenské situaci

Arne Novák – J. V. Novák: Přehledné dějiny literatury české (nebo také Stručné dějiny literatury
české)

Dušan Jeřábek: Česká literatura od konce národního obrození do roku 1918 (vybraní autoři dle
vymezení sylabu)


Tematické okruhy, důležitá jména

Pozn.: následující seznam je pouze orientační, vymezuje především autorské osobnosti, aby nikdo
nebyl na pochybách, kterému autorovi se při přípravě má/nemá věnovat; bližší seznámení s dobou,
proudy, autory (…) čerpají studenti ze samostudia – ze sekundární literatury, vlastní četby, náplně
přednášek a seminářů.


Rané obrození. Osvícenský klasicismus, podněty pro rozvoj národní literatury na přelomu 18. a 19.
stol. Jazykové obrany.  Josef Dobrovský. František Martin Pelcl.

Václav Matěj Kramerius. Noviny, knížky lidového čtení.

Gelasius Dobner. Václav Fortunát Durych. Preromantismus. Josef Jungmann. Jungmannova družina
kritická, překladatelská, vědecká a básnická. Jan a Vojtěch Nejedlí, Antonín Marek, Matěj Milota
Zdirad Polák, Jakub Malý, Václav Hanka, Jan Svatopluk Presl, Jan Evangelista Purkyně, Pavel Josef
Šafařík, František Palacký, Jan Kollár, Antonín Jaroslav Puchmajer, Šebestián Hněvkovský, Josef
Jaroslav Langer.

Další obrozenečtí autoři (Prokop Šedivý, Josef Linda, Jan z Hvězdy, František Jaromír Rubeš, Václav
Kliment Klicpera, Prokop Chocholoušek).

 „Staročeské“ literární podvrhy, RKZ, jejich autoři a jejich role v literárních dějinách (včetně
bojů o Rukopisy).

Magdalena Dobromila Rettigová. Ohlasová poezie, František Ladislav Čelakovský.

Romantismus. Biedermeier. Karel Hynek Mácha. Karel Sabina. Josef Kajetán Tyl. Josef Václav Frič.
Karel Havlíček Borovský. Další autoři 40. a 50. let (Václav Bolemír Nebeský. František Matouš
Klácel. Josef Jaroslav Langer, Karel Vinařický, František Doucha, Jan Erazim Vocel).

Karel Jaromír Erben. Božena Němcová.

Májovci. Raný realismus. Vítězslav Hálek. Jan Neruda. Karolina Světlá. Sofie Podlipská. Rudolf
Mayer. Adolf Heyduk. Gustav Pfleger Moravský. Alois Vojtěch Šmilovský.

Václav Beneš Třebízský. Václav Šolc. Jakub Arbes.

Novoromantismus. Ruchovci a lumírovci. Svatopluk Čech. Eliška Krásnohorská. Josef Václav Sládek.
Jaroslav Vrchlický. Julius Zeyer.

Beneš Method Kulda. František Sušil. František Bartoš.

České divadlo od počátků obrození. Matěj Kopecký. Historie pražských divadel (v Kotcích, Thunovo
divadlo, Bouda), osobnosti spjaté s divadlem (Václav Thám, Prokop Šedivý, Václav Rodomil Kramerius,
Jan Nepomuk Štěpánek, Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl). Prozatímní divadlo. Národní
divadlo. Emanuel Bozděch, František Ferdinand Šamberk, Ladislav Stroupežnický. Dramatická tvorba
májovců, ruchovců a lumírovců.