ZŠ, MŠ Sociální percepce Sociální poznávání —Zavedl Jerome Seymour Bruner (1915) —Který jím původně označoval sociální determinaci percepčních dějů, později byl ustálen ve významu interpersonální percepce, objevuje se i pojem sociální poznávání (social cognition). —Je to porozumění tomu, jakým způsobem si člověk vytváří dojmy o charakteristikách a rysech jiných lidí, jakým způsobem vnímá jejich emoce a jakým způsobem interpretuje jejich chování. — Sociální percepce —Poznávání člověka člověkem. Vnímání druhého, jak si vlastně člověk utváří své dojmy a na jejich základě koncipuje závěry o druhých lidech. Ty se pak stávají podkladem pro komunikaci. —Jaké vlastnosti vnímáme u jiných lidí? Co podminuje naše první dojmy? Je naše percepce jiných přesná? Vnímání a usuzování o jiných lidech. Zahrnuje vnímání vzhledu a fyzických projevů a na straně druhé interpretaci tohoto chování. — — — Sociální percepce —Dvě roviny percepce : — — —jak vnímám druhé — — —co a jak o sobě sděluji já sám — Sociální percepce —Cílem je uvědomit si jaké klíče nám slouží k poznávání druhého člověka v úvodním kontaktu. Jak tento odhad ovlivnuje naše chování/komunikaci s ním, a kterými proměnnými může být ovlivněna samotná percepce, vůči kterým vlivům je daný jedinec senzitivnější, kde má naopak ve svém sociálně psych potenciálu rezervy. —Je procesem výběrového přijímání a interpretace informací z vnitřního a vnějšího světa jedince. Není jen vidění, ale též hodnocení (Řezáč, 1998, s. 106). — Základní činitelé ovlivňující sociální percepci —Okamžitý fyzický a psychický stav naše kondice často ovlivňuje to, jak vnímáme druhé lidi. Jsme –li v nepohodě zvýrazňují se negativní a nepříjemné stránky chování druhých. —Projekce – připisování vlastních preferencí či hodnot druhým — Haló-efekt počáteční zařazení vnímaného (ostatní dojmy poněkud přizpůsobujeme, aby s ním ladilo např. kdo pije čaj, preferuje přírodní styl života a asi je i nekuřák/neřidič). — Základní činitelé ovlivňující sociální percepci —Předsudky – zobecnění zkušeností se skupinou i na jedince, vidím člověka spíše jako příslušníka skupiny, než konkrétní osobu (učitelé vždycky., …, všichni muži mají rádi…, každý úředník musí…, studenti přece….) to má své klady (zrychlení rámcové orientace v sociálním terénu) ale i zápory (mohu podcenit odlišnost jedince od skupinových charakteristik). —Atribuční chyba – přisuzování spíše vnitřních charakteristik (dispozičních) před situací v níž se pozorovaný nachází (např. nervozita při zkoušce souvisí často spíše se situací nejen s osobností jedince atp.) při neúspěchu, naopak u sebe — Základní činitelé ovlivňující sociální percepci —Implicitní laická teorie osobnosti – individuální soubor dílčích poznatků a zkušeností používaný jako jakási osobnostní typologie. —Význam vzhledu a jeho úpravy – např. lidé, kteří se oblékají do červené barvy, jsou spíše aktivní, dominantní. — — Zákonitosti procesu percepce — — —Zákon selekce- vnímáme jen některé charakteristiky — —Efekt primárnosti – první informace má největší vliv na percepci a vytváření dojmu o druhém — —Zákon interference – ovlivňuje nás minulá zkušenost Sociální senzitivita —Vnímavost k podnětům sociální povahy, schopnost registrovat a adekvátně vyhodnotit podmínky života jedince. —Sociální citlivost, percepční senzitivita —Jedinci s vyšší mírou sociální citlivosti se jeví zároveň jako více empiričtí, skeptičtí, hůře ovlivnitelní, nonkonformní, více individualističtější, snadněji přijímají změny(Svoboda, Jašková, in Řezáč, 1998. s. 95) —Apercepce – percepční děje, které jsou ovlivněny minulou zkušeností vědomé, podvědomé (patří tam i atribuce). Vnímání druhého člověka — —Jak se vidí on sám — —Jaký objektivně je — —Jak ho vidí druhý člověk Vnímání druhého člověka —Tvoření dojmů o druhém (impression formation): —Implicitní teorie o rysech, které se vyskytují současně —Vlastní osobní teorie, osobní konstrukty —Jak získáváme první informace o druhých lidech, první dojmy mohou ovlivnit chování —Kategorizujeme druhé, při jejich posuzování užíváme stereotypy —Implicitní teorie osobnosti – předpovídá, že ten kdo má určitý povahový rys, má i několik dalších, které jsou s ním spojeny, některé rysy jsou důležitější než jiné Vnímání druhého člověka —Implicitní teorie osobnosti – výzkum —Asch podal seznam adjektiv : inteligentní, šikovný, pracovitý, rozhodný, praktický, opatrný —Příd. Jména navíc – vřelý, chladný, slušný, nezdvořilý —Měly na vnímání dané osoby velký vliv = centrální rysy (vřelý, chladný) —Velký vliv na chování může mít popis povahových rysů —Př. Dobromyslný člověk je taky oblíbený, má rád legraci, velkorysý,.. Teorie atribuce —Naivní explanace, vysvětlování příčin chování druhého člověka i svého vlastního chování. (H. H. Kelley, F. Heider) —Základní atribuční chyba – tendence k přeceňování vlivu vnitřních osobnostních vlastností a podceňování vlivu situačních faktorů (při vysvětlování vlastního úspěchu,u pozorovaného jedince naopak) —Efekt falešného konsenzu – tendence vnímat a hodnotit vlastní chování jako přiměřené daným okolnostem a zároveň jako obecně platné. (To by udělal v této situaci každý, vlastní pocity a chování považuje za normu). — Teorie atribuce —Egocentrický sklon —A) self-enhancing bias, sebeprosazující sklon – připisování si zásadního podílu na úspěchu skupiny —B) self -protecting bias, sebeochraňující sklon – popírání odpovědnosti za neúspěch skupiny —Příklad atribuce u učitelů: mají tendenci přisuzovat u dobře prospívajících žáků jejich školní úspěch vnitřním příčinám (schopnosti, dovednosti, znalosti, připravenost), protože u nich tyto pozitivní výsledky očekávají. Neúspěch prakticky neočekávají a tak jej přisuzují spíše vnějším okolnostem (momentální smůla, obtížnost úkolu,..) Sebepercepce —Self perception theory, jedinci chápou poznávají své postoje k jiným lidem, své emoce a vnitřní stavy nikoli přímo, ale až pozorováním vlastního chování v kontextu jiných lidí. Percepční stereotypy (chyby v percepci) —Haló efekt – vnímání a hodnocení druhých lidí podle výrazného (ne však podstatného) znaku. Tento znak odpoutává pozornost od dalších zjevných charakteristik a také zabarvuje vnímání osoby. —Efekt novosti – nejnovější informace mají největší vliv —Logická chyba – každý člověk má tendenci hodnotit druhé podle toho, jak se mu to zdá logické —Pygmalion efekt/Golem efekt – sebesplňující předpověď, sebenaplňující proroctví (především u žáků, kteří jsou senzitivní na sociální tlak, vůči jednání autorit) — Percepční stereotypy —Efekt shovívavosti – (chyba mírnosti, efekt dobroty x efekt přísnosti) – tendence hodnotit rozdílně lidi, ke kterým má pozorovatel kladný/záporný vztah. —Chyba centrální tendence – projevuje se více při posuzování většího počtu osob, škatulkování. —Chyba kontrastu – tendence přiřazovat druhým lidem takové vlastnosti, které jsou v protikladu k vlastnostem posuzovatele. —Chyba blízké asociace – časová nebo prostorová blízkost podnětů, jevy blízké posuzovat shodně, podobnost významová, obsahová. — Percepční stereotypy —Předsudky – nezdůvodněné, ale pevné postoje, které jsme si vytvořili vlivem neoprávněně generalizované zkušenosti (všichni Rómové jsou nezodpovědní, líní, nepracují,..) —Osobní posuzovací styl – každý pozorovatel má jinou míru přísnosti/mírnosti, kritičnosti aj.,, která ovlivňuje celkové posouzení. Každý z nás percipuje specificky. Zamyšlení —Projevy dětí jsou daleko více podmíněny situačními vlivy, než u dospělých. — —Způsob vnímání a hodnocení dětí učiteli ovlivňuje jejich chování, zasahuje do jejich sebecitu i vývoje sebepojetí. — —Zamýšlím se nad chováním a projevy svých žáků i z hlediska mého možného podílu na něm? — —Jakých chyb se dopouštíte při vnímání a posuzování jiných lidí i sebe sama? — — Literatura —Řezáč, J. (1998). Sociální psychologie. Brno : Paido. —Komárková, Slaměník, Výrost a kol. (1990). Aplikovaná sociální psychologie III. Praha: Portál. —Výrost, Slaměník. (2010). Sociální psychologie. Praha: Grada. —Hayesová, N. (1998). Základy sociální psychologie. Praha: Portál.