Diagnostika MR

Mentálním postižením nebo mentální retardací je nazýváno trvalé snížení rozumových schopností,
které vzniklo v důsledku organického postižení mozku.

Klasifikace dle MKN-10: Mentální retardace (F70-F79)

◾lehká mentální retardace – IQ 50–69

◾středně těžká mentální retardace – IQ 35–49

◾těžká mentální retardace – 20–34

◾hluboká mentální retardace – pod 20

·         Jiná

·         Nespecifikovaná

Diagnostika LMR: komplexní diagnostický proces. Lékař. Psycholog. Spec. pedagog. Soc. pracovnice.
Podrobná RA a OA. LMP: zhruba při šetření ŠZ.

Diagnostika SMP a TMP: raný a předškolní věk; sledujeme specifika dítěte: kvalita pozornosti,
paměti, odolnost vůči zátěži, projevy impulsivity, citová labilita, zvýšená dráždivost.

Gesellovy vývojové škály: od 4 týdnů-3 let. Adaptivní chování: vývoj zrakové percepce,
senzomotorickou koordinaci, schopnost učit se (zkušenost), vnímání předmětných vztahů,
konstruktivní hry, vývoj kresby, poznávání geometrických tvarů. Hrubá motorika: raný motorický
vývoj, chůze, svalové napětí, možné asymetrie či nápadnosti v pohybových reakcích. Jemná motorika:
vývoj úchopu, koordinaci při manipulaci, grafomotorika. Řeč: mimické projevy, gestika, vokalizace
až slova, pasivní slovní zásoba, porozumění. Sociální chování: osvojené sociální návyky, reaktivita
a vývoj sebepojetí. Klíčová období: 4,16,28,40 týdnů a 12, 18, 24, 36 měsíců, tzv. zóny zralosti,
určuje se bazální věk.  Volná hra: podrobný záznam z pozorování volné či řízené hry, pro hodnocení
posuzovací škály, při vyšetření jsou přítomni rodiče, hodnotí se krátkodobé odloučení od rodič,
preference hry, řešení problémů, samostatnost, interakce s okolím, sociální kontakt, prožívání,
sdělování potřeb, komunikace, nápodoba, odolnost vůči zátěži, adaptace, sebeobsluha, motorika,
diagnostika motivační: co dítě motivuje, hračka, sladkost, příjemné tělesné pocity (houpání, točení
apod.). Podílí se tým odborníků (psycholog, pedagog, logoped, lékař,..).

Vinelandská škála sociální zralosti: 0 – 5 – 11 – 25 let (36 položek). Hodnotí adaptivní chování v
osmi oblastech: Celková soběstačnost. Soběstačnost v jídle. Oblékání. Samostatnost. Zaměstnání.
Komunikaci. Motoriku. Sociální začlenění.

Vývojové nerovnoměrnosti:

Motorika: opožděný PMV, pasivita, neklid, snížená schopnost ovládání hlavičky, opoždění vývoje JM.

Zrakové a sluchové reakce: nutno vyloučit zrakovou a sluchovou vadu, mohou být nepřiměřené reakce.

Sociální chování: úsměv se do 8. týdne nevyvíjí, opožděný nástup kousání při příjmu potravy.

Vývoj řeči: opoždění je nejhlubší.

Kognitivní kapacita: vázne schopnost řešení jednoduchých úkolů, neschopnost porozumět vztahům
předmětů a jevů.

Demence: dochází v průběhu dětství. Vzniká jako důsledek onemocnění mozku (často chronického nebo
progresivního). Charakter demence u dětí se liší od demence dospělých. Diagnostika: podrobná
anamnéza a současný profil dílčích schopností dítěte.

Demence projevy: zhoršení paměti, myšlení, schopnost úsudku a učení, narušená oblast emoční
kontroly, sociálního chování a motivační složky, myšlení ulpívavé, nezájem o intelektuální
aktivity.

Vývojové nerovnoměrnosti:

Poruchy chování: hyperaktivita, impulsivita, dráždivost, emoční labilita, pasivita, apatie,..

Stereotypní projevy: kývání, bouchání hlavou, agresivita až sebepoškozování.

Adaptační poruchy.

Emoční poruchy: úzkost, deprese, poruchy spánku, emoční labilita, zvýšený neklid.

Nechutenství.

Obtížně chápou různé sociální situace: úzkostné až fobické reakce.