Efektivní komunikační strategie Ilona Bytešníková Komunikační strategie • techniky užívané při logopedické intervenci NKS • vhodné zjm. při intervenci OVŘ/NVŘ • Proč? - jazykové prostředí hraje důležitou roli při osvojování si jazykových schopností - dětem s OVŘ/NVŘ se musí jazykové prostředí přizpůsobit jejich potřebám (Rossetti, 2001) Cílové skupiny • děti od narození do 3 let • děti v raných vývojových obdobích • děti s OVŘ/NVŘ (jakékoliv etiologie) • Děti s NKS: nižší frekvence vokalizace, odpovědí, iniciace rozhovorů, výměn apod. komunikační chování dětí ovlivňuje komunikační chování rodičů – neposkytují dětem optimální jazykové prostředí (Rescorla, 1989; Fenson et al., 1993; Marchman et al., 2007) Výhody 1 • nespecifický, neetiologický přístup • vhodné pro děti do úrovně rozvitých vět bez gramatiky nebo s nesprávnou gramatikou • pomoc při komunikaci s pasivním, stydlivým dítětem, dítětem neprojevujícím zájem o okolí, dítětem s těžkým stupněm NKS Výhody 2 • nízko strukturované • nedirektivní • uvědomění si vlastního komunikačního chování a potřeb dítěte - vede k pozitivní stimulaci vývoje dítěte (Domsch et al., 2012; Ellis, Thal, 2008; Rescorla, 2011; Rice et al., 2008) Nevýhody • proces osvojování si může být dlouhodobý • rozpor s osobností člověka, jeho přesvědčením nebo názory • komunikační strategie nemusí být vhodná pro každé dítě, rodiče, logopeda Terapeutické přístupy a komunikační strategie Programy (Roční výkaz o činnosti poskytovatele A (MZ) 1-01 A061 – obor logopedie, ÚZIS ČR) • Centrum Hanen v Kanadě • Jiné kanadské programy - Beyond Words (www.beyond-words.org) - Erinoak (www. Erinoak.org) • Floor time • Inštitút detskej reči v Bratislave Programy centra Hanen • Specializované centrum školící logopedy a rodiče v používání efektivních komunikačních strategií • Přístup zaměřený na rodinu • Tréningové kurzy - Mluvit musí dva (It Takes Two to Talk) - Více než slova (More Than Words) - Zaměřené na slova (Target Words) (Bytešníková, 2014; 2017) Kategorie dětí s rizikem vývoje řeči • děti s identifikovatelným rizikem OVŘ/NVŘ • děti s tzv. potenciálním rizikem, u nichž lze předpokládat vývojové opoždění řeči (Rosseti, 2001) Uvedeným dětem by měla být z hlediska vývoje řeči věnována pozornost Děti rizikové • často i po 3. roce přetrvává OVŘ • NVŘ • okamžitý terapeutický zásah Děti s potenciálním rizikem • výrazné riziko z prodlení • screening OVŘ/NVŘ • stimulace vývoje řeči Současné pokroky v oblasti výzkumu dětské řeči • nová periodizace vývoje dětské řeči • posun jednotlivých vývojových mezníků do mladšího věku než bylo původně uváděné v tradiční logopedické literatuře (Kapalková, Mikulajová, 2009) Závěry z pokroků ve výzkumu • není vhodné vyčkávat na používání prvních slov do třetího roku • posun možnosti logopedické intervence do nejranějšího vývojového stadia (Kapalková et al. 2010; Bytešníková, 2014, 2017; Smolík, Bytešníková, 2017) Neodkladně zahájíme cílenou stimulaci v případě, že dítě ve 2 letech • nemá komunikační záměr, nepoužívá gesta • neprodukuje cca 50 slov • nezačíná tvořit dvojslovná spojení • má na výrazně lepší úrovni porozumění než produkci řeči • nerozumí řeči • řečový projev je nesrozumitelný i pro blízké okolí (Mikulajová, 2009) Kde hledají rodiče dítěte s OVŘ pomoc? psycholog pediatr předškolní pedagog logoped foniatr další odborníci Rodič dítěte s OVŘ Detekce dětí s opožděním ve vývoji komunikační schopnosti • obecné posouzení vývoje řeči a jazykových schopností je součástí pravidelných lékařských prohlídek v rámci pediatrických ordinací • preventivní prohlídky – MZ, vyhl. č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách – 14 dní věku; 6 týdnů – 3 měsíci; 4-5 měsíci; v 6; 8; 10-11, ve 12 a v 18. měsíci – ve 3 letech a dále ve dvouletých intervalech • neexistuje žádná jasná metodika, kritéria hodnocení Zahraniční diagnostiky užívané od 80. let 20. stol. • metody diagnostiky jazykového vývoje založené na dotazování rodičů • Language Development Survey- LDS (Rescorla, 1989) • MacArthur – Bates Communicative Development Inventories - MAB-CDI (Rescorla, 1989, Fenson et al., 1993, 2007) Rodičovské dotazníky • nejrozšířenější MacArthur-Bates Communicative Development Inventories (MAB CDI) • výtěžnost: 8-42 měsíců • 3 části – CDI 1 – Slova a gesta – CDI 2 – Slova a věty – CDI3 – zkrácená verze Rodičovské dotazníky • rodiče – optimální zdroj informací • předávají informace z přirozeného prostředí – velký vzorek situací • není třeba spolupráce dítěte – umožňuje diagnostiku ve velmi raném věku Situace v ČR • nedostatek diagnostických nástrojů • proběhla standardizace a validizace dotazníku vývoje komunikace DoVyKo 2 • posun diagnostiky deficitů ve vývoji komunikační schopnosti do nižší věkové kategorie • využitelnost: logoped, psycholog, speciální pedagog (Bytešníková, 2014; Smolík a kol. AV ČR) Včasný záchyt dětí s deficity ve vývoji komunikační schopnosti • vývoj krátké metody pro ranou záchytnou diagnostiku Stručný dotazník dětského slovníku (SDDS 16-42) • nástroj k prvotní identifikaci dětí s potenciálně opožděným a narušeným vývojem • kritéria metody (Smolík, Bytešníková, 2017; MedNews, s.r.o, 2017) Stručný dotazník dětského slovníku (SDDS 16-42) • období 16-42 měsíců je ve vývoji jazyka velmi důležité • zkrácená česká verze dotazníku CDI pro hodnocení jazykového vývoje dětí a rozpoznávání případných poruch • dotazník- 40 slov • široká využitelnost (Smolík, Bytešníková, 2017) Včasné rozpoznání odchylek ve vývoji komunikační schopnosti u dětí • zahájení včasné intervence • vyšší účinnost • menší finanční náročnost než terapeutické zásahy v pozdějším věku (Girolametto & Weitzman, 2002 Mikulajová, 2009; Bytešníková, 2014; 2017) Efektivní komunikační strategie • rodiče mají zásadní vliv na rozvoj řeči dítěte • rodiče musí být instruováni o tom, jaké postupy jsou vhodné k rozvoji řeči • u dětí s OVŘ se jazykové prostředí musí přizpůsobit jejich potřebám (Horňáková, Kapalková & Mikulajová, 2009) Tváří v tvář • rodiče musí pochopit fyzickou pozici dítěte • snížení se na fyzickou úroveň dítěte – přiblížení se dítěti Čekání na odpověď • výzkumy dokazují, že rodiče v průměru čekají na reakci dítěte 1 sekundu!!! • rodiče ve snaze pomoci dítěti kladou nadbytečné otázky • doporučení – čekat cca 10 sekund na reakci dítěte (výraz tváře, pohled, pohyb těla, gesto, zvuk, slovo) Užívání gest - lehčí porozumění • vývoj gest – od 8. měsíce • ulehčují „čitelnost slov“ • stimulace gest = stimulace řeči Vyladění se na řečovou úroveň dítěte • pokud je dítě zahrnováno složitými větami – obtížněji porozumí řečenému, má ztížené podmínky k osvojování řeči • přizpůsobení délky věty aktuální vývojové úrovni dítěte Následování zájmu dítěte • když se dítě o něco zajímá/dívá – myslí na to • vyjádření momentálního zájmu dítěte verbálně • vhodný okamžik k poskytnutí řečového vzoru – dítě může slova přiřadit k myšlenkám • instruktáž rodičů - pozorování dítěte • zapojení do hry dítěte, činnosti Opakování • děti se nejlépe učí nová slova pokud je slyší opakovaně • vytváření komunikačních situací nabízejících možnost opakování slov/vět • slova, která jsou více frekventována v řeči rodičů se objeví dříve ve slovníku dítěte Rutiny • sled událostí, který lze předpokládat • dítě postupem času umí předpokládat následující krok • rutina a rozhovor mají společné vlastnosti, rodič s dítětem si v nich vyměňují role (mluvčí a naslouchající) • rutiny – sociální (hry – vařila myšička…), s hračkami (stavění věže z kostek), denní (oblékání, koupání, jídlo) Výměna rolí (jednou já, jednou ty) • napomáhá osvojování si pravidel komunikace • střídání role mluvčího/naslouchajícího • později i na slovní úrovni (stavění kostek se slovním doprovodem) Nové pojmy - pojmenování • rodiče se musí naučit pojmenovávat v přítomnosti dítěte osoby, věci, předměty – dávat jim „nálepky“ • vyhýbání se všeobecným slovům (něco, nějaký, to, tam, tohle) Řečový model - modelování • jedna ze základních strategií rozvoje řeči • poskytování modelu správné formy, gramaticky a sémanticky kompletních vyjádření • správná výslovnost, gramatická stavba řeči, nová slova, pragmatika Závěr • dětí s rizikem OVŘ/NVŘ přibývá • včasné odhalení potenciálně rizikových dětí = dřívější stimulace prostřednictvím rodičů, lepší prognóza a efektivnější kompenzace vývojových deficitů • důležitá spolupráce logopedů s dalšími odborníky • vyhledávání rizikových dětí v raném věku z pohledu jejich vývoje se stává prioritním tématem v Evropě DĚKUJI ZA POZORNOST Ilona Bytešníková bytesnikova@ped.muni.cz