Včasná diagnostika jazykového vývoje Opožděný vývoj řeči • nejčastější symptom vývojového postižení u dětí mladších tří let • výzkumy prokazují, že postihuje cca 5-10 % této populace • incidence zpoždění u některých dětí je podstatně vyšší (Rossetti, 2001) Opoždění vývoje komunikační schopnosti ve věku 2 až 3 let • představuje jasný rizikový faktor pro opoždění jazykového vývoje v pozdějším věku • výzkum v této oblasti se často opírá o rodičovské dotazníky administrované ve věku cca kolem 24 měsíců (Rescorla, 1989; Fenson et al., 1993; Marchman et al., 2007) Výsledky různých studií • děti, u kterých je ve 2 letech identifikováno opoždění vývoje komunikační schopnosti • vykazují ve 4 letech věku nebo později příznaky narušeného jazykového vývoje ve 30 až 50 % případů (Domsch et al., 2012; Ellis, Thal, 2008; Rescorla, 2011; Rice et al., 2008) Stav, kdy dítě do třetího roku nemluví • nelze zjednodušeně považovat za širší pásmo vývojové normy • nemůžeme předpokládat, že dítě své zpoždění během dalšího vývoje dorovná OVŘ a SNVŘ 2001-2012 (Roční výkaz o činnosti poskytovatele A (MZ) 1-01 A061 – obor logopedie, ÚZIS ČR) Vývoj počtu klientů s diagnózami opožděný vývoj řeči a vývojová dysfázie (Roční výkaz o činnosti poskytovatele A (MZ) 1-01 A061 – obor logopedie, ÚZIS ČR) 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 opožděný vývoj řeči vývojová dysfázie Početléčenýchklientů Z komunikačního aspektu je třeba se zaměřit na • včasnou identifikaci dětí s rizikem OVŘ • intervenci pro děti od narození do tří let věku, které vykazují zpoždění ve vývoji komunikace nebo jsou ohroženi tímto zpožděním (Bytešníková, 2014; 2017) Současná situace v ČR- závěry celorepublikové studie (2014-2016) • nedostatečná informovanosti logopedů v oblasti logopedické intervence v raném věku • nejednotnost názorů různých odborníků na dobu zahájení intervence u dítěte s deficity ve vývoji komunikační schopnosti • odborníci v ČR neustále preferují vyšetření a zahájení cílené intervence u dítěte později než je v současné době trendem v zahraničí (Bytešníková, 2017) Věk v měsících, v němž se průměrně dostávají děti se zpožděním ve vývoji komunikační schopnosti k logopedovi do 24 měsíců 4,1 % do 36 měsíců 20,1 % do 48 měsíců 66,4 % 49 měsíců a více 9,4 % Celkem respondentů 244 (Bytešníková, 2017) Závěry z pokroků ve výzkumu • není vhodné vyčkávat na používání prvních slov do třetího roku • posun možnosti logopedické intervence do nejranějšího vývojového stadia (Kapalková et al. 2010; Bytešníková, 2014, 2017; Smolík, Bytešníková, 2017) Kde hledají rodiče dítěte s OVŘ pomoc? psycholog pediatr předškolní pedagog logoped foniatr další odborníci Rodič dítěte s OVŘ Detekce dětí s opožděním ve vývoji komunikační schopnosti • obecné posouzení vývoje řeči a jazykových schopností je součástí pravidelných lékařských prohlídek v rámci pediatrických ordinací • preventivní prohlídky – MZ, vyhl. č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách – 14 dní věku; 6 týdnů – 3 měsíci; 4-5 měsíci; v 6; 8; 10-11, ve 12 a v 18. měsíci – ve 3 letech a dále ve dvouletých intervalech • neexistuje žádná jasná metodika, kritéria hodnocení Hodnocení vývoje komunikačních schopností v raném věku: • strukturované testy a vývojové škály (např. škála Bayleyové) - náročné na čas, spolupráci dítěte… • nízkostrukturované metody (např. Laheyové model vývoje řeči) – náročné na čas, odborně trénované osoby Odborná vyšetření: tradiční metody diagnostiky jazykového vývoje se opírají o: • zkoušky a procedury administrované examinátorem • přednost: využívají standardizovaných procedur, opírají se o údaje, které přímo od dítěte získává zkušený profesionál • omezení: (1) omezená schopnost spolupráce v raném věku, i u tříletých a starších dětí je výkon v testu často ovlivněn jinými faktory: únavou, stydlivostí apod.,(2) examinátor je v kontaktu s dítětem pouze krátce Zahraniční diagnostiky užívané od 80. let 20. stol. • metody diagnostiky jazykového vývoje založené na dotazování rodičů • Language Development Survey- LDS (Rescorla, 1989) • MacArthur – Bates Communicative Development Inventories - MAB-CDI (výtěžnost 8-42 měsíců); 3 části (CDI 1 – Slova a gesta, CDI 2 – Slova a věty, CDI3 – zkrácená verze) (Rescorla, 1989, Fenson et al., 1993, 2007) Rodičovské dotazníky • rodiče – optimální zdroj informací • předávají informace z přirozeného prostředí – velký vzorek situací • není třeba spolupráce dítěte – umožňuje diagnostiku ve velmi raném věku Situace v ČR • nedostatek diagnostických nástrojů • proběhla standardizace a validizace dotazníku vývoje komunikace DoVyKo 2 • po uvedení do praxe bude možné posunout diagnostiku deficitů ve vývoji komunikační schopnosti do nižší věkové kategorie • využitelnost: logoped, psycholog, speciální pedagog (Bytešníková, 2014, 2016, 2017; Smolík a kol. AV ČR) Včasný záchyt dětí s opožděním ve vývoji jazykových schopností • vývoj krátké metody pro ranou záchytnou diagnostiku Stručný dotazník dětského slovníku (SDDS 16-42) • nástroj k prvotní identifikaci dětí s potenciálně opožděným a narušeným vývojem (Smolík, Bytešníková, 2017; MedNews, s.r.o, 2017) Stručný dotazník dětského slovníku (SDDS 16-42) • období 16-42 měsíců je ve vývoji jazyka velmi důležité • zkrácená česká verze dotazníku MAB CDI pro hodnocení jazykového vývoje dětí a rozpoznávání případných poruch • široká využitelnost (Smolík, Bytešníková, 2017) Metoda - soubor • normy jsou založené na údajích od 1048 dětí • data pro standardizaci sbírána v rámci celého území ČR • výzkumný soubor byl sestaven na základě vyplnění informovaných souhlasů Základní demografické charakteristiky Průměr (sm. odch) Min / max Vzdělání matky (roky) 15.13 (3.12) 15/28 Vzdělání otce (roky) 14.37 (3.06) 13/27 Pohlaví N chlapci 535 dívky 512 Počet sourozenců 0 354 1 536 2 126 3 a více 31 Velikost sídla bydliště do 2000 320 do 20 000 310 do 200 000 84 nad 200 000 333 Obsah dotazníku – výběr slov • dotazník obsahuje 40 slov – podstatná jména (20) – slovesa (9) – přídavná jména (3) – různé druhy zájmen (3) – jeden pozdrav – jedno zvukomalebné slovo (Votavová, Smolík, 2010; Smolík, Bytešníková, 2017) Formulář dotazníku Analýza – východisko: • při tvorbě vývojových testů je třeba ošetřit výběrovou chybu • získat plynulou růstovou křivku – aby výsledné normy nebyly ovlivněny náhodnou variabilitou v jednotlivých věkových pásmech Analýza – cíl • získat plynulou růstovou křivku pro jednotlivé kvantily výkonu – abychom pro každý věk mohli zjistit kvantil pro daný skór • byly použity zobecněné aditivní lineární modely (generalized additive models for location, scale and shape) – jak jsou implementovány v knihovně jazyka R gamlss – metodu používá pro odhad růstových křivek například Multicentrická referenční studie růstu WHO (WHO Multicentre Growth Reference Study) (Rigby, Stasinopoulos, 2005; http://www.gamlss.org/, Smolík, Bytešníková, 2017) Výsledky – deskriptivní statistiky pro vybrané měsíce • průměrné hodnoty a směrodatné odchylky pro vybrané měsíce • ke konci období se hodnoty pro produkci blíží k maximu, pro porozumění se k maximu blíží podstatně dříve • pro ověření reliability jsme vypočítali index vnitřní konzistence alfa Porozumění Produkce Věk n Průměr Sm. odch. Průměr Sm. odch. 16 31 18.39 5.56 3.94 2.94 18 40 21.12 9.42 6.30 8.36 21 30 26.50 7.82 11.60 9.31 24 41 31.90 5.50 19.76 9.73 30 31 35.19 5.44 25.39 11.35 36 51 37.67 3.10 33.61 6.95 39 50 37.88 4.62 35.68 6.08 42 49 39.02 2.33 37.71 4.80 (Smolík, Bytešníková, 2017) Cronbachovo α pro vybrané měsíce věku • pro celý soubor bylo pro porozumění alfa = 0,94 a pro produkci alfa = 0,98 Měsíc 16 24 30 36 42 Porozumění 0,83 0,85 0,90 0,82 0,87 Produkce 0,75 0,94 0,96 0,93 0,94 (Smolík, Bytešníková, 2017) Percentilové normy pro produkci a porozumění (Smolík, Bytešníková, 2017) věk věk produkce porozumění Diskuse – stanovení mezních hodnot pro vývojové opoždění • ve výzkumu se často za mezní hranici postižení považuje úroveň výkonu do 10. percentilu (mezi nejslabší desetinou dětí dle sledované schopnosti či dovednosti) • pro účely screeningové metody představuje 10. percentil rozumnou hranici pro rozhodnutí, že dítěti bude věnována zvýšená pozornost (Smolík, Bytešníková, 2017) • čím nižší je percentilový ekvivalent výsledku dítěte, tím více je žádoucí, aby byla realizována podrobnější diagnostika vývoje komunikační schopnosti a event. další vyšetření • vývojové opoždění, které je omezené pouze na produkci, má daleko vyšší pravděpodobnost spontánní úpravy, než opoždění přítomné i v porozumění Porovnání s konkrétní mezní hranicí by nemělo být jediným ohledem při rozhodování (Smolík, Bytešníková, 2017) Včasné rozpoznání odchylek ve vývoji řeči a jazykových schopností • zahájení včasné intervence • vyšší účinnost • menší finanční náročnost než terapeutické zásahy v pozdějším věku (Girolametto & Weitzman, 2002 Mikulajová, 2009; Bytešníková, 2014; 2017) DĚKUJI ZA POZORNOST Ilona Bytešníková bytesnikova@ped.muni.cz