Žák s lehkým mentálním postižením Osobnost + diagnostika + hodnocení Psychologické zvláštnosti jedinců s mentálním postižením uŽák s MP se projevuje zejména: uZpomalenou chápavostí, jednoduchostí a konkrétností úsudků uSníženou schopností až neschopností komparace a vyvozování logických vztahů uSníženou mechanickou pamětí uTěkavostí pozornosti Psychologické zvláštnosti jedinců s mentálním postižením uNedostatečnou slovní zásobou uPoruchami vizuomotoriky a pohybové koordinace uImpulzivností uCitovou vzrušivostí uSugestibilitou a rigiditou chování u Psychologické zvláštnosti jedinců s mentálním postižením uNedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji „já“ uOpožděným psychosexuálním vývojem uNerovnováhou aspirací a výkonu uZvýšenou potřebou uspokojení a bezpečí uPoruchami v interpersonálních skupinových vztazích a v komunikaci uSníženou přizpůsobivostí k sociálním požadavkům u Diagnostika ve speciální pedagogice uVymezení pojmu diagnostika – poznávací proces jehož cílem je poznání sledovaného objektu. uVýsledkem tohoto procesu je stanovení diagnózy. uKomplexnost procesu diagnostiky ve speciální pedagogice – lékařská, psychologická,sociální, speciálněpedagogická. u Diagnostika ve speciální pedagogice uKritéria členění: uPodle sledovaných cílů: d. globální, d. parciální uPodle etiologie: d. kauzální (je známa příčina postižení), d. symptomatická (je z příznaků, není známa příčina postižení) uPodle časového sledu: vstupní, průběžná, výstupní u Diagnostika ve speciální pedagogice uPodle druhu postižení: psychopedická, somatopedická atd. uPodle věku: raný a předškolní věk, školní věk, dospělost, stáří uDiferenciální diagnostika – vychází z příznaků, které jsou obecnější povahy, neurčují konkrétní postižení, diagnostikou vylučujeme ty vady, které dotyčné příznaky nezpůsobují a hledáme postižení, které je způsobuje. Na základě různých vyšetření stanovíme konkrétní postižení. u Metodologická stránka speciálněpedagogické diagnostiky uKlinické metody uanamnestické metody upozorování urozhovor uanalýza výsledků činnosti utestové metody udiagnostické zkoušky ukazuistika u Obsahová stránka speciálněpedagogické diagnostiky udiagnostika motorických schopností a laterality, motorika jemná a hrubá, sebeobsluha, grafomotorika, kresba u udiagnostika rozumových schopností u udiagnostika komunikačních schopností u udiagnostika socializačního a citového vývoje u Diagnostické situace uHra uKresba uDiagnostika školní zralosti uDiagnostika profesní orientace u Speciálněpedagogická diagnostika v edukačním procesu uDiagnostika musí probíhat průběžně, chápeme ji jako každodenní diagnostickou činnost, musíme se naučit zvládat svoje pozorování a zvolit si způsob zaznamenávání jeho výsledků. Zaznamenáváme i detailní projevy a výkony žáka. uDůležitá jsou týmová setkání se zaměřením na posuzování jednotlivých oblastí diagnostiky. uPředpokladem úspěšnosti edukačního procesu je tvorba optimálních edukačních programů a určení prognózy vývoje. u Speciálněpedagogická diagnostika v edukačním procesu uSpeciálněpedagogická diagnostika je proces poznávání žáka a současně řešení určitých problémů, které se týkají edukačního procesu, tedy zvolení správných metod a forem práce s žákem. uSpeciálněpedagogická diagnostika žáka je tedy nekončící proces učitele - speciálního pedagoga, který je v interakci s žákem během edukačního procesu a i dalších možných aktivitách (terapie, mimoškolní aktivity, výlety, školy v přírodě). u Speciálněpedagogická diagnostika v edukačním procesu uV rámci speciálněpedagogické diagnostiky u žáků s lehkým mentálním postižením se zaměřujeme na jednotlivé oblasti osobnosti žáka. uIdentifikujeme projevy a výkony žáka, analyzujeme a hodnotíme tyto projevy a výkony pro zpětnou vazbu a analýzu edukačních potřeb. uU žáka s lehkým mentálním postižení jde o proces, který může ovlivnit zkušenost diagnostika – učitele psychopeda, týmová práce odborníků a také spolupráce s rodinou žáka. u Kognitivní procesy u žáků s mentálním postižením uUčení je základní podmínkou psychického vývoje uVnímání (percepce) uOpožděná a omezená schopnost vnímání uNedokonalé počitky a vjemy uMyšlení uOmezená schopnost abstrakce a zobecňování uMyšlení se omezuje na konkrétní situační souvislosti uMyšlení je chudé a neproduktivní u Kognitivní procesy u žáků s mentálním postižením uPaměť uPomalé a nekvalitní osvojování vědomostí, dovedností a návyků uNestálost uchování, nepřesnost vybavování u u Hodnocení žáka s lehkým mentálním postižením uFormativní hodnocení uJedním z nejúčinnějších postupů vedoucích k efektivnímu vzdělávání žáků v heterogenních kolektivech je formativní hodnocení. uUčitelé, kteří používají formativní hodnocení, nesrovnávají žáky mezi sebou, ale zaměřují se na dosahování učebních cílů u každého z nich. To mimo jiné umožňuje každému dítěti zažít uspokojení z vykonané práce a nabýt patřičné důvěry ve své schopnosti, a podporuje rozvoj kompetence k učení. u Formativní hodnocení uFormativní hodnocení je založeno na: udůrazu na komunikaci mezi žákem a učitelem i žáky navzájem upravidelném a četném vyhodnocování žákovské práce (poskytnutí zpětné vazby – informace o tom, co se podařilo, na co je třeba se zaměřit v budoucnu a jak konkrétně je třeba postupovat) ustanovení výukových cílů a sledování pokroku každého žáka na cestě k těmto cílům. u Formativní hodnocení uFormativní hodnocení podporuje rozvoj kompetence k učení. Napomáhá však rozvoji všech klíčových kompetencí i osobnostnímu rozvoji žáka. Ze strany hodnoceného je přijímáno jako pomoc a podpora, nikoli jako rozsudek či odsudek, což pozitivně ovlivňuje jeho motivaci k učení. uPodporující prostředí je základní podmínkou aplikace formativního hodnocení v pedagogické praxi. Jedná se o klima třídy, které podporuje vzájemnou interakci mezi učitelem a žáky i žáky navzájem. Zcela zásadní je navození vzájemného pocitu bezpečí a důvěry ve třídě. uZároveň jsou v takovém prostředí vytvořeny vhodné podmínky pro rozvoj pozitivního sebepojetí žáků. Formativní hodnocení uZpětná vazba je základem formativního hodnocení. u uZpětnou vazbu obsahující informace o míře dosahování stanovených učebních cílů je možné poskytovat různou formou. uVolíme takový způsob zpětné vazby, o kterém bezpečně víme, že umožní zapojení žáka. Důležité je, aby žák byl v komunikaci aktivní a zpětná vazba nebyla jen jednostranným tokem informací od učitele k žákovi. Příčiny chyb, které žák udělal, často zjistíme až v rozhovoru s ním. Formativní hodnocení uRozhovor vedený v atmosféře bezpečí a důvěry umožní podrobně rozebrat příčiny případného neúspěchu a nabídnout rady, jak jim napříště předejít. uV procesu formativního hodnocení získává také učitel zpětnou vazbu o efektivitě a vhodnosti použitých metod výuky a měl by je na základě této zpětné vazby flexibilně přizpůsobovat aktuálním potřebám žáků. u u Formativní hodnocení uFormativní hodnocení učiteli poskytuje zpětnou vazbu o tom, zda jsou jeho metody výuky efektivní a do jaké míry vyhovují jednotlivým žákům i skupině jako celku. uPokud se učitel věnuje určitému tématu přiměřeně dlouho a většina žáků učivu stále ještě zcela nerozumí, je třeba zvážit metody, které používá v rámci zprostředkování a fixace učiva. uVýzkumy dokládají, že nejefektivnější jsou metody využívající kooperaci a vlastní aktivitu žáků a také metody využívající multisenzoriální přístup. Formativní hodnocení uPři zavádění formativního hodnocení do praxe školy je třeba informovat o jeho zásadním vlivu na úspěšné dosahování vzdělávacích cílů také rodiče žáků, abychom předešli případným nedorozuměním či rozdílným očekáváním ze strany školy a rodičů žáků.