Porucha chování definice Bio-psycho-sociální model PCH odlišnost faktory biologické individuální sociální porucha chování vliv kvality sociálního prostředí individuálních postoje, sebedůvěra, kompetence ▪míra začlenění a aktivity v souvislostech příležitosti a facilitace poskytované prostředím ▪důležité zejména u dětí – vývojové období nastavené na učení a modelování Bio-psycho-sociální model PCH Sdružení pro národní duševní zdraví a speciální vzdělávání (The National Mental Health and Special Educatiohn Coalition, 1992) ▪ Vychází z bio-psycho-sociálního modelu postižení (WHO v ICF – Mezinárodní klasifikace funkčnosti) ▪ Inkluzivní koncept – respektuje právo každého dítěte na naplnění jeho vzdělávacích potřeba a na předcházení bariér v jeho vzdělávání ▪ Reflektuje rizika porucha chování ve vztahu k perspektivnímu sociálnímu začlenění dítěte do společnosti a profesního života I. Pojem porucha chování nebo emocí je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce žáka liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo etnických norem a mají nepříznivý vliv na školní výkon, včetně jeho akademických, sociálních, předprofesních a osobnostních dovedností. Současně je toto postižení: a) Něco víc, než přechodná víceméně předvídatelná reakce na stresující události z jeho prostředí; b) Vyskytuje se současně nejméně ve dvou různých prostředích, z nichž alespoň jedno souvisí se školou c) Přetrvává i přes individuální intervenci v rámci vzdělávacího programu (pokud se tým odborníků ve svém posudku neshodne na základě historie daného jedince, že intervence bude neúčinná. Poruchy emocí nebo chování mohou koexistovat i s jiným postižením. II. Tato kategorie může zahrnovat děti a mladistvé se schizofrenií, emocionálními poruchami, úzkostnými poruchami nebo jinými trvalými poruchami chování a jeho ovládání, jestliže mají celkový nebo částečný nepříznivý vliv na školní výkon. (Forness a Knitzerová, 1992) Porucha chování dle NMHSEC – shrnutí (Vojtová 2010) ▪ odlišnosti v chování nesouvisí s věkovými, kulturními nebo etnickými normami ▪ limity v kompetencích – školní výkon neodpovídá ▪ dlouhodobé trvání ▪ kritéria pro odlišnosti ▪ ukazuje oblasti pro intervenci ▪ zdůraznění významu vlivu PCH na kvalitu života v dospělosti Porucha řízeného chování ▪ Extrémní poloha opozičního chování a konfliktů ▪ Srovnatelný s antisociálním chováním, psychiatrický pojem ▪ Okolí dítě vnímá jako nezvladatelné ▪ Velký vliv na jejich život i život lidí v blízkém okolí ▪ Chování narušuje základní práva druhých ▪ Na Bowerově škále 4. a 5. stupeň ▪ Jedna z nejčasněji diagnostikovaných ▪ Závažná porucha chování a extrémní porucha chování (viz legislativa) V české legislativě (vyhláška č. 438/2006 Sb.): závažná porucha chování ▪ děti, „jenž jsou v důsledku svého psychického oslabení závažně ohroženy ve svém vývoji; ▪ děti s poruchami pozornosti a soustředění, doprovázenými hyperaktivitou, které není možné zvládat běžnými výchovnými postupy a metodami; ▪ děti experimentující s návykovými látkami nebo drogově závislé“ extrémní porucha chování ▪ „děti, které jsou opakovaně nedovoleně na útěku a dopouštějí se jednání, které má znaky trestné činnosti, které v dané situaci není možné zvládnout výchovnými postupy, organizací a prostředky používanými v běžných zařízeních; ▪ děti u nichž jsou násilné projevy chování spojeny s náznaky duševních poruch, sexuálních úchylek; ▪ děti s drogovou závislostí; děti mladší 15 let, kterým byla uložena ochranná výchova; ▪ děti, kterým soud uložil ochrannou výchovu, přestože již jsou trestně odpovědné, ale z osobnostních či výchovných důvodů je vhodné dokončit v daném zařízení proces výchovných a socializačních změn.“ Vojtová, V. Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: MU. 2008 Vojtová, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MU. 2010