Historie matematiky: proč a jak
Dopis mým studentům a studentkám (13. dubna 2020)
Milí studující učitelství matematiky,
dovolte, abych se na vás znovu obrátila formou dopisu.
Ráda bych se ještě naposledy vrátila k tomu, o čem jste mi někteří psali, a to je
obtížnost textů, které vám dávám ke čtení, a celková náročnost předmětu. Jen chci
doplnit, že vytvoření jakéhosi čtenářského deníku a recenze knihy byly dříve
standardními požadavky pro absolvování předmětu Seminář z historie matematiky
(dříve v 1. semestru nMgr. studia) pro ty, kteří nemohli z nějakých důvodů navštěvovat
semináře, zpravidla proto, že semináře probíhaly dopoledne, kdy oni působili ve
školách jako asistenti pedagoga nebo přímo učitelé. Seminární práce pak byla
standardním ukončením předmětu Historie matematiky – přednáška (dříve ve 3.
semestru nMgr. studia); vy jste první, kdo má přednášku a seminář spojené do
jednoho předmětu (za odpovídající počet kreditů) ve 2. semestru.
Současná situace nás určitě všechny patrně vede k zamyšlení nad tím, co je potřeba a
co je zbytné; nebo, chcete-li, samoúčelné. To platí jak pro výuku matematiky, které se
budete věnovat vy, tak pro moji výuku historie matematiky pro vás. Za rok půjde řada
z vás učit, a i proto bych byla ráda, kdybychom spolu i v těchto podmínkách mohli
nadále mluvit na rovinu o tom, proč a co děláme z historie matematiky.
Budu teď uvažovat nahlas: Řekněme, že by výuka historie matematiky připomínala
školní dějepis, tj. na závěr bychom vás zkoušeli testem s otázkami typu "Kdo jako
první formuloval Pythagorovu větu?", "Kdo žil dříve, Descartes nebo Newton?",
případně "Co víte o sporech mezi Newtonem a Leibnizem ohledně objevení
infinitezimálního počtu?" To bychom jistě mohli; nicméně jistě je vám známo, že např.
historie českého národního obrození vypadá jinak z pohledu Čechů a jinak z pohledu
Němců. Podobně je tomu i v případě různých témat z historie matematiky.
Tady
https://www.bbc.co.uk/programmes/b00srz5b/episodes/downloads
se například můžete dozvědět, jak vidí historii matematiky matematik. Jedná se
samozřejmě o populární rozhlasový program, tedy rozhlasový program určený
komukoliv: asi si ho nepustí ona příslovečná "široká veřejnost", ale najdou se
odborníci z jiných oblastí věd (přírodních, společenských, či humanitních), kteří si to
rádi poslechnou. Zkuste se sami zamyslet nad tím, zda vy nebo někdo ve vašem okolí
poslouchá populárně naučné pořady: kdo to je? Jak je starý? Podle mě stojí za to si
uvědomit, že podobné pořady mohou poslouchat i děti na druhém stupni ZŠ.
Opravdu se těším na vaše upřímné reakce na historické texty, na vaše recenze i na
vaše seminární práce.
Helena Durnová